Úno 13, 2023 | Zvířata
Ústecká zoologická zahrada přišla o obě mláďata geparda štíhlého. Jejich narození znamenalo historický úspěch v chovu tohoto druhu. Mláďata však musela být utracena kvůli metabolickému onemocnění kostí. Mluvčí zoo Veronika Schranková uvedla, že jde o poměrně časté onemocnění, které spočívá v nedostatečné mineralizaci kostní hmoty. Mláďata se narodila loni v říjnu, první bylo uspáno před měsícem.
„Ve středu 22. února rozhodlo vedení zoo po vyšetření a konzultaci s veterinárním lékařem o utracení druhého mláděte,“ uvedla Schranková. Přes veškerou snahu celého týmu se stav ani u druhého zvířete nepodařilo zvrátit. „I u tohoto mláděte byla v důsledku nemoci diagnostikována dislokovaná zlomenina,“ doplnila mluvčí. Svou roli může u onemocnění sehrát i genetická predispozice.
„Problém u mláďat z naší zoo byl průběžně konzultován s veterinárními specialisty na tento druh a dle jejich doporučení byla nastavena i léčba, bohužel byla bezúspěšná,“ řekla vedoucí zoologického útvaru Petra Padalíková. Doplnila, že i přes tuto smutnou zprávu považuje ústecká zoo narození mláďat gepardů štíhlých za velký úspěch. Samice, která rodila poprvé, získala zkušenosti a byla tím i prokázána její plodnost. Zástupci zoo také informovali o tom, že rozmnožování gepardů v zajetí je obtížné. Svědčí o tom nízký počet narozených mláďat v zoologických zahradách v posledním roce.
Zoo ovšem své snahy o další odchov nevzdává. Samice je v pořádku, a dokonce už u ní byla pozorována další říje. V blízké době se tak chovatelé pokusí samici opětovně spojovat se samcem za účelem spáření. „Příroda je někdy mocnější, než si myslíme. Nicméně i nezdařilý odchov je cennou zkušeností, která jak zvířata, tak i celý chovatelský tým posouvá zase o kousek dál,“ uvedla ředitelka zoo Ilona Pšenková.
Autor: Ústecká zoo
Zdroj: ČTK
Úno 9, 2023 | Zvířata
Zoo Brno nově chová i největší masožravé kachny severní polokoule, kajky mořské. Jejich jídelníček tvoří ryby a mořští bezobratlí, jako třeba ježovky, a dokážou se potopit do hloubky až 30 metrů. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí zahrady Michal Vaňáč.
Kajka mořská má robustní tělo velikosti menší husy. Hnízdí v přímořských oblastech severní polokoule. Samice se o mláďata stará sama, nicméně matky se mohou sdružovat do „školek“, ve kterých několik matek opečovává až 30 kachňat. Nejjižněji v Evropě hnízdí v severním Nizozemí. Jsou to tažní ptáci, kteří mohou velmi vzácně zimovat i na velkých vodních plochách v České republice.
„Jejich jídelníček tvoří ryby a mořští bezobratlí, jako ježovky, krabi nebo mlži. V zoo je hlavní složkou jejich potravy hlavně granulované krmivo a rybičky. Kajky jsou citlivé na čistotu vody a ovzduší, takže se jejich chov nedaří úplně všude. Mezi jejich další specifika patří to, že se dokážou potopit až do 30 metrů,“ uvedl kurátor chovu ptáků brněnské zoo Petr Suvorov.
S kajkami mořskými je také spjata jedna poměrně netypická tradice. Mají totiž extrémně husté peří umožňující jim zvládnout pobyt v chladných vodách. Po mnoho generací tak bylo v severských zemích zvykem vybírat toto peří z hnízd samic a využívat ho jako tepelnou izolaci do pokrývek.
„V České republice v současné době chová kajky mořské pouze Brno a Hluboká. Na Mniší hoře se staráme o dvě samice a jednoho samce. Ten pochází stejně jako jedna ze samic z polské Vratislavi, druhá samice k nám dorazila z německého Rostocku. Všechny jsou k vidění v Králově voliéře společně s luňáky hnědými a čápy černými,“ doplnil Suvorov.
Autor: Zoo Brno
Zdroj: ČTK
Úno 8, 2023 | Zvířata
V zoologické zahradě Ohrada v Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku se narodila dvě mláďata medvěda plavého. Jde o druhý odchov tohoto druhu v zoo a zároveň i v České republice. V tiskové zprávě o tom informovala asistentka ředitele hlubocké zoologické zahrady Petra Hoch Nová.
„Medvěd plavý je vzácný poddruh medvěda hnědého z hor Střední Asie. Ve většině zemí svého výskytu je zařazen do červeného seznamu ohrožených druhů. Dohoda o ochraně druhů před obchodováním ho řadí do přílohy I., tedy s nejpřísnější ochranou. Přesto je v některých zemích neustále loven pro kožešinu a drápy k trofejním účelům a na vnitřní orgány pro využití v tradičním asijském léčitelství,“ uvedl zástupce ředitele zoo Ohrada Roman Kössl.
První mládě medvěda plavého se v zoologické zahradě v Hluboké nad Vltavou narodilo v roce 2018. Nyní žije v zoo ve slovenské Spišské Nové Vsi. „O početnosti medvěda plavého v přírodě existuje velmi málo informací. Z dostupných údajů lze populaci odhadovat na přibližně 3000 jedinců. Pro špatnou dostupnost území a jeho nepřehlednost je ale spolehlivost odhadů v jednotlivých regionech velmi nízká a bude spíše nadsazená,“ řekl Kössl.
Zoologickou zahradu Hluboká nad Vltavou založil 1. května 1939 majitel zdejšího panství kníže Adolf Schwarzenberg. Když ji otevíral pro veřejnost, stála na pouhém půl hektaru a desítky let byla nejmenší českou zoo. Tehdy měla být pouze doplňkem lesnického a mysliveckého muzea v sousedním loveckém zámku, a proto zde byly chovány především tradiční druhy místní lovné zvěře, doplněné některými cizokrajnými zvířaty, jako jsou papoušci, nandu, lama nebo kočkodan. Dnes zoo na ploše více než šesti hektarů chová 300 druhů živočichů a lidé zde mohou vidět na 2500 zvířat.
Autor: ZOO Ohrada
Zdroj: ČTK
Úno 1, 2023 | Zvířata
Ornitologové při letošním sčítání vodních ptáků v Národním parku Podyjí na Znojemsku napočítali nejméně jedinců za dobu sčítání – 247. Bylo jich 13 druhů. Podle ornitologů je za nízkým počtem teplá zima, kdy ptáci vegetují i na nezamrzlých vodních hladinách mimo národní park. Loni ornitologové napočítali v parku 861 vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí a stejně jako letos 13 různých druhů. Vědci vodní ptáky v parku sčítají od roku 2005, v některých letech šlo o tisíce kusů.
„Ptáků bylo na lokalitách, na kterých obvykle sčítáme, obecně málo, protože jsou rozptýleni na mnoha nezamrzlých nádržích a tocích po okolí. Tradičně u nás bývá k vidění nejvíce kachen divokých, labutí a kormoránů. To se potvrdilo i letos. Ale kachen divokých byla jen přibližně desetina oproti dlouhodobému průměru, u labutí to byla třetina a kormoránů jsme viděli pouze 26. Překvapivě málo bylo i orlů mořských. Zatímco loni jsme jich zaznamenali rekordní počet, deset jedinců, letos jsme viděli jediný exemplář,“ uvedla na webu správy parku Vlasta Škorpíková z České společnosti ornitologické. Podle ní i tento jev souvisí právě s rozptylem jiných druhů ptáků, které orli následují jako potravu.
Rozmrzlá řeka byla příslibem dobrých podmínek pro pozorování skorců a ledňáčků, ale i těch ornitologové pozorovali méně než v předchozích letech. Při zvýšeném stavu vody, který při sčítání panoval, se totiž právě těmto druhům špatně loví. „Nejvíce nás proto potěšilo pozorování morčáků velkých, napočítali jsme devět párů a tak velký počet jsme na území NP Podyjí ještě neměli,“ uvedla ornitoložka. Jejich rostoucí počet je výsledkem pravidelného hnízdění morčáků v Podyjí, které vědci sledují od roku 2019.
Z dalších zajímavostí ornitologové pozorovali i čtyři páry kachniček mandarínských, nepůvodních pestrých vodních ptáků z Asie, který v ČR začal hnízdit okolo roku 2011 v Brně na Svratce. I přesto, že malá populace tohoto ptáka zřejmě loni na Dyji nezahnízdila, zatím se zde stále drží. Podruhé v historii sčítání pak na území NP Podyjí vědci pozorovali slípku zelenonohou, která se ve větším počtu vyskytuje na řece pod Znojmem.
Autor: Správa NP Podyjí, ČSO
Zdroj: ČTK
Led 31, 2023 | Zvířata
Blanokřídlý hmyz má v něčem blíže k rostlinám než ostatním živočichům. S překvapivým zjištěním přišli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, když zkoumali telomerázovou ribonukleovou kyselinu (TR). Slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. U včel nebo čmeláků se podobá spíše telomerázové RNA, která se vyskytuje u rostlin a jednobuněčných organismů než té, kterou mají další živočichové, oznámila mluvčí institutu Ester Jarour.
Překvapivý výsledek podle vědců naznačuje, že při evoluci členovců se mohla ztratit původní TR, kterou v případě blanokřídlého hmyzu nahradil „rostlinný“ typ. Vědecké zdůvodnění zatím odborníci nemají. Dosavadní výsledky výzkumu nedávno publikoval odborný časopis Nucleic Acids Research.
Telomeráza je nezbytná pro dlouhodobé přežití buněk a organismů. Například u člověka je její aktivita spojena s „buněčnou nesmrtelností“, stárnutím i vznikem rakoviny.
Důkladnou znalost telomerázy mají vědci jen u některých organismů, což brání obecnějšímu pochopení. Výzkumníci Petr Fajkus, Vratislav Peška a Jiří Fajkus se proto se svými spolupracovníky zaměřili právě na nalezení složek telomerázy u hmyzu, kde znalosti dosud chyběly.
Lidstvo je na hmyzu vysoce závislé. Opylovači jsou důležití pro zemědělství i stabilitu ekosystémů. „Potřeba opylovačů jen k produkci zemědělských plodin vzrostla v posledních 50 letech na trojnásobek. Současně se objevují alarmující zprávy o poklesu nebo i vymírání hmyzích populací. Nově získané znalosti tak například umožní zkoumat opylovače i z hlediska telomerázy jako jednoho z faktorů podmiňujících dlouhodobou životaschopnost jejich populací,“ vysvětlil Jiří Fajkus.
„Bylo pro nás velkým překvapením, že se TR u tohoto hmyzu liší od toho, co jsme očekávali na základě evoluční historie hmyzu, tedy v rámci živočišné říše. Místo toho, aby se TR hmyzu z řádů blanokřídlých a motýlů podobaly TR nalezeným u jiných živočichů, podobaly se překvapivě TR nalezeným u rostlin a jednobuněčných organismů,“ popsal Petr Fajkus.
Objev nasvědčuje tomu, že evoluce telomerázové ribonukleové kyseliny byla mnohem spletitější, než se dosud předpokládalo. „Pokud tedy vůbec byl původ TR u živočichů společný, pak při vývoji členovců, mezi které hmyz patří, došlo k zásadní evoluční změně v typu a biogenezi TR. Je velmi zajímavé, že TR hmyzu jsou podobného typu jako TR rostlin, pro které řada zástupců hmyzu slouží jako opylovači nezbytní pro jejich reprodukci,“ doplnil Jiří Fajkus.
Autor: Institut CEITEC
Zdroj: ČTK
