Čvc 22, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zahájilo první fázi reformy systému energetického poradenství v Česku. Spustilo čtyři výzvy v celkové hodnotě stovek milionů korun. Cílem je vytvořit dostupný, důvěryhodný a odborně kvalitní poradenský systém, který pomůže domácnostem i obcím s úsporami energie a renovacemi budov.
Stát chce vytvořit síť energetických poradců a manažerů napříč regiony a obcemi. Poradenství má stát na třech pilířích, jako je odbornost, nezávislost a dostupnost. Každý poradce zapojený do systému bude muset být registrován u Státního fondu životního prostředí ČR a dodržovat etický kodex. Nový systém energetického poradenství má sloužit jako základní stavební kámen pro nastartování renovační vlny budov v České republice.
Čtyři výzvy vyhlášené v rámci Národního programu Životní prostředí zahrnují školení energetických poradců a manažerů, na které míří 25 milionů korun. Další výzva se zaměří na osvětové semináře pro veřejnost s 20 miliony korun. Kraje a obce mohou čerpat podporu na poradenství prostřednictvím výzev na zřízení krajských energetických center a na tvorbu klimaticko-energetických koncepcí typu SECAP+, na něž je vyčleněno 150 milionů korun.
„Energetické poradenství musí být dostupné, důvěryhodné a odborně kvalitní. Jen tak přesvědčíme veřejnost, že cesta k úsporám i modernímu a šetrnému bydlení je zvládnutelná,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Nový systém propojí stát, kraje, obce i odbornou veřejnost a vytvoří síť poradců, kteří pomohou lidem i samosprávám najít správná řešení energetických úspor jejich budov.
Od úterý 5. srpna bude do konce září otevřena výzva na sdílené energetické manažery, která krajům a Praze na posílení kapacit veřejné správy v oblasti energetiky. Cílem je zrychlit renovace veřejných budov a posílit energetický management na místní úrovni.
Na semináře pro veřejnost mohou žadatelé získat až 10 000 korun na jeden seminář, přičemž podpora činí 250 korun na účastníka. Podávání žádostí začne 5. srpna a skončí 30. dubna 2026.
Žádosti na vzdělávací kurzy pro posílení kompetencí poradců je možné podávat od 15. července 2025 do 30. dubna 2026. Na tvorbu akčních plánů pro udržitelnou energii a klima mohou obce získat mezi 500.000 a 1,85 milionu korun podle velikosti. Výzva bude otevřená od 5. srpna do konce dubna 2026, nebo do vyčerpání alokace.
V další fázi reformy, která bude spuštěna letos na podzim, se počítá mimo jiné s kampaní pro veřejnost zahrnující webový portál, s podporou na zřízení kontaktních poradenských míst či s renovačními pasy pro obytné budovy. Ty poskytnou základní informace o budově a její spotřebě, navrhovaných opatřeních, vhodném postupu realizace i financování.
Autor: MŽP
Čvc 22, 2025 | Ochrana životního prostředí
Návrh víceletého finančního rámce Evropské unie po roce 2027, který tento týden zveřejnila Evropská komise, podle ekologických organizací dostatečně nereflektuje potřebu investic do ochrany klimatu, energetické nezávislosti a sociálně spravedlivé transformace. Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) a Hnutí Duha ve společné zprávě uvedly, že návrh může vést k neefektivnímu a necílenému využití veřejných peněz, přestože počítá s rekordní částkou dvou bilionů eur (asi 50 bilionů korun).
Podle organizací návrh slučuje několik dosavadních fondů, například Kohezní fond, Fond spravedlivé transformace a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, do jednoho nástroje. To může podle nich omezit cílenou podporu strukturálně slabších regionů, které přitom čelí zásadním výzvám při přechodu na čisté zdroje energie. Kritizují také navrhované začlenění programu LIFE, zaměřeného na ochranu přírody, do širších fondů. Návrh rozpočtu navíc nestanovuje cíle pro financování biodiverzity. Stávající podoba návrhu podle CDE a Hnutí Duha také nadále umožňuje využívat peníze z veřejných zdrojů na podporu fosilních paliv. To podle nich prodlužuje závislost Evropy na dovozu energie ze zemí jako jsou Rusko nebo Spojené státy a podkopává cíle klimatické politiky.
Podle organizací návrh nereflektuje ani doporučení občanského panelu, který byl součástí konzultačního procesu. Ten zdůraznil potřebu investic do adaptace na klimatické změny a prevenci souvisejících krizí. Ekologické organizace zároveň upozorňují, že při vyjednávání o podobě rozpočtu převažují hlasy státních institucí, byznysu a finančního sektoru.
„Děje se tak navzdory Evropskému kodexu chování pro partnerskou spolupráci, který ustanovuje spravedlivý podíl na tvorbě evropské legislativy mezi zástupci občanské společnosti a dalších subjektů,“ uvedla expertka na fondy EU Centra pro dopravu a energetiku Jana Pospíšilová Maussen. Návrh komise podle ekologů v současné podobě postrádá potřebnou ambici a hrozí, že povede k necílenému nebo neefektivnímu využívání veřejných peněz. Rozpočet je nyní v rukou Evropského parlamentu a vlád členských států, které mají možnost ovlivnit jeho odpovědnější, udržitelnější a spravedlivější podobu.
Evropská komise ve středu oznámila, že chce výrazně zvýšit příští sedmiletý rozpočet Evropské unie. Pro období 2028 až 2034 navrhuje dva biliony eur, zatímco v nynějším rozpočtu na léta 2021 až 2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.
Autor: Hnutí Duha
Čvc 22, 2025 | Ochrana životního prostředí
Ke snazšímu vzniku fotovoltaických a větrných elektráren má přispět zavedení oblastí, v nichž je budou úřady schvalovat ve zjednodušeném režimu. Předpokládá to nový zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Zákon také zavádí obcím poplatek za větrné elektrárny na jejich území.
Zákon zavádí takzvané akcelerační oblasti, kde budou obnovitelné zdroje schvalovány ve zjednodušeném režimu. Akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly vznikat zejména na dřívějších průmyslových plochách, o lokalitách pro větrné elektrárny bude ještě vláda jednat s kraji. Předem vymezené podmínky v takzvaných akceleračních zónách mají podle ministerstva životního prostředí snížit administrativní zátěž investorů. Projekty, které budou v souladu s evropskou směrnicí, nebudou podléhat procesu posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Jednodušší schvalování se bude týkat nejen samotných zdrojů elektřiny, ale i navazující infrastruktury, jako jsou transformátory, elektrická vedení nebo akumulátory.
Vymezení akceleračních oblastí bude stanoveno na třech úrovních. Konkrétně půjde o územní plány obcí, dále v zásadách územního rozvoje krajů a na celostátní úrovni územním rozvojovým plánem. Konflikty mezi vznikem akcelerační zóny a rozvojovými plány obcí se nepředpokládají, protože oblasti pro obnovitelné zdroje budou muset vznikat přinejmenším 500 metrů od zastavěného území. „Akcelerační oblasti umožní rychlejší a předvídatelnější rozvoj obnovitelných zdrojů v místech s největším potenciálem a nejmenším dopadem na okolí. Vytváříme tak jasný rámec pro investory a přispíváme k větší dostupnosti čisté energie pro domácnosti i firmy,“ uvedl již dříve ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Cílem je podle ministerstva životního prostředí zvyšovat míru soběstačnosti ve vyrobené energii. Vzhledem k očekávanému zvyšování spotřeby elektřiny v průmyslu je podle ministerstva v bezpečnostním zájmu země posílit výrobu na českém území, a to zejména stavbou jaderných a obnovitelných zdrojů.
Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím. Bude se odvíjet od množství vyrobené elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu. Za jednu megawatthodinu takto vyrobené elektřiny bude provozovatel platit 50 korun, a to se bude násobit místním koeficientem. Zákon stanoví koeficient jedna, ale obec ho bude moci snížit až na nulu. Sazba poplatku a výše koeficientu pak musí zůstat zachovány po celou dobu provozování větrné elektrárny.
Autor: MPO
Čvc 15, 2025 | Ochrana životního prostředí
Souvislost mezi klimatickou změnou a rostoucím výskytem extrémních projevů počasí je podle klimatologů, jednoznačná. Shodují se, že hlavním hnacím motorem těchto jevů je zvyšující se teplota atmosféry, která má přímý dopad na intenzitu srážek, výskyt vln veder i další extrémy. Atmosféra je s každým dalším stupněm Celsia schopna pojmout zhruba o sedm procent více vodní páry, která hraje zásadní roli v řadě fyzikálních procesů, včetně vzniku bouřek a srážkové aktivity.
„Souvislost mezi výskytem extrémního počasí a aktuální změnou klimatu je jednoznačná,“ uvedl klimatolog Radim Tolasz. Upozornil, že s vyšší teplotou se zvyšuje i množství vodní páry, která je nejen klíčovou složkou koloběhu vody, ale zároveň významným skleníkovým plynem. Její větší přítomnost v atmosféře tedy nejen podporuje vznik extrémních jevů, ale dále přispívá k oteplování. „Můžeme spekulovat nad příčinami těchto změn, ale nemůžeme zpochybňovat, že probíhají a že se postupně zhoršují,“ dodal.
Klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR vysvětluje, že nejjasnější vazba s klimatickou změnou je u vln veder a tropických dnů. „Čím více se klima otepluje, tím častěji překračujeme určité prahové hodnoty – třeba 30 stupňů Celsia. Na jižní Moravě jsme dříve mívali kolem deseti tropických dnů ročně, dnes je to 2,5násobek,“ uvedl. Právě horké vlny, přestože nemusejí působit tak dramaticky jako třeba tornáda, patří z hlediska úmrtnosti mezi nejnebezpečnější projevy počasí vůbec.
U srážek je situace složitější. Trnka upozorňuje, že i když se celkový roční úhrn výrazně nemění, přibývá přívalových dešťů. „Místo rovnoměrného rozložení během roku čelíme častějším a intenzivnějším epizodám, což zvyšuje riziko povodní – i to je projev klimatické změny,“ vysvětlil. Podle něj některé studie potvrzují, že posledních 50 let patřilo ve střední Evropě, pokud jde o výskyt povodní k nejhorším za posledního půl tisíciletí. Růst teploty a s tím spojený nárůst maximálního množství vodní páry, kterou atmosféra pojímá, má podle Trnky i další důsledky. „Více vodní páry v atmosféře nese riziko vzniku silnějších bouřek, vydatnějších srážek a někdy i krupobití nebo tornád. Atmosféra je prostě energeticky nabitější,“ dodal. Odborníci se shodují, že projevy změny klimatu už nejsou teoretické modely, ale potvrzená realita, kterou dokumentují jak data z pozorování, tak výzkumy z celé Evropy. Fakt, že intenzivnější projevy počasí a klimatická změna spolu souvisí uvádí také ekologická organizace Hnutí Duha. Zmírnit každodenní dopady klimatické změny je podle nich možné například obnovou lesů, zdravější půdou, pestřejší krajinou a snížením emisí, které jsou jedním z klíčových faktorů zvyšující se teploty Země. „Klimatická změna probíhá a nelze přehlížet její dopady na naše životy – od sucha a požárů až po prudké deště a povodně. Tyto jevy dnes výrazně ovlivňují krajinu, zemědělství, bezpečnost a zdraví lidí. Proto je nezbytné přistupovat k situaci pragmaticky a zaměřit se na konkrétní kroky,“ uvedla tisková mluvčí Hnutí Duha Eva Pernicová.
Autor: Akademie věd ČR
Čvc 15, 2025 | Ochrana životního prostředí
Jezera, která jsou lépe napojena na podzemní vodu, si udržují stabilnější hladinu a lépe čelí dopadům klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu vědců z Akademie věd ČR, kteří analyzovali data ze 350 jezer v 18 evropských zemích. Výsledky představila na mezinárodní geochemické konferenci Goldschmidt v Praze, informovala o tom Evropská asociace geochemie. Cílem studie bylo zjistit, zda jezera čerpají vodu převážně z deště, nebo z podzemních zdrojů. Pomocí analýzy izotopů kyslíku a vodíku vědci určili původ vody a schopnost jezer odolávat výparu. Dále zapojili data o podnebí, krajině a typu jezer do strojového učení, aby predikovali dopady klimatických změn do roku 2050.
Model ukázal, že jezera s vyšším potenciálem propojení na podzemní vodu mají stabilnější vodní bilanci. Naopak mělčinám, které se nacházejí převážně v nížinách, hrozí ztráta vody kvůli vysokému výparu, a tedy i větší náchylnost k vysychání a znečištění. Nejohroženější jsou umělá jezera, například přehrady v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech.
Naopak jezera ve vyšších polohách a alpských oblastech vykazují větší odolnost. Výzkumníci však upozorňují, že zemědělské využití půdy se stěhuje do vyšších nadmořských výšek, což by mohlo v budoucnu ovlivnit kvalitu a dostupnost vody v těchto jezerech.
„Původně jsme očekávali, že ve všech jezerech budou platit stejné kontrolní faktory, ale nebylo tomu tak. I když můžeme z analýzy vyvodit některé obecné poznatky, pozorovali jsme také, jak má každý region jinou dynamiku, která je dána interakcí více proměnných,“ uvedla Cristina Paule-Mercadová z Biologického centra Akademie věd ČR. Zásadní je brát v potaz lokální podmínky, a především propojení s podzemní vodou.
Výzkum je součástí rozsáhlejšího projektu, který aktuálně zahrnuje více než 400 jezer a má ambici stát se globálním nástrojem pro udržitelnou správu vodních zdrojů. Kromě otevřených dat vědci každoročně odebírají vzorky, spolupracují s dalšími odborníky a zapojují veřejnost do občanské vědy. Konference Goldschmidt, kterou pořádají Evropská asociace pro geochemii a Geochemická společnost Spojených států, je jedním z největších světových setkání v oblasti geochemie.
Autor: Akademie věd ČR
