Bře 3, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Lesy České republiky obnovily za 1,7 milionu korun historickou vodní nádrž v lesích u obce Běstvina na Chrudimsku. V jejím okolí vzniklo i sedm tůní. V lokalitě se zlepší hydrologické podmínky, uvedly Lesy ČR.
Nádrž měla protrženou hráz, byla porostlá náletovými dřevinami. Její obnova trvala rok. Lesy nejdřív odtěžily letitý sediment, instalovaly požerák, což je typ vypouštěcího zařízení, a betonové výpustné potrubí.
„Odstranili jsme původní torzo hráze a vybudovali novou zemní hráz včetně opevnění návodní strany novým i původním kamenem. Nový bezpečnostní přeliv tvoří dva betonové pasy opevněné žulovou dlažbou a kamennou rovnaninou. Zpomalením odtoku vody a její akumulací při přívalových srážkách se v místě zlepšují hydrologické podmínky,“ řekl vedoucí správy toků pro oblast povodí Labe z Lesů ČR Zbyněk Morkus.
Práce trvaly do loňského podzimu. Loni na jaře je lesníci přerušili kvůli užovce obojkové, aby jí umožnili páření. „V květnu se užovka páří a poté naklade kožovitá vejce do štěrbin, pod kameny a do tlejících zbytků rostlin, kde se vylíhne nová populace,“ upřesnil Morkus.
Na 1700 metrech čtverečních nádrž nyní pojme bezmála 1500 metrů krychlových vody. Zadržuje ji i sedm nových tůní, vyhloubených biotopů pro mokřadní druhy rostlin a živočichů. Rozkládají se na 540 metrech čtverečních.
Autor: Lesy ČR
Bře 3, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Železniční doprava vypouští z celého sektoru nejméně emisí do ovzduší, a bude tak mít podle odborníků zásadní roli ve snaze dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu. Propojením soukromého a veřejného sektoru může evropský železniční průmysl vyvinout technologie, které mu umožní do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Evropská unie a její železniční sektor tím mohou poměrně zásadně pomoci v řešení celosvětového problému se změnou klimatu, uvedla ředitelka Asociace podniků českého železničního průmyslu Marie Vopálenská.
Železnice by se podle Vopálenské měla stát základem všech národních dopravních strategií s důrazem na ekologii a udržitelnost. „V protikladu k stále rostoucím emisím obecně z dopravy se emise železničního sektoru v posledních třech desetiletích významně snížily a tento trend pokračuje i nadále. Logicky bude dekarbonizace dopravy záviset právě na zvýšení podílu železnic na trhu dopravy,“ řekla.
Přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici bude vyžadovat postupnou změnu investic do kapacity železniční infrastruktury, a to jak rozšířením sítě, tak digitalizací či implementací evropského systému řízení provozu (ERTMS), upozornila Vopálenská. Železniční průmysl podle ní nabízí i řešení pro městskou dopravu s nízkými nebo dokonce nulovými emisemi oxidu uhličitého. Tramvaje, metro a vlaky jsou nejméně znečišťující prostředky veřejné dopravy ve městech.
„Evropská unie klade velký důraz na dekarbonizaci a klimatickou neutralitu a tím pádem klade větší důraz na železniční dopravu. Zdroje přidělené na rozvoj železnice v následujícím víceletém finančním rámci EU budou hrát klíčovou roli při zajištění, aby dopravní systém jako celek podporoval hospodářské oživení a růst EU. A investice do železniční dopravy by měly být na předním místě,“ řekla Vopálenská.
Zásadní pro rozvoj bezemisní železniční dopravy je rozvoj infrastruktury, přesněji řečeno elektrizace tratí. V ČR je zatím elektrifikována přibližně třetina tratí, uvedl výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců ČR Petr Moravec.
„Stát jako majitel železniční infrastruktury by měl tempo elektrizace železničních tratí zrychlit a umožnit rychlejší nasazení moderních bezemisních vozidel do provozu,“ dodal.
To, že železniční doprava má poměrně významné postavení v dekarbonizaci dopravního sektoru, potvrdil i analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář. „Silniční doprava je nejen energeticky náročnější, ale jsme navíc závislí na importu kapalných fosilních paliv ze zahraniční. Elektřinu pro napájení vlaků jsme schopni vyrábět na našem území. Nicméně zdaleka ne všechny tratě jsou elektrifikovány, což je mimo jiné dáno nutností investic, které prozatím putují hlavně do silniční dopravy,“ uvedl. Problematický podle Sklenáře může být i původ, respektive emisní stopa elektřiny používané k napájení vlaků.
Podle dat Eurostatu měla v roce 2018 největší podíl na emisích oxidu uhličitého silniční doprava, a to 72 procent. Železniční dosahuje 0,5% a to v emisích z dieselových vlaků. Z údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2023 vyplývá, že vlaková doprava se podílí na dvou procentech emisí, nicméně největším producentem je silniční doprava.
Zelená dohoda pro Evropu, takzvaný Gren Deal, má Evropskou unii nasměrovat k několika hlavním cílům, k nimž patří omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 proti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století dosáhnout klimatické (uhlíkové) neutrality.
Autor: Asociace podniků českého železničního průmyslu
Bře 3, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Ochránci přírody vyzvali ministra životního prostředí Petra Hladíka a ministra zemědělství Marka Výborného (oba KDU-ČSL), aby zastavili další destrukci Ždánického lesa na jihu Moravy. I přes sliby se v něm podle nich znovu intenzivně kácelo a těžká lesní technika tam rozryla rozsáhlé oblasti, uvedl mluvčí ekologické organizace Greenpeace ČR Lukáš Hrábek. Hladík sdělil, že ho situace překvapila a že počítá s dohodnutým přechodem těžby ve Ždánickém lese na šetrné hospodaření. V místě hospodaří státní podnik Lesy ČR, který tvrzení Greenpeace o intenzivním kácení odmítl. Stejně tak popřel informace Greenpeace Výborný. Ochráncům přírody ministr nabídl jednání.
„Já počítám s dohodnutým postupem, který jsme s Lesy ČR a ministrem Výborným dohodli vloni v prosinci. To znamená se změnou přístupu k těžbě v oblasti Ždánického lesa, který bude znamenat přechod na šetrné hospodaření, na přirozenou obnovu lesa, využívání výběrných principů i ponechávání biotopových stromů tak, aby byla posílena ochrana dochovaných přírodních hodnot, biodiverzity i dalších funkcí lesa,“ uvedl Hladík. „Lesy ČR mají navrhnout konkrétní změny. O výsledku bychom pak měli jednat s panem ministrem Výborným, a to i na základě výzvy vědců,“ doplnil.
Ministr zemědělství odmítl tvrzení, že Lesy ČR ve Ždánickém lese postupují nešetrně. Firma podle něj ani zdaleka nevyužívá celkové možnosti těžby dřeva dané schváleným lesním hospodářským plánem. „V lesích se záměrně ponechávají kvůli podpoře biodiverzity biotopové stromy i dřevo k zetlení. Bezodkladně se sanuje případné poškození půdního povrchu a nevznikají žádné holoseče, protože mateřský porost podrůstají mladé stromky,“ uvedl Výborný.
„Postupujeme šetrně, na malých plochách vybíráme jednotlivé stromy, žádné holoseče nevznikají. Díky obnově a postupnému prosvětlování tohoto hospodářského lesa dostávají příležitost mladé stromky podrůstající mateřský porost, z jehož semen a plodů vzešly,“ řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. V lese by se měly uchytit především buky, duby a modříny. Měl by tam podle podniku vzniknout různorodý les, který odolá změně klimatu i škůdcům.
Podle ochránců státní podnik ve Ždánickém lese několik týdnů nekácel a s intenzivním kácením začal znovu na přelomu ledna a února, kdy byla půda po deštích podmáčená. Těžká lesní technika tak podle nich rozryla rozsáhlé oblasti lesa. Ochránci tvrdí, že se ve Ždánickém lese kácelo i přesto, že loni v prosinci deklarovali oba ministři záměr zavést ve Ždánickém lese větší ochranu a ředitel Lesů ČR Dalibor Šafařík oznámil, že se dohodli na monitoringu cenných porostů, ve kterých Lesy ČR následně rozhodnou o nejlepším způsobu a režimu ochrany.
„Nedává smysl na jedné straně připravovat ochranu lesa a ve stejné chvíli ho masivně kácet. Věřili jsme, že ministerstva a Lesy ČR kácení Ždánického lesa zastaví alespoň do doby, než bude rozhodnuto o jeho ochraně. Pokud budou Lesy ČR kácet ve Ždánickém lese stále takovým tempem, nezůstane z něj brzy nic, co by se dalo ještě chránit,“ uvedla koordinátorka kampaně za záchranu starých lesů Nekácejte.cz Nikol Krejčová. Doplnila, že jejich průzkum potvrdil, že v lese stále místy zůstávají i klády stromů pokácených loni na jaře a na podzim, jejichž dřevo již nyní tleje. „Vyzýváme proto ministra Hladíka a Výborného, aby další destrukci Ždánického lesa zastavili a urychleně zavedli na tomto území účinnou ochranu, kterou si místní příroda zaslouží,“ uvedla Krejčová.
„Ministerstvo zemědělství spolu s podnikem Lesy ČR nabídne iniciátorům předmětné výzvy jednání nad záměrem lesnického managementu Ždánického lesa,“ sdělil Výborný.
Minulý týden poukazovali na necitlivý způsob lesního hospodaření ve Ždánickém lese a Chřibech na jihovýchodní Moravě odborníci na biodiverzitu a ekologii lesa z několika institucí. Navrhli diskusi. Ochránci přírody v minulosti kritizovali způsob, jakým Lesy ČR v lokalitě hospodaří, když místo vzrostlých stromů zůstaly mnohde jen vykácené plochy. Vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ondřej Pecháček loni na podzim uvedl, že se muselo postupovat rychleji, protože obnova lesa byla v plánu dřív, ale nebyly kapacity kvůli kůrovcové kalamitě. K obnově tak Lesy ČR přikročily jen dvoufázově, tedy odstranily původní porost, aby narostl nový. Další proces obnovy už podle něj měl být šetrnější.
Ždánický les je na jihovýchod od Brna na pomezí Hodonínska a Vyškovska. Sousedí například s Litenčickou pahorkatinou či Kyjovskou pahorkatinou.
Autor: Greenpeace
Úno 25, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Česko podle ekologické organizace Greenpeace nedostatečně chrání vzácné lesy v evropsky významných lokalitách patřících do sítě Natura 2000. Greenpeace proto dnes podala stížnost k Evropské komisi (EK). Informovala o tom v tiskové zprávě. Organizace dlouhodobě upozorňuje především na pochybení úřadů při schvalování lesních hospodářských plánů, které umožňují kácení ve Východním Krušnohoří. Už dříve si kvůli tomu stěžovala například u ombudsmana.
Podle Greenpeace Česko nedostatečnou ochranou vzácných lesů porušuje unijní směrnici o síti Natura 2000. Evropskou komisi žádá, aby zajistila, že ČR bude posuzovat kumulativní vliv hospodaření v jednotlivých evropsky významných lokalitách. Orgány ochrany přírody by také měly posuzovat lesní hospodářské plány, uvedla organizace. Plány jsou pro hospodaření v lesích a jejich ochranu zásadní, stanovují totiž hospodaření v lese na dalších deset let a zahrnují i plán těžby dřeva.
„V minulosti byly schváleny hospodářské plány umožňující v Krušných horách rozsáhlé kácení, a to i v případech, kdy s nimi ochrana přírody Krajského úřadu Ústeckého kraje nesouhlasila, nebo se k nim nevyjádřila. Navíc se hospodaření neposuzuje kumulativně pro celou oblast, takže hrozí, že v následujících deseti letech vymizí nejstarší porosty bukových lesů. A to přesto, že se jedná o jedny z nejcennějších lesů u nás,“ řekla Nikol Krejčová z Greenpeace. Pro stížnost k EK se organizace podle ní rozhodla kvůli tomu, že po předchozích stížnostech k tuzemským úřadům a ministerstvům nepřišla náprava. „Proto si nyní stěžujeme k Evropské komisi, neboť je jasné, že Česká republika v ochraně evropsky významných lokalit selhává,“ dodala.
Organizace dlouhodobě upozorňuje především na problémy v lokalitě Východního Krušnohoří. Soukromá firma tam loni kácela v bukových lesích nad Mariánským Údolím, i když neměla povolení úřadů. Porušení zákona potvrdila Česká inspekce životního prostředí, která ale nezaznamenala negativní zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Greenpeace společně s obcí Horní Jiřetín podaly na firmu trestní oznámení.
Autor: Greenpeace
Úno 25, 2024 | Živá příroda a krajina, les
V lesích, které v Česku v uplynulých letech narušila kůrovcová kalamita, se objevily desítky ohrožených druhů živočichů a rostlin. Z brouků kůrovcová kalamita umožnila mimo jiné návrat potemníka Corticeus fraxini, který nebyl v Čechách vůbec znám a na Moravě byl velmi vzácný. Čeští vědci to zjistili při sledování vývoje kalamity na 45 místech v Nízkém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině a v jižních Čechách. Studii s jejich výsledky zveřejnil vědecký časopis Forest Ecology and Management, sdělili zástupci Biologického centra Akademie věd ČR, kteří se na studii podíleli spolu s pracovníky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Muzea regionu Valašsko a Agentury ochrany přírody a krajiny.
Tomu, co se v lesích zasažených kůrovcem děje s rostlinami a živočichy, se podle nich dosud nikdo nevěnoval. Lukáš Spitzer z Muzea regionu Valašsko označil zjištění ohledně počtu objevených společenstev ve sledovaných oblastech za překvapivá. Rostlo tam v průměru přes 80 druhů vyšších rostlin, z nichž 17 je v červeném seznamu ohrožených druhů, a žila tam třetina všech tuzemských denních motýlů a zejména citlivější luční druhy byly v bohatých populacích.
„Mezi nočními motýly jsme našli nejen specialisty vyvíjející se na lišejnících či vzácné obyvatele lesních luk a mokřadů, ale i netušené počty velkých atraktivních druhů, jako jsou přástevník medvědí a bourovec trávový. Ze 199 brouků vázaných na mrtvé dřevo jich téměř čtvrtina figuruje v červeném seznamu (ohrožených druhů), mezi nimi i atraktivní druhy jako pýchavkovník červcový a kornatec drobný,“ sdělil Spitzer.
Z hlediska brouků byl podle Lukáše Čížka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR největším přínosem po kůrovcové kalamitě vznik otevřených parkových lesů a skokový nárůst množství osluněného mrtvého dřeva. „Toho by v přírodních lesích bylo obrovské množství, naopak v hospodářských lesích je ho obvykle málo,“ uvedl Čížek. Dodal, že mrtvé dřevo má pro les mnoho přínosů, spolu s ním se do půdy vrací živiny a zlepšuje půdní podmínky pro další generace stromů.
Vědci upozornili na to, že po kůrovcové kalamitě budou lesy podle zákona znovu zalesněny, proto je jejich oživení jen dočasné. S ohledem na svá zjištění proto doporučují mimo jiné to, aby se znovu vše nezalesňovalo smrkem, ale tolerovaly se samovolně vzniklé drobné světliny a mokřady. „Ukazuje se, že ponechání prostoru přirozené obnově může být lacinější a umožní rychlejší produkci biomasy, kterou potřebujeme pro naplnění klimatických cílů,“ konstatoval Martin Konvička z Jihočeské univerzity. Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v letech 2019 a 2020.
Autor: Biologické centrum Akademie věd ČR
