Říj 2, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Lesníci loni třetí rok po sobě evidovali pokles těžby dříví napadeného kůrovcem, zatímco předchozích osm let těžba rostla, vyplývá ze zprávy Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. I přes pokles těžby ale ústav upozorňuje, že kůrovcovou kalamitou je postižená téměř celá ČR a v lesích ani v příštích letech nelze očekávat získání úplné kontroly nad šířením kůrovce, a to i vzhledem k nevyzpytatelnosti počasí.
Ústav pracuje s hodnotami z dvou třetin lesů. Za loňský rok tvořil objem smrkového kůrovcového dříví 3,2 milionu metru krychlových, což meziročně představuje pokles o více než dvě pětiny. „Pokud objem evidovaný v uplynulém roce přepočítáme na celkovou rozlohu lesů v Česku, dostaneme se na hodnotu více než 4,5 milionu metru krychlových vytěženého smrkového kůrovcového dříví.“ Celkem za loňský rok poškodily organismy včetně kůrovce přibližně 3,42 milionu metru krychlových dřevní hmoty. Meziročně se jedná o pokles, předloni to bylo 5,79 milionu a v roce 2020 přes 15,4 milionu metrů krychlových dřeva.
Napadení stromů lýkožrouty v posledních letech zmírnily podle ústavu příhodné klimatické a povětrnostní podmínky. „Pro letovou aktivitu podkorního hmyzu bylo chladnější počasí v loňském dubnu a květnu méně příznivé, podobně jako o rok dříve,“ uvedl za ústav Jan Řezáč.
Další měsíce nicméně nebyly pro aktivitu hmyzu optimistické, hmyz se například více rojil v období sucha, což vedlo k oslabení smrku na většině území Česka. „Srážkově bohatá závěrečná čtvrtina roku naštěstí vláhový deficit v půdě zdárně dorovnala,“ dodal Řezáč.
Z dat ústavu nicméně vyplývá, že se lýkožrouti na smrku vyskytují téměř v celé ČR v kalamitním stavu. „V přepočtu reprezentuje hlášený objem kůrovcového dříví v průměru přibližně 3,7 metru krychlových na hektar smrkových porostů všech věkových stupňů v Česku. Jedná se tak o více než 20násobné překročení hodnoty odpovídající základnímu stavu lýkožroutů.“
Největší těžby smrkového kůrovcového dříví vykázali lesníci v Plzeňském a Olomouckém kraji, dále v Kraji Vysočina.
Autor: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Zář 22, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Krajský soud v Ústí nad Labem bude na začátku října pokračovat v hlavním líčení s mužem, který je obžalovaný ze založení požáru v národním parku České Švýcarsko. Bývalému dobrovolnému strážci Jiřímu Lobotkovi hrozí za obecné ohrožení a poškození cizí věci až 15 let vězení. Vinu přiznal jen v případě menších požárů na Děčínsku, založení největšího požáru v historii ČR odmítá
Na začátku hlavního líčení letos v květnu působil Lobotka zmateně, proto si soud vyžádal posouzení jeho psychického stavu. Soudce Roman Felzmann tehdy uvedl, že v důsledku medikace není možné, aby se obžalovaný účastnil procesu a hlavní líčení přerušil. To je teď nařízeno poprvé na 8. října a na další říjnové dny.
Lobotka byl umístěn na vězeňské psychiatrii. „Myslím, že je na tom lépe, medikace mu byla celkem významným způsobem upravena,“ řekl novinářům v polovině srpna obhájce Vít Pavko. Zopakoval, že jeho klient stále tvrdí, že velký požár Českého Švýcarska v roce 2022 nezpůsobil.
Žalobce muže viní z toho, že v období dlouhotrvajícího sucha a velmi vysokých teplot přes opakované výstrahy meteorologů před nebezpečím požárů rozdělal oheň v noci na 24. července 2022 v Hřensku v lokalitě Malinový důl. Pomohl si k tomu přineseným lihem, zapalovačem a klestím, stojí v obžalobě.
Požár v Českém Švýcarsku se rozšířil nejméně na 1100 hektarů. Musely se evakuovat stovky lidí. Náročný zásah trval 21 dní. U likvidace požáru se vystřídalo 6000 hasičů. Obyvatelé několika obcí je museli opustit, v osadě Mezná shořely tři domy a plameny poničily i další stavby. Zavřená je od požáru největší atrakce v Hřensku Edmundova soutěska.
Autor: MŽP
Zář 8, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Česko podle ministerstva zemědělství (MZe) požaduje po Evropské komisi, aby odložila termín, odkdy budou muset české firmy plnit nové nařízení proti odlesňování. Některé firmy podle ministerstva nemají od komise dostatek informací o podmínkách, které budou muset plnit. Nařízení se přitom dotkne tisíce českých firem, nejvíce v dřevozpracujícím průmyslu, ale dopadne také na nakladatelství či obchodní řetězce. Na nepřipravenost českých firem upozornila společnost Deloitte.
Velké a střední firmy budou muset plnit požadavky nařízení od letošního 30. prosince, malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025. MZe uvedlo, že se snaží české firmy o povinnostech informovat například pořádáním seminářů, firmy i státní správa ale podle úřadu doplácí na špatnou informovanost Evropskou komisí.
„Dopad na jednotlivé firmy a dodavatelské řetězce je nyní těžké odhadnout. Pro minimalizaci možných negativních efektů je nutné, aby EK zveřejnila a poskytla všem subjektům dostatečný čas na seznámení s klíčovými nástroji nutnými pro provádění nařízení. Jelikož se tak prozatím nestalo, požadujeme, stejně jako řada dalších členských států EU, aby proveditelnost nařízení byla odložena,“ uvedlo tiskové oddělení MZe.
Cílem nařízení je snížit příspěvek EU k celosvětovému odlesňování a znehodnocování lesů. Bude se týkat firem, které vyrábí, zpracovávají nebo uvádějí na trh produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, kaučuku a dřeva. Firmy budou muset shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému.
Společnost Deloitte oslovila 50 firem působících v ČR, 6,45 procenta z nich má zmapovaný dodavatelský řetězec a zavádí opatření. Dostupné informace si zatím zjišťuje více než třetina společností, čtvrtina čeká na pokyny od mateřské společnosti a s přípravami nezačalo 29 procent firem. MZe uvedlo, že EK zatím jednání o odložení účinnosti nařízení nezahájila.
Směrnice zavádí mimo jiné kontroly, podle úrovně rizika odlesňování při produkci bude nutné kontrolovat jedno až devět procent zasažených firem. MZe ale ještě nemá přesné informace, kolika firem se nařízení dotkne, počítá proto se dvěma výšemi nákladů.
V prvním scénáři počítá MZe s 2120 kontrolami ročně, což vyjde na 97,3 milionu korun za rok, ve druhé variantě by počet kontrol mohl dosáhnout 2827 ročně a náklady by se zvýšily na 129,7 milionu korun. MZe předpokládá, že počet kontrol bude ještě vyšší.
Do nákladů nicméně nejsou započítány další výdaje, například na technické zázemí odborných pracovišť nebo registraci firem do elektronického systému. Nyní přitom neexistuje nástroj EU, ze kterého by bylo možné náklady uhradit, nařízení tedy bude financováno ze státního rozpočtu. Zároveň bude potřeba najmout 76 až 96 nových zaměstnanců a transformovat Ústav pro hospodářskou kontrolu lesů na Národní lesnický institut.
Podle organizace OSN pro výživu a zemědělství mezi lety 1990 a 2020 celosvětově ubylo zhruba 420 milionů hektarů lesů, což odpovídá velikosti EU. Odlesňování způsobuje úbytek biologické rozmanitosti a emise z odlesňování jsou druhou nejvýznamnější příčinou změny klimatu. V ČR ale k odlesňování nedochází, plocha lesů naopak dlouhodobě roste, tvrdí ministerstvo. Zatímco v roce 1990 dosahovala v Česku plocha lesů přes 2,630 milionu hektarů, loni vzrostla na 2,682 milionu hektarů, což je zhruba třetina celkového území státu.
Autor: MZe
Zář 8, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Na stavbu, rekonstrukci nebo odbahnění rybníků a vodních nádrží poskytne ministerstvo zemědělství (MZe) 130 milionů korun, rybníkáři mohou o dotaci začít žádat v pondělí 16. září. Cílem podpory je zadržení vody v krajině, posílení protipovodňových funkcí rybníků a zvýšení bezpečnosti. Mezi lety 2016 až 2024 poskytlo MZe na podporu rybníků a vodních nádrží postupně ve čtyřech výzvách přes miliardu korun na celkem 103 rybníků.
Peníze na výstavbu nových, obnovu zaniklých či rekonstrukci stávajících rybníků poskytne ministerstvo na rybníky větší než dva hektary. O podporu na odbahnění značně zanesených rybníků mohou žádat rybníkáři s rybníkem o výměře dva až 30 hektarů.
Podle ministerstva všechny vystavěné rybníky pomáhají zadržet vodu v krajině a mají důležitý vliv také při povodních. Každý z nich je navíc významným krajinný prvkem, který pomáhá udržovat lokální mikroklima, stabilní hladinu podzemních vod a vytváří biotop s rozmanitými živočišnými i rostlinnými druhy, uvedl úřad.
V Česku se v současné době nachází přibližně 24.000 rybníků a vodních nádrží o celkové ploše kolem 52.000 hektarů, vyplývá z takzvané Modré zprávy o stavu vodního hospodářství.
Žádosti o dotace bude ministerstvo přijímat do 31. října letošního roku.
Autor: MZe
Čvc 30, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Svazy obcí a lesů zásadně nesouhlasí s postupem ministerstva životního prostředí (MŽP) v otázce vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Podle nich ministerstvo obchází legislativní proces a dostatečně s nimi nekomunikuje. Vadí jim, že návrh na národní park upouští od aktivní a dlouhodobé péče o lesy a nahrazuje ji samovolným vývojem na převažující ploše území. Ministerstvo v reakci označilo tvrzení za nepravdy a důrazně se proti nim ohradilo.
„V tomto případě už pomyslný pohár trpělivosti obcí opravdu přetekl. Po nedostatečné komunikaci a obcházení standardního legislativního procesu jsme nuceni vyjádřit zásadní nesouhlas s postupem ministerstva,“ uvedl místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce velký Osek Pavel Drahovzal. Je podle něj nepřijatelné, aby se o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko rozhodovalo bez zohlednění názorů místních samospráv a občanů.
Podle mluvčí ministerstva Veroniky Krejčí úřad naopak celou dobu nadstandardním způsobem vše s obcemi i občany projednává a diskutuje. „Intenzivní projednávání se zastupiteli obcí probíhalo ještě před vlastním meziresortním připomínkovým řízením, ve kterém jsme se jejich požadavky snažili zapracovat,“ řekla. Ministerstvo si podle ní stojí za názorem, že legislativu projednává standardním způsobem a transparentně. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) novinářům na začátku července řekl, že úřad vypořádal téměř všechny připomínky, návrh na vyhlášení parku v podobě novely zákona o ochraně přírody a krajiny by se na podzim měl dostat do Sněmovny. Záměr ale naráží na odpor řady starostů. Ministerstvo odůvodňuje záměr ochranou části Křivoklátska, kde je pestrý a největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR s velkou rozmanitostí přírody.
Již minulý týden starostové, kteří s vyhlášením parku nesouhlasí, vyjádřili nesouhlas s tím, že se schůzky k vypořádání připomínek mají zúčastnit jen zástupci ministerstva pro místní rozvoj, Svazu měst a obcí a Svazu místních samospráv. Jednání bylo podle nich též svoláno „ze dne na den“, poté bylo ale zrušeno, což pobouřilo svazy. Krejčí v té době sdělila, že ministerstvo žádné jednání nesvolalo a že se plánuje se svazy sejít v blízké době. MŽP by pak mělo představit všechna vypořádání připomínek. Obce ve svém vyjádření uvádí, že vnímají legislativní řízení k návrhu vyhlášení NP Křivoklátsko jako chaotické a netransparentní. Vedení ministerstva označují za povrchní, nadřazené a procesů neznalé, dokazuje to podle nich nedostatečná časová lhůta pro vyjádření se k vypořádání připomínek a jejich faktická ignorace stejně jako způsob svolávání oddělených jednání k vypořádání.
Nesouhlas s postupem ministerstva zaslal Svazek obcí Křivoklátska s dalšími nejen dotčenými obcemi, Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních samospráv ČR, Sdružením vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR či Lesnicko-dřevařskou komorou ČR. Podle návrhu má zamýšlený Národní park Křivoklátsko zabírat 116 kilometrů čtverečních, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.
Autor: MŽP
