Úno 3, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Anketu o nejoblíbenější alej roku 2023 vyhrálo lipové stromořadí vedoucí ke klášteru na Hoře Matky Boží u Králík na Orlickoústecku. Z 83 nominovaných alejí získalo nejvíce hlasů, 1157. Informovalo o tom pořádající sdružení Arnika. Soutěž má podnítit zájem veřejnosti o stav veřejné zeleně, vítězem jejího předchozího ročníku byla lipová alej na Uhlířském vrchu v Bruntále.
Současná vítězná alej vede ke klášteru a poutnímu areálu na Hoře Matky Boží. Vysázena byla v roce 1705 a její součástí je osm barokních kaplí. Podle pořadatelů soutěžila už v minulém ročníku, kdy skončila se ziskem 13 hlasů na 64. místě. Nyní jich získala o 1144 více. „Nepodařilo se jí však překonat rekord v počtu hlasů. Ten stále drží Alej Přátelství u jezera Medard v Karlovarském kraji, která v roce 2018 vyhrála s 1635 hlasy,“ uvedli pořadatelé.
Na druhém místě ankety nyní skončila Dvořákova stezka, která vede mezi Nelahozevsí a Kralupy nad Vltavou na Mělnicku a lemují ji vzrostlé lípy, kaštany nebo javory, a na třetím třešňová alej podél silnice třetí třídy u Nového Malína na Šumpersku.
Lidé nominovali do soutěže aleje a stromořadí z 13 krajů v České republice, letos chyběly aleje z Karlovarského kraje. V anketě se podle pořadatelů sešlo 9782 hlasů. Kompletní výsledky ankety jsou na webu alejroku.cz.
Autor: Sdružení Arnika
Zdroj foto: https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/1_alejroku23_celorep_ke-klasteru-hora-matky-bozi-hedec_josef-tymonek.jpg
Úno 3, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Dopady změny klimatu na růst topolů osikovitých nejsou vždy negativní, roli hraje i místo, kde strom roste. Výsledek výzkumu, který dělal brněnský dendrolog Martin Šenfeldr z Mendelovy univerzity v Severní Americe, odborníky překvapil. Očekávali, že dopady klimatických změn budou všude stejné, vyplývá to z tiskové zprávy zveřejněné Mendelovou univerzitou.
Badatelé výzkum zahajovali s hypotézou, že odezva bude ve všech pohořích velmi podobná. Z výsledků výzkumu ale vyplývá, že klimatické změny jsou pouze jedním z faktorů ovlivňujících růst stromů, závisí také na geografické poloze pohoří a tamním srážkovém režimu. „Osikovce rostoucí v sušších pohořích Ruby a Jarbidge vykazovaly růstový propad a zvyšující se citlivost na narůstající sucho v důsledku probíhající změny klimatu. V mírně vlhčím pohoří Santa Rosa naopak vykazovaly zrychlení růstu v důsledku postupného nárůstu teplot od roku 1970. Znamená to, že postupující změna klimatu může mít na růst osikovců jak negativní, tak i pozitivní vliv,“ uvedl Šenfeldr.
Díky variabilitě výsledků vědci vytipovali populace osikovců, které budou klimatickou změnou do budoucna zřejmě nejvíce ohroženy i ty, které z nárůstu teplot budou profitovat. „Způsobem, jak populaci osikovců v době klimatické změny podpořit, je udržování komplexní věkové struktury v oblastech, kde rostou. Je tedy důležité, aby tam byly stromy různého stáří: mladé, středně staré i staré. Pro zdravé odrůstání stromů je také potřeba regulovat početní stavy zvěře. V této oblasti se jedná především o různé druhy jelenců, kteří okusují semenáčky a výmladky, a tím limitují přirozenou reprodukci,“ uvedl Šenfeldr.
Badatel z Mendelovy univerzity na výzkumu spolupracoval s vědci z Utah State University, Western Aspen Aliance a U.S. Geological Survey. Osikovec je významnou dřevinou severoamerického kontinentu. „Plní celou škálu ekosystémových služeb, jako je například zadržování vody, lesy jsou stanovištěm volně žijících živočichů. Utváří biotopy biologickou rozmanitostí a vynikají také esteticky, když se v podzimním období jejich listy zbarví do sytě žluté barvy, vytváří vizuálně přitažlivý krajinný ráz,“ uvedl Šenfeldr. Proměny růstu stromů vědci zkoumali pomocí analýzy letokruhů u zhruba 300 stromů v oblasti Great Basin.
Pro svůj výzkum použili vědci dendrochronologickou metodu studia letokruhů. Letokruhové řady zkoumali od roku 1910 do současnosti. Výzkum dělali zhruba u tří stovek stromů ve třech geograficky odlišných oblastech mezi pohořími Sky Islands. Srovnávali souvislost mezi šířkou letokruhů a klimatickými změnami. Závěry výzkumu publikovali vědci v časopise Forest Ecology and Management.
Autor: Mendelova univerzita
Úno 3, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) dokončila poslední ze tří rozsáhlých projektů na obnovu mokřadů a udržení vody v krajině. V letech 2010 až 2014 šlo o projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů, v období 2014 až 2015 o projekt Stabilizace vodního režimu a v letech 2021 až 2023 o projekt nazvaný Revitalizace mokřadů na vybraných plochách.
„Význam mokřadů si uvědomujeme, i proto jsme ve snaze zlepšit jejich stav v posledních letech realizovali tři velké projekty,“ sdělil ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Zachování nebo obnova přirozeného režimu mokřadních stanovišť je podle něj jedním z cílů, které si Správa KRNAP vytyčila.
„Dělá nám radost, že ve velmi krátké době je vidět, jak se revitalizované plochy mění. Přepážky a jejich blízké okolí se plní vodou. Záhy pro ukončení prací dochází k obnově mokřadní vegetace. Obvykle už v další sezoně po obnově se stávají domovem hmyzu i obojživelníků,“ uvedl Böhnisch.
První dva projekty patřily k prvním rozsáhlejším pokusům o zlepšení stavu odvodněných lesních společenstev. Navázal na ně loni dokončený a zatím nejrozsáhlejší projekt Revitalizace mokřadů. „V jeho první části jsme přesně zaznamenali plochy vhodné k revitalizaci a byl vypracován materiál obsahující detailní popis každé plochy spolu s konkrétními postupy. V druhé části projektu jsme provedli zásahy na jednotlivých plochách,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Na odvodňovacích příkopech jednotlivých ploch vznikl systém přehrážek, které zpomalují či zastavují odtok vody z mokřadu. Jejich zanášením a zarůstáním se podle Drahného likviduje odvodňovací systém a mokřad se obnovuje. Práce se týkaly 35 lokalit, zrušilo se přes 40 kilometrů odvodňovací příkopů hrazením a zahrnováním. „Řečí čísel, pokud by se zrevitalizované kanály naplnily, zadrží přibližně 120.000 m3 vody, což odpovídá roční spotřebě třítisícové obce. Ze všech upravených ploch bylo vybráno deset, na kterých je nastavené dlouhodobé sledování změn vegetace, hladiny podzemní vody, pH a teploty,“ uvedla garantka projektu a vedoucí Oddělení ochrany přírody Správy KRNAP Viera Horáková.
Krkonošské mokřady mají několik podob, jsou součástí Evropsky významné lokality Krkonoše a Ptačí oblasti Krkonoše, tedy evropské soustavy NATURA 2000, s výskytem řady chráněných druhů. V původním bezlesí na hřebenech hor jsou vrchovištní subarktická rašeliniště, která jsou ve střední Evropě výjimečným ekosystémem. Tato rašeliniště na území Krkonoš, například Úpské nebo Pančavské rašeliniště, jsou zařazena na seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy, s polskými rašeliništi tvoří přeshraniční ramsarskou lokalitu, uvedl KRNAP.
„Kromě klasických rašelinišť máme v Krkonoších také rašelinné a podmáčené smrčiny, do jejichž podoby v minulosti značně zasáhl člověk. Odvodnil je,“ sdělil Drahný. Důvodů byla řada, na přelomu 18. a 19. století snaha rozšířit lesní porosty jako zdroj dřevní hmoty pro důlní činnosti, později pro sklářství a další průmyslová odvětví. „Odvodňování v 80. a 90. letech minulého století bylo snahou obnovit porosty po těžbách vzniklých jako následek emisního spadu a odumírání lesů. Faktem ale je, že odvodněním se snižuje hladina spodní vody, dochází ke zvýšené erozi,“ uvedl Drahný.
Nejvýznamnějším typem mokřadů v Krkonoších jsou rašeliniště, která jsou na hřebenech hor součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima, srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska. To podle vědců vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů.
Největší ohrožení pro tyto cenné lokality podle správců národního parku představují návštěvníci Krkonoš, když nerespektují pravidlo pohybu pouze po turistických cestách v klidových územích KRNAP. V poslední době rašeliniště ohrožuje i nástup klimatické změny spojený s výkyvy počasí v podobě delších suchých období.
Autor: Správa Krkonošského národního parku
Led 27, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Zemědělci s využitím dotace na zakládání takzvaných agrolesnických systémů v loňském roce vysadili 61.000 stromů na 610 hektarech zemědělské půdy. Zemědělci získali na podporách dohromady 66 milionů korun. Stromy se sází na pozemcích, které dále slouží k pěstování plodin nebo jako pastvina. Dotace budou moci farmáři čerpat i na následnou údržbu stromů, uvedlo ministerstvo zemědělství.
Sázení dřevin může například rozčlenit půdní bloky, bránit erozi a stromy také svými kořeny nebo padajícím listím zvyšují podíl organické hmoty v půdě, uvedlo ministerstvo. Poukázalo také na to, že přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů pohlcováním oxidu uhličitého nebo mohou sloužit jako úkryt zvěře v krajině.
Dotace na založení agrolesnického systému je 108.000 korun na hektar. Peníze slouží na pořízení stromků a jejich prvotní ochranu. Poté budou moci zemědělci čerpat na údržbu 19.000 korun na hektar. Podmínkou je to, že stromy musí na zemědělských pozemcích růst nejméně pět let. Dotace je hrazená z 65 procent ze státního rozpočtu, zbytek z peněz Evropské unie.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že zemědělci mohou sázením stromů diverzifikovat svou produkci bez snižování produktivity polí. „Dotace se poskytuje na 59 druhů lesních a ovocných dřevin, jako jsou například duby, lípy, jeřáby, jabloně, hrušně nebo třešně. Stromů musí být sto kusů na jeden hektar. Vysazovaný strom musí měřit nejméně 120 centimetrů, jde nám totiž o to, aby agrolesnický systém začal poskytovat přínos co nejdříve,“ doplnil.
Dotaci, která podporuje sázení stromů na zemědělské půdě, schválila loni vláda s tím, že se může rozdělit přes 127 milionů korun. Ministerstvo očekává, že sázení stromů se budou věnovat spíše menší zemědělci, dotace není ale nijak omezena velikostí podniku. Loni uvedlo, že podle odhadu do konce roku 2027, kdy skončí současné programové období Společné zemědělské politiky EU, se do agrolesnictví přihlásí asi 900 hektarů zemědělské půdy.
Autor: MZe
Led 27, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Greenpeace podala stížnost k veřejnému ochránci práv kvůli plánům na kácení na území Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Poukazuje na pochybení úřadů při schvalování lesních hospodářských plánů, které umožňují narušování vzácných starých bučin rozsáhlou těžbou.
Podle Greenpeace Ústecký kraj schvaluje lesní hospodářské plány v rozporu se zákonem na ochranu přírody a ve zjednávání nápravy je nečinný. Jeho postup pak následně potvrzuje ministerstvo zemědělství. Organizace si stěžuje i podle ní na nedostatečnou podporu ochrany přírody ze strany ministerstva životního prostředí, které podle ní nebylo schopné tento problém napravit.
„Lesní hospodářské plány stanovují hospodaření v lese na dalších deset let včetně například objemu těžeb dřeva. V případě evropsky významné lokality se k nim musí vyjadřovat krajský orgán ochrany přírody, který by měl posoudit jejich dopady a vydat k nim souhlasné nebo nesouhlasné závazné stanovisko,“ uvedla organizace.
Stížnost adresovali zástupci Greenpeace ombudsmanovi, protože podle nich nevidí jinou možnost, jak donutit úřady k lepšímu postupu při schvalování lesních hospodářských plánů a odstranění jejich podle nich nezákonné schvalování.
„Podle modelu Agentury ochrany přírody a krajiny hrozí, že přijdeme o ty nejcennější lesy Krušných hor. Velké objemy těžeb se v lesních hospodářských plánech stále objevují a Ústecký kraj je není schopen omezit. A když odbor životního prostředí toho samého úřadu vydá z důvodu přílišného ničení přírody nesouhlasné stanovisko, odbor zemědělství přesto plán schválí. Některé lesní hospodářské plány jsou zjevně nezákonné, přesto se je nedaří zrušit,“ uvedla koordinátorka kampaně Greenpeace za záchranu starých lesů Nikol Krejčová.
Analýza Agentury ochrany přírody navrhuje, aby byla na území Evropsky významné lokality vyhlášena Národní přírodní rezervace o velikosti větší než 1000 hektarů, kde by se dosavadní hospodářské lesy změnily na lesy zvláštního určení. Oblast by pak měla překrýt připravovaná Chráněná krajinná oblast Krušné hory. Greenpeace tento návrh podporuje. Podle ní ale stát musí zajistit, aby místní lesy nebyly ničeny a ve velkém káceny, dokud území nedostane potřebnou ochranu, například právě rušením či úpravami lesních hospodářských plánů.
Autor: Greenpeace
