Dub 14, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. Odborníci se nicméně shodují v tom, že to může mít vliv na přírodní rozmanitost lesů a smrky mohou být brzy ohroženou dřevinou.
To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. „Stromy část vody vypařují a zbytek po určité době končí v podzemní vodě nebo vodních tocích. Snažili jsme se přispět k debatě, co se stane s množstvím podzemních vod, když se nám vymění smrkové porosty za bukové. Zajímalo nás, co se stane, kdyby se u nás na velkém území tyto porosty vyměnily,“ řekl vědec Václav Šípek z tohoto ústavu.
Z vědeckého výzkumu vyplynulo, že buky v létě vstřebají více vody než smrky, avšak v zimě zásobují podzemní vody více než smrky. V několika českých přirozených lesích začíná buků přibývat, neboť jim současné klima podle Šípka nahrává více než smrkům. V některých lokalitách proto mohou listnaté lesy začít dominovat. To ale může mít negativní dopad na lesní rozmanitost, míní odborníci.
Listnaté lesy nebo i smíšené porosty se klimatickým změnám umí lépe přizpůsobit. Oproti jehličnanům například podle expertů dobře nakládají s vodou v letních měsících. „Dříve navíc v létě pršelo více, v současné době se srážky přesouvají spíše do zimy, kdy stromy nepotřebují tolik vláhy na ochlazování,“ řekl Šípek.
„Z hlediska biodiverzity je jasné, že když v přírodě něco převládá, je to na úkor okolí – což mohou být další druhy organismů jako rostliny nebo například hmyz. V posledním desetiletí můžeme pozorovat, jak bukových porostů přibývá, jelikož se jim v nynějším klimatu daří lépe než smrkům,“ uvedl Radim Hédl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Každý druh stromu je podle Hédla stavebním kamenem v ekosystému, který určuje, co bude v okolí růst, prospívat nebo naopak ubývat. Smrk je podle něj v současnosti kvůli klimatickým změnám téměř ohroženou dřevinou. „Bude zřejmě do budoucna vytlačován do hor a vyšších nadmořských výšek, jelikož pro něj jinde nebude místo,“ dodal.
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v roce 2020, následující rok již ustupovala.
Autor: Akademie věd ČR
Dub 14, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Lesy ČR obnovily za devět milionů korun dvě zaniklé historické nádrže a tůň s vodou ze zámecké studánky. Výletní místo poblíž státního zámku Kozel na Plzeňsku má přilákat turisty a návštěvníky zámeckého parku. Vede tam naučná stezka z nedaleké zříceniny hradu Lopata i vyhlídky Mariina skála. Obě nádrže Kamýky a U Kostelíka byly dlouhodobě takřka bez vody a bezpečnostního přelivu, řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
„V zátopě horní nádrže U Kostelíka zůstalo jen torzo dřevěného požeráku a v dolní nádrži, v minulosti protržené, chybělo vypouštěcí zařízení. Na obou hrázích rostly keře a stromy, některé z nich už vyvrácené,“ uvedla.
Podle mluvčí obě vodní díla zadrží až 20.000 metrů krychlových vody na jednom hektaru. Jsou zabezpečená proti přelití i povodni a vybavená hrázemi s vypouštěcím zařízením i bezpečnostním přelivem. Tvoří také biotop vlhkomilným rostlinám a živočichům.
„Zachovali jsme původní ostrůvek uprostřed zátopy horní nádrže a pobřežní zónu v nátokové části. Tam vznikl mokřadní biotop, ekologicky cenné prostředí a klidová zóna pro ptactvo i drobné živočichy,“ řekl šéf správy toků pro povodí Berounky Tomáš Rau z Lesů ČR.
Při rekonstrukci dolní nádrže se podle něj našlo pod dnem potoka ve více než dvoumetrové hloubce historické dřevěné výpustní potrubí. Část se podařilo vyjmout a vystavit u bezpečnostního přelivu, řekl Rau.
V lokalitě dále Lesy obnovili tůň „Šťáhlavický kozlík“, která byla zanesená sedimentem. Do ní natéká voda ze zámecké studánky. „Dosypali jsme protrženou hrázku a přeliv stabilizovali příčnými prahy a kamennou rovnaninou,“ dodal Rau.
Autor: Lesy ČR
Dub 1, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Čeští vědci v současné době bádají s pomocí molekulárních metod, jak bakterie v polárním potoce získávají energii ze světla a jak funguje jejich fotosyntéza. Objev by mohl v budoucnu pomoci při produkci cenných látek závislých na fotosyntéze, informoval o tom Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR.
Fotosyntéza je proces, při kterém rostliny a jiné organismy přeměňují anorganické látky na organické pomocí světelné energie a barviva chlorofyl. Využívají ho nejen rostliny, ale také sinice a některé bakterie. Některé fotosyntetické bakterie si zvykly na kyslíkaté prostředí, ale během dne zastavují produkci nového bakteriochlorofylu, při jehož syntéze vznikají škodlivé látky. Své fotosyntetické systémy vyrábějí pouze během noci. Avšak za polárním kruhem bývá v létě světlo po celých 24 hodin. „Aerobní bakterie tak nemají tmu na výrobu a opravu fotosyntetického aparátu. A přesto námi objevené bakterie dokážou svůj fotosyntetický aparát vyrábět a ochránit tak, aby nebyl světlem a kyslíkem poškozován. My se nyní snažíme odhalit mechanismy, jak je to vůbec možné a jak to dělají,“ uvedl David Kaftan z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni.
Vědci sledované bakterie, které tvoří korálově červené kolonie, patří do rodu Sediminicoccus a pocházejí z malé říčky na severu Islandu. „Pokud tyto polární bakterie vystavíme světlu, první dvě hodiny zaznamenáme výrazný pokles syntézy fotosyntetického aparátu, pak se ale znovu obnoví a během pár hodin dosáhne původní intenzity,“ řekl Kaftan.
Všechny dosud známé aerobní fotosyntetické bakterie podle Kaftana ale během osvětlení postupně vyblednou kvůli úplnému zastavení syntézy fotosyntetického aparátu a také pozvolnému ničení jejich pigmentů kyslíkovými radikály. „Takové buňky pak potřebují tmu, aby vyrobily podle své DNA nové enzymy pro syntézu pigmentů. Co je večer vybledlé, najdeme ráno ve svěžích barvách. Námi objevená polární fototrofní bakterie ale zůstává pigmentovaná a fotosynteticky aktivní i v průběhu konstantního osvětlení,“ dodal vědec.
Pro svůj výzkum vědci využívají molekulární techniky RNA sekvencování. Díky tomu vědci zjišťují, které geny v daném okamžiku v buňce přepisují DNA a v jakém množství se budou podle nově vytvořené RNA produkovat bílkoviny. Na základě toho je možné zjistit, jak metabolismus reaguje na podněty a jaké mechanismy se v danou chvíli aktivují.
„V biotechnologii by se znalost regulačních a řídicích mechanismů dala použít při produkci cenných látek závislých na fotosyntéze. Nyní jsou světlo a kyslík někdy limitující, ale mohlo by se podařit upravit metabolismus produkčních mikroorganismů tak, abychom buňky před ním ochránili a zvýšili produkci požadovaných látek,“ uvedl Kaftan.
Autor: Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR
Bře 23, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Ekologické Hnutí Duha předalo na happeningu před ministerstvem zemědělství v Praze výzvu na úpravu lesnického zákona, kterou podepsalo 85.733 lidí. Požaduje například zrušení povinného podílu listnáčů a jedlí nebo omezení holosečí. Připomínky převzal ředitel pro řízení Sekce lesního hospodářství ministerstva Patrik Mlynář. Řekl, že úřad má s hnutím podobné vize, ale cesty k jejich splnění jsou jiného rázu. Ministerstvo chce méně regulovat, a naopak více motivovat, uvedl. Lhůta k podání připomínek končí 22. března, hnutí jich předložilo celkem 57.
Novela lesního zákona zjednoduší povinnosti vlastníků lesů a zároveň reaguje na úpravy ve vlastnictví lesů i současnou klimatickou změnu, řekl už dříve ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle Hnutí Duha ale návrh zákona nereaguje na stávající potřeby lesů a nesměřuje k modernímu lesnictví. Nesouhlasí především se zrušením povinného podílu listnáčů a jedlí v lesích při sázení, což údajně legalizuje výsadby rizikových monokultur.
Hnutí také kritizuje, že novela nestanovuje limity pro ponechání těžebních zbytků a mrtvého dřeva v lesích, které jsou podle nich nepostradatelné pro biodiverzitu, obnovu půdy a uložení uhlíku. Takové nařízení ale ministerstvo v novele nechce. „Řada odborníků řekla, že jednoznačně definovat pro vlastníka povinnost ponechat minimální podíl mrtvého dřeva v lese nelze, daleko lepší a efektivnější je motivovat cestou podpor,“ řekl Mlynář.
Zástupci hnutí naopak ocenili například prodloužení lhůty k zalesnění, shodnou se také na tom, že novela musí být schválena společně s návrhem zákona o myslivosti. „Obnova pestrých lesů stojí na tom, že přemnožená spárkatá zvěř poškodí většinu vysázených listnáčů a jedlí, naše lesy nemají šanci v obnově, když neprojde myslivecká novela,“ uvedl Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí Duha. Myslivecký zákon ministerstvo nyní upravuje, na jednání vlády by měl být předložen v řádu týdnů. Mlynář předpokládá, že oba zákony by mohly být přijaty ještě za této vlády.
Autor: Hnutí Duha
Bře 23, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Věděli jste, že na celém světě se slaví den věnovaný výsadbě v jakékoli možné podobě, od sázení v zahradě po pomoc organizacím nebo dokonce jen šíření povědomí o důležitosti rostlin?
Den sázení připadá na 21. března, kdy začínající jaro láká do přírody, či do zahrady. Co takhle něco zasadit…? Světový den sázení vznikl jako součást kampaně s názvem „Let’s Plant the Planet“ v roce 2007. Jejím cílem bylo původně zasadit milion stromů v Německu, ale následně se rozšířila po celém světě a dosud bylo vysazeno více než 15 miliard stromů. Den sázení však není jen o sázení stromů. Jakým způsobem jej tedy můžeme oslavit?
Založte si zahrádku
Městské zahradničení je novým trendem a stále více lidí si pěstuje vlastní zeleninu například na svých balkonech, kde lze vysadit bylinky, rajčata, okurky nebo třeba cukety. Použitím malých dřevěných truhlíků, plastových kbelíků nebo hliněných květináčů si tak můžete na velmi malém prostoru vytvořit vlastní zeleninovou zahrádku. Jako bonus ušetříte peníze za potraviny, snížíte svou uhlíkovou stopu, protože jídlo nebude cestovat tak daleko a pomůžete včelám. Může to také pomoci vašemu fyzickému i duševnímu zdraví :-).
Připojte se ke komunitní zahradě
Nemáte k dispozici prostor pro vlastní zahrádku? Žádný problém. V mnoha městech a obcích jsou pozemky, kde můžete zahradničit spolu se svými sousedy. Komunitní zahradničení má pro spoustu výhod, jako je lepší přístup ke zdravějšímu jídlu, budování dovedností, větší nezávislost na současném průmyslovém potravinovém systému, zlepšení sociálního kontaktu a budování komunity. Díky obecně prospěšnému spolku Kokoza naleznete nejbližší komunitní zahradu v jejich mapě komunitních zahrad a kompostérů. Že ve vašem okolí žádnou takovou nemáte? V tom případě je čas ji založit! Pro začátek vám postačí podniknout tyto kroky:
- Potřebujete sehnat prostor, na kterém komunitní zahrada vznikne.
- A aby mohlo jít o komunitní zahradu, potřebujete lidi, kteří budou vaše nadšení sdílet.
Ostatní přijde tak nějak samo, uvidíte. Ale pro jistotu, podrobnější návod k založení komunitní zahrady najdete zde 🙂
Přece jen… zasaďte strom!
Vlna solidarity se stavem našich lesů z posledních let je inspirující. Díky ní máme naději, že časem se nám podaří vypořádat se s nejhoršími následky kůrovcové kalamity a klimatické změny. Přestože k obnově a omlazení lesních kultur bohužel nedojde za pár odpolední, můžeme výsadbou nových stromů alespoň společně omezit vysychání a oteplování krajiny. Obnova ztracených stromů je důležitá také pro předcházení klimatické krizi, neboť stromy zachycují CO2 z atmosféry a ukládají uhlík ve svých listech, stoncích a kořenech. Proto se každý vysazený stromek počítá!
Ne každý se však sám odhodlá k zasazení stromu, proto se v Česku sázení stromů věnuje celá řada organizací, ke kterým se můžete přidat, a především využít jejich bohatých zkušeností. Tady je několik nejvýznamnějších:
https://homefortrees.com/
https://sazimecesko.cz/
https://www.sazimestromy.cz/
https://www.sazimebudoucnost.cz/
https://zasadzivot.cz/
A pokud se přímo na sázení z nějakého důvodu necítíte, můžete třeba prostřednictvím organizace Člověk v tísni darovat sazenice stromku a stát se „člověkem, který sázel stromy“, alespoň tímto způsobem!
Patron Světového dne sázení – skupina Progresus
„Světový den sázení považujeme za velmi smysluplný projekt, u kterého jsme s naším výrobním závodem RD Rýmařov, největším českým výrobcem dřevostaveb, nemohli chybět. Dřevo, které na stavbu domů v podniku používáme, pochází z tuzemska, a i proto jsme v roce 2023 pokračovali ve spolupráci s odborníky na trvale udržitelné hospodaření v českých lesích z České lesnické akademie Trutnov. Již druhý rok s nimi vracíme lesům 10 sazenic za jeden strom použitý na výstavbu našich projektů. Řízená těžba dřeva a jeho využití, ať už ve stavebnictví nebo v jiných oborech, je pro životní prostředí zásadní. Jsme rádi, že zpracováním dřeva v RD Rýmařov a následnou novou výsadbou pomáháme planetě dýchat a lidem bydlet,“ říká Jan Nový, ESG ředitel skupiny Progresus.
Nejen sázení…
Dalších zhruba 250 dnů a svátků týkajících-se životního prostředí, včetně podrobnějších informací o nich, najdete v EKOkalendáři spolku Ukliďme Česko. A jako bonus i 365 EKOtipů na každý den.
Autor: ČTK
