Čvn 29, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Chránit nejvzácnější lesy Evropy má za cíl projekt, do kterého se zapojí vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze (FLD ČZU). Pralesovité lesy a solitérní staré stromy podle vědců čelí stále většímu ohrožení. Chybí jim systematická ochrana, ohrožují je klimatické změny i rostoucí tlak na využití krajiny. Mezinárodní projekt Resilient Trees má trvat čtyři roky a podpoří vývoj nástrojů pro identifikaci a ochranu těchto cenných ekosystémů.
Cílem iniciativy je sjednotit postupy ochrany starých lesů napříč Evropou, podpořit sdílení zkušeností mezi regiony a zvýšit povědomí o významu těchto přírodních prvků pro biodiverzitu, klima i kulturní dědictví. FLD ČZU se bude podílet na vývoji praktických nástrojů pro správu starých lesů a takzvaných habitatových stromů, které poskytují útočiště mnoha ohroženým druhům.
V souladu s doporučeními evropských strategií se podle vědců zvyšuje ochrana některých lesních lokalit, ale mnohé cenné porosty a stromy stále zanikají. Projekt proto nabízí příležitost hledat účinná řešení ochrany v různých přírodních i společenských podmínkách.
Projekt Resilient Trees (plným názvem Old-Growth forests and Veteran Trees for Biodiversity and Resilient Landscapes) spojuje deset partnerů z osmi evropských zemí. Koordinátorem je Institut bioekonomiky pod italskou Národní radou pro výzkum (CNR).
Úvodní setkání partnerů projektu se uskutečnilo ve dnech 18. až 20. června v Praze v prostorách FLD ČZU. Sloužilo k plánování klíčových aktivit, sdílení prvotních poznatků a navázání mezinárodní spolupráce. Projekt je financován z programu Evropské unie Interreg Europe.
Autor: ČZU
Čvn 29, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Požár lesa na území takzvané Moravské Sahary u Bzence na Hodonínsku v roce 2012 měl podle vědců z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty Mendelovy univerzity pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Mohly se vytvářet cenné biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků. Škola o výzkumu informovala na svém webu. Hořet v lokalitě začalo na konci května 2012 a pět dní s požárem bojovalo 1600 hasičů z deseti krajů. Hořelo na 165 hektarech.
Odborníci devět let sledovali vývoj střevlíkovitých společenstev. Porovnávali šest různých typů stanovišť, které se lišily intenzitou požáru a typem následného zásahu. „V našem výzkumu jsme například porovnávali ponechání ploch bez zásahu s intenzivní přípravou půdy pro výsadbu borovice lesní. Výsledky ukázaly, že požár může vytvářet cenné otevřené biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků, zejména pískomilných. Naopak intenzivní obnovní zásahy, jako je brázdová příprava stanoviště, vedly ke zjednodušení prostředí a poklesu druhové rozmanitosti,“ uvedl za vědce Dominik Stočes.
Řízené vypalování mimo vegetační sezonu by tak podle vědců mohlo být vhodným nástrojem péče o biodiverzitu v otevřených písčitých lesích. Pískomilné druhy obvykle špatně kolonizují zalesněná stanoviště, což zvyšuje jejich zranitelnost. Patří mezi ně například střevlíkovití, kteří zahrnují nejen střevlíky, ale i další ekologicky významné rody.
„Mnohé z nich jsou silně vázané na nezarostlé písky, narušené plochy nebo stepi, a v současnosti ubývají v důsledku sukcese a lesnického zahušťování. Jejich výskyt je často lokálně omezený, některé druhy jsou uvedeny na červených seznamech ohrožených druhů,“ přiblížil Stočes.
Moravská Sahara se nachází v okolí Bzence, jde o unikátní písečnou krajinu s hlubokými vrstvami písků. Dříve byla mozaikou otevřených stepních stanovišť a borových lesů, ale od 19. století byla masivně zalesněna borovicí lesní za účelem stabilizace dun.
Požár mezi Bzencem, Strážnicí a Ratíškovicemi vypukl 24. května 2012 odpoledne, jeho likvidace trvala pět dní, další týden pak hasiči dohlíželi na požářiště. Škoda na lesních porostech dosáhla 27 milionů korun, muselo být vytěženo 24.000 krychlových metrů dřeva. Příčinu požáru se nepodařilo zjistit.
Autor: Mendelova univerzita
Čvn 29, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Zajistit, že dřevěné výrobky a další produkty prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy, má pomoci ve vazbě na unijní nařízení novela, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Na webu o tom informoval Hrad. Cílem úprav je snížit dopad na celosvětové znehodnocování lesů, podle kritiků je ale pro výrobce obtížné dostát požadavkům nařízení.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) již dříve řekl, že nařízení z jeho pohledu představuje zbytečnou zátěž zemědělců a podnikatelů a že se Česko snaží v EU o jeho změny. Novela také formálně upravuje vznik Národního lesnického institutu, který vznikl z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Národní lesnický institut dostal přidělené nové činnosti, které překračují rámec hospodářské úpravy lesů. Na starost bude mít například boj proti odlesňování. Bude správním úřadem s patřičnými pravomocemi, má mít na starosti odborné činnosti podle lesního zákona. Národní lesnický institut bude také sledovat a hodnotit stav lesů a zákon mu přidělí i odborné činnosti při dovozu dřeva. Vláda si od změny slibuje vybudování odborného zázemí a specializace ve vztahu k odlesňování při využití odbornosti a kontrolních mechanismů dosavadních úřadů. Česko podle Výborného odlesňováním netrpí.
Evropské nařízení, na které novela reaguje, v minulosti kritizovali zástupci potravinářů, zemědělců i obchodníků. Vláda podle ministra dělá vše pro to, aby vyjednala úplné zrušení tohoto nařízení, jehož účinnost Evropský parlament odložil o 12 měsíců na závěr letošního roku. Ministerstvo zemědělství dříve poukazovalo na to, že firmy k nařízení nemají dost informací a není dostatečně nachystané, požádalo proto Evropskou komisi o jeho odklad.
Nařízení se vztahuje na podniky, které vyrábějí, zpracovávají nebo uvádějí na trh nejen dřevěné výrobky, ale také produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa a kaučuku. Podniky budou muset shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, aby bylo jasné, že nejsou spojené s odlesňováním kdekoliv na světě, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému.
Autor: MZe
Čvn 22, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Růže šípková umí jako jedna z mála rostlin dělit lichý počet chromozomů, zjistili vědci. Většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, lichý může způsobovat problémy při rozmnožování. Nový vědecký objev může přispět například ke šlechtění rostlin. Informoval o tom Biofyzikální ústav Akademie věd ČR. Studii publikoval vědecký časopis Nature.
Zatímco většina rostlin má sudý počet chromozomových sad, který zajišťuje správné dělení buněk při pohlavním rozmnožování, růže šípková má sad pět. Podle studie získávají potomci čtyři chromozomové sady od mateřské rostliny a jednu od otcovské. Jde o výjimku z běžného pravidla, podle něhož organismy dostávají jednu sadu chromozomů od každého rodiče.
„Pomocí pokročilých technologických přístupů a mikroskopické a genomické analýzy pylu jsme zjistili, že dvě chromozomové sady se v meiose párují a příslušné haploidní sady jsou děděny od obou rodičů. Tři sady se však nepárují, poněvadž nemají rovnocenného partnera, a dědí se jako univalenty, nespárované chromozomy, po mateřské linii,“ popsal Aleš Kovařík, který se na výzkumu podílel s německými kolegy.
Významnou roli v tomto procesu hraje centromera, tedy centrální oblast chromozomu, která je rozhodující pro správné rozdělení genetického materiálu do dceřiných buněk. Nepárové mateřské chromozomy mají centromeru utvořenou tak, že se silněji vážou na mitotické vřeténko, strukturu zajišťující rozdělení chromozomů při dělení buňky.
„Zjednodušeně řečeno mitotická vřeténka slouží jako takové molekulární navijáky pro chromozomy. Ulovený chromozom se následně rozdělí a vytvoří novou buňku,“ řekl Kovařík. Výsledkem je, že jedna dceřiná buňka má všechno a druhá nic. Jde o takzvaný meiotický drive, kdy vítězí chromozomy s výhodnější strukturou.
Objev ukazuje na přizpůsobivost rostlinného genomu. Vzhledem k tomu, že řada plodin jako například pšenice, řepka, bavlna, banány či káva má rovněž více než dvě sady chromozomů, mohou být nové poznatky podle vědců cenné pro šlechtitele i biology zkoumající biodiverzitu.
S Biofyzikálním ústavem se na výzkumu podíleli také vědci z Max Planckova institutu pro výzkum šlechtění rostlin v Kolíně nad Rýnem a ze Senckenbergského muzea v Görlitzu.
Autor: Biofyzikální ústav Akademie věd ČR
Čvn 15, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Hasiči v letošním roce zatím likvidovali 1960 přírodních požárů, z toho více než 650 jich bylo v lese. V obou případech je to více než polovina celkového loňského počtu. Riziková sezona přitom teprve začíná. Hasiči proto nabádají k opatrnosti. Nejčastější příčinou požárů v přírodě je lidská nedbalost, sdělila mluvčí generálního ředitelství hasičů Lucie Pipiš.
Hasiči upozorňují, že riziko přírodních požárů roste s přibývajícími vlnami extrémního horka a sucha způsobenými změnami klimatu. V létě je vegetace vysušená, a oheň se tak šíří velmi rychle a často zcela nevyzpytatelně. Zejména v lese se může šířit několika způsoby a často i skrytě, pod zemí.
„Drtivá většina požárů v přírodním prostředí je přitom způsobená lidskou činností a nedbalostí. Požáry vznikají zejména kvůli vypalování porostů, neopatrnosti při zacházení s ohněm, následkem kouření a odhazování nedopalků a výjimkou není ani úmysl,“ uvedla mluvčí. Lidé by proto neměli v přírodě nikdy rozdělávat oheň mimo speciálně vyznačená místa, odhazovat nedopalky nebo vypouštět například lampiony štěstí.
Zakázané je i vypalování porostu, stejně jako spalování za účelem likvidace bioodpadu. „Čerstvé větve, listí a trávu je třeba kompostovat nebo odvážet na sběrná místa,“ podotkla mluvčí. Případný táborák doporučuje předem nahlásit do evidence. „Rozdělání ohně budou evidovat operační a informační střediska, a předejdete tak zbytečným výjezdům jednotek požární ochrany,“ uvedla.
V loňském roce hasiči v české přírodě likvidovali 3737 požárů, z toho 1285 lesních. „Jde o zásahy extrémně náročné na síly a prostředky, které navíc komplikuje těžko přístupný terén a nedostatek vody,“ dodala mluvčí.
Největší přírodní požár v ČR v posledních letech zasáhl v roce 2022 národní park České Švýcarsko. Hořet začalo v noci z 23. na 24. července, oheň se postupně rozšířil na plochu přesahující 1000 hektarů. S plameny bojovalo na 6000 hasičů s 400 kusy techniky 21 dní. Obyvatelé několika obcí museli opustit domovy, v osadě Mezná shořely tři domy a další plameny poničily. Ze založení požáru je obžalován bývalý dobrovolný strážce Jiří Lobotka.
Autor: HZS
