Kvě 18, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Spolky, obce, školy, církve a další právnické osoby mohou od Nadace partnerství letos získat až 100.000 korun na výsadbu stromů, obnovení studánky či polní cesty. Cílem iniciativy je posílit odolnost krajiny a měst vůči dopadům klimatické změny, uvedl mluvčí nadace David Kopecký. Ve výzvě Sázíme budoucnost lze žádat o peníze na výsadby stromů či keřů a následnou péči o ně, nově ale žadatelé mohou do svých projektů zahrnout i další sérii adaptačních opatření ve volné krajině.
„Cílem iniciativy je posílit odolnost naší krajiny a měst vůči dopadům klimatické změny. Toho můžeme docílit nejen výsadbou stromů a péčí o ně, ale také dalšími adaptačními opatřeními jako třeba tvorbou travních pásů, modelováním terénu pro lepší zasakování vody nebo obnovou polních cest. Proto jsme se letos rozhodli grantovou výzvu Sázíme budoucnost rozšířit i o tato opatření,“ uvedla vedoucí iniciativy Sázíme budoucnost Anna Poledňáková.
Jde o poslední výzvu nadace v roce 2024 určenou na výsadbu, v ní rozdělí dva miliony korun. Peníze pocházejí od drobných dárců a firemních partnerů. Žádosti lze podávat elektronicky do konce července na stránkách Nadacepartnerstvi.cz.
Letos na jaře nadace uvedla, že v projektu Sázíme budoucnost lidé za pět let vysadili přes 4,3 milionu stromů, do výsadby se zapojilo víc než 106.000 dobrovolníků. Nové stromy rostou na 8854 místech. Cílem projektu je vysadit symbolických deset milionů stromů mimo les.
Autor: Nadace partnerství
Kvě 18, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Krajský soud v Ústí nad Labem dnes opět odročil hlavní líčení s Jiřím Lobotkou, který je obžalován ze založení požáru v Národním parku České Švýcarsko. Stále není jasné, zda hlavní líčení chápe. Soud si proto vyžádá znalecké psychiatrické posouzení. Jednání bude pokračovat 27. května. Obžalovaný ve čtvrtek přiznal založení menších požárů na Děčínsku, způsobení největšího požáru v historii ČR odmítá. Soudce Roman Felzmann zatím o jeho přiznání viny v případě jiných požárů nerozhodl, protože obžalovaný působí zmateně. Za obecné ohrožení a poškození cizí věci mu hrozí až 15 let vězení.
Způsobení požáru v Českém Švýcarsku Lobotka opakovaně odmítal už v minulosti. Podle obžaloby údajně způsobil ještě několik menších požárů, například loňský požár rozhledny na Vlčí hoře ve Šluknovském výběžku či posedů. Jeho obhájce Vít Pavko v pondělí uvedl, že jeho klient, který je téměř rok ve vazbě, nemusí být zcela v pořádku.
Žalobce muže viní z toho, že v období dlouhotrvajícího sucha, velmi vysokých teplot a přes opakované výstrahy meteorologů před nebezpečím požárů v noci na 24. července 2022 v Hřensku v lokalitě Malinový důl rozdělal oheň. Pomohl si k tomu přineseným lihem, zapalovačem a klestím, stojí v obžalobě.
Vzniklý požár se rozšířil nejméně na 1100 hektarů. Podle státního zastupitelství plameny zničily asi 11 staveb zejména v osadě Mezná. Kvůli požáru se evakuovalo 532 lidí. Státní zástupce připomněl, že náročný zásah trval 21 dní a způsobil škodu okolo 270 milionů korun, ale nárokovaná škoda je vyšší.
U likvidace požáru se vystřídalo 6000 hasičů, použili 400 kusů techniky. Do boje s požárem byli nasazeni profesionální i dobrovolní hasiči z celé republiky, velké množství techniky včetně vrtulníků s vaky s vodou a letadel, a to i ze zahraničí. U hašení pomáhali policisté, vojáci, záchranáři, samosprávy a dobrovolníci. Šest desítek hasičů utrpělo zranění, někteří skončili v nemocnici. Museli odejít obyvatelé několika obcí, v osadě Mezná shořely tři domy a další plameny poničily.
Autor: Město Ústí nad Labem
Kvě 12, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Jaký hluk vydávají rostliny, jak vypadá největší semínko nebo co všechno se dá vyčíst z letokruhů odhalí experti Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze u příležitosti Dne fascinace rostlinami. Akce se uskuteční v pražské botanické zahradě v ulici Na Slupi v pátek 17. května od 9:30 do 16:30. Mimo interaktivní program jsou pro návštěvníky připravené také komentované prohlídky skleníků, informoval o tom mluvčí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) Michal Andrle.
Stánky a interaktivní expozice přiblíží, co všechno může ovlivnit klíčení rostlinných semen. Vliv může mít například slaná voda, červené či modré světlo, tma i kyselý déšť. Návštěvníci si budou moct prohlédnout klíčící semínka z blízka pod mikroskopem.
Pomocí mikroskopu budou moct lidé také pozorovat vlákna rostlinného původu, pletiva, buněčnou strukturu stěn a mimo jiné princip syntézy celulózy. Odborníci zájemcům představí paleobotaniku, tedy rostlinné fosílie v časových a systematických souvislostech.
Letokruhy pomáhají vědcům odhalit, jak se v minulosti měnilo klima nebo jak stromy reagují na kyselé deště. Návštěvníci akce budou moct také zjistit, které rostliny aktuálně kvetou v české přírodě a pokusit se je zařadit do správného druhu. V dalším stánku budou experti představovat řasy z vzorků z nedaleké Vltavy i z jezírek v botanické zahradě. V pokusném skleníku představí katedra experimentální biologie rostlin svou práci zaměřenou na masožravé rostliny.
Kromě interaktivního programu jsou plánované komentované prohlídky skleníků, na které je z kapacitních důvodů nutná předchozí rezervace.
Česká republika si Den fascinace rostlinami poprvé připomněla v roce 2012. Vědci z celého světa se pomocí této akce snaží v květnu veřejnosti přiblížit výsledky výzkumu rostlin a zároveň poukázat na to, jak jsou rostliny důležité pro lidskou společnost.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Kvě 8, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Nové mokřady a tůně vzniknou v Libereckém kraji díky takzvaným norským fondům. Cílem projektu libereckého Institutu pro udržitelný rozvoj (IPUR) je zpestřit krajinu a zlepšit podmínky pro život více než 20 chráněných druhů rostlin a živočichů. Jeho klíčovým výstupem je 77 nových tůní na území kraje, nejvíc jich krajinu zpestří v okolí Jablonného v Podještědí a u Nového Boru, sdělil za institut Jan Korytář. Z norských fondů získala organizace na projekt 5,2 milionu korun.
Práce v Jablonném v Podještědí a České Vsi už se podařilo dokončit, aktuálně se pracuje na soustavě 27 tůní u Nového Boru, v lokalitě zvané Novoborská Amazonie. „Získání všech povolení je často během na dlouhou trať, jsem ráda, že po osmi letech příprav konečně letos vzniknou nové tůně i u Nového Boru. Lokalitu jsme v minulých letech opakovaně uklidili od odpadků, podařilo se zredukovat porosty invazivní křídlatky a v těchto dnech začaly svou práci bagry,“ doplnila Dagmar Najmanová. Ve spolupráci s městem pak chtějí lokalitu zpřístupnit veřejnosti.
V květnu přibydou tůně také v Dolním Vítkově a Pertolticích. Součástí projektu byla podle Korytáře také příprava nových lokalit, už příští rok by tak měla vzniknout soustava tůní například Nad Zámečkem u Lomnice nad Popelkou. „Nové mokřadní areály vznikly zejména díky podpoře norských fondů. Příprava větších revitalizačních projektů a žádostí o dotace je časově i finančně náročná, peníze jsou většinou proplácené až ex-post, což je u větších projektů zásadní překážkou,“ řekl Korytář.
Budování tůní a další projekty zaměřené na zadržení vody v krajině podporuje i Liberecký kraj, v programu na podporu retence vody v krajině a adaptace sídel na změnu klimatu bylo letos 15 milionů korun, příjem žádostí skončil v dubnu. „Jsem rád, že se nám podařilo v minulém roce prosadit zjednodušení podmínek, kde již není třeba u žádostí o dotace mít uzavřené nájemní či pachtovní smlouvy, ale stačí pouze souhlasy majitelů pozemků, což podstatně zjednodušuje přípravu právě větších projektů,“ dodal Korytář.
Institut pro udržitelný rozvoj se podle Korytáře snaží přiblížit veřejnosti význam mokřadů a tůní pro přírodu i pro život lidí. Připravil výstavu, kterou mohli lidé loni zhlédnout v Liberci, Jablonci nad Nisou a České Lípě, aktuálně je v liberecké botanické zahradě. Na 12 panelech návštěvníci získají informace o významu mokřadů pro živočichy a rostliny, o procesu přípravy revitalizačních projektů a dalších přínosech mokřadů. Mnohé rostliny a živočichy mohou podle Korytáře lidé vidět jen na výstavních panelech, v přírodě už se vyskytují jen vzácně.
Jako tzv. norské fondy jsou označovány Finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska, jejich prostřednictvím přispívá Norsko spolu s Islandem a Lichtenštejnskem ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v EHP.
Autor: Institut pro udržitelný rozvoj
Dub 27, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15.000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, řekl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová mimo jiné řekla, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
Státní podnik požádal o několik povolení ke kácení, mezi nimi také na více než 130 let staré stromy. Podle Hrábka podnik žádostmi krajský úřad zahltil. Lesy ČR tak podle něj činí účelově. Krajský úřad zatím rozhodl ve dvou případech, a to i na územích, kde dříve kácení nepravomocně zakázal. Podle Hrábka úřad povolil vykácet v obou případech nadpoloviční počet stromů, o které podnik žádal. Organizace proto odhadla, že by k zemi mohlo jít přes 15.000 dřevin, což je téměř každý druhý strom v zamýšlené oblasti pro kácení.
„Krajský úřad to zakázal v porostech starších 120 let. Ne úplně všechny stromy se mají kácet v těchto porostech, ale zrovna třeba to, co povolilo MŽP, tak tam jsou výlučně jen tyto porosty, respektive ještě o deset let starší,“ uvedl Hrábek. Proti zákazu kácení vydanému krajským úřadem se Lesy ČR odvolaly, čímž zákaz prozatím zneplatnily.
Mluvčí státního podniku uvedla, že Lesy ČR odeslaly na krajský úřad pět žádostí, který je sloučil do čtyř řízení. „Podklady pro žádosti jsou zpracovány podle jednotlivých lesních hospodářských celků a období, kdy jsme plánovali těžbu,“ odpověděla Jouklová na dotaz, proč podnik poslal žádosti zvlášť. „Aktuálně řešená řízení jsou za leden až březen a říjen až prosinec roku 2022 a následně již za celý rok 2023,“ řekla Jouklová. Doplnila, že podnik hospodaří v souladu s koncepčním materiálem, který obsahuje doporučená opatření pro lokalitu Východní Krušnohoří. „Biodiverzitu těchto lesů zvyšujeme i tím, že v nich ponecháváme biotopové stromy i menší bezzásahové plochy,“ uvedla mluvčí. „Ponechání oblasti bez zásahu by vedlo k rozpadu porostů a jejich destrukci. Proto jsme se proti rozhodnutí (krajského úřadu) odvolali,“ dodala.
Zástupci Greenpeace upozornili na to, že existuje záměr vyhlásit Chráněnou krajinnou oblasti (CHKO) Krušné hory. Litvínov a Horní Jiřetín na Mostecku pak usilují o to, aby unikátní bučiny byly součástí přírodního dědictví UNESCO.
O kácení lesů usilují Lesy ČR u Litvínova na Mostecku a Telnice na Ústecku. Greenpeace kvůli tomu vyzývá Lesy ČR, ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí k zastavení kácení do doby nastavení vyšší ochrany a uvažuje o tom, že na ministerstvo životního prostředí podá žalobu.
Autor: Lesy ČR
