Zář 13, 2023 | Ochrana životního prostředí
Ostravská zoologická zahrada připravuje šestidílný dokumentární cyklus Na chvíli na Zemi. Jeho cílem je ukázat význam a úlohu zoo při ochraně přírody. Dokončení cyklu je v plánu do konce letošního roku. Nyní se jedná o možné distribuci. Novinářům to dnes sdělili tvůrci série.
„V průběhu času se setkáváme s velmi obtížnými a komplikovanými tématy, která je složité komunikovat s veřejností. Hledali jsme platformu, jak komplexně vysvětlit roli ochrany přírody a roli zoologické zahrady. Film se ukázal jako naprosto skvělá cesta,“ řekl ředitel zahrady Jiří Novák.
Jednotlivé díly budou trvat necelou půlhodinu a umožní divákovi nahlédnout nejen do zákulisí chovu ohrožených zvířat, ale zavedou ho také na místa vzdálená tisíce kilometrů od Ostravy. Cyklus přiblíží například záchranu mořských želv i Indonésii, korálovou školku na Filipínách nebo pomoc zoo při ochraně vzácného langura indočínského ve Vietnamu.
Dokumentárním cyklem provází František Příbrský, který je koordinátorem mezinárodních ochranářských projektů Zoo Ostrava a také autorem námětu vznikajícího dokumentárního cyklu. Ochránce zvířat se podílel například na zatčení několika pašeráků v Indonésii a na Filipínách. Je zakladatelem záchranného programu The Kukang Rescue Program, který je zaměřený na potírání nelegálního obchodu se zvířaty a ochranu outloňů na Sumatře.
„Cílem seriálu je ukázat veřejnosti, jak se zoologické zahrady za poslední roky změnily a jaká je jejich role v ochraně přírody, ať už ve svém areálu nebo v zahraničí. To považujeme za klíčové, protože pořád vnímáme, že veřejnost to nechápe. Pořád vidí zoo hlavně jako místo, kam se mohou jít podívat na zvířata a tam to končí. Jsem přesvědčen, že seriál je výjimečný, protože do dnešní doby vznikaly seriály, které se buď zabývaly zoologickou zahradou, nebo naopak popisovaly přírodu a projekt ochrany přírody v terénu,“ řekl Příbrský. Podle něj seriál obojí propojí, částečně se tak odehrává v zahradě a částečně přímo v místech ochranářských projektů.
Autoři se nyní snaží vyjednat promítání seriálu v některé z televizí, v budoucnu by se mohl objevit i na nějaké on-line platformě. Jedná se také o možném promítání pro školy. „Snažili jsme se vybrat projekty tak, abychom pokryli portfolio aktivit. Určitě máme našlápnuto i na další díly, už nyní máme materiály na případné pokračování. Pokud seriál bude mít úspěch, tak se určitě nabízí, že by mohlo vzniknout i pokračování,“ doplnil Příbrský.
Autor: Zoo Ostrava
Zdroj: ČTK
Zář 7, 2023 | Ochrana životního prostředí
Ochránci přírody na Vysočině natočili dokument o působení bobrů, kteří se do tohoto území vrátili po dvou stoletích. Chtěli ukázat bobry v jiném světle, aby je lidé nevnímali jen jako problém. Ve filmu přibližují velký význam bobřích mokřadů pro jiné druhy živočichů i pro krajinu, která poslední dobou trpí suchem. Třináctiminutový snímek Bobr – škůdce nebo pomocník? bude po dnešní premiéře ve vzdělávacím centru jihlavské zoo volně přístupný na videokanálu YouTube.
Snímek vytvořili lidé ze Správy CHKO Žďárské vrchy, která je regionálním pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, s přispěním dalších ochránců přírody v kraji. Natáčeli bobry volně žijící na Vysočině. „Očekáváme, že by to mohlo pomoci vidět toho bobra příznivěji, než jak je dosud vnímaný,“ řekl ředitel správy CHKO Václav Hlaváč.
Bobři jsou největšími evropskými hlodavci, kdysi byli vyhubení lovem. Na Vysočinu se začali vracet v posledních 25 letech. Postupovali z povodí Moravy, teď už se vyjma částí Pelhřimovska vyskytují na území celého kraje. „Tím, že kácí stromy, byl návrat bobra velmi nápadný, lidé si toho začali všímat,“ řekl Hlaváč. Dodal, že o bobrech se ve veřejnosti většinou mluvilo jen kvůli problémům, bobří mokřady přitom mají velký přínos pro krajinu.
Jak ukazuje dokument, mokřady vzniklé díky bobřím hrázím poskytují zázemí řadě vzácných živočišných druhů, ptáků i obojživelníků. Je to vhodné prostředí pro rozmnožování mnoha druhů ryb. Bobří mokřady pomáhají udržovat vodu v krajině, čistit ji a zachycovat splaveniny z polí. Bobři ale také kácejí stromy, mohou způsobit zaplavení železničních či silničních propustků nebo polí, norami mohou narušit hráze rybníků.
Jsou území, kde se bobři musí nějak usměrňovat, a jsou také území, kde objektivně být nemůžou, uvedl Hlaváč. „Tam je jasné, že se musí povolovat třeba i odstraňování hrází a nějak eliminovat jejich činnost, pokud to zaplavuje silnice nebo nějakou veřejnou infrastrukturu,“ řekl. Na druhou stranu jsou místa, kde už bobří mokřady fungují celkem bez potíží. Uvedl, že jde především o hospodářsky obtížně využitelné plochy, například úzké údolní nivy mezi lesy.
Každé území má nějakého majitele. „Myslím si, že je třeba najít systém, kdy vlastníci budou nějak kompenzovaní za to, že ty pozemky nemohou hospodářsky využívat,“ uvedl Hlaváč. Další možností by mohlo být takové pozemky s mokřady vykupovat, například pozemkovými spolky. „Tím filmem jsme měli i trochu na mysli, aby se ten problém začal vážněji řešit,“ řekl. Dokument vznikal rok a půl.
Autor: CHKO Žďárské vrchy
Zdroj: ČTK
Zář 7, 2023 | Ochrana životního prostředí
Zájem o dotace z Fondu malých projektů Turów roste. Zatímco v první výzvě fond podpořil šest projektů, teď města a obce na české a polské straně hranice žádají dotace na 12 projektů zaměřených na zadržení vody v krajině nebo výsadbu nových alejí dohromady za 19,3 milionu korun. Žádosti předložilo osm měst a obcí, z toho pět českých a tři polské, dohromady žádají o dotaci v přepočtu 12,8 milionu korun (527.261 eur).
Do fondu malých projektů se polská a česká vláda, Dolnoslezské vojvodství a Liberecký kraj zavázaly dávat rovným dílem dohromady 500.000 eur ročně (12,2 mil. Kč). „Účelem Fondu je posílení ochrany životního prostředí České a Polské republiky v okolí polského hnědouhelného dolu Turów, z fondu jsou financovány místní a regionální projekty. Je to podle mě jeden z dobrých výsledků česko-polské mezivládní dohody,“ uvedl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
Ve druhé výzvě bylo možné žádat o dotace do 5. září, na dokončení projektu mají žadatelé čas do konce roku 2026. K dispozici bylo ve druhé výzvě přes 14,6 milionu korun (599.615 eur). Administraci projektu nemá na starosti Liberecký kraj, ale Euroregion Nisa, který má s přeshraničními projekty zkušenosti. O peníze z programu mohly stejně jako v první výzvě žádat obce a města na české i polské straně hranice nebo jimi zřizované organizace. V budoucnu by se měl program otevřít i dalším subjektům.
Klíčová je podpora projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. „Projekty na podporu retence budou mít velký vliv na vodu, která je zdrojem pro studny v oblasti, takže se dá říct, že pokud něco můžeme udělat rychleji než nějaké dlouhodobé záměry, tak jsou to právě tyhle malé projekty, které budou umožňovat zasakování srážek,“ doplnil náměstek hejtmana pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Tímto směrem jde například i největší z projektů druhé výzvy – revitalizace nádrže v Dolním Sedle, do níž plánuje Hrádek nad Nisou investovat 5,4 milionu korun.
Třeba ve Višňové chtějí vybudovat odstavnou a parkovací plochu se zasakováním vody, Chrastava žádá dotace na čtyři projekty – na podporu retence vody ve sportovním areálu a u školy v Horním Vítkově, na obnovu rybníka Oko a v plánu má město i výsadbu aleje Hřebenovka. Dotace na výsadbu stromořadí žádá také Frýdlant a Mníšek a na polské straně také Bogatynia, Sulików a Zhořelec.
Autor: Liberecký kraj
Zdroj: ČTK
Srp 25, 2023 | Ochrana životního prostředí
Soutok Moravy a Dyje, takzvaná Moravská Amazonie v jihovýchodním cípu České republiky by se mohl stát v průběhu příštího roku chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Dneškem začal proces, kdy bude ministerstvo životního prostředí sbírat připomínky. Po 90 dnech je začne vyhodnocovat, CHKO následně musí vyhlásit vláda, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vznikem CHKO Soutok se završí desetiletí trvající snahy o komplexnější ochranu lužních lesů, které jsou v českém měřítku unikátní.
Od dnešního dne trvá zákonná lhůta 90 dnů, po kterou se obce a další dotčené subjekty mohou k záměru vyjádřit. Ministerstvo následně všechny připomínky vypořádá. Následovat bude ještě možnost pro odvolání. „Jakmile skončí tenhle proces, bude předložen návrh vládě, která CHKO vyhlašuje. Předpokládám, že se tak stane někdy v průběhu roku 2024. CHKO znamená opravdu systémový přístup k ochraně přírody a krajiny, aby hodnotné věci zůstaly zachovány pro naše děti a vnoučata, a zároveň to nejde proti zájmu turistického ruchu. Naopak jej dokáže podpořit a usměrnit,“ sdělil Hladík.
Celková výměra budoucí chráněné oblasti je 127 kilometrů čtverečních. Lesní pozemky tvoří 57 procent oblasti, 96,5 procenta z nich je ve státním vlastnictví. Vymezení se podařilo navrhnout tak, že do území nejsou zahrnuta žádné města ani vesnice. Kromě nejjižnějšího cípu jižní Moravy zahrnuje návrh oblast kolem řeky Moravy k Hodonínu a podél Dyje severně od Břeclavi k Novým Mlýnům, což je podstatná část Lednicko-valtického areálu. Jak by měla CHKO vypadat, jaké jsou její hranice a jaká bude ochrana přírody, lze nalézt na webu https://soutok.nature.cz/.
„Moravská Amazonie si zaslouží vyšší stupeň ochrany. Odborníci po tom volají už delší dobu. Ještě to bude dlouhý proces a věřím, že se v něm podaří případné připomínky obcí vypořádat,“ doplnil hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Vyhlášení předcházely stovky jednání, které komplikovaly také dezinformace. Hladík ujistil, že CHKO neznamená například žádný zásah do rybaření či myslivectví.
„Návrh nové chráněné krajinné oblasti, stejně jako každá jiná změna, přirozeně vzbuzuje různé otázky. Věříme, že vysvětlováním, osobním jednáním a sdílením zkušeností z jiných CHKO se dařilo různé neodůvodněné obavy uvádět na pravou míru. Podařilo se například vysvětlit, že vyhlášení CHKO nepřinese žádná omezení vstupu. Počítáme také s tím, že by se obdobně jako v Litovelském Pomoraví cíleně tlumily komáří kalamity,“ sdělil Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny, který je zmocněncem pro CHKO Soutok. Území je k větší ochraně podle něj navrhováno již 75 let. Až nyní se podařilo najít shodu.
Vyhlášení procesu vítají ekologické organizace, které dlouhodobě upozorňují, že z území mohou zmizet staré porosty i desítky vzácných druhů rostlin a živočichů. Podle Hnutí Duha je stávající návrh nadějným kompromisem. „Zřízení chráněné krajinné oblasti zajistí jasnou a přehlednou správu území. Přinese příležitosti financovat revitalizační projekty nebo způsoby hospodaření šetrnější k přírodě. Ochrana přírody Moravské Amazonie bude také pojistkou před potenciálními destruktivními stavebními či jinými projekty, jež by zdejší krajinu devastovaly,“ uvedlo hnutí v tiskové zprávě.
Soutok Moravy a Dyje je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub. V roce 2018 odtam byl dokonce popsán zcela nový druh brouka – kožojed moravský. Žije tam v tuzemsku nejbohatší populace motýlů nesytek, vzácná můra svlačcová či 80 procent našich původních druhů ryb. Vyskytuje se tam také 250 druhů ptáků, 140 druhů z nich tam hnízdí jako například vzácný orel královský. Území je od roku 2003 součástí sítě mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy, náleží do evropské soustavy Natura 2000 a na seznam světového dědictví UNESCO. Síť slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů, tůní a vlhkých luk se soliterními prastarými duby a lesy s mimořádně rozmanitou přírodou se má stát 27. chráněnou krajinnou oblastí ČR.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Zdroj FOTO: Natura Bohemia
Srp 24, 2023 | Ochrana životního prostředí
Přední evropské ropné a plynárenské firmy vyrábí z obnovitelných zdrojů 0,3 procenta energie, vyplývá z analýzy, kterou si nechala vypracovat pobočka hnutí Greenpeace ve střední a východní Evropě. Podle ekologů klamou veřejnost a snaží se vytvářet dojem ekologických společností. Komunikaci 12 evropských společností označují za takzvaný greenwashing, tedy za snahu vytvářet dojem zodpovědného a ekologického podniku prostřednictvím dezinformací.
„V době, kdy svět čelí bezprecedentním vlnám veder, smrtícím záplavám a sílícím bouřím, největší fosilní společnosti známé jako ‚Big Oil‘ zůstávají věrné své destruktivní obchodní praxi a nadále svými aktivitami zhoršují klimatickou krizi. Jejich plány na dekarbonizaci jsou jen prázdnými sliby. Místo poskytování potřebné čisté energie nás zaplavují zeleným marketingem,“ uvedl Kuba Gogolewski, vedoucí finanční kampaně Greenpeace ve střední a východní Evropě.
Situace se podle ekologů pravděpodobně nezlepší. Analýza podle nich ukazuje, že v roce 2022 šlo z investic 12 společností do zelené energie 7,3 procenta, tedy 6,57 miliardy eur (asi 159 miliard Kč). Zbývajících 92,7 procenta, tedy 81,52 miliardy eur (kolem dvou bilionů Kč), směřovalo do fosilního byznysu a v některých případech podporovalo jeho expanzi. Analýza se zabývala výročními zprávami za rok 2022 společností Shell, TotalEnergies, BP, Equinor, Eni, Repsol, OMV, PKN Orlen, MOL, Wintershall Dea, Petrol Group a Ina Group.
Data podle ekologů ukázala, že společnosti sabotují klimatická opatření prostřednictvím záměrného šíření dezinformací, jejichž cílem je prezentovat společnost jako ekologickou. Firmy podle nich využívají kompenzace emisí, zveřejňují částečné údaje zakrývající realitu a propagují technologie, které odvádějí pozornost od reálných řešení klimatické krize.
Podle Greenpeace je nutné přísně regulovat fosilní společnosti, aby se zabránilo dalšímu ničení klimatu fosilními palivy. Ekologové zároveň vyzývají k závaznému plánu, který jasně stanoví postupné ukončení těžby ropy a plynu v celé Evropě.
„Analýza výročních zpráv největších světových fosilních společností ukazuje, nakolik je běžnou strategií těchto společností greenwashing. V českém prostředí můžeme sledovat něco podobného na příkladu energetického gigantu, skupiny ČEZ, která o sobě setrvale hovoří jako o Čisté Energii Zítřka, ve skutečnosti ale usiluje o prodloužení těžby uhlí minimálně do roku 2035, a dokonce nevylučuje jeho těžbu ani v roce 2050. Místo, aby fosilní korporace skutečně pomáhaly klimatickou krizi řešit, vystačí si s pouhým zeleným nátěrem,“ řekl Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně české pobočky Greenpeace.
Podle mluvčího skupiny ČEZ Ladislava Kříže jde ze strany Greenpeace o slova bez obsahu. „Naši strategii Vize 2030 Čistá Energie Zítřka jsme postavili na velmi konkrétních, veřejně deklarovaných cílech v oblastech ochrany životního prostředí, sociálních vztahů a transparentního řízení firmy v souladu s mezinárodně uznávanými standardy a metrikami právě proto, aby byly pod drobnohledem nejen externích ratingových agentur a akcionářů, ale i široké veřejnosti,“ řekl Kříž. Data jsou podle něj dostupná na webu ČEZ.
Ohledně těžby uhlí je podle Kříže situace jiná, než uvádí Greenpeace. „Prodloužení hornické činnosti je administrativní krok, neznamená samotnou těžbu. Navíc je tento krok nezbytný i pro postupné útlumové práce. Válka na Ukrajině a energetické krize s tím spojená však ukazuje, že z pohledu energetické bezpečnosti musíme být připraveni na všechny varianty, protože jakmile jednou hornická činnost ustane, je velmi těžké ji znovu obnovit. Respektujeme vládní prohlášení s koncem těžby uhlí v roce 2033,“ řekl.
Podle Greenpeace by se měl fosilní průmysl regulovat. Regulace by podle organizace měly zahrnovat povinné investice do zelené infrastruktury.
Autor: Greenpeace, ČEZ
Zdroj: ČTK
