Úno 18, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Porosty modřínu opadavého v Nízkém Jeseníku obsahují podle vědců výrazný podíl genetického materiálu alpského původu, což v budoucnu může ohrozit populaci této jesenické dřeviny. Nejvyšší míru alpských genetických příměsí odborníci zjistili v oblastech ležících mimo původní areál rozšíření jesenického modřínu a v běžných hospodářských lesích, sdělil Jan Řezáč z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, jehož pracovníci genetickou variabilitu modřínů rostoucích v Nízkém Jeseníku zkoumali pomocí molekulárně genetických metod.
Odborníci podle Řezáče při výzkumu ověřili výskyt původního jesenického modřínu a zaměřili se také na to, do jaké míry jsou tyto dřeviny v Jeseníkách ovlivněny genetickým materiálem jiného původu. Populace modřínu opadavého v Nízkém Jeseníku a okolí je totiž často považována za místní typ jesenického modřínu, avšak podle zjištění vědců obsahuje poměrně výrazný podíl genetického materiálu alpského původu. „Ve většině z analyzovaných populací stále převažuje původní jesenická genetická linie, zároveň se ale ve všech z nich vyskytují jedinci převážně alpského původu,“ uvedl Řezáč.
Příměs cizího genetického materiálu sice podle Řezáče zvyšuje celkovou regionální genetickou diverzitu, zároveň ale vede k postupnému rozmělnění původního genofondu jesenického modřínu. „Zejména v chráněných územích zřízených kvůli ochraně populací jesenického modřínu by pro dlouhodobě efektivní ochranu bylo vhodné prozkoumat ve větším detailu i genetickou strukturu těchto populací,“ upozornil.
Podle vědců je třeba v porostech jesenických modřínů zabránit dalšímu šíření příměsi alpského genetického materiálu. Lesníci by měli odstranit modříny alpského původu a v jejich okolí vysazovat pouze ověřené místní modříny. „Praktické uplatnění doporučených opatření může být velmi komplikované a nákladné, ale do budoucna se tato opatření mohou ukázat jako nezbytná pro zachování genofondu původního jesenického modřínu,“ podotkl Řezáč.
Autor: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Úno 18, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Kvůli mimořádně teplému počasí rozkvetly v těchto dnech lísky, podle meteorologů tak v Česku začala pylová sezona. Její posunutí do února pozorovali i v předchozích letech. Pokud vysoké teploty vydrží, brzy rozkvete i další pylový alergen – olše, uvedla Lenka Hájková z oddělení biometeorologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Meteorologové dnes na síti X napsali, že vzhledem k neobvykle vysokým teplotám vzduchu začalo takzvané fenologické předjaří. Sněženky jako tradiční poslové jara začaly kvést na začátku února nejdříve na jižní Moravě, nyní kvetou i ve středních polohách, například v Českém středohoří či v okolí Chřibské na Děčínsku. „Rozkvetly už také lísky – a pylová sezona tedy začala,“ dodal meteorologický ústav.
„Z pylových alergenů zatím momentálně kvete líska. Pokud ale budou nadnormální teploty pokračovat, tak brzy začne kvést další pylový alergen – olše, která je momentálně ve stadiu butonizace (pučení květních pupenů),“ poznamenala Hájková.
V posledních letech začíná podle ní líska kvést výrazně dříve než kdysi, začátek pylové sezony se tak posouvá do února. „Ale například v loňském roce začala líska kvést v nížinách již v polovině ledna. Pak ale došlo k ochlazení, kvetení lísky se zastavilo a naplno začala kvést v polovině února, stejně jako v roce letošním,“ doplnila.
Množství pylu v ovzduší ovlivňuje počasí, hlavně teplota vzduchu, sluneční záření, vítr a srážky. Aktuální situaci a předpověď míry ohrožení výskytem pylu na další dva dny mohou nejen alergici sledovat na Pylovém semaforu, kde se nyní na některých místech hlavně na Moravě a ve Slezsku objevují místa s mírným stupněm ohrožení. Sledovat vývoj rostlin a nástup jednotlivých stádií je možné na portálu www.fenofaze.cz.
Autor: ČHMÚ
Úno 18, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Bílé sněženky, žluté talovíny, růžové kaliny i další květy a pupeny ohlašují v brněnské botanické zahradě blížící se jaro. Rostliny nakvétají v podstatě na den přesně jako v předchozích třech letech. Průběh zimních měsíců byl téměř stejný, uvedla s odkazem na diagram teplot a srážek odborná pracovnice zahrady Hana Ondrušková.
Čemeřice v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity kvetou už asi měsíc, jasmín nahokvětý od prosince. V posledních dnech se přidala bledule jarní, talovín zimní či kalina vonná, objevují se první květy modřenců. Kvetou také vřesovce, lísky a tisy.
K rozpuku jsou připraveny květní pupeny dřínu. Raší také kdoulovec nebo dřevité pivoňky. I mandloň už se chystá k rozpuku, loni se její květy otevřely 21. března.
Pokud přijde několik teplých a slunných dnů, projeví se podle Ondruškové v plné kráse sněženky, bledule, šafrány a talovíny, z dřevin lýkovce, dřín a některé botanické druhy azalek.
„Již kvetou jasmíny nahokvěté, vřesovce, lísky, tisy, vilíny, vrby jívy. Následovat budou devětsily, modřence, jaterníky a kosatce síťkované,“ popsala Ondrušková.
Letošní únor je nadprůměrně teplý. V pátek padly rekordy na 23 ze zhruba 165 míst v Česku, kde se měří teploty alespoň 30 let. Celkově byl začátek února v Česku nejteplejší za více než 100 let.
Autor: Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
Úno 11, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) eviduje v posledních pěti letech úbytek černých skládek téměř o polovinu. Zatímco v roce 2018 lesníci našli v lesích přes 630 skládek, loni jich bylo 322 a předloni 337. Podnik, který spravuje téměř polovinu lesů v zemi, úbytek skládek přičítá osvětě a tomu, že lidé více třídí. Likvidace černých skládek nadále stojí statisíce korun, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) eviduje v posledních pěti letech úbytek černých skládek téměř o polovinu. Zatímco v roce 2018 lesníci našli v lesích přes 630 skládek, loni jich bylo 322 a předloni 337. Podnik, který spravuje téměř polovinu lesů v zemi, úbytek skládek přičítá osvětě a tomu, že lidé více třídí. Likvidace černých skládek nadále stojí statisíce korun, řekla mluvčí LČR Eva Jouklová.
„Počet černých skládek sice klesl, ale stále je považujeme za velký problém. Větší skládky s případně nebezpečným odpadem musíme zadat k likvidaci specializované firmě. Menší, ve kterých není nebezpečný odpad, odstraníme okamžitě. Využíváme naše pracovní čety, které máme na lesních správách a polesích,“ řekla Jouklová.
Za posledních pět let dal podnik zlikvidovat 911 skládek, za což zaplatil čtyři miliony korun. Z toho loni se likvidace týkala téměř 200 skládek s náklady asi 900.000 korun. Nepovolenou skládku lesníci zdokumentují a podklady předají policii a obcím, v jejichž katastru se skládka nachází. Odhalený pachatel hradí i likvidaci skládky. Lesníci přiznávají, že najít původce skládky není snadné.
Nelegálně uložené odpady lesníci nacházejí nejčastěji v lesích u měst a obcí a také na odpočívadlech u hlavních silničních tahů. Jde hlavně o pneumatiky, plastové i skleněné lahve, spreje, oblečení, starý nábytek, části aut nebo elektrospotřebiče. Nad vznikem černých skládek se pozastavují i proto, že dnes jsou ve většině měst i obcí sběrné dvory, kam lze nepotřebné věci odvézt.
Nejvíce černých skládek Lesy ČR evidují ve Středočeském kraji, v posledních letech to bylo kolem 80 až 90 skládek ročně. Nadprůměrné množství skládek je i v Ústeckém a Libereckém kraji.
Vytvoření černé lesní skládky je přestupkem proti lesnímu zákonu i zákonu o odpadech. Viník může v přestupkovém řízení dostat pokutu až 100.000 korun.
Autor: Státní podnik Lesy České republiky
Úno 11, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Přístaviště pro rekreační lodě u Malých Žernosek na Litoměřicku možná nevznikne. Podle Chráněné krajinné oblasti (CHKO) České středohoří se v lokalitě vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů. Ministerstvo životního prostředí proto zamítlo odvolání Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR) proti rozhodnutí CHKO, které už dřív vyhovělo spolku Děti Země a stavbu zamítlo. Mluvčí ŘVC ČR Jan Bukovský řekl, že rozhodnutí podnik vyhodnocuje, aby mohl rozhodnout o dalším postupu. Proti rozhodnutí ministerstva se nelze odvolat.
Státní investor nedokázal přesvědčivě doložit, v čem konkrétně spočívá veřejný zájem stavbu pro osobní lodní dopravu a pro soukromou rekreační plavbu naproti přístavišti Velké Žernoseky stavět, uvedl spolek. Podle CHKO se v lokalitě vyskytuje například sladkovodní mlž velevrub malířský, užovka obojková, bobr evropský a zásahem by mohl být ovlivněn také losos obecný.
„Tvrzení ŘVC ČR o údajném veřejném zájmu a jeho převaze nad zájmem ochrany dotčených druhů živočichů byla buď obecná nebo šlo o spekulace, které se opíraly o nepřesvědčivé podklady,“ uvedl předseda spolku Děti Země Miroslav Patrik. Ze strany podniku podle něj chyběly například analýzy současného stavu na Labi a reálné prognózy, že přístaviště skutečně zvýší zájem o rekreaci a o podnikání a naopak sníží nezaměstnanost. „Státní investor také absurdně vydával technický popis přístaviště a jeho funkcí za důkazy údajného nedostatečně naplňovaného veřejného zájmu,“ dodal.
Přístaviště je podle Bukovského součástí sítě přístavišť pro rekreační plavidla, která v posledních letech podél Labe vznikají. „Je to lokalita, která má pro rekreační plavbu svůj význam,“ podotkl. Je možné, že ŘVC ČR projekt ještě upraví. Oproti jiným přístavištím se liší například tím, že je o něco větší a také je v projektu počítáno s vybudováním sjezdu na vodu, řekl Bukovský. „Může se stát, že pokud to nebude možné, přístaviště tam nebude,“ upozornil. Podle něj je o již zprovozněná přístaviště zájem zejména o víkendech o letních prázdninách. Například u přístaviště v Litoměřicích kotvilo přes 500 osobních plavidel, uzavřel mluvčí. Přístaviště v Malých Žernosekách je navrženo pro 18 lodí. Náklady ŘVC ČR vyčíslilo zhruba na 55 milionů korun.
Autor: Chráněné krajinné oblasti (CHKO) České středohoří
