Srp 10, 2023 | Ochrana životního prostředí
Hodnocení přírody prostřednictvím jejích ekonomických přínosů, jako je produkce potravin a dalších komodit, je kořenem současné klimatické krize. Ve studii publikované v časopise Nature, která vychází z rešerší více než 50.000 vědeckých publikací, politických dokumentů a dalších zdrojů, to uvedla skupina výzkumníků z Baskického centra pro klimatickou změnu ve Španělsku. Na studii se podílel i Ústav výzkumu globální změny AV ČR.
Vědci uvedli, že hospodářská a politická rozhodnutí se často řídí zaměřením na krátkodobé zisky a hospodářský růst. „Nový článek v časopise Nature ukazuje, že když se jako společnost soustředíme výhradně na ekonomické hodnoty přírody, vede nás to k rozhodnutím, kterými podrýváme fungování přírody. Především tak ale podrýváme svoje vlastní fungování na planetě, protože následně musíme čelit krizím jako klimatická krize nebo krize biodiverzity. Pokud se chceme posunout k větší spravedlnosti a udržitelnosti, musíme se primárně zaměřit se na rovinu hodnot,“ uvedla Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI.
Studie shrnuje a zdůrazňuje hlavní výsledky hodnocení přírody, které vycházely z rešerše více než 50.000 vědeckých publikací, politických dokumentů a domorodých a místních zdrojů znalostí.Zabývali se tím, jaké aspekty různé společnosti na přírodě oceňují a vypracovali soubor hodnoticích metod, kterými lze všechny typy hodnot přírody měřit. Tyto metody jsou založené na řadě ekonomických, ekologických a sociokulturních ukazatelů a metrik.
„Vědci vyvinuli rozsáhlý soubor metod oceňování. Co nám chybí, je ochota nebo schopnost vlád a dalších klíčových zainteresovaných stran tyto metody aplikovat a začlenit je do svých rozhodnutí,“ uvedl vedoucí studie Unai Pascual.
Aby se rozhodování politických a hospodářských autorit posunulo, je zapotřebí podle vědců hlubší změna společnosti. Ta je nutná k řešení současné globální krize biodiverzity a klimatické nouze a jejich společenských dopadů.
Autor: AV ČR
Zdroj: ČTK
Srp 9, 2023 | Ochrana životního prostředí
Krajský úřad Ústeckého kraje rozhodl v osmi z 12 správních řízení o zákazu kácení starých bučin v Krušných horách. Ve zbylých čtyřech případech rozhodne příští týden. Zákaz platí vydáním rozhodnutí, dotčené subjekty se ale proti němu mohou odvolat.
„Kolegové už na začátku upozorňovali, že jakmile rozhodnou, tak přijdou odvolání od vlastníků lesů,“ sdělila mluvčí kraje Magdalena Fraňková. Kácení omezovaly lesohospodářské plány, ale zákaz potvrzený správním řízením je podle mluvčí vymahatelný. „Nebylo to tak, že by tam doteď mohlo probíhat živelné kácení. Ono už to bylo omezené, ale jak se ukázalo, různě se to obcházelo,“ dodala Fraňková.
Rozhodnutí kraj rozesílá majitelům lesů do datových schránek od minulého týdne. Dostává je jako účastník řízení také organizace Greenpeace. Ve všech řízeních kraj zakázal kácení v lesních porostech starších 120 let. Nově bude přísně chráněno 466,92 hektaru starých lesů, uvedla dnes v tiskové zprávě organizace. Podle ní jde o dočasné opatření, protože platí do konce platnosti příslušných lesních hospodářských plánů, tedy většinou do roku 2030.
Fraňková podotkla, že se další postup řeší. Greenpeace má za to, že dlouhodobým řešením pro ochranu krušnohorských bučin je co nejrychlejší vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Krušné hory.
Greenpeace dlouhodobě kritizuje těžbu v krušnohorských bučinách a požaduje vytvoření rozsáhlého chráněného území s bezzásahovým režimem.
Organizace nyní vede kampaň za omezení kácení v lesích starších 120 let. Po ministerstvu zemědělství a po státní firmě Lesy ČR požaduje, aby přestaly s kácením a podle ní nešetrným managementem ve starých lesích ve vlastnictví státu. Zároveň by vláda podle Greenpeace měla připravit opatření, která zamezí ničení lesů i dalším vlastníkům. Pro své požadavky ve výzvě Nekácejte nyní sbírá podpisy lidí.
Autor: Ústecký kraj
Zdroj: ČTK
Srp 7, 2023 | Ochrana životního prostředí
Životy čápů a dalších druhů ptáků by měl pomoci ochránit nový metodický pokyn ministerstva životního prostředí (MŽP). Definuje rizikové úseky elektrického vedení a stanoví postup při zviditelnění vodičů tak, aby letící ptáci mohli překážku včas zaregistrovat a dokázali se jí vyhnout. Ministerstvo dokument zveřejnilo ve věstníku.
Nejlépe by ptáky před zraněním a usmrcením uchránilo uložení elektrického vedení do země. Tam, kde to není možné, a v rizikových lokalitách je podle ministerstva nutné vedení zviditelnit. Mezi rizikové oblasti patří například významné vodní nádrže a vodní toky, hnízdiště a tokaniště jednotlivých druhů ptáků a ornitologicky významné mokřady.
Pokyn určuje i jakým způsobem se musí jednotlivé části vedení označit v závislosti na výšce vedení, napětí i počtu vodičů. Využívat by se měly zviditelňovače, které posoudila Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) jako účinné. Přehled posudků je dostupný na webu AOPK ČR. Za úrazy ptactva stojí zpravidla nevhodné konstrukce na sloupech elektrických vedení, kde ptáky ohrožují výboje elektrického proudu. Druhým závažným problémem jsou přímé nárazy ptáků do vodičů a zemnících lan elektrického vedení. Obě nástrahy jsou podle ministerstva každý rok osudné pro statisíce ptáků.
„Vedení všech napěťových hladin mohou pro ptáky představovat překážky, které při přeletech nezaregistrují nebo se jim v letu nedokážou vyhnout. Nebezpečná jsou hlavně místa, na kterých vedení přetínají řeky, rybníky či procházejí v blízkosti významných hnízdišť nebo tahových shromaždišť ptáků. K nárazům dochází často za mlhy, deště, sněžení nebo v noci,“ vysvětluje Václav Hlaváč z AOPK ČR, který se dlouhodobě věnuje problematice vlivu fragmentace krajiny na populace volně žijících živočichů.
Česko křižuje téměř 250 000 kilometrů různých typů elektrických vedení, která mohou představovat nebezpečí pro ptáky. „Závažnost tohoto problému spočívá v tom, že nárazy do vodičů ohrožují zástupce téměř všech našich ptačích druhů, zejména však labutě, husy, čápy, jeřáby nebo volavky, ale i malé druhy, jako jsou potápky, chřástali nebo pěvci,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Zmírněním rizik pro ptactvo se zabývá pracovní skupina, ve které spolupracují zástupci provozovatelů distribuční sítě a přenosové soustavy, ministerstva průmyslu a obchodu, AOPK ČR a České společnosti ornitologické.
„Poslední oblastí, pro kterou zbývá vytvořit metodický pokyn je proces transferů čapích hnízd, kde již dnes realizujeme bezpečné přesuny a testujeme první ochranné prvky,“ shodli se zástupci distribuční sítě a přenosové soustavy z ČEZ Distribuce, EG.D, PREdistribuce a přenosové soustavy (ČEPS), kteří jsou součástí pracovní skupiny.
První metodický pokyn vydalo ministerstvo ve spolupráci s pracovní skupinou roce 2017. Stanovil postup při snižování rizika úrazů ptáků elektrickým proudem, který se vztahuje na venkovní elektrická vedení vysokého napětí.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Srp 4, 2023 | Ochrana životního prostředí
Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykoupil několik dalších pozemků v entomologicky cenné lokalitě Hraničky nedaleko Moravské Třebové. V současné době tam již vlastní 1,24 hektaru ploch, o něž pečuje tak, aby mohly být domovem co největšího množství různých živočichů a rostlin. Na Hraničkách se mimo jiné vyskytuje vzácný motýl hnědásek květelový, uvedl v tiskové zprávě Jan Moravec z ČSOP.
„První tři čtvrtiny hektaru na Hraničkách jsme vykoupili před čtyřmi lety. Letos se nám podařilo přikoupit další půlhektar. Výkupy podobných míst mají velký smysl, protože u nás je silná tendence podobná zdánlivě neužitečná místa zalesňovat, aby přinesla alespoň nějaký ekonomický efekt. Z hlediska ochrany dnes tolik vzývané biodiverzity, tedy druhové rozmanitosti, je však zalesňování takovýchto bezlesých enkláv ohromným průšvihem. V lese luční a stepní druhy nepřežijí,“ uvedl Moravec.
Hraničky jsou k jihu obrácenou travnatou strání rozdělenou několika pásy křovin. Pestrost zvyšují kamenné snosy, tedy hromady kamenů nakupené v dávných dobách místními zemědělci ve snaze získat v neúrodném terénu alespoň malá políčka. Je tam také několik starých ovocných stromů. Kromě hnědáska květelového, v minulosti běžného motýla, který však již na většině území republiky vymřel, zde žijí i další zajímavé druhy hmyzu, například saranče vrzavá, modrásek jetelový, okáč strdivkový, vřetenuška čičorková a mateřídoušková či lišaj pryšcový, a také některé teplomilné druhy pavouků.
Loňský orientační entomologický průzkum zde doložil mimo jiné 38 druhů denních motýlů a 18 druhů rovnokřídlých, kam patří kobylky a sarančata. Lokalitu má v péči Pozemkový spolek Arion. Hraničky jsou součástí komplexu zhruba dvou desítek drobných biologicky hodnotných lokalit v údolí řeky Třebůvky. „To je zejména pro některé druhy motýlů velice důležité. Na jedné louce bez kontaktu s okolím dokážeme chránit vzácné květiny, ale ne motýly. Ti potřebují pro přežití větší území. My se staráme, aby podobné lokality nezarostly stařinou či dokonce křovím. To by znamenalo zkázu pro všechny zdejší vzácné obyvatele,“ uvedl Roman Kalous z pozemkového spolku. O většinu lokalit se spolek stará na základě dohod s vlastníky. Výkupy pozemků se platí z veřejné sbírky Místo pro přírodu.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Foto: https://motyli.kolas.cz/
Srp 3, 2023 | Ochrana životního prostředí
Mezinárodní tým vědců koordinovaný odborníky z brněnské Mendelovy univerzity pracuje od letošního roku na vývoji přírodních produktů, které mají ochránit rostliny před nepříznivými klimatickými podmínkami. Hlavní výhodou je jejich biologická odbouratelnost, mohly by být alternativou k syntetickým hnojivům, uvedla dnes univerzita v tiskové zprávě. Čtyřletý projekt, do kterého se zapojili odborníci ze sedmi zemí napříč Evropou, Afrikou a Jižní Amerikou, podpořila milionem eur (asi 24 miliony korun) Evropská unie.
Základem vyvíjených přípravků jsou rostlinné biostimulanty na bázi přírodních sloučenin a extraktů. Měly by vést k odolnosti i růstu plodin, a to udržitelným způsobem. Kromě biostimulantů mají přípravky obsahovat také fungicidy založené na rostlinných molekulách RNA. „Naším cílem je, aby tyto fungicidy snižovaly plísňové infekce u zemědělských plodin se stejnou účinností, jakou nám v tuto chvíli dokážou zajistit fungicidy syntetické,“ řekl koordinátor projektu Pavel Kerchev z agronomické fakulty.
Snahou je, aby výsledné přípravky chránily plodiny před nepříznivými jevy, se kterými se zemědělci v důsledku změny klimatu setkávají stále častěji – ať už jde o sucho, horko nebo naopak extrémní srážky a chlad. Odborníci produkty zatím testují na modelových rostlinách huseníčku rolního, po prvních výsledcích pokusy rozšíří o rostliny rajčat a salátu. Do projektu se vedle vědců z brněnské univerzity zapojili odborníci z Belgie, Argentiny, Velké Británie, Jižní Afriky nebo Bulharska a také z biotechnologické společnosti BioAtlantis působící v Irsku.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
