Čvc 23, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ekologické sdružení Calla vytvořilo či obnovilo v různých jihočeských pískovnách v posledních 12 letech dvě desítky tůní. Slouží jako zázemí pro ohrožené druhy živočichů, které jinde nemají vhodné podmínky.
„Bereme naše projekty v pískovnách jako příležitost k ochraně ohrožených druhů naší fauny. Tůně však nestačí pouze vytvořit, ale je třeba je dále sledovat a dlouhodobě se o ně starat. Pokud je totiž ponecháme pouze přírodním procesům, dostává se do nich listí a další materiál, který je postupně zaplní. Z takové tůně postupně mizí většina ohrožených druhů. Proto je důležité čas od času tůně obnovit nebo vedle vytvořit nové, případně v jejich okolí vyřezávat náletové dřeviny,“ řekl Jiří Řehounek ze sdružení Calla.
Předloni pro Callu vypracoval entomolog Vojtěch Kolář z Biologické centra Akademie Věd ČR studii o oživení tůní v jihočeských pískovnách. Vyplynulo z ní, že v některých pískovnách třeba společně žijí všechny tři druhy jihočeských čolků – čolek velký, obecný i horský. Účelem studie bylo také naplánovat další péči o tůně v pískovnách.
„Od doby vypracování studie nám v pískovnách přibyly tři tůně. Jedna je v Pískovně Třebeč nedaleko Borovan a naposledy dvě tůně v Pískovně Ledenice na konci loňského roku. Letos je postupně objíždíme a sledujeme, jaké druhy se do nich zatím stihly nastěhovat,“ řekl Řehounek.
Autor: Sdružení Calla
Zdroj: ČTK
Čvc 21, 2022 | Ochrana životního prostředí
Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy podala proti rozsudku v tzv. klimatické žalobě kasační stížnost. Věc bude nyní přezkoumávat Nejvyšší správní soud (NSS). Pražský městský soud v polovině června rozhodl, že všechna čtyři žalovaná ministerstva zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba ČR a dalších žalobců tím, že nestanovila konkrétní zmírňující opatření k dostatečnému snižování skleníkových emisí.
Společnou žalobu podalo loni v dubnu šest žalobců. Prvním z nich je spolek jako právnická osoba. Dalším žalobcem je obec Svatý Jan pod Skalou a pak čtyři jednotlivci, kteří podle spolku pociťují dopady změny klimatu v osobním i pracovním životě. Žalovali ministerstva a také českou vládu, žalobu proti ní ale soud odmítl. Cílem žaloby bylo podle spolku přimět úřady k řešení klimatické krize.
Podle soudu je zásah ministerstev do práv žalobců nezákonný. „Žalovaným (ministerstvům) se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců nestanovením konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990,“ konstatovala soudkyně Karla Cháberová.
Limit snížení emisí vychází z evropského nařízení. Soudkyně uvedla, že globální oteplování ovlivňuje životní prostředí, které je chráněno Listinou základních práv a svobod. Žalovaná ministerstva podle ní mají povinnost životní prostředí chránit a jsou povinna omezovat emise skleníkových plynů tak, aby docílila snížení.
Městský soud v Praze nařídil ministerstvům zjednat nápravu, tedy přijmout dodatečná klimatická opatření tak, aby byl splněn závazek, který si ČR dobrovolně stanovila v rámci Pařížské dohody. Rozsudek Městského soudu v Praze je pravomocný.
NSS věc projedná přednostně, sdělila serveru Česká justice mluvčí NSS Sylva Dostálová. Podle serveru se vzhledem k charakteru věci dá očekávat, že uvnitř soudu o ní bude probíhat velmi intenzivní debata mezi všemi soudci. Rozhodnutí pražského městského soudu je navíc odborníky hodnoceno jako argumentačně precizní, uzavřel server.
Autor a zdroj: ČTK
Čvc 18, 2022 | Ochrana životního prostředí
Česká společnost ornitologická (ČSO) plánuje v příštích 20 letech vybudovat minimálně dalších devět ptačích parků, kde chce lidem zpřístupnit bohatství přírody. Dnes to v parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku řekl ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek. Zatím má společnost čtyři parky, celkem jich tedy má být minimálně 13, jeden v každém kraji kromě Prahy. V parku Kosteliska se například objevil vzácný orlík krátkoprstý, který se v ČR běžně nevyskytuje.
V ČR jsou už čtyři ptačí parky. Kolem 15 let funguje ptačí park Josefovské louky u Jaroměře ve východních Čechách, v roce 2020 přibyly další tři, a to Mnišské louky u České Lípy, Kosteliska u Dubňan na jižní Moravě a Malá Lipová u Přerova. „Vytipujeme biologicky zajímavé území, vykoupíme ho od původních vlastníků z prostředků, které máme z 90 procent darované od soukromých osob a lidí. Dávají nám od stokorun po statisíce korun,“ uvedl Vermouzek. Zapojit chce i firmy.
Ornitologové jsou schopní ročně vybrat kolem pěti milionů korun. Za deset let investovali zhruba 13 milionů a další investice plánují. „Do roku 2042 chceme mít v každém kraji kromě Prahy fungující ptačí park. Zájem o obnovu přírody zase roste, vidíme to s množstvím peněz, které se daří vybrat,“ řekl Vermouzek. Parky mají nabízet vyhlídky, chodníky a podobně.
Jedním ze současných parků jsou Kosteliska u Dubňan. „Před třemi lety to tady bylo celé zarostlé. Ale ráno tu bývá i 150 hus,“ uvedl Gašpar Čamlík z ČSO. Kosteliska jsou podle něj zajímavá pestrou mozaikou vodní plochy, nacházejí se tam mokřady, tůňky, ale také zarostlé mokřady nebo suchá písčitá místa. „Je tu celá řada ptáků, obojživelníků a plazů. Objevil se tady orlík krátkoprstý,“ řekl Čamplík.
Dravec se přitom běžně v ČR nevyskytuje, v lokalitě se je už sedm týdnů. „Kosteliska jsou ukázkou toho, jak se kloubí ochrana a obnova přírody. Ochrana už nestačí, musíme přírodu obnovovat, protože chceme klimaticky odolnou přírodu, zdravé potraviny, zdravé životní prostředí i zdravou populaci,“ uvedla dnes v Dubňanech ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Česká společnost ornitologická existuje od roku 1926. Podle Vermouzka má kolem 6500 členů a mnohonásobně více příznivců. Internetové on-line akce navštěvuje i 35.000 příznivců.
Autor: ČSO
Zdroj: ČTK
Čvc 16, 2022 | Ochrana životního prostředí
Do obnovy remízů i péči o les, louky a rašeliniště se mohou zapojit dobrovolníci během Týdnů pro krajinu. Cyklus začal v červnu, do září se uskuteční ještě šest turnusů, při nichž budou lidé pomáhat třeba na Šumavě, v Bílých Karpatech nebo na Hané. Na některých akcích jsou ještě volná místa, řekla Kateřina Stonová z Hnutí Duha, které Týdny pro krajinu pořádá. Součástí pobytů budou výlety, táboráky a besedy.
„Nyní je ještě kolem 20 volných míst,“ uvedla Stonová. Podotkla, že se zatím přihlásilo kolem 80 lidí. V současnosti se lze připojit na akce, které se uskuteční na šumavské Kvildě, na Bruntálsku a v Července na Olomoucku. Do zaplněných turnusů se lidé mohou zkusit přihlásit jako náhradníci. Na Kvildě dobrovolníci od 30. července pomohou s péčí o rašeliniště. Budou například zahrazovat odtokové kanály, které rašeliniště odvodňují, nebo stavět hrázky. Čeká je i výlet šumavskou přírodou.
Týden v lese pak, od 6. srpna, stráví účastníci akce nedaleko Bruntálu v Nízkém Jeseníku. Budou stavět a opravovat oplocenky pro ochranu semenáčků. Podívají se i na běžně nepřístupné území při březích vodní nádrže Kružberk a na programu je i komentovaná procházka lesem.
Další srpnový pobyt v jihomoravském Radějově, nyní plně obsazený, cílí také na péči o les. Dobrovolníci tam budou také odstraňovat náletové dřeviny z květnatých luk v Bílých Karpatech nebo značit stromy vhodné pro hnízdění ptáků. Značky podle pořadatelů poslouží k tomu, aby tyto stromy lesníci nepokáceli. Do opravy historického špýcharu a tvorby nových remízků se v září lidé pustí u Manětína na Plzeňsku. Remízy a další prvky v krajině, které poskytují útočiště zvířatům, pak budou v půli září lidé vytvářet i u Doubravského dvora v Července na Olomoucku. Podle pořadatelů si tam lidé vyzkouší třeba i ruční dojení krav.
Turnus na Hané také letošní cyklus Týdnů pro krajinu uzavře. Letos se koná 25. ročník Týdnů pro krajinu. Podle organizátorů se dosud dobrovolnických akcí zúčastnilo přes 2300 lidí. Mimo jiné vysadili více než 214.000 stromů, vybudovali přes šest stovek hrází v rašeliništích a pokosili desítky hektarů luk.
Autor: Hnutí duha
Zdroj: ČTK
Čvc 13, 2022 | Ochrana životního prostředí
Pomoci s ochranou životního prostředí na Ukrajině má memorandum, které dnes v Praze podepsali ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) a její ukrajinský protějšek Ruslan Strilec. Memorandum podle Hubáčkové může po válce usnadnit spolupráci při likvidaci válečných škod, ale i starých zátěží. Unijní ministři na pražském neformálním zasedání dnes také jednali o tom, jak pomoci Ukrajině s válečnými dopady na životní prostředí z pozice EU. Strilec byl jeden z ministrů zemí mimo EU, kteří se jednání zúčastnili – na pozvání Česka.
Podle Hubáčkové bylo memorandum mezi českou a ukrajinskou stranou ještě před počátkem války připraveno i odsouhlaseno. Podpis byl naplánován na únor, což znemožnila právě ruská agrese na Ukrajině.
Hubáčková dnes sdělila, že přestože se na textu nic nezměnilo, odpovídá jeho obsah i na válečnou dobu, neboť umožňuje spolupráci na široké úrovni. Ministryně už ráno uvedla, že obsah memoranda je o výměně informací v oblasti životního prostředí i pomoci odborných institucí. Česko by po válce podle Hubáčkové mohlo na Ukrajinu vyslat například zástupce Výzkumného ústavu vodohospodářského nebo České geologické služby.
Před podvečerním podpisem memoranda pak Hubáčková sdělila, že Česko by mohlo v budoucnu nabídnout Ukrajině třeba i pomoc s mapováním starých ekologických zátěží a nabídnout jí služby firem při dekontaminaci půdy.
Část neformálního zasedání unijních ministrů pro ekologii dnes také byla věnována debatám o pomoci s mapováním válečných škod na životním prostředí či o tom, jaké finanční nástroje evropské instituce budou moci připravit a využít pro tento typ pomoci Ukrajině. Podle Hubáčkové je už během konfliktu možné zpracovávat materiály poskytnuté ukrajinskou stranou.
Strilec dnes ráno novinářům řekl, že bude trvat desítky let, než se ukrajinská příroda po ruské invazi vrátí do své původní podoby. Ukrajina už podle něj analyzuje škody a připravuje plán obnovy, který začne realizovat po válce. Strilec mimo jiné uvedl, že více než 20 procent tamních národních parků je okupováno a útoky na ropná skladiště vedou k obrovskému znečištění ovzduší. Ministr hovořil také o problémech s pitnou vodou, které jsou i na západě země, kam dočasně přesídlila část Ukrajinců z východu.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
