Led 21, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Nejstarší buk v Česku je podle zjištění vědců z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze v Krušných horách na svahu Jánského vrchu u Horního Jiřetína na Mostecku. Začal růst v 16. století, kdy na českém trůnu seděl první zástupce rodu Habsburků. Nejstarší buk v Česku roste v hospodářském lese, který má od roku 2021 tzv. smluvní ochranu a je v bezzásahovém režimu.
Vědci z Katedry ekologie lesa informovali o objevení nejstaršího buku minulý týden. Věk stromu určili pomocí počítání letokruhů z odebraného vývrtu. Z vývrtu odhalili stáří 459 let, dalších minimálně 11 letokruhů zbývalo ve středu kmene, který vývrt minul. Strom je však ještě starší než 470 let, neboť několik let, možná i desítek, rostl do výšky půl metru, odkud byl vývrt odebrán. Na první pohled není strom podle vědců nijak nápadný, protože má podobnou velikost jako další, mladší stromy v jeho blízkosti.
Z informací letokruhů vědci zjistili také průběh růstu stromu. Odhalili například prudký růst stromu v letech 1609, 1697, 1807 a ještě několikrát později, včetně začátku 20. století, kdy bylo stromu již přes 360 let. V těchto letech se stromu nejspíše dařilo kvůli pádu nebo vykácení stromů okolo něj.
Smluvní ochranu krušnohorských bučin s Ústeckým krajem uzavřel v roce 2021 tehdejší majitel – firma I. H. Farm, nyní les patří firmě Forestlaan. Organizace Greenpeace uvedla, že po deseti letech může vlastník smluvní ochranu vypovědět a nejstarší český buk pokácet. „Neuvažujeme o tom, že bychom po deseti letech smlouvu vypověděli,“ řekl obchodní ředitel firmy Forestlaan Tomáš Pechar.
Území podle Greenpeace potřebuje trvalou ochranu, kterou by mohlo zajistit vyhlášení připravované Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory s dostatečným rozsahem bezzásahových a nejpřísněji chráněných zón.
Autor: Greenpeace
Led 21, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Velmi vzácný druh ibišku Hibiscus fragilis vykvetl v těchto dnech ve sbírkových sklenících v areálu Výstaviště Flora Olomouc. Ve volné přírodě tento ibišek roste pouze v horských oblastech ostrova Mauricius. Odborníci jeho četnost v tamní přírodě odhadují na několik desítek rostlin. Na sociálních sítích o tom informovalo Výstaviště Flora.
Ibišek Hibiscus fragilis je stálezelená rostlina s květy o průměru sedm až deset centimetrů, které mají pět jasně růžových až karmínově červených okvětních lístků. Do záchranného programu zaměřeného na tento vzácný druh ibišku se zapojila řada botanických zahrad. „Jeden se díky tomu před časem dostal i do Olomouce, a to z Botanické zahrady Praha,“ uvedlo Výstaviště Flora.
Sbírkové skleníky Výstaviště Flora Olomouc patří k nejstarším skleníkům v ČR. Po zimní přestávce budou otevřeny v únoru. Největším a nejstarším z komplexu skleníků je palmový skleník, který byl vybudován v letech 1927 až 1930 a je kulturní památkou. Sousední kaktusový skleník ve Smetanových sadech byl spolu s tropickým skleníkem postaven v 50. letech minulého století. Otevřel se 18. srpna 1962 při zahájení celostátní zahradnické výstavy.
Loni Výstaviště Flora v Olomouci zahájilo přípravu nákladné rekonstrukce svých sbírkových skleníků a palmového skleníku. Oprava sbírkových skleníků si bez započtení DPH vyžádá investici zhruba 120 milionů korun a palmového skleníku 45 milionu korun.
Kromě sbírkových skleníků Výstaviště Flora spravuje také botanickou zahradu a rozárium. Tyto turistické cíle předloni navštívilo bezmála 180.000 lidí, meziročně o 12 procent více. Na žebříčku nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v Olomouckém kraji v roce 2022 připadlo skleníkům, botanické zahradě a rozáriu čtvrté místo.
Autor: Město Olomouc
Led 21, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Letošní rok bude v botanické zahradě v pražské Troji věnován tématu tropů. Zahrada tak oslaví 20. výročí otevření největší expozice skleníku Fata Morgana. „Návštěvníci se mohou těšit na výstavu o skleníku, výstavu motýlů, takzvanou hmatovou výstavu nebo na zrekonstruovanou vinotéku na Vinici svaté Kláry,“ řekl ředitel botanické zahrady Bohumil Černý.
„V roce 2024 se mohou návštěvníci těšit na hlavní nosné téma, a to je tropická flóra nebo vůbec tropická příroda. Chceme tím připomenout, že před 20 lety, přesně 12. června 2004, byl pro návštěvníky otevřen tropický skleník Fata Morgana,“ řekl Černý. Jubileum tak botanická zahrada oslaví řadou výstav a akcí, které budou propojené tímto tématem, dodal.
Od pátku 19. ledna tak zahrada odstartuje výstavou rostlin a zvířat vytvořených z PET lahví. Od konce března budou moci lidé v expozici vidět i tropické květy a těšit se mohou na prodej tropických rostlin.
V březnu budou moci zájemci přijít na výstavu s názvem Pro všechny smysly, takzvanou hmatovou výstavu. „To znamená, že návštěvníci se budou moci jednotlivých exponátů dotýkat, budou k nim moci čichat nebo případně i ochutnat. Tam budeme cestovat do tropické Asie,“ řekl Černý. Přichystáno bude například koření, papír či hedvábí.
V dubnu se pak bude konat návštěvnicky nejoblíbenější výstava motýlů a v červnu bude otevřená výstava sukulentů. V červnu se mohou Pražané těšit také na výstavu o samotném skleníku Fata Morgana a jeho vzniku. Výstava přiblíží i unikátní tropické sbírky a expedice zahrady. „Tuto výstavu zaměříme i na naše cesty za rostlinným bohatstvím světa a vysvětlíme, jak se rostliny do skleníku dostaly a dostávají. Bohatá skladba exotické flóry dělá ze skleníku Fata Morgana tu pravou tropickou perlu uprostřed České republiky,“ uvedl náměstek odborného oddělení Botanické zahrady Praha Vlastík Rybka.
Na závěr roku se pak bude konat nová výstava o čaji. Zhruba v dubnu pak bude lidem otevřena nová vinotéka na Vinici svaté Kláry. „Viniční domek bude zmodernizován a zkapacitněn,“ sdělil Černý.
Botanická zahrada byla založená v roce 1969. Přes 20 let ji veřejnost mohla navštívit jen ve dnech otevřených dveří, celoročně přístupná je od srpna 1992. Venkovní expozice se rozkládají na ploše téměř 25 hektarů. V areálu mohou návštěvníci vidět 15.000 druhů stromů a květin. V 90. letech do správy získala památkově chráněnou vinici svaté Kláry, kterou mohou zájemci navštívit každý den.
Loni do botanické zahrady v Troji zavítalo rekordních 413.000 lidí, což je zhruba o 10.000 více než v roce 2022.
Autor: Botanická zahrada Praha
Led 21, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Novela lesního zákona, kterou připravuje ministerstvo zemědělství, by měla zjednodušit hospodaření ve výmladkových lesích jako alternativu k běžnému způsobu hospodaření. „Takzvané pařezení je způsob hospodaření, kdy stromy nerostou ze semen, ale po seříznutí stromů z pařezů, kořenů nebo zbytků kmene,“ uvedlo ekologické Hnutí Duha. Podle hnutí je to způsob hospodaření vhodný pro drobné vlastníky lesů, kteří potřebují snadno získat dřevo na topení. Hnutí upozornilo na to, že jde o způsob hospodaření, které lesní zákon v současném znění komplikuje. Poukázalo na názory vědců, kteří se podíleli na publikaci Odrůstat ze svých pařezů.
„Pařeziny vznikají opakovaným kácením stromů v poměrně krátkých časových intervalech. Stromy v pařezinách se obnovují prostřednictvím výmladků z pařezů a kořenů. Rychlá a nenákladná obnova pařezin může být zásadní v období sucha a nadcházejícím oteplení,“ uvedl expert na výmladkové lesy z Mendelovy univerzity v Brně Martin Šrámek.
Odborníci poukazují na to, že hospodaření v pařezinách vychází z přirozené schopnosti některých listnatých stromů obrážet z pařezů a je spojené s minimálními náklady na založení nebo správu lesa. V publikaci vědci zmiňují, že pařezině lze těžit až třikrát častěji, než je obvyklé. Jak nevýhodu uvádí, že se nedá vypěstovat silné dříví pro další zpracování.
Pařeziny vznikají opakovaným kácením, v současnosti je to obvykle jednou za 15 až 40 let. Vědci uvádí, že výmladky mají k dispozici původní kořenový systém a díky tomu i dobrý přístup k vodě a živinám. Proto mohou již za několik let vytvořit lesní porost. Výmladkové lesy jsou také přínosné pro zachování druhové pestrosti motýlů a dalších druhů hmyzu nebo květin.
„Pařezina zajišťuje udržitelnou produkci dřeva na různé účely a zároveň nabízí rozmanité životní podmínky mnoha druhům organismů,“ uvedl Radim Hédl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Odborníci podle Hnutí Duha také upozorňují, že přestože jde o možný způsob hospodaření, není dostatečně v zákoně zrovnoprávněný a lesní zákon se v současnosti orientuje především na průmyslové založené pěstování lesů.
Podle publikace, na kterou hnutí upozornilo, bylo historicky pařezení jedním z převládajících způsobů hospodaření v lesích, které se postupně vytratilo. Za posledních 100 let zmizelo 90 procent rozlohy takových lesů a v Česku jsou již jen na 11.000 hektarech. Vědci uvádí, že v Evropě například ve Francii rozloha výmladkových lesů přesahuje 6,37 milionu hektarů, což je 38 procent plochy tamních lesů. Jde o způsob hospodaření, který se udržel hlavně na jihu Evropy a přes 50 procent lesní plochy tvoří v Bosně a Hercegovině nebo v Srbsku. V Itálii tvoří 39 procent lesů, v Řecku 49 procent. Celoevropsky jsou výmladkové lesy v průměru na zhruba devíti procentech plochy lesů, uvádí publikace.
Autor: Hnutí Duha
Led 14, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Nadace Ivana Dejmala z Liberce v minulém roce na projekty k obnově přírody přispěla třemi miliony korun, jde o obdobnou částku jako v předchozích letech. Nadace loni podpořila sázení stromů či zadržováním vody v krajině. „Pokračovala i s podporou ekologické výchovy dětí či kampaní na záchranu tetřívka v Jizerských horách“, dodal ředitel nadace Ondřej Petrovský.
Mezi nejvýznamnější loňské projekty podpořené nadací patří třetí etapa obnovy rašeliniště, kterou v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery v Jizerských horách uskutečňuje Jizersko-ještědský horský spolek. „Tato lokalita byla v minulosti necitlivě odvodňována a cenné území tím dlouhodobě trpělo. Již před časem začal Jizersko-ještědský horský spolek v těchto místech budovat dřevěné přehrážky, které odtoku vody zabraňují. Loni se jich podařilo vybudovat 82,“ uvedl Petrovský.
Pokračoval i mnohaletý projekt, jehož cílem je zejména na Liberecku zvýšit druhovou rozmanitost místních lesů. „I díky našim dárcům je za loňský rok v zemi přes 50.000 nových stromků. Lesy budou díky tomu stabilnější, přirozenější, zdravější a zároveň zvýší retenci vody v krajině,“ dodal ředitel nadace.
Nadace se sídlem v Liberci vznikla v roce 1993 a jejím původním cílem bylo pomoci při záchraně Jizerských hor poté, co více než 100 kilometrů čtverečných náhorní plošiny bylo po imisní a kůrovcové kalamitě velkoplošně odlesněno. „Dnes už se hory zelenají, 30 let starý pohled na zubožené lesy je minulostí, ale vyhráno ještě zdaleka není. Zvláště v kontextu globální změny klimatu, která doléhá na lidi i přírodu a předkládá nám nové výzvy,“ uvedl Petrovský. V podpoře projektů na ochranu přírody v Jizerských horách i dalších částech regionu chtějí proto podle něj pokračovat nadále. Za 30 let činnosti nadace podpořila stovky projektů, na které rozdělila skoro 34 milionů korun.
Autor: Nadace Ivana Dejmala z Liberce
