Živá příroda a krajina, les

Aktuální situace v přírodě

Bře 6, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Letošní zima byla velmi bohatá na sníh a na nízké teploty. Tato situace byla velmi prospěšná pro krajinu a rostliny. Sníh je příslibem dostatku vláhy. Nadcházející oteplení umožní kvetení jarních rostlin. Odtávající sníh přinese vodu i do podzemí a zásoby do nadcházející sezóny budou výrazně lepší, než tomu bylo v předešlém roce. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) opět obnoví spolupráci s „Fenofáze.cz“, spustí pravidelné publikování dat v „Pylovém semaforu“ a opět bude informovat krátkými videi „Biometeorologických zpráv“ o stavu rostlin a počasí v ČR.

Minimální teplota vzduchu v zimních měsících leden a únor byla v letošním roce výrazně nižší než v roce 2020. V lednu 2021 byla nejnižší minimální teplota vzduchu na většině území pod -10 °C, na Moravě a pohraničním pohoří klesla i pod – 20 °C. Mrazy vrcholily v polovině února, na některých lokalitách spadly hodnoty i pod -25 °C. Výrazný rozdíl byl i ve sněhové pokrývce. V lednu a únoru 2021 byla na většině území maximální hodnota celkové denní výšky sněhu více než 20 cm a v horských polohách byly hodnoty výrazně vyšší. Ve srovnání s rokem 2020 byly hodnoty dvoj- až trojnásobné. Pro přezimování rostlin, zejména polních plodin je důležité, aby v době mrazů ležela na poli sněhová pokrývka. Velmi nebezpečné jsou holomrazy. To se naštěstí letos nestalo, na většině území ležela v době mrazů sněhová pokrývka (např. 15. února, kdy mrazy vrcholily, leželo v nížinách alespoň pár centimetrů sněhu (jižní Morava), ve vyšších polohách bylo více než půl metru sněhu a na horách i více než metr.

Vícedenní mrazy pomohou v přírodě zničit některé škůdce, např. hraboše polního či klíště obecné. A díky sněhové pokrývce se doplňuje i chybějící vláha v půdě. Je důležité, aby odtávání bylo postupné, v opačném případě hrozí výskyt jarních povodní. Při současném výrazném oteplení se vegetace začne rychle probouzet, předpokládáme, že během nejbližších dní začne v nejteplejších lokalitách kvést líska a začnou se objevovat další první poslové jara např. sněženky.

Pokud budou teploty vzduchu výrazně vyšší, může být nástup vegetace rychlý. Vše závisí na následujícím vývoji počasí. Pro přírodu je výrazně lepší, pokud je vývoj vegetace pozvolný a v obvyklém časovém období, výrazné teplotní výkyvy jí neprospívají.

Líska v posledních letech rozkvétá čím dál tím dříve a trápí svým pylem pylové alergiky. V roce 1994 kvetla líska v Lednici 12. ledna a v roce 2015 to bylo 22. ledna. Průměrné datum počátku kvetení lísky za 30leté pozorování vychází na 20. února. V letošním roce začne kvetení lísky naštěstí až ke konci února či začátkem března.

Zdroj a celá zpráva včetně doprovodných grafů: ZDE

Na mrtvém dřevě stojí živý les

Bře 4, 2021 | Živá příroda a krajina, les

Dřevní hmota ponechaná v lesních porostech k rozkladu je jedním ze základních činitelů v koloběhu látek v lesních ekosystémech. Správa Krkonošského národního parku v lesích, které obhospodařuje, nechává více než 60 kubíků na hektar. To je 4× více, než je běžné v ostatních lesích v Česku.

Odumírající dřevo, tedy dřevo staré nebo mrtvé, které se postupně rozkládá, je jednou z významných součástí lesního ekosystému. Udržuje v lese život, rozmanitost a činí ho tak samovolně fungujícím celkem se všemi složkami. Stačí se podívat na množství druhů bezobratlých živočichů, které se vyvíjejí na mrtvém dřevě a každému je jasné, že význam mrtvého dřeva je nezpochybnitelný.

Odumírající a odumřelé stromy jsou významnou částí ekosystému, jejíž potenciální úbytek může znamenat silné narušení jeho přirozeného vývoje a následné poškození. Stromy mohou odumírat vlivem působení vnějších činitelů, jako jsou vítr, sníh, poškození jinými organismy nebo dovršením fyzického věku.

„Nedostatkem mrtvého dřeva v lese se zabývaly již historické lesní řády. Proto třeba v minulosti zakazovaly sběr klestu a hrabání steliva. Každý sedlák ví, že pole je třeba hnojit a vracet mu živiny, ideálně organickým hnojením hnojem a zeleným hnojením. V lesích na toto bylo v minulosti pamatováno podstatně méně, možná proto, že dopad odebírání veškeré hmoty je patrný až v dlouhém horizontu let,“ uvedl Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park. „V lesích v Krkonošském národním parku ponecháváme výrazně více dřevní hmoty, která se stává základem dalšího života, než je obecně běžné. V současné době to je 61 m3 na hektar, přičemž celorepublikový průměr je kolem 15 m3 na hektar,“ doplnil Jansa konkrétní čísla.

Rozkládající se hmota je nositelem živin, životním prostředím pro obrovské množství hub, hmyzu a ptáků. Tvoří substrát pro obnovu lesa, zadržuje vodu. To, co je často lidmi – návštěvníky považováno za nepořádek v lese, je ve skutečnosti snaha o nápravu stavu.

Poslání národního parku je zachovat nebo postupně obnovit přirozené ekosystémy a nerušený průběh přírodních procesů. Management mrtvého dřeva je jednou z cest, jak tohoto cíle dosáhnout.

Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap

Zdroj: KRNAP

Vědci spočítali, že na světě je přes šest milionů druhů hub

Bře 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Přestože popsaných hub jsou jen desítky tisíc, rostou jich miliony. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR využili největší existující databáze pozorování hub GlobalFungi a spočítali, že jich na Zemi existuje minimálně 6 280 000 druhů. Houby představují značný zdroj biologického materiálu, řada z nich se používá v biotechnologiích či v medicíně.

Houby jsou druhou skupinou organismů, po hmyzu, s nejvyšší odhadovanou rozmanitostí druhů. Celkový počet je podle odborníků možné odhadnout díky znalosti jejich biologie – například počtu hostitelských rostlin. Nejvíce druhů hub se skrývá ve vzorcích půdy a v rostlinném opadu, ale značné množství je i ve vzorcích rostlinného původu – kořenech, listech či tlejícím dřevě. Houby představují zatím nevyčerpaný zdroj biologického materiálu značné hodnoty, neboť velká řada druhů nachází uplatnění v biotechnologiích či medicinských aplikacích. Jako partneři pak houby umožňují růst většiny druhů rostlin.

Tým Petra Baldriana z Mikrobiologického ústavu AV využil k dalšímu výzkumu globální databázi hub GlobalFungi, která čítá více než 27.000 pozorování. Vědci tak zjistili, že existuje minimálně 6,280.000 druhů hub. „Podle toho, jak rychle se zvyšujícím se počtem popsaných vzorků přibývá nových druhů, můžeme odhadnout, kolik jich ještě čeká na odhalení. Z odhadovaného počtu více než šest milionů druhů zatím sekvenační metody zachytily asi jeden milion druhů,“ řekl k průzkumu Baldrian.

Většinu tvoří vřeckovýtrusé houby čítající desítky tisíc druhů, v této skupině jsou například lanýže a kvasinky. Další jsou houby stopkovýtrusé, k nimž patří řada známých hub, které tvoří nadzemní plodnice – například hřib, muchomůrka nebo žampion.

Databázi složení houbových společenstev GlobalFungi představila AV ČR loni v létě. Pokrývá všechny suchozemské oblasti světa, 30 vědců na ní pracovalo tři roky.

Zdroj: AV ČR, ZDE

Zájemci už mohou začít navrhovat stromy do ankety Strom roku

Bře 4, 2021 | Mohlo by zajímat, Živá příroda a krajina, les

Zájemci už mohou přihlásit své oblíbené stromy do jubilejního 20. ročníku ekologické ankety Strom roku. Veřejnost v ní vybírá nejsympatičtější strom v Česku. Přihlášky lze podávat do 22. dubna, porota vybere 12 finalistů. V tiskové zprávě to dnes oznámil za pořadatelskou Nadaci Partnerství David Kopecký. Titul Strom roku 2020 získala jabloň u hostince U Lidmanů v Machově na Náchodsku. Nejpopulárnější strom postoupí do celoevropského kola soutěže.

Anketou Strom roku chceme podpořit aktivní lidi v péči o stromy v jejich okolí a představit veřejnosti zajímavé stromy s jejich příběhy. Anketa Strom roku je součástí iniciativy Sázíme budoucnost, která propojuje všechny, kterým není lhostejné naše životní prostředí. Zapojit se může každý, kdo pro to chce něco udělat. Ať už vysadit strom nebo o něj pečovat.

Titul Strom roku 2020 získala jabloň u hostince U Lidmanů v Machově na Náchodsku. Ovocný strom dostal toto ocenění poprvé. Jabloň už přes sedm dekád poskytuje stín návštěvníkům hostince. Strom je místním symbolem sousedského života, tradic a udržitelného rozvoje. Podle pamětníků byly ve 20. letech minulého století na místě vysazeny čtyři jabloně. Když poslední z nich začala chřadnout, zachráněná větev dala život té současné.

Za dobu konání ankety již navrhli lidé, školy nebo různé spolky na ocenění 1531 stromů. Každoročně se do ankety sejde 50 i více přihlášek. „I když anketu Strom roku může vyhrát jen jeden strom, pro mě jsou vítězi všechny přihlášené. To, že jsou nominovány do ankety, totiž znamená, že je někdo má rád, zajímá se a pečuje o ně,“ uvedla Silvie Zeinerová Sanža z pořadatelské nadace.

Podat návrh může kdokoli – jednotlivci, rodiny, sdružení, firmy, školy i obce. Dvanáct nejzajímavějších finalistů, kteří vzejdou z výběru poroty, bude soutěžit o titul Strom roku v letním online hlasování. Nejpopulárnější strom navíc postoupí do celoevropského kola. To má za sebou loňský Strom roku Jabloň u Lidmanů. Zda uspěla v evropské konkurenci odhalí Nadace Partnerství 17. března v 15.00 hodin.

Pro nominaci stromu do soutěže je potřeba znát několik základních údajů. Kromě příběhu stromu musí navrhovatel uvést, o jaký druh stromu se jedná, kde roste, jak je přibližně starý a jaký obvod kmene má ve výšce 130 centimetrů. Šance přihlášky podle organizátorů také významně navýší fotografie stromu ze současnosti i minulosti a informace o možnostech spolupráce na sběru hlasů s dalšími lidmi.
Nominovat lze strom prostřednictvím on-line portálu www.stromroku.cz. Hlasování o vybrané dvanáctce finalistů je v plánu od poloviny června a v říjnu nadace vyhlásí vítěze.

Finálová dvanáctka vstoupí do letního online hlasování, které bude opět zpoplatněné. Vybrané finance rozdělí Nadace Partnerství zpět mezi finalisty ve formě grantu na výsadbu nebo ošetření stromů. Příběhy starých a vzácných stromů tak pomohou začít psát příběhy nových stromů. „Těším se na fascinující příběhy stromů ze všech koutů České republiky. Ve společné kampani Nadace Partnerství a Nadace Tipsport na výsadbu stromů máme heslo Jeden Čech, jeden strom. Stromu roku proto přeji 10 milionů nominací,“ vyzývá porotkyně soutěže Lucia Štefánková z Nadace Tipsport, generální partner iniciativy.

Harmonogram soutěže:

3. až 22. 4. Sběr nominací
3. 15.00 vyhlášení vítězů Evropského stromu roku online
předběžně 3. 5. vyhlášení finálové dvanáctky
od 24. 5. focení finalistů
21.6. start letního hlasování
22.9. vyhlášení vítězů

Zdroj: stromroku.cz, ČTK

Návštěvnost Krkonoš byla loni 2. nejvyšší za posledních devět let

Bře 2, 2021 | Živá příroda a krajina, les

Návštěvnost Krkonoš v loňské letní sezoně byla druhá nejvyšší za posledních devět let. Nadprůměrná byla i přesto, že turistický ruch byl po významnou část loňského roku omezen restrikcemi kvůli epidemii koronaviru. Růst návštěvnosti vyplývá z dat automatických sčítačů turistů, kterými Správa Krkonošského národního parku od roku 2012 vždy od května do října monitoruje návštěvnost hor.

„Patrný je výrazně rostoucí trend návštěvnosti cyklistů, respektive uživatelů koloběžek, a to zejména ve vrcholové části Krkonoš. Zřetelné je i prodlužování denní aktivity návštěvníků vrcholových partií Krkonoš, a to jak během dne, tak zvláště během nočních hodin,“ uvedl mluvčí KRNAP Radek Drahný. Například za východem Slunce na Sněžku v červenci a v srpnu v noci vystoupalo 7105 osob, tedy v průměru 115 lidí denně.

Průchody či průjezdy KRNAP monitoruje na hlavních turistických trasách pomocí 27 stacionárních automatických sčítačů. Sčítače obousměrně detekují pohyby osob, cyklistů, koloběžek a automobilů.
Loni sčítače u pěších turistů zaznamenaly 1,137 milionu průchodů, což bylo meziročně o necelé procento více. Dosavadní rekord v pěších průchodech je z roku 2018 a má hodnotu 1,167 milionu průchodů. Drahný upozornil, že celková návštěvnost Krkonoš je výrazně vyšší. Například v roce 2018 park a jeho ochranné pásmo navštívilo 3,78 milionu lidí, kteří tam strávili 11,8 milionu dní.
Vysokou návštěvnost Krkonoše zaznamenaly i přesto, že loňský rok byl v Krkonoších srážkově nadprůměrný a teplotně podprůměrný.

Protiepidemická opatření se odrazila ve výrazném poklesu návštěvnosti v květnu, v červnu a v říjnu.

„Naopak k značnému růstu návštěvnosti došlo červenci. Meziročně vyšší byla návštěvnosti i v srpnu a v září, kdy epidemické restrikce nebyly tak přísné. Velmi vysoké hodnoty průchodů turistů byly detekovány během prvního červencového víkendu, který byl prodloužen volnými dny státních svátků. Maximální hodnoty byly zaznamenány během soboty 4. července,“ uvedl mluvčí.

Druhým nejnavštěvovanějším dnem byla podle něj překvapivě středa 5. srpna, které předcházely dva srážkově vydatné dny. Velmi vysoká návštěvnost rovněž připadala na druhou a třetí zářijovou sobotu.
Podle dat ze sčítačů roste počet cyklistů v Krkonoších. „Nejvyšší meziroční nárůst průjezdů cyklistů byl pozorován na profilu U Čtyř pánů, o více než 30 procent, a na trase mezi Výrovkou a Luční boudou,“ uvedl Drahný. Naopak u automobilové dopravy většina sčítačů zaznamenala stagnaci nebo pokles. Nárůst však byl na cestě ze Špindlerova Mlýna na Špindlerovku, kde byla od 1. července 2020 zrušena podmínka vjezdu s platným povolením Správy KRNAP.

Pravděpodobně rekordních hodnot dosahovala i návštěvnost vrcholu a celého masivu Sněžky, kam podle sčítačů na české i polské straně Sněžky denně mířilo 8000 až 9000 lidí. Započítány v tom nejsou lidé přepravení lanovkou z Pece pod Sněžkou, jejíž denní kapacita je 2500 osob.
Správa KRNAP přijala v loňské letní sezoně několik opatření, aby se zabránilo ničení cenných ekosystémů. Například v Obřím sedle a na vrcholu Sněžky instalovala sítě oddělující návštěvnický prostor od míst, kde nemají turisté co dělat. Správa KRNAP na Sněžce také posílila strážní službu.

Zdroj: ČTK

« Starší příspěvky

Další příspěvky »