Čvn 15, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ekologické organizace varují, že neschválení novely energetického zákona, známé jako lex plyn, by znamenalo krok zpět pro českou energetiku. Senát návrh ve středu večer vrátil Poslanecké sněmovně k projednání. Přestože senátoři nezpochybnili klíčové prvky normy, navrhli úpravy, zejména v oblasti kontroly starších fotovoltaických elektráren.
„Senátory a senátorkami navržené vyškrtnutí individuálních kontrol starých fotovoltaik je pozitivní z hlediska jistoty podnikatelského prostředí. Teď je na Sněmovně, aby novelu dotáhla,“ uvedl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.
Koželouh dodal, že ačkoliv k ní má výhrady, kdyby spadla pod stůl, byl by to pro energetiku nebezpečný krok zpět. „Novela přináší zjednodušení pro větrné elektrárny či první krok k uvolnění kapacit sítí pro nové projekty obnovitelných zdrojů energie,“ řekl.
Návrat novely do Sněmovny kritizují i další ekologické organizace. Podle Edvarda Sequense ze sdružení Calla zákon v původním znění přináší potřebné urychlení povolování větrných elektráren. „To je dnes zoufale pomalé a některé kroky se zbytečně opakují. Podporuji schválení původní verze, protože do voleb už se podobný zákon nepodaří prosadit,“ uvedl. Dodatek ministra financí o opakovaných kontrolách fotovoltaik, které se již blíží ke konci své životnosti, označil za šikanózní, avšak chápe i jeho odmítnutí.
Podle Jaroslava Bicana z Greenpeace ČR novela obsahuje problematický bod, který umožňuje za určitých okolností dotovat provoz ztrátových uhelných elektráren. „Sněmovna schválila verzi novely, která možnost dotování zmírnila. Součástí právní úpravy jsou ale i pozitivní změny ohledně obnovitelných zdrojů,“ řekl. Nyní poté, co byl zákon Senátem vrácen do Sněmovny, podle něj ale hrozí, že v případě, kdy zákon nebude schválen, to spolu s dotováním uhelných elektráren odnesou i obnovitelné zdroje.
Novela zvaná lex plyn má urychlit povolování nových paroplynových elektráren. Povolovací procesy má zkrátit až o pět let, když paroplynové elektrárny by měly zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektřiny při očekávaném útlumu uhlí. Předlohu znovu posoudí Sněmovna, která před třemi měsíci téměř totožnou senátní změnu zákona odmítla.
Autor: Hnutí Duha
Čvn 15, 2025 | Ochrana životního prostředí
Vědci prokázali, že znečišťující látky zaznamenané na začátku týdne v ovzduší v Česku pocházely z lesních požárů v Kanadě. Uvedla to Akademie věd ČR (AV ČR). Kvůli znečištění byla obloha bílá až šedá a ranní Slunce bylo překvapivě červené. Vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR uvedli, že na několika stanicích zaznamenali 9. a 10. června prudký nárůst znečišťujících látek v ovzduší.
„Chemickými analýzami vzorků aerosolů jsme zjistili, že došlo zejména k nárůstu koncentrací elementárního uhlíku, organického uhlíku, ale i dalších látek. Porovnáním chemického složení bylo určeno, že se jedná o aerosolové částice vzniklé spalováním biomasy. Porovnáním se satelitními snímky jsme potvrdili jako zdroj lesní požáry v Kanadě,“ řekl Vladimír Ždímal, vedoucí výzkumné skupiny chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR.
Vědci doplnili, že stejný jev zaznamenali i jejich evropští kolegové, například na univerzitě v britském Manchesteru, na observatoři v italském Monte Cimone, dále výzkumníci ze švýcarského Institutu Paula Scherrera nebo z Finského meteorologického ústavu.
Lesní požáry v květnu zasáhly kanadské provincie Saskatchewan, Manitoba a Ontario. Vynutily si evakuaci tisíců lidí a narušily těžbu ropy v zemi.
Autor: Akademie věd ČR
Čvn 7, 2025 | Ochrana životního prostředí
Je nerozumné vztahovat k novému jádru naděje, že vyřeší českou energetiku, míní zástupci ekologických organizací. Podle nich se jaderné projekty mohou ještě prodražit či zpozdit a výdaje na výstavbu reaktorů omezí investice v jiných oblastech. Česká vláda by se měla soustředit i na obnovitelné zdroje energie či zateplování domů, uvedli ekologové v reakci na dnešní podpis finálních smluv ke stavbě dvou jaderných reaktorů v elektrárně Dukovany s korejskou firmou KHNP.
„Komplikace, která nyní způsobila zdržení projektu, rozhodně není poslední ani největší. Všechny projekty jaderných elektráren v Evropě i USA se výrazně zpožďují a prodražují. Takže musíme počítat, že i nové Dukovany, pokud se je podaří postavit, budou dražší a začnou vyrábět později,“ řekl vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Podle něj je proto nerozumné k novému jádru vztahovat naděje a vnímat ho jako řešení české energetiky. Myslí si, že daleko důležitější je, aby se v Česku rychle stavěly větrné elektrárny, které mohou energetiku ovlivnit dříve. „Jiné klíčovější opatření je zrychlení tempa zateplování domů, což lidem pomůže se snižováním účtů za energie,“ dodal.
Vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican uvedl, že podpis smlouvy s KHNP na dostavbu Dukovan je dokladem toho, jak odhodlaně česká vláda dostavbu jaderné elektrárny dál tlačí. „Škoda, že stejně odhodlaně nepostupuje ohledně obnovitelných zdrojů, když si loni v odevzdaném Národním klimaticko-energetickém plánu stanovila nižší cíl, než nám doporučila Evropská komise,“ konstatoval. EK minulý týden opět upozornila na nedostatečně velké cíle v podílu obnovitelných zdrojů energie pro společné splnění evropského cíle a doporučila ČR zavést více opatření na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a větší podporu energetických úspor v průmyslu a dopravě.
Podle energetického poradce Edvarda Sequense ze sdružení Calla dopady rozhodnutí objednat dva prototypové korejské reaktory ponesou až další vlády. „Financování této největší stavby v dějinách Česka státem znamená i podle analýzy ministerstva financí omezení v oblasti jiných strategických investic. A nakonec vše cestou příplatku k ceně elektřiny může dlouhé desítky let zatížit účty jejím spotřebitelům,“ řekl a doplnil, že Česko se mohlo vydat i jinou cestou a začít se s plným důrazem věnovat energetické efektivitě a obnovitelným zdrojům.
Společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která má na starosti jaderný tendr, podepsala s korejskou firmou KHNP finální smlouvy k výstavbě dvou jaderných bloků v Dukovanech. Firmy tak učinily jen několik hodin po zrušení předběžného opatření soudu, které podpis dohod blokovalo. První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při současných cenách činí 407 miliard korun.
Autor: Hnutí Duha
Čvn 7, 2025 | Ochrana životního prostředí
Na dekarbonizaci uhelných regionů, tedy přeměnu Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, míří téměř 29 miliard korun z dotačního programu Spravedlivá transformace. Je to přes 70 procent celkové částky programu, přičemž příjemcům bylo proplaceno už šest miliard korun. Česko se podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) řadí mezi nejúspěšnější členské státy EU v čerpání peněz z Fondu spravedlivé transformace, řekl na tiskové konferenci. Program má podpořit přeměnu regionů, které jsou spojeny s dlouhodobou těžbou uhlí.
„Česká republika je v absolutních číslech nejlépe čerpajícím státem Fondu spravedlivé transformace v rámci unijní sedmadvacítky,“ uvedl Hladík.
Program podporuje široké spektrum oblastí od rozvoje podnikání, výzkumu a inovací, přes obnovu území a čistou energii až po vzdělávání a sociální stabilitu. Největší podíl peněz směřuje na projekty, které se soustředí na podporu lidí a jejich dovedností, obnovu území po těžbě uhlí a výzkum.
Financovat se bude 22 z 34 strategických projektů, které podaly žádost o podporu. Většina peněz míří do akademického a veřejného sektoru, nejmenší část tvoří soukromý sektor. Uspěly projekty, které si včas a řádně o podporu zažádaly a splnily požadavky. Mezi důležité projekty podle ministerstva patří například Centrum lázeňského výzkumu v Karlovarském kraji nebo Transformační centrum ÚK z Ústeckého kraje.
„Od fáze vyhlašování a příjmu žádostí jsme se přesunuli k zahájení realizace a financování projektů. V Moravskoslezském kraji podpoříme devět projektů za 10,3 miliardy korun, v Ústeckém kraji sedm projektů za 5,3 miliardy korun a v Karlovarském kraji celkem šest projektů za 2,9 miliardy korun,“ řekl vrchní ředitel sekce ekonomiky životního prostředí Jan Kříž.
Mezi očekávané výsledky patří podpora 1700 podniku například formou zavádění nových technologií, pomoc s rekvalifikací 7000 zaměstnanců, rekultivace 53 hektarů půdy, vytvoření 450 nových pracovních míst ve výzkumu, kvalitní vzdělávací prostory pro 39.000 žáků a studentů nebo navýšení množství recyklovaného odpadu o 29.000 tun.
Operační program Spravedlivá transformace je financován z evropského fondu pro spravedlivou transformaci. Peníze z něj míří do krajů, potýkajících se s přeměnou regionální ekonomiky, která byla dlouhodobě spojena s těžbou uhlí. Na období 2021 až 2027 bylo pro zmíněné kraje určeno 41 miliard korun. Žadateli mohou být například samosprávy, příspěvkové organizace, podnikatelské subjekty, státní podniky, veřejnoprávní subjekty nebo školská zařízení. Program podporuje strategické projekty, tedy ty, které jsou komplexní s transformačním dopadem na jednotlivé kraje. Dále může podpořit tematické výzvy a skupinové projekty zaměřené na menší projekty. Česko podle Hladíka usiluje v Evropské unii o to, aby podpora ve formě Spravedlivé transformace pokračovala i v novém programovém období od roku 2028.
Autor: MŽP
Čvn 1, 2025 | Ochrana životního prostředí
Klimatická změna se v české společnosti těžko prosazuje jako téma, o němž se vede klidná a věcná debata. Shodli se na tom účastníci dnešní pražské panelové diskuse věnované environmentální komunikaci s názvem Rozhovory týdne klimatu: Narativy udržitelnosti pro české firmy. Cestu experti vidí v hledání srozumitelnějších příběhů a formulací, které osloví širší veřejnost. Lidé podle nich dokážou činit dobrá rozhodnutí, pokud dostanou jasné a pravdivé informace srozumitelným jazykem.
„Nechci lidi děsit a vyvolávat v nich stud,“ uvedl Ondráš Přibyla, zakladatel projektu Fakta o klimatu. Míní, že klíčem ke změně je klid a schopnost zastavit se. Upozornil, že lidé si z komplexního balíčku Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) často pamatují jen zákaz spalovacích motorů a nevnímají jeho další části. „Je třeba hledat překlady těchto politik, které budou mentálně uchopitelné,“ dodal. Pojmy jako dekarbonizace zůstávají pro většinu lidí neznámé, ačkoliv je možné většinu emisí snížit elektrifikací, úsporami a čistou energií, míní.
Projekt Fakta o klimatu vznikl jako dobrovolnická iniciativa a jeho cílem je poskytovat přesná, ale zároveň jednoduše vysvětlitelná data. „Lepší je pravdivé informace zabalit tak, aby byly stručné, vyslovitelné a pro člověka bezpečné – například 75 procent českých emisí pochází ze spalování fosilních paliv – a s tím se dá pak lépe pracovat,“ řekl Přibyla.
Složitost tématu potvrzuje i ekologická influencerka Rozárie Haškovcová. Na sociálních sítích oslovuje měsíčně až sedm milionů lidí a podle ní je zásadní najít rovnováhu mezi fakty a přístupností sdělení. Dobře funguje například téma uchopit s nějakým příběhem z běžného života.
Jan Krajhanzl z Institutu 2050 poukázal na to, že environmentální organizace měly v minulosti problém oslovit širší veřejnost. V současné době podle něj roste zájem o udržitelná témata, ale komunikace musí být strategická a inkluzivní. „Intenzivně řešíme téma dopravní chudoby. Není to něco, co teprve přijde s udržitelností. Je to problém tady a teď,“ upozornil. Věří, že promyšlený přístup může oslovit i ty, kteří se dosud o ekologii nezajímali. Dopravní chudoba je neschopnost jednotlivce plně se účastnit společenského života kvůli omezeným možnostem dopravy.
Klimatický redaktor Českého rozhlasu Jan Kaliba připustil, že téma klimatu sice vzbuzuje negativní reakce, ale zároveň vyvolává zájem. „Mám radost, že mi lidé píšou, i když je to často naštvaný e-mail. Vím ale, že se to odvysílalo, že se o tom mluví,“ uvedl.
Autor: MŽP
