Bře 23, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Symbolicky na Mezinárodní den lesů spouští organizace Greenpeace ČR novou kampaň Zachraňme přírodu. Navazuje na svou snahu omezit kácení stromů ve starých lesích. V Česku se ekologická organizace zaměří především na vznik nových chráněných území a zlepšení ochrany ekosystémů, informovala Greenpeace.
„Přestože ochrana a obnova přírody je klíčová pro naše přežití, stále vidíme, že se cenné ekosystémy ničí a jejich ničení je bez jakékoliv regulace financováno i evropskými bankami a finančními institucemi nebo dokonce podporováno z veřejných zdrojů ve formě pobídek a dotací,“ uvedl Jan Freidinger, koordinátor kampaně Zachraňme přírodu.
Nyní je podle organizace čas, kdy by se měla příroda po celém světě kvůli krizi s přírodní rozmanitostí a klimatickým změnám nejen lépe chránit, ale také obnovovat. Česko musí do roku 2025 připravit Národní plán obnovy přírody a identifikovat dotace a pobídky, které přispívají ke ztrátě přírodní rozmanitosti a přesměrovat je naopak do ochrany a obnovy přírody. Greenpeace se zaměří na rozšiřování chráněných území v Česku a na finanční toky, které se podle organizace podílejí na destrukci přírody.
V roce 2021 se na klimatické konferenci v Montrealu všechny státy světa zavázaly k zajištění ochrany 30 procentům pevniny, moří i řek a k obnově 30 procent zničených ekosystémů. Na evropské úrovni se v současné době řeší Nařízení o obnově přírody, které čelí tlakům zejména ze strany zemědělců, uvádí Greenpeace. Součástí kampaně Zachraňme přírodu bude také informování o ničení přírody v dalších evropských i světových zemích.
V minulosti organizace upozorňovala na ilegální kácení lesů v Krušnohoří nebo vysazování nepůvodních druhů. Greenpeace si kvůli nedostatečné ochraně krušnohorských bučin stěžovala ombudsmanovi a Evropské komisi. Dále ekologové usilují o větší ochranu Ždánického lesa na jižní Moravě, který byl v minulosti několikrát navržen k zápisu do sítě chráněných území Natura 2000. Formálně je chráněný pouze jeho zlomek.
Loni na podzim organizace Greenpeace sledovala staré stromy pokácené v Krušných horách a ve Ždánickém lese pomocí GPS trackerů a zjistila, že se využívají vesměs na výrobu papíru či jako palivové dřevo.
Autor: Greenpeace
Bře 17, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Ochránci přírody v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava likvidovali ohniska, která se v lokalitě začala šířit. Jde o nepůvodní druh kaktusu, který by mohl ohrozit tamní vegetaci, řekl Jiří Kmet z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Ochránci likvidovali opuncii v národní přírodní rezervaci Děvín. „Jde asi o desítku ohnisek, která zatím nejsou rozlehlá, jde o metry čtvereční, maximálně desítku metrů čtverečních. Zatím jsme zlikvidovali tři ohniska, budeme pokračovat dál,“ uvedl Kmet.
Opuncie se podle něj nijak rychle nešíří. Ale pokud by jejímu šíření podle Kmeta nezabránili, mohla by potlačit tamní cennou vegetaci. „Bohužel má potenciál nekontrolovaně se šířit do svého okolí a pronikat do skalní stepi. Pokud by se tak skutečně stalo, byla by ohrožena unikátní vegetace, která je na Děvíne jedním z hlavních předmětů ochrany,“ uvedl Kmet. Doplnil, že nejdůležitější při likvidaci je vzít rostlinu skutečně celou, včetně kořenů. To se ochráncům podle Kmeta dařilo, protože je půda zatím kyprá po jarních deštích.
Jak se opuncie na Děvím dostala, není známo. V lokalitě stojí starý kříž po tragicky zemřelém paraglidistovi, podle Kmeta je možné, že tam rostlinu někdo vysadil. S jistotou to ale říci nejde.
Opuncie hnědoostná je severoamerický druh, který se vyskytuje na jihozápadě USA a v Mexiku. Vytváří shluky plochých zelených článků, deset až 25 centimetrů vysokých, které jsou chráněny skupinami trnů.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Bře 12, 2024 | Živá příroda a krajina, les
České lesy zažily během 20. století změny, jsou nyní méně pestré a více jednotvárné. V lesích je větší počet stinných porostů s nadbytkem živin. Výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd (AV ČR) ukázal, že největší úbytek se projevil u světlých lesů na chudých půdách, jako jsou doubravy a bory. Tmavší lesy na bohatších půdách, jako jsou třeba bučiny, naopak přibyly. O studii, jejíž výsledky autoři publikovali v časopise New Phytologist, informoval ústav.
„Naše zjištění ukazují, že dlouhodobé změny v lesních ekosystémech mírného pásma jsou spojeny se sukcesí k živinami bohatším zapojeným lesům. To znamená, že otevřené lesy, často nižších poloh, které jsou druhově bohatší, se mění rychleji než tmavší lesy a rychleji ztrácejí svoji biodiverzitu,“ uvedl hlavní autor studie Ondřej Vild z Oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR.
Úbytek otevřených lesů je podle odborníků zapříčiněn změnami v hospodaření a někdy i změnami dominantních druhů dřevin. Nížinné lesy byly po staletí obhospodařovány jako výmladkové lesy, tedy dřeviny byly pravidelně osekávány nebo seřezávány blízko země pro palivové dřevo, a z pařezů vyrážely nové výmladky. Na konci druhé světové války se tento způsob hospodaření s dřevinami ukončil. Lesy z toho důvodu více zarůstají. Původní druhy rostlin se nedokáží přizpůsobit novým podmínkám a proto ustupují.
Vědci zdůrazňují, že je třeba aktivně plánovat ochranu rozmanitosti středoevropských lesů. Pro biologickou rozmanitost jsou potřeba nejen lesy pralesovitého charakteru, ale i lesy otevřené a udržované hospodařením s nimi. V otevřených lesích se navíc koncentruje větší množství ohrožených druhů zvířat a rostlin.
Studii vědci provedli pomocí analýzy 3000 vegetačních ploch v České republice. Autoři srovnávali údaje o vegetaci z období 1950 až 1970 a 2002 až 2018 s průměrným odstupem 52 let.
Botanický ústav AV ČR je veřejná výzkumná instituce, která je součástí Akademie věd České republiky. Je největším centrem botanického výzkumu v ČR. Zabývá se výzkumem vegetace na úrovni organismů, populací, společenstev a ekosystémů.
Autor: Botanický ústav Akademie věd
Bře 12, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Habry obecné v Lanžhotě na Břeclavsku letos vyrašily podle vědců extrémně brzy, kvůli teplému únoru nejdříve za 74 let pozorování. Nejde přitom o lokální výkyv, ale jev v celé střední Evropě, uvedli odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. V únoru bylo v zemi podle Českého hydrometeorologického ústavu v průměru 5,7 stupně a měsíc se stal nejteplejším únorem na území ČR od roku 1961. Byl dokonce teplejší než většina březnů.
„Letos jsme svědky velmi časného jara, jaké jsme za 74 let nezažili. Do dřívější doby svůj růst posunují byliny, keře i stromy. Aktivní začínají být dříve i ptačí populace, které monitorujeme na lokalitách lužních lesů na jižní Moravě od roku 1951. Posun je u jednotlivých druhů různý, ale v průměru můžeme říci, že začátek růstu rostlin je posunutý do dřívější doby o 14 dní ve srovnání s 50. a 60. lety, kdy se začalo s pozorováním,“ uvedla bioklimatoložka Lenka Bartošová. Habry proti průměru za 74 let ale letos vyrašily o celý měsíc dříve.
Díky dlouhodobým pozorováním fenologických fází rostlin, takzvaných fenofází, lze podle vědců velmi dobře sledovat jejich odezvu na zvyšování teplot a klimatickou změnu. Termíny sledovaných fenofází nastávají čím dál dříve a podle Bartošové není jejich posun jen lokální záležitostí, ale jevem v celé střední Evropě. Z různých zahraničních studií je podle ní zřejmé, že je to prakticky celosvětový trend.
Každoročně je sledována doba kvetení meruněk, které mezi ovocnými stromy vykvétají jako jedny z prvních a kvůli tomu jsou ohroženy jarními mrazy více než například jabloně. V posledních letech se často stalo, že úroda meruněk byla zničena kvůli jejich brzkému vykvetení a následným jarním mrazům. „Rašení habrů a kvetení meruněk se děje zhruba ve stejný čas, nicméně letos vidíme, že poloraná odrůda (meruněk) Velkopavlovická si ještě dává na čas. A v tuto dobu monitorujeme vykvetené zatím jen rané odrůdy,“ poznamenala Bartošová.
Zatímco stromy či keře na vysoké teploty reagují výrazně, byliny rostoucí u země jsou v klidu. „Zatím nepozorujeme žádný progresivní nástup kvetení křivatců a plicníků, které vykvétají nejdříve. Zdá se, že teplota půdy a povrchová teplota je držela během února v klidu,“ řekla Bartošová.
Vědci v minulých letech vyzvali veřejnost, aby se zapojila do monitoringu fenofází. Letos tak začali spolupracovat se základními školami. „Rašení, olisťování i třeba také zbarvování a opad listů budou sledovat učitelky s dětmi na prvním stupni a také samostatně žáci druhého stupně,“ řekla Bartošová.
Autor: Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe
Bře 3, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Nejstarší stromy na nejvyšším vrcholu Jeseníků Pradědu a na Králickém Sněžníku jsou staré více než 400 let. Ukázaly to výzkumy, který se zaměřily na nejcennější lesní ekosystémy v těchto rezervacích. Pomocí analýzy letokruhů popisují, jak vybrané porosty vznikly, odborníci se zaměřili také na jejich strukturu i na to, jaké organismy je obývají. Projekty připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a zpracovali je zástupci České zemědělské univerzity v Praze. Východiskem budou i při rozhodování, jak o zdejší cenné lesy pečovat, sdělila Mluvčí agentury Karolína Šůlová.
Většina nejstarších horských smrčin v oblasti Pradědu vznikala podle odborníků přirozenou obnovou, tedy bez pomoci člověka na konci 18. a na začátku 19. století, zřejmě poté, co předchozí porosty narušila kombinace působení silného větru a těžeb dřeva. „Plochy, které byly zbaveny většiny stromů, začaly opět zarůstat, přičemž na přelomu 19. a 20. století to už byly zase vzrostlé lesy. Zásadní je, že ojediněle tu rostou stromy starší 250 let, věk nejstaršího dokonce přesahoval 400 let. Nejenom, že se zde zachovaly stromy úctyhodného stáří, ale jejich přítomnost současně dokazuje dlouhodobou kontinuitu lesního prostředí, což je důležité pro přežívání řady vzácných druhů, především hub a lišejníků,“ uvedl Vojtěch Čada z České zemědělské univerzity.
Kromě vysokého stáří některých porostů v nich bylo zaznamenáno také množství odumírajících a odumřelých stromů různých fází rozkladu. „Na některých místech to tu připomíná prales. Díky dlouhodobému nerušenému vývoji tu najdeme tlející dřevo i staré objemné stromy, na něž je vázaná celá řada vzácných druhů. Z tohoto pohledu je jednoznačně nejcennější lokalitou lesní komplex údolí Bílé Opavy a Eustachovy chaty v národní přírodní rezervaci Praděd a části národní přírodní rezervace Králický Sněžník,“ uvedl Miroslav Havira z Agentury ochrany přírody a krajiny. Doplnil, že domov tu má více než stovka druhů hub či brouků, které k vývoji potřebují dřevo starých stromů.
Stáří stromů v lesích kolem vrcholu Králického Sněžníku bylo pro odborníky překvapením; svědčí podle nich o vysoké míře zachovalosti, a naopak nízké míře přímého vlivu člověka v minulosti. „Na každé ze čtyř výzkumných ploch rostlo několik stromů starších 250 let, jejichž podíl místy dosahoval více než čtvrtiny. Věk toho nejstaršího dokonce přesahoval 433 roků. Tak vysoká koncentrace starých stromů převyšuje i nejstarší porosty horských smrčin v Jeseníkách,“ doplnila Šůlová.
V oblasti Pradědu i na Králickém Sněžníku odborníci navíc zjistili desítky druhů hub či brouků žijících v odumřelých stromech, ale také mechorostů i lišejníků. Z tohoto množství bylo v každé lokalitě nalezeno kolem 50 vzácných a ohrožených druhů, které se v běžných hospodářských lesích nevyskytují. Výzkum potvrdil význam starých horských lesů pro ochranu druhové rozmanitosti, doplnil Havira.
Autor: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
