Čvc 15, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Nezastupitelný význam tlejícího dřeva pro ekosystémy vysvětlují letos odborníci ze Správy Národního parku Šumava veřejnosti. Osvětové akce zasvětili právě tlejícímu dřevu, jakožto šumavskému fenoménu. Na vrchu Poledník u Prášil turistům ukazovali, jak i díky mrtvým stromům nyní žije a prosperuje les zničený před lety nejdříve orkánem Kyrill a následně kůrovcovou kalamitou, řekl mluvčí parku Jan Dvořák. Další podobné akce se o prázdninách uskuteční ještě na Březníku, u Pramenů Vltavy a u Plešného jezera.
„Tlející dřevo je fenomén na Šumavě, který je všude. Je v místech, kde se nezasahuje, nebo se zasahuje tak, aby tam tlející dřevo zůstalo. Tlející dřevo je bohatství lesa, které není ničím nahraditelné,“ řekl Dvořák. Stromy na Poledníku nejprve v lednu 2007 vyvrátil orkán Kyrill, přeživší dospělé smrky ve vrcholové partii Šumavy pak napadl kůrovec a dílo zkázy dokonal. Před zhruba 15 lety tak byly na dříve zeleném vrchu jen tisíce vyvrácených nebo stojících stříbřitých mrtvých kmenů stromů. Dnes se vrch opět zelená, mezi soušemi roste nový, přirozeně obnovený les. Pomáhá mu k tomu tlející dřevo. Mění se v biomasu, která tvoří podklad nezbytný pro vznik nového lesa. Správci parku přiznávají, že když turisté nyní vidí, jak si příroda s obnovou kůrovcem zničeného lesa po několika letech sama poradila, jsou daleko vstřícnější k vnímání důvodů, proč jsou v parku bezzásahová území.
Po kůrovci se v mrtvých stromech usadily houby, bakterie, řasy, mechy, lišejníky či kapraďorosty. Chodbičky, vytvořené v kmenech škůdcem, obsadilo velké množství hmyzu, za ním pak přišli ptáci. Stojící kmeny prorostlé houbami poskytují domov tesaříkům, kovaříkům, čmelákům, pavoukům, stonožkám, lumčíkům, svinkám, hlísticím, chvostoskokům, střevlíkům, roztočům či můrám, uvádějí správci parku.
Mnohé druhy živočichů jsou přímo vázané na tlející dřevo. „Je to třeba pták datlík tříprstý, který z kmenů vytahuje larvy škůdců. Oblast s tlejícím dřevem vyhovuje i symbolu Šumavy tetřevu hlušci, kterému svědčí ten biotop. On potřebuje rozpadající se, rozvolněný les se soušemi,“ řekla terénní pracovnice monitoringu lesa Pavla Staňková. Až v tlejícím lese odborníci podle ní také například před šesti lety objevili vzácného brouka kornatce velkého, který byl na Šumavě naposledy pozorován v roce 1907. Zhruba 1,5 centimetru dlouhý plochý černý brouk je specialista, vyskytující se v oblasti se stojícími torzy suchých smrků, které obsadily dřevokazné houby troudnatci. Torza stromů navíc musí být alespoň deset let odumřelá a nejlépe osluněná. Vědci se domnívali, že na Šumavě už vyhynul, nyní se tu ale opět vyskytuje na některých lokalitách.
Velkoplošné náhlé změny podmínek, jako je vichřice, kůrovec, požáry či polomy po námrazách, nejsou na Šumavě neobvyklé. Vyvrácení desítek nebo stovek tisíc stromů větrem a následně kůrovcová gradace je v horských lesích Šumavy přirozeným a opakujícím se jevem, řekl Dvořák. Když se les nechá být více než 100 let, tlející kmen přispívá ke koloběhu života. Podle odborníků 50 až 80 procent mladých stromků roste v nejvyšších polohách Šumavy na tlejícím dřevě, je na něj vázáno 30 až 50 procent všech organismů žijících v lese. Bez tlejícího dřeva by na Šumavě zmizelo kolem 400 druhů tzv. dřevožijných hub. Tlející kmen je důležitou zásobárnou vody.
Autor: NP Šumava
Čvc 5, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lese, by měl jasně stanovit nový zákon o lesnictví. Změny v novele zákony doporučuje přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby. Podle něj se většina mrtvého dřeva v posledních letech sbírá a půdě poté chybí živiny. Zároveň dodal, že by zákon měl stanovit povinnost pěstovat smíšené lesy bez ohledu na stáří stromů a ponechat v lese i staré stromy. Novelu zákona mají na podzim projednávat zákonodárci.
„Ze středoevropských lesů jsou v nejhorším stavu lesy středních poloh po kůrovcové gradaci. Jejich složení navíc neodpovídá současnému klimatu. U nás jsou stále smrkové lesy, což se nejen nehodí do současného klimatu, ale současně jsou monokulturní a dlouhověké,“ uvedl Hruška.
Podle něj je potřeba změnit druhové složení lesů blíž k smíšenému lesu, a také tak, aby les obsahoval staré i mladší stromy. Legislativa by to podle Hrušky měla stanovit. Dodal, že novela zákona, kterou budou projednávat poslanci, to zohledňuje pouze částečně.
V posledních desetiletích podle vědce v lese vůbec nezůstávalo mrtvé dřevo. To je přitom podstatné pro přírodní rozmanitost. „Pro lesy je extrémně důležité mrtvé dřevo, které bylo posledních 200 let dokonale vysbírané. Do půdy se proto nevracejí živiny. Chybí tam substrát, který by mohli využít brouci. Zároveň je nezbytné ke klíčení nových semenáčů. Zákon sice říká, že by tam mělo být, ale už neříká konkrétně kolik. Budeme apelovat na poslance, aby novelu upravili,“ řekl Hruška.
Hruška také upozornil, že lesní zákon musí respektovat hodně různých zájmů. Role lesů jako produkce dřeva klesá, naopak se zvyšuje jeho celospolečenská role, stejně tak jako ta pro uchování přírodní rozmanitosti nebo například rekreační. Je podle něj nutné tento aspekt v novele zákona zohlednit. „Bezpochyby přijde v nejbližším desetiletí další kůrovcová kalamita, což otevře prostor dělat změny rychle a na velkých plochách. Tam by se dikce nového zákona měla uplatnit,“ míní.
Velkým limitem pro přirozenou obnovu lesa je podle přírodovědce přemnožená spárkatá zvěř, jako například prase divoké. „V Česku se lesy obnovují přirozeně z velice malého procenta, většina z nich se spíše sází. Například v Rakousku se naopak omlazují přirozeně,“ řekl Hruška. Novela mysliveckého zákona, která umožní větší lov spárkaté zvěře, je podle něj nezbytným doplňkem lesního zákona.
Autor: Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR
Čvc 5, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Amatérský český mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen ve Spojených státech. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ji identifikovali jako. Patří mezi vzácné a chráněné druhy a vyskytuje se v horských lesích na západě Spojených států. V Evropě se našla poprvé.
Seslička je velká a nápadná houba, která má až šesticentimetrové plodnice v podzemí. Nepodobá se ničemu, co amatérský mykolog Slavomír Valda z české krajiny zná. Objevil ji v Milovicích na Břeclavsku v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Vědci následným studiem pomocí molekulárně genetických metod dokázali určit, o který druh houby se jedná.
„Nález v teplé oblasti střední Evropy je velmi nečekaný a ukazuje, že tento druh není jen endemit horských jehličnatých lesů západu USA a má širší ekologické nároky. Jde tak o nový druh nejen naší, ale i evropské mykoflóry. Nové druhy hub se popisují, i z našeho území, poměrně často, nicméně téměř vždy jde o druhy mikroskopických hub,“ uvedl Miroslav Kolařík z ústavu.
Česká mykologie má dobré zázemí v množství amatérských mykologů, kteří s velkým nasazením houby sbírají a studují. „Nesprávně je slovo amatér spojováno s menší znalostí tematiky. Řada amatérských mykologů jsou vynikající znalci hub. Pouze omezené laboratorní, časové a finanční možnosti často nedovolují dosáhnout mezinárodně uznávaných výstupů,“ řekl Kolařík.
Podle ústavu jsou potřebnými kroky k profesionalitě studium DNA, uložení sběrů a dat do uznávaných herbářů nebo databází a v neposlední řadě publikace v mezinárodních vědeckých časopisech. „V rámci programu Strategie AV21 Mycolife nabízíme amatérským mykologům pomoc při studiu jejich zajímavých nálezů. Jedním z výstupů je nedávný nález unikátní houby na Pálavě,“ dodal vědec.
Experti v programu MycoLife se zabývají léčivými i rizikovými faktory hub pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Připraví také první česky psaný Velký atlas mikroskopických hub a budou monitorovat houby v ovzduší škol. Program má trvat do roku 2028.
Velké houby, takzvané makromycety, se spojují s houbami kloboukatými. Řada druhů tvoří podzemní plodnice, které rostou pod povrchem nebo jsou v ní částečně zanořené. Příkladem mohou být například lanýže nebo jelenky. V terénu je lze najít cíleným sběrem, kdy se za pomocí motyčky odkrývá svrchní část zeminy. Ústav doporučuje se zaměřit na místa rozrytá zvěří, která tyto houby cítí a ráda konzumuje.
Zdroj foto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sesli%C4%8Dka_podu%C5%A1kovit%C3%A1#/media/Soubor:Sedecula_pulvinata_168399.jpg
Autor: Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR
Čvn 25, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem, uvedl mluvčí univerzity Radim Sajbot.
Získané údaje ukazují výrazné změny k horšímu například v evropském vnitrozemí, včetně Česka. Nížinné lesy jsou hustší a stinnější než dřív, proto mizí z podrostu světlomilné druhy rostlin. Mokřady a rašeliniště jsou odvodněné nebo vyschly a ztratily své specializované druhy. Na mnoha loukách a pastvinách skončilo hospodaření, což vedlo k zarůstání vysokými travami a křovinami. „Obecně z krajiny mizí specializované druhy vázané jen na určité biotopy, a naopak se šíří několik málo druhů schopných růst v mnoha různých biotopech. Mizí rozdíly, zvětšuje se jednotvárnost,“ uvedl Milan Chytrý z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Evropská agentura pro životní prostředí požádala před časem odborníky z univerzity, aby připravili celoevropskou analýzu změn diverzity rostlin a kvality přírodních biotopů. „Zjistili jsme ale, že to nelze udělat kvůli nedostatku dat. Oslovili jsme proto stovky botaniků a rostlinných ekologů z celé Evropy s žádostí o poskytnutí dat do databáze, kterou jsme nazvali ReSurveyEurope,“ popsal Chytrý.
Brňané spolupracovali s kolegy z Vídně, Halle v Německu a Wageningenu v Nizozemsku. Snažili se shromáždit dostupné údaje o výzkumech diverzity opakovaných na stejném místě v různých časech. V databázi jsou nyní údaje z více než 85.000 lokalit. „Nejstarší záznam je z roku 1911 a pochází ze švýcarských Alp,“ uvedla manažerka databáze Ilona Knollová.
Jedny z největších negativních změn, které databáze zdokumentovala, postihly biotop přímořských dun. Obrovské plochy zanikly kvůli stavbě hotelů a dalších rekreačních zařízení. Na zbytku se šíří invazní druhy, například jihoafrické kosmatcovníky. „Tyto sukulenty se začaly v jižní Evropě pěstovat jako okrasné rostliny, ale často se rozšíří na duny, které zarostou a úplně změní společenstvo původních druhů,“ uvedla italská botanička Marta Gaia Sperandiiová, která přišla do Brna na dvouletý výzkumný pobyt, aby mohla data podrobně analyzovat.
Autor: Masarykova univerzita v Brně
Čvn 2, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Lesy na Liberecku obohatí letos téměř 60.000 sazenic listnáčů a jedlí. Vysadí je místní Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. Jde o součást dlouhodobého projektu. Včetně vybudování oplocenek na to nadace vydá v tomto roce zhruba 2,5 milionu korun, informoval o tom její ředitel Ondřej Petrovský.
„Projekt běží již desátým rokem a doposavad bylo vysázeno přes 375.000 sazenic převážně buků, dubů a jedlí. Cílem je, aby byly zdejší lesy zdravější, odolnější a dlouhodobě perspektivní. Jedině takový les má udržitelnou budoucnost a zároveň dokáže zadržovat daleko větší objem vody,“ uvedl Petrovský.
V posledních letech se nadaci daří v regionu ročně sázet mezi 50.000 až 70.000 listnáči a jedlemi. Aby o mladé stromky nepřišla, musí je chránit před srnčím a další spárkatou zvěří. „Veškeré výsadby jedlí a dubů se musí dávat do oplocenek a zbývající dřeviny se zas ošetřují repelenty, ale ani jedno opatření není v ochraně před spárkatou zvěří stoprocentní. Hlavně to však značně zvyšuje náklady celého projektu a takto vynaložené peníze by se mohly použít na další výsadby. V ideálním stavu by se les obnovoval zcela přirozeně, ale to jen v případě výrazně nižšího stavu spárkaté zvěře,“ uvedl Petrovský. V tomto roce podle něj vybudují 3,2 kilometru oplocenek a opraví dalších 1,2 kilometru. Od minulého roku začala nadace při jejich budování používat kovové sloupky, které může používat opakovaně.
Projekt uskutečňuje nadace založená před více než 20 lety i díky dárcům z řad místních firem i nadnárodních společností. Pro letošní výsadbu stromů od nich zatím získala přes 800.000 korun.
Autor: Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody
