Dub 1, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) zakázal vstup do všech svých sedmi obor v Jihomoravském kraji a jedné obory v Moravskoslezském kraji. Zákaz začal platit v souladu s nařízením Státní veterinární správy k prevenci proti nákaze zvířat slintavkou a kulhavkou. Státní lesy zvýší dohled nad zvěří ve všech 35 oborách, které mají po celé republice. Z toho ve 20 oborách hospodaří ve vlastní režii, 15 obor mají pronajatých, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Nákaza se zatím šíří na Slovensku a v Maďarsku, v Česku není.
„V oborách v rizikových regionech je zásadní dezinfekce, vyhledávání uhynulých kusů a prověřování důvodu úhynu, omezení vstupu osob s dočasným zákazem pro veřejnost,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík.
U vjezdů do obor Lesy ČR nainstalují dezinfekční pásy nebo budou lesníci dezinfikovat kola aut. U aut vozících krmivo budou dezinfikovat i jejich nákladový prostor. Dezinfekci i pásy, po nichž budou auta jezdit, podnik shání. „Jsou-li na trhu, okamžitě je nakoupíme,“ uvedl Šafařík.
V Jihomoravském kraji Lesy ČR uzavřely obory Termanec, Kuřim a Císařská v okrese Brno-venkov, obory Bulhary, Klentnice a Soutok na Břeclavsku a oboru Moravský Krumlov na Znojemsku. V Moravskoslezském kraji je uzavřená obora Víno na Bruntálsku. Ve Zlínském kraji, který sousedí se Slovenskem, Lesy ČR oboru nemají.
Obory Lesů ČR, pokud není vyhlášeno nějaké mimořádné opatření jako nyní, jsou veřejnosti přístupné. Dočasný zákaz vstupu může v oborách platit například v době rozmnožování zvěře nebo kladení mláďat.
Pokud by se u některého kusu nákaza prokázala, rozhodovali by lesníci o budoucnosti chovu v oboře, uvedla mluvčí. Vůči onemocnění jsou vnímaví všichni sudokopytníci.
Slintavka a kulhavka je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob. Virus se vylučuje slinami, močí, trusem a mlékem. Nemoc se u zvířat projevuje horečkou, nechutenstvím, slintáním a kulháním. V oblasti tlamy i mezi spárky se objevují puchýřky. Nemoc nemá vysokou úmrtnost, ale nemocnost. Inkubace trvá od jednoho do 14 dní. Na člověka je nemoc nepřenosná. V ČR byla nákaza naposledy zjištěna v roce 1975.
Autor: Lesy ČR
Úno 6, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Na zmírnění dopadů sucha v lesích uvolnil v loňském roce Zlínský kraj téměř 7,5 milionu korun. Dotaci rozdělil mezi 14 žadatelů. Peníze hejtmanství poskytne také letos, na dotační program vyčlenilo opět 7,5 milionu korun, uvedla Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.
Opatření mají podle zástupců hejtmanství pomoci zvýšit biodiverzitu lesních porostů, zadržet vodu v krajině a zamezit jejímu rychlému odtoku z území. „Finanční podporu mohou lesní hospodáři využít k rekonstrukci a doplnění odvodňovacích objektů, jako jsou například drenáže, trativody, propustky, pramenné jímky, vsakovací objekty a protipožární nádržky,“ uvedla Železníková.
Kraj podpoří také stavbu rigolů, drenáží, opěrných a zárubních zdí nebo úpravy svahů včetně jejich protierozní ochrany. Z peněz je možné zaplatit i stavební a technická opatření, která pomohou zachovat nebo zlepšit kvalitu vody v povodí vodárenských nádrží. „Naše krajina si zaslouží udržitelná řešení. Projekty, které pomáhají mírnit následky sucha v lesích, jsou velkou investicí do budoucna,“ uvedla krajská radní pro životní prostředí a zemědělství Renata Prchlíková (ANO).
Od roku 2017 podpořil Zlínský kraj takových projektů 336. Žadatelům o dotaci vyplatil více než 37 milionů korun. Pro letošní rok je žádosti o dotace nutné podat do 21. února. Více informací je k dispozici na webových stránkách kraje.
Autor: Zlínský kraj
Úno 6, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Dobrovolníci budou letos opět uklízet řeku Sázavu a její břehy mezi Střechovem a Pikovicemi. Dvacátý ročník akce Čistá řeka Sázava se uskuteční od 11. do 13. dubna. Zájemci se mohou od 1. února zaregistrovat na webu www.cistarekasazava.cz, kde také získají podrobné informace o akci, informovala Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví. Podle autorky projektu Barbory Čmelíkové je i po 20 letech úklidu na březích řeky pořád co sbírat.
Něco uplave při povodni, za velkým množstvím nepořádku jsou ale lidé. „Mikročástice z rozpadajících se plastů potom dýcháme, jíme a pijeme. Ale dýchají, jedí a pijí je i naše děti a jejich děti. Přírodu proto musíme chránit,“ uvedla Čmelíková.
První ročník akce Čistá řeka Sázava se uskutečnil v roce 2006. Postupně se do něj začali zapojovat dobrovolníci všech věkových kategorií – pomáhají mateřská centra, školy, hasiči, rybáři, myslivci, skauti, sportovci, firmy a přidává se čím dál víc obcí. Za 20 let trvání projektu se do úklidu zapojilo 22.617 dobrovolníků, kteří sesbírali 454,24 tuny odpadků. V posledních letech obecně nepořádku kolem řeky ubývá.
V prvních letech se řeka Sázava uklízela mezi městem Sázava a obcí Pikovice, nyní se čistí pod taktovkou více organizátorů napříč dvěma kraji, Středočeským a Vysočinou.Autor: Posázaví o.p.s.
Úno 6, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Vědci objevili 43 druhů lišejníků, jejichž výskyt v Česku dříve nezaznamenali. Z nich bylo pro vědu 12 nových. Zároveň také našli dva nové rody lišejníků, které doposud byly vědě rovněž neznámé. Vyplývá to ze studie Botanického ústavu Akademie věd ČR. Vědci spojili zkoumání DNA z environmentálního prostředí, například z vody, půdy nebo vzduchu s klasickým způsobem mapování druhů, tedy s přímým pozorováním nebo sběrem organismů.
Celkový počet druhů lišejníků na světě se odhaduje na více než 20.000, přičemž tento počet stále roste díky novým objevům. V Česku je identifikováno přibližně 1700 druhů, uvádí Akademie věd ČR na svém webu. Lišejníky patří mezi organismy, které tvoří symbióza houby a sinic nebo řas. Jsou důležitou součástí ekosystému a mohou být například indikátorem kvality ovzduší.
„Spojení tradičního taxonomického průzkumu a environmentálního sekvenování DNA poskytuje v současné době nejkompletnější obraz o druhové rozmanitosti a o složení lišejníkových společenstev. Metoda umožňuje identifikaci i těch nejvzácnějších a nejméně nápadných druhů,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Jan Vondrák z ústavu. Dodal, že například drobné mikrolišejníky byly klasickými metodami často přehlíženy, zatímco nápadné makrolišejníky byly tradičními průzkumy zaznamenány většinou stejně účinně jako při analýze environmentální DNA.
Kombinace obou metod podle vědců ukázala, že běžné druhy lišejníků lze dobře určit oběma způsoby. Analýza environmentální DNA ale dokázala odhalit mnoho druhů, které tradiční průzkumy často přehlédnou, uvedli. I když některé druhy byly v environmentální DNA méně viditelné, stovky dalších se naopak objevovaly častěji než při klasickém přístupu, sdělili. To podle ústavu potvrzuje, že propojení tradičních a moderních metod zlepšuje výzkum biodiverzity.
V České republice se výzkum uskutečnil ve 20 lesních lokalitách, kde vědci objevili více než 600 druhů. Poprvé v Evropě zaznamenali dva nové druhy – Absconditella amabilis a Chaenotheca nitidula.
Poprvé byla environmentální DNA data použita k detailnímu popisu rozšíření a životních podmínek nově objevených druhů. Díky speciálně vytvořené databázi DNA barkodů (krátké úseky DNA pro identifikaci druhů) bylo možné propojit environmentální DNA s konkrétními druhy lišejníků.Tento způsob výzkumu přináší podle ústavu komplexní informace o biodiverzitě od lokální po globální úroveň. To může pomoci například při sledování vzácných druhů nebo změn lišejníkových společenstev v reakci na místní i celosvětové změny.
Autor: Botanický ústav Akademie věd ČR
Led 28, 2025 | Živá příroda a krajina, les
Botanická zahrada v Praze-Troji zve ode opět na komentované procházky setmělou džunglí v prostorách skleníku Fata Morgana. Noční výpravu do pralesa mohou zájemci absolvovat každý pátek a sobotu od 18:00 do 21:00 až do 22. března. Místo je potřeba rezervovat, informovala o tom Botanická zahrada Praha. Večerní prohlídky s názvem Džungle, která nespí, si návštěvníci oblíbili, každou zimu si skleník Fata Morgana po setmění prohlédne zhruba 2000 lidí.
Návštěvníci se mohou těšit na rostliny suchých tropů a subtropů, projdou se nížinným deštným lesem, kde mezi vzrostlými stromy a palmami mohou vidět kvetoucí begonie a orchideje. Procházka končí částí, která představuje flóru vysokých hor Jižní Ameriky, Asie i subtropické Afriky.
„Večerní prohlídky, nazvané příznačně Džungle, která nespí, patří mezi velmi oblíbené akce, které v zimním období nabízíme. Pořádáme je již několik let a každoročně využije příležitosti vydat se do expozic po setmění okolo dvou tisíc návštěvníků,“ uvedl ředitel zahrady Bohumil Černý.
Procházky exotickými expozicemi mají nabídnout podle zahrady atmosféru skutečné džungle, tedy setmělá zákoutí, vysokou vzdušnou vlhkost, nezvyklé vůně a zvuky pralesa. Návštěvníci slyší i hlasité kvákání tropických žabek pocházejících z Kuby, Baham a Kajmanských ostrovů.
Vstupenka stojí 250 korun pro dospělé a děti za ni zaplatí 150 Kč. Vstupenky lidé mohou zakoupit online.
Botanická zahrada byla založena v roce 1969. Přes 20 let ji veřejnost mohla navštívit jen ve dnech otevřených dveří, celoročně přístupná je od srpna 1992. Venkovní expozice se rozkládají na ploše téměř 25 hektarů. V areálu mohou návštěvníci vidět 15.000 druhů stromů a květin. V 90. letech zahrada získala do správy památkově chráněnou vinici svaté Kláry, kterou mohou zájemci navštívit každý den.
Autor: Botanická zahrada v Praze-Troji
