Zář 20, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho, oznámil institut.
Vědci se zaměřili na vývoj stonku huseníčku rolního. Pomocí genetických úprav, analýzy genové aktivity a měření vlastností cévních pletiv zkoumali, jak cytokininový signál ovlivňuje tvorbu sekundární buněčné stěny, která zajišťuje pevnost a stabilitu rostlinných buněk, zejména v cévních svazcích. Při vývoji cév se buňky nejprve musí roztáhnout do potřebné velikosti. Teprve potom může jejich stěna zesílit a zpevnit natolik, aby byla schopna odolávat velkému tlaku a efektivně rozvádět vodu do všech částí rostliny.
„Z našeho výzkumu vyplývá, že cytokininový signál funguje jako pojistka proti ‚unáhlenému‘ vývoji rostliny. Bez něj se rostlina začne předčasně připravovat na mechanickou zátěž, i když ještě není dostatečně vyvinutá,“ uvedl první autor článku Vojtěch Didi.
„Zajímavé bylo sledovat, že i relativně mírné změny v signální dráze cytokininu měly výrazný dopad na aktivitu genů a funkčnost cévních svazků. Ukazuje to, jak přesně si rostliny načasovávají své vývojové procesy,“ doplnil spoluautor Dominique Arnaud.
Na molekulární úrovni výzkum ukázal, že cytokininy tlumí aktivitu genů, které nesou návod na tvorbu takzvaných NST transkripčních faktorů, tedy hlavních spínačů procesu zpevňování buněčné stěny. Jakmile je aktivita genů potlačena, rostlina oddálí přechod do fáze zpevňování buněk, a tím si zajistí, že vodivé pletivo bude mít správné rozměry a funkci.
„Znalost tohoto mechanismu nám pomáhá lépe chápat, jak rostliny řídí růst svých pletiv v čase a prostoru. To může být důležité například při vývoji odrůd, které budou efektivněji hospodařit s vodou,“ uvedl vedoucí týmu Jan Hejátko.
Na studii spolupracovali molekulární biologové z CEITEC a odborníci z dalších vědeckých pracovišť z Brna, Olomouce a Kanady. Publikoval ji časopis Development.
Autor: CEITEC
Zář 20, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Lidé mohou v pražské botanické zahradě v Troji navštívit novou stálou expozici Japonské mlžné lesy. Návštěvníci v ní mohou spatřit desítky druhů rostlin typických pro horské vlhké oblasti Japonska, jako jsou javory, bambusy, kosatce či kapradiny. Součástí expozice jsou i jezírka s mlžícím systémem či altán inspirovaný japonskou architekturou. V budoucnu výstavu doplní další druhy rostlin. Expozici slavnostně otevřeli zástupci Botanické zahrady Praha.
„Japonské mlžné lesy jsou výsledkem dlouholetého úsilí našeho týmu i spolupráce s mnoha odborníky z České republiky, ze zahraničí i přímo z Japonska. Vznikla expozice, která nejen představuje krásu a romantiku japonské přírody, ale zároveň ukazuje, že botanické zahrady mají důležitou roli v ochraně rostlin i v kulturním dialogu,“ uvedl ředitel zahrady Bohumil Černý.
V expozici mohou návštěvníci vidět desítky druhů rostlin, například trvalky, jako jsou japonské astry, kosatce, denivky nebo bohyšky. Doplňují je kapradiny, trávy, zázvory či časně kvetoucí hlaváček amurský. Výraznou součástí jsou javory, z dalších dřevin například zmarličník velký nebo magnolie japonská. Vidět mohou lidé i jehličnany, jako je kryptomerie japonská či tis japonský. Významný prvek představují bambusy, mezi nimiž je i jeden z největších porostů sasy kostkované ve střední Evropě. „Ta expozice je zajímavá v průběhu roku, protože se mění podle ročního období. Takže na jaře kvetou jarní trvalky, letničky, přes léto i různé dřeviny a keře a na podzim se celá krásně zbarví a rozkvetou podzimní trvalky,“ popsal ředitel. Do budoucna podle Černého pracovníci v expozici vysadí další druhy rostlin a rozšíří se na stovky druhů. „Budeme ještě postupně dosazovat. To, co tam návštěvníci vidí aktuálně, tak to byla naše maximální možnost, co se vešlo do našeho pěstebního zázemí. Ale budeme dopěstovávat další,“ řekl Černý.
Myšlenka na vytvoření expozice vznikla už v roce 2015. Odborníci botanické zahrady od té doby podnikli několik expedic do Japonska, kde navázali spolupráci s místními institucemi, například i se zahradníkem císařských zahrad. Rostliny získávali také prostřednictvím výměny semen s dalšími botanickými zahradami.
Expozice Japonské mlžné lesy je součástí nově budovaného celku Lesy Asie. Navazují na ni Lesy Číny a připravovaná epxozice Lesy Koreje, která je prozatím představena formou panelové výstavy.
Autor: Botanická zahrada v Troji
Zář 12, 2025 | Živá příroda a krajina, les
V botanické zahradě v pražské Troji se od 10. října do 2. listopadu bude konat výstava dýní a dýňových dekorací. Motivem letošního 18. ročníku budou pohádky a strašidla. Návštěvníci se mohou těšit mimo jiné na dekorace s motivy čarodějnic a pavouků, připraven bude i strašidelný hrad. Botanická zahrada Praha o tom informovala v tiskové zprávě. Součástí výstavy bude i doprovodný program v podobě dlabání dýní, workshopů nebo oslav Halloweenu.
„Návštěvníci se mohou opět těšit na pestrou přehlídku přírodnin a zábavné víkendy plné dýní i dýňového tvoření a také na oblíbený halloweenský lampionový průvod a opékání špekáčků,“ uvedl ředitel zahrady Bohumil Černý. „Letos se areál naší botanické zahrady promění v les plný pohádkových strašidel,“ dodal.
Tradiční podzimní výstava nabídne stovky různých odrůd dýní, tykví a jiných okrasných plodů. Přehlídku doplní instalace inspirované pohádkovými bytostmi a strašidly, k vidění budou motivy čarodějnic, pavouků, bludiček a připraven bude i strašidelný hrad nebo bludiště. K vidění budou v areálu pak i květy podzimních trvalek či zbarvené stromy i keře.
Součástí výstavy dýní bude i doprovodný program. Například o víkendu 11. a 12. října je připraven workshop. „Děti si společně s rodiči mohou vytvořit strašidelné postavičky nebo zvířátka z dýní a dalších přírodnin,“ uvedla mluvčí zahrady Michaela Bičíková. O víkendu 18. a 19. října se budou moci rodiny s dětmi zúčastnit podzimního kreativního tvoření a o víkendu 25. a 26. října si lidé budou moci vydlabat dýně či vyrobit dýňové lucerny. V pátek 31. října se pak uskuteční halloweenský průvod botanickou zahradou a lidé si budou moci opéct špekáčky.
Autor: Botanická zahrada v Praze
Zář 12, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Počet připravených sazenic stromů například od lesních školkařů vzrostl, ale poptávka po výsadbách zaostává. Podle dat Českého statistického úřadu činila v roce 2023 zalesněná plocha 35.222 hektarů a spotřebovalo se 197,5 milionů sazenic. Loni zalesněná plocha činila 29.494 hektarů a spotřebovalo se 159,7 milionů sazenic. Na vině je především nedostatek peněz u samospráv a obcí. V případě, že se sazenice nestihnou vysadit včas, tak se likvidují.
Přebytek sazenic má podle Sázíme Česko víc příčin, které se navzájem doplňují. Po kůrovcových kalamitách rostla poptávka po sadebním materiálu, která ale v mezičase rapidně poklesla. Někteří vlastníci lesů dávají přednost přirozené obnově nebo jsou nuceni výsadby odkládat kvůli zpožděným dotacím. Načasování výsadeb navíc na mnohých lokalitách komplikují také zhoršené podmínky v souvislosti s proměnou klimatu, především půdní sucho.
Sázíme Česko dále poukazuje na nízký zájem o práci ve vztahu k obnově lesů. „Nedostatek pracovních sil v lesnictví pro výsadbu a další pěstební nebo jiné činnosti současně s kvalitou odvedené práce je problém, se kterým se nesetkávají pouze obce, ale i další subjekty hospodařící v lesích,“ uvedl lesní inženýr z Benátek nad Jizerou Lukáš Hruška.
Místní samosprávy i drobní vlastníci lesů, kteří mají nejčastěji potíže s obnovou lesů, mnohdy nemají personální ani finanční zdroje na to, aby v krátkém čase zorganizovali a zabezpečili sázecí akci pro statisíce sazenic, uvedl projekt Sázíme Česko.
Obce, fyzické a právnické osoby sice mohou žádat o státní pomoc s příspěvky na hospodaření v lesích. „Nicméně dotace jsou vypláceny například až s ročním zpožděním. To může být problém u malých obcí a drobných vlastníků lesa,“ dodal Hruška.
Zmíněné problémy daly vzniknout komerčním iniciativám jako Sázíme budoucnost, kterou založila Nadace Partnerství, nebo Sázíme Česko. Pořádají například veřejné výsadby za účasti dobrovolníků. „Během sázecí sezony, která trvá pět až šest týdnů, s námi vyrazí sázet stromy v souhrnu 400 až 500 lidí. Jde především o zaměstnance firem, které s námi spolupracují,“ Richard Krajník ze Sázíme Česko. Projekt Sázíme Česko je iniciativou, která vznikla s cílem pomoci obnově lesů a zlepšení životního prostředí v České republice. Hlavním zaměřením projektu je výsadba stromů, a to jak v soukromých, tak i v obecních lesích. Za tři roky svého působení vysadili lidé v projektu více než 400.000 stromů na přibližně 100 hektarech.
Autor: ČSÚ
Zář 4, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Příležitost podívat se do unikátních fluoritových Jeskyní pod Sněžníkem na Děčínsku bude mít ve středu veřejnost. Odborníci provedou zájemce přírodní památkou a vysvětlí geologický původ Labských pískovců. Informoval o tom mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Na prohlídku byla nutná rezervace, vstupenky už nejsou, vyplývá z informací na webu. Další mimořádné prohlídky budou první soboty v září a říjnu.
Kapacita je kvůli ochraně vzácného podzemí omezena na 20 lidí v jedné prohlídce. Dosud byly možné exkurze jen pro předem objednané odborné skupiny. „Přišlo nám to jako škoda to takto omezovat a chceme nabídnout možnost si místo prohlédnout i zájemcům z řad veřejnosti,“ uvedl ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.
Na prohlídku si musí zájemce vyčlenit dostatek času, cesta k přírodní památce trvá od parkoviště v obci Sněžník 2,6 kilometru. Délka trasy v podzemí je přibližně 650 metrů, zájemci ji s výkladem průvodců absolvují za zhruba 90 minut. Je nutné se dobře obléci, teplota v podzemí je osm stupňů Celsia. Zapůjčení přilby a čelového světla je v ceně vstupného. Jeskyňáři doporučují lidem, aby se vybavili rukavicemi, pevnou obuví a starším oděvem, který lze ušpinit.
Přírodní památka se nachází v CHKO Labské pískovce, na jižním svahu Děčínského Sněžníku, severně od města Jílové na Děčínsku. Památka byla vyhlášena 10. prosince 1998 a má rozlohu necelou desetinu hektaru. Předmětem ochrany je systém podzemních přírodních pseudokrasových dutin, spojený s fluoritovou mineralizací. Výskyt fluoritu v této oblasti objevil v roce 1906 geolog Josef Emanuel Hibsch. Rozsáhlejší geologický výzkum se uskutečnil až v 50. letech 20. století. Chvíli na to již začala jeho těžba, která s přestávkami vydržela až do roku 1993. Pseudokrasové dutiny nemají přírodní propojení s povrchem, přístup je přes lidmi vyražené štoly.
Autor: Správy jeskyní ČR
