Čvc 7, 2023 | Ochrana životního prostředí
Policisté na koních dnes odpoledne vyrazili do národního parku České Švýcarsko. Hlídají, zda turisté dodržují návštěvnický řád, zejména zákaz kouření. Večer se do terénu vydají společné česko-německé hlídky na čtyřkolkách, ve vzduchu bude vrtulník s termokamerou a drony. Zaměřit se chtějí na turisty, kteří v parku táboří. Kvůli výstraze meteorologů varující před suchem platí zákaz nočního pobytu v parku. Před rokem vypukl u Hřenska na Děčínsku požár, u jehož likvidace se vystřídalo 6000 hasičů.
Na sever Čech přijela hipologická jednotka z Prahy se šesti koňmi. Ve dvojících vyrazili policisté na tři oblíbené trasy v Českém Švýcarsku, a to u Mezní Louky, v Jetřichovicích a v Kyjově. „Na třech vytížených trasách budou do 19:00 provádět preventivní dohledovou činnost,“ řekl novinářům velitel ústecké krajské speciální pořádkové jednotky Stanislav Krajčovič. „Začala ta pravá turistická sezona, proto jsme se dohodli se správou parku na této preventivní akci, která potrvá do soboty 01:00,“ uvedl.
V 19:00 do terénu vyjedou společné česko-německé hlídky, které se budou pohybovat na české i saské straně parku. Kontrolovat budou, zda někdo v národním parku netáboří nebo nerozdělává oheň. „Akce je preventivní, ale pokud nebude stačit domluva, přijdou na řadu sankce,“ řekl Krajčovič. Správci parku mohou udělit na místě pokutu až 10.000 korun. S podobnými kontrolami se v národním parku počítá po celou sezonu, neměly by ale být pravidelné.
Na riziko vzniku požáru upozorňují strážci parku návštěvníky při namátkových kontrolách opakovaně. Od roku 2000, kdy národní park České Švýcarsko vznikl, mohli podle mluvčího správy parku Tomáše Salova zhruba za polovinu požárů turisté. To byl i případ květnového požáru, kdy hořelo mezi Pravčickou branou a hranicí s Německem. Policie následně obvinila muže z obecného ohrožení z nedbalosti. Obviněn byl i muž, který podle policie stál za největším požárem v České republice, který vypukl loni. V jeho souvislosti policie obvinila šestatřicetiletého muže z obecného ohrožení a poškození cizí věci, hrozí mu až 15 let vězení.
Od začátku července pohyb turistů v národním parku řídí semafor. Reaguje na výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ohledně vzniku požárů. „Poprvé sepnul dnes ve 12:00, platí pro návštěvníky jedno důležité upozornění, že nemohou vstupovat do lesa mezi 22:00 a 06:00,“ uvedl Salov. Pokud někdo zákaz poruší a přistihne ho přitom strážce, hrozí mu peněžitý trest.
Autor a zdroj: ČTK
Čvn 30, 2023 | Ochrana životního prostředí
Pohyb turistů v národním parku České Švýcarsko bude od července řídit semafor. Reagovat bude na výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ohledně vzniku požárů. Loňský ničivý požár zasáhl 1000 hektarů v národním parku, u jeho likvidace se vystřídalo 6000 hasičů.
Nový způsob vyhlašování omezení pohybu turistů bude fungovat od soboty 1. července. Podle výstrah ČHMÚ, které upozorní na reálné riziko vzniku požáru daného zejména stupněm půdního sucha, rychlostí větru a nízkou pravděpodobností srážek bude správa parku na svých webových stránkách zveřejňovat odstupňovanou regulaci pohybu návštěvníků, a to od volného pohybu po omezení vstupu do lesů v noci až po noční zákaz a pohyb jen po značených trasách během dne. Od 2. července bude proto správa národního parku na www.npcs.cz pravidelně oznamovat stupně rizika, ke kterým se vážou případná odstupňovaná omezení.
„Nechceme návštěvníky zbytečně omezovat, a ani nemůžeme podceňovat riziko požáru v lesích národního parku, proto v létě bude platit pružná regulace,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letní režim, který platil tři měsíce, bude vycházet z výstrah požárního rizika vydávaných Českým hydrometeorologickým ústavem. „Dnes jsou na ně velmi dobře zvyklé obce, policisté i hasiči a nyní podle nich bude správa národního parku regulovat pohyb turistů,“ uvedl Hladík. MŽP vyhláškou vydalo opatření obecné povahy.
Nejrozsáhlejší požár v České republice vypukl v Českém Švýcarsku loni 24. července. Kvůli požáru policie obvinila muže z obecného ohrožení a poškození cizí věci. V případě prokázání viny soudem mu hrozí trest odnětí svobody až na 15 let.
Národní park České Švýcarsko je oblíbeným cílem turistů v Ústeckém kraji. Největší atrakcí jsou soutěsky u říčky Kamenice v Hřensku. V posledním předpandemickém roce 2019 je navštívilo téměř 400.000 lidí. Loňskou sezonu přerušil v červenci požár, Edmundovu soutěsku navštívilo asi 117.000 lidí, k Divoké soutěsce si našlo cestu asi 14.000 výletníků. Letos národní park navštěvuje o víkendech a svátcích podobný počet turistů jako před nástupem pandemie, která ovlivnila návštěvnost v letech 2020 a 2021. Velká část turistů přijíždí ze zahraničí, zejména z Německa.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvn 27, 2023 | Ochrana životního prostředí
Průmyslovým subjektům v energeticky náročných odvětvích chce ministerstvo životního prostředí za loňský rok vyplatit kompenzace ve výši 1,64 miliardy korun. Peníze jsou určeny pro podniky za účelem předejít takzvanému úniku uhlíku. Návrh předloží ministerstvo k projednání vládě ve středu. Seznam odvětví stanovuje Evropská komise v pravidlech pro státní podporu, jedná se o výrobu a zpracování kovů, papíru a chemický průmysl.
Návrh je v rozporu s připomínkami ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu, vyplývá to z materiálu. Úřady se neshodují na tom, z jaké rozpočtové kapitoly se budou kompenzace vyplácet.
Kompenzace nepřímých nákladů se v Česku poprvé vyplácely v roce 2021 za předchozí rok ve výši 1,06 miliardy korun ještě podle pravidel platných do roku 2020. V roce 2022 se za předchozí rok vyplatilo 772 milionu korun už podle nových pravidel platných pro období 2021 až 2030.
Za rok 2022 by se měla vyplatit kompenzační podpora ve výši 1,64 miliardy korun dohromady pro 34 příjemců. Částka je meziročně vyšší kvůli růstu ceny povolenky. Podle údajů povinně zveřejňovaných členskými státy EU se kompenzace v roce 2021 vyplácely ve 14 zemích, a to v souhrnné výši přibližně 2,38 miliard eur (zhruba 56,2 miliardy korun). V současné době má podporu ve formě kompenzací nepřímých nákladů zavedeno Německo, Polsko a Slovensko.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Čvn 22, 2023 | Ochrana životního prostředí
Mezinárodní certifikaci programu Ekoškola dostane letos nejen 53 českých škol, ale poprvé i tři skautská střediska a jedna skautská základna z organizace Junák. Skauti získají certifikaci Ekoklubovna. Stejně jako zástupci škol ji dnes převezmou na Staroměstské radnici v Praze. Certifikát z programu, který vede mladé lidi k udržitelnému způsobu života, tak v Česku bude mít 156 škol a dalších zařízení pro děti.
Program s metodikou sedmi kroků, která je jednotná pro celý svět, funguje ve více než 70 zemích. V Česku se zapojilo zatím 395 škol a neškolských zařízení, ve kterých je v takzvaných ekotýmech více než 7000 dětí. Účastní se mateřské, základní i střední školy. V týmech spolupracují děti a dospělí, zjišťují silné a slabé stránky provozu škol, plánují a realizují změny, informují, zapojují a vzdělávají své okolí.
Certifikace je platná tři roky, pak ji musejí školy obhájit. Většina škol, které dnes certifikát převezmou, ho měla i dosud, přibyly ale také některé nové, řekl vedoucí kanceláře programu Ekoškola Jan Smrčka.
Program Ekoškola vede školy, učitele a žáky k zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí a jeho zlepšování zejména v jejich okolí. Stojí za ním mezinárodní organizace Foundation for Environmental Education (FEE), v Česku ho koordinuje Vzdělávací centrum Tereza. Program byl založen v roce 1994, do České republiky se dostal o 11 let později.
Ocenění dnes budou předávat zástupci ministerstev školství a životního prostředí, informačního centra OSN v Praze a dalších organizací podílejících se na rozvoji vzdělávání i zlepšování životního prostředí v České republice.
Autor: Ekoškola, Jan Smrčka
Zdroj: ČTK
Čvn 22, 2023 | Ochrana životního prostředí
Sedm aktivistů z Česka, Polska a Německa dnes na několik hodin obsadilo rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku. Protestovali tak proti prodloužení těžby, které mají Severočeské doly, jež patří pod skupinu ČEZ, od Obvodního báňského úřadu do roku 2035. Původně chtěli na rypadle zůstat minimálně 24 hodin, nakonec ho opustili už odpoledne kvůli hrozbě extrémních bouřek.
Policie nikoho nezadržela, báňský úřad ale aktivistům uložil pokutu. Důl nejprve přerušil činnost, čímž mu vznikla finanční ztráta. Postupně ale provoz obnovil ještě před tím, než aktivisté velkostroj opustili.
Povrchový hnědouhelný důl leží na hranicích okresů Most a Teplice. Dvě ženy a pět mužů obsadilo kolesové rypadlo časně ráno. Policie přijala oznámení ve 3:30. Policisté poté na místě opakovaně vyzývali osoby na stroji, aby ho opustily. „Kolem 15:00 slezli aktivisté z rypadla. Na místě byly všechny osoby zkontrolovány a ztotožněny, nikoho jsme nezadrželi. Obvodní oddělení v Litvínově ještě bude prověřovat obrazový materiál,“ uvedla mluvčí policie Ilona Gazdošová.
Podle báňského úřadu šlo o přestupek, který jeho pracovníci na místě s aktivisty hned projednali. Pokuta může činit až 15.000 korun. „Všichni zaplatili na místě, věc je ukončena,“ řekl mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek. Uložené pokuty byly v řádech tisíců, ale i 10.000 korun.
Rypadlo v době, kdy na něj aktivisté vylezli, nepracovalo. Byla na něm ale jeho posádka. Důl po zjištění, že do prostoru vnikly neoprávněné osoby, přerušil činnost. „Nebyli jsme si jisti, jestli se tu nepohybuje ještě jiná skupina aktivistů,“ řekl mluvčí společnosti Lukáš Kopecký. Pracovníci dolu zkontrolovali celou oblast a každý stroj. Po zjištění, že žádný už není obsazen a v areálu nejsou další nepovolaní lidé, postupně provoz obnovili. V areálu je dalších šest skrývkových rypadel, několik zakladačů a uhelných rypadel.
Greenpeace dlouhodobě kritizuje plány na těžbu až do roku 2035 a označuje je za klimatický zločin. Proti povolení o prodloužení těžby se odvolalo. „Před valnou hromadou skupiny ČEZ chceme upozornit na klimatický zločin, ke kterému se schyluje na hnědouhelném dole Bílina,“ uvedl za ekologickou organizaci Jaroslav Bican. Severočeské doly podle něj požádaly o časově neohraničené prodloužení těžby. „Hrozí tak pokračování těžby i ve 40. letech. Nikdo přitom neřeší dopady, které vytěžené uhlí bude mít na klima. Tímto společnost ČEZ vyzýváme, aby od svého záměru prodloužit těžbu na Bílině ustoupila,“ dodal. Akcionáři ČEZ se sejdou v pondělí 26. června, akciový podíl 69,78 procenta drží ve firmě stát.
Vláda se svým programovým prohlášením hlásí k odklonu od uhlí do roku 2033. „Ministerstvo životního prostředí dělá vše pro to, aby Česko urychlilo především rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Povolení těžby pro důl Bílina do roku 2035 nijak nepředjímá způsob, jak bude případně vytěžené uhlí využito a ani to, zda by vůbec mohlo být využito ve zdrojích elektřiny nebo tepla na území ČR,“ uvedla v reakci na výzvu aktivistů mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.
Hnutí Greenpeace kromě povolení k těžbě také napadlo kladné stanovisko, které k rozšíření těžby vydalo ministerstvo životního prostředí po vyhodnocení vlivu na životní prostředí (tzv. proces EIA) v době, kdy ho vedl bývalý ministr Richard Brabec (ANO). Greenpeace kritizuje především fakt, že nikdy nebyly posouzeny negativní dopady spálení bílinského uhlí na klima. Záměr počítá s vytěžením téměř 50 milionů tun uhlí, podle posudku MŽP má mít na svědomí v průměru 11,5 milionu tun CO2 ročně.
Greenpeace tvrdí, že v době klimatické krize není možné povolit projekt, který má na svědomí tolik emisí skleníkových plynů, a vyzývá ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), aby kladné stanovisko k další těžbě změnil a prodloužení těžby v dole Bílina zastavil.
Aktivisté obdobně protestovali už několikrát. Například v červnu 2021 obsadili dvě skrývková rypadla v uhelných dolech Bílina na Teplicku a Nástup Tušimice na Chomutovsku. Z velkostroje v Bílině skupina slezla ve stejný den odpoledne, rypadlo na Chomutovsku opustili čtyři lidé druhý den ráno.
Autor a zdroj: ČTK
