Led 6, 2024 | Živá příroda a krajina, les
Křídla hmyzu se mohla vyvinout ze žaber, uvádí nová studie českých vědců. Teorii vyvozují na základě zkoumání zkamenělin, které společně s německými kolegy nalezli v lomu v Dolním Sasku. Zkameněliny larev mají několik zploštělých výběžků připomínajících žábry nutné k přežití ve vodě a zároveň základy křídel v hrudní části. Jejich struktura je navíc velice podobná žaberním výběžkům. V tiskové zprávě to uvedl Entomologický ústav Akademie věd ČR. Na studii publikované v časopise Communications Biology se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, z Univerzity Karlovy a Muzea Schölerberg v Osnabrücku.
Vědci se domnívají, že důležitou roli v počátcích vývoje křídlatého hmyzu hrála voda, protože i larvy dalších skupin hmyzu, jako jsou jepice a vážky, žily ve vodě. „První formy zploštělých výběžků na hrudi, které daly vznik pozdějším křídlům, tak mohly vzniknout jako orgány určené k dýchání, podobně jako to vidíme u křídelních pochev na našich zkamenělinách,“ uvedl Pavel Sroka z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR. Podotkl ale, že objevené zkameněliny nepředstavují předka křídlatého hmyzu.
Zkameněliny starobylé skupiny hmyzu pocházejí z období prvohor. Svou stavbou těla larvy připomínají hypotetického předka křídlatého hmyzu, a poskytují tak nová vodítka k rozkrývání této záhady evoluce.
O vzniku hmyzích křídel existuje několik teorií. Navzdory dlouholetému výzkumu není zcela jasné, z jaké části a struktury se křídla vyvinula a jakou funkci měla před evolučním vývojem do své nynější podoby. V dnešní době je ale jasné, že svou roli hrálo, zda předek hmyzu žil ve vodě, nebo na souši. Některé vědecké studie dávají vznik křídel do souvislosti se žábrami, avšak častěji se vědci přiklánějí k teorii původu od suchozemských předchůdců, uvedla akademie.
Autor: AV ČR
Lis 23, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Vědci z českobudějovického Biologického centra akademie věd ČR zjistili, že jimi vyvinutý přípravek pomáhá chránit kaštany před klíněnkou jírovcovou a houbovou chorobou. Škůdci způsobují skvrny na listech, které kvůli tomu opadávají. Přírodní přípravek, který tvoří směs dvou druhů užitečných hub, vědci původně vyvinuli pro obohacení půdy a jako obranu proti škůdcům rostlin. Nyní zjistili, že pomáhá chránit i kaštany. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
„Je to zcela přírodní přípravek, který obsahuje patentované kmeny dvou druhů užitečných hub. Kmen první houby pochází z jižních Čech, izolovali jsme ho právě z klíněnky, proti které je vysoce virulentní,“ řekl autor přípravku a vědecký pracovník biologického centra Rostislav Zemek. Dodal, že kmen druhé houby je původem z Izraele, má podle něj výborné účinky proti rostlinným patogenům a zároveň podporuje využití živin a růst rostlin.
Přípravek, jenž je k dostání na trhu, se vkládá do země, kde působí přímo na kukly škůdce a spóry původce hnědé skvrnitosti a zároveň nepřímo přes kořeny stromů zvyšuje jejich odolnost vůči chorobám a škůdcům. „V současné době zpracováváme předběžné výsledky, ale konečné vyhodnocení proběhne až v příštím roce, kdy by mělo být na stromech již více patrné snížení výskytu klíněnky a hnědé skvrnitosti listů,“ uvedl Zemek.
Kaštan, jehož pravý název je jírovec maďal, ve městě tvoří stín a také snižuje prašnost a teplotu. Kromě toho poskytuje množství pylu a nektaru a jeho prostředí vyhledává řada užitečných organismů. V Českých Budějovicích je více než 500 stromů tohoto druhu. Nejvíce je poškození vidět na stromořadí podél Nádražní ulice, kde je pravidelně napadeno více než 50 procent listové plochy.
Autor: Biologické centrum akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Lis 23, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Buky nakládají s půdní vodou méně hospodárně než smrky, proto bukové lesy v horkých letních měsících vysušují půdu víc než ty smrkové. Zjistili to vědci z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie ČR, kteří porovnávali strategii hospodaření s vodou v obou typech lesů. Postupný nárůst podílu buků v lesích by proto podle odborníků mohl v létě zvýšit půdní sucho a potenciálně ovlivnit množství podzemních vod.
České lesy se začaly postupně druhově obměňovat po kůrovcových kalamitách, které zasáhly významnou část smrkových lesů. Jejich hlavním náhradníkem se staly právě buky.
„Bukové lesy přitom nakládají s půdní vodou méně hospodárně než lesy smrkové. Vědci srovnali režim a bilanci půdní vody v bukovém a smrkovém lese a zjistili, že buky i během suchého léta nepřestávají vodu využívat. Vzhledem k častějším výskytům sucha a lesnickým zásahům do skladby lesa je otázka, jak budoucí lesy ovlivní stav půdní vody a její dostupnost,“ uvedla k výsledkům zkoumání Martina Spěváčková z Akademie věd.
Na distribuci srážkové vody má půda zásadní vliv. Právě její vlastnosti rozhodují o zadržení srážkové vody, jejím odtoku po povrchu, obohacení podzemních vod či o možnostech využití vody rostlinami.
Hydrologové zkoumali množství vody v půdě v obou typech lesů v experimentálním povodí Liz na Šumavě. Výsledky měření ukázaly, že množství vody pod oběma porosty se v průměru výrazně neliší. Rozdíly ale vědci zaznamenali v letních obdobích, která se vyznačovala nadprůměrnými teplotami a nedostatkem srážek. V bukovém lese tehdy naměřili menší množství půdní vody, pro což mají dva důvody.
Prvním je fakt, že kořenový systém buku je mnohem hlubší než smrkový, a buk má tak k dispozici větší objem půdy s větším množstvím vody. Za druhé smrk během horkých dní uzavírá na jehlicích průduchy, aby zabránil nadměrné ztrátě vody. Sice tak vypařováním vodu neztrácí, ale zároveň ji ani nemůže využívat pro životní funkce, což v delším časovém horizontu může vést k jeho oslabení. Buk se chová jinak – i během horkých období nepřestává dýchat a využívat půdní vodu, uvedl hydrolog Václav Šípek.
Ve smrkovém porostu do podloží v suchých letech odtéká zhruba o 15 procent více vody než v porostech bukových. S přibývajícím množstvím srážek se rozdíl postupně snižuje. „Čím sušší léto je, tím více rostliny z půdy vodu vyčerpávají a méně jí zbývá na odtok do podzemních vod,“ dodala Nikol Zelíková z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.
Suchých letních období bude s největší pravděpodobností přibývat. Půda by tak, oproti současné situaci, měla být v průměru sušší pod bukovými porosty. Vlhčích roků, kdy byla půda sušší pod smrky, bude naopak ubývat. Výjimku budou tvořit pouze extrémně suché roky, kdy půda vyschne podobně pod oběma hlavními druhy stromů.
Následující výzkum vědců z Akademie věd se zaměří na detailní popsání vodní bilance vody pod oběma porosty v suchých sezonách, protože budou častější. Zároveň jsou v těchto obdobích mezi oběma porosty největší rozdíly v hospodaření s vodou.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Lis 18, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Návštěvnost Chráněné krajinné oblasti Brdy, která je veřejnosti přístupná od roku 2016, vytrvale roste. V letošní turistické sezoně bude zřejmě kolem 100.000 lidí. Od srpna jí pomáhá Dům přírody Brd v areálu památkově chráněného loveckého zámečku Tři Trubky, kam přišlo za tři měsíce 6400 platících návštěvníků.
Vojenské lesy a statky ČR (VLS) ho zrekonstruovaly za 81 milionů korun na informační, vzdělávací a zábavné centrum. S ohledem na to, že je uprostřed lesů mimo civilizaci a několik kilometrů od nejbližších parkovacích stání, překonává návštěvnost očekávání, řekl ředitel VLS Roman Vohradský.
„Daří se nám směřovat lidi do lokalit, kde je co nabídnout a kde chceme, aby se soustředili. Nechceme, aby se po kopcích pohybovaly velké skupiny. Každý si samozřejmě může vybrat, jakou stezku chce, ale ta hlavní návštěvnická centra by měla být organizovaná a řízená – měl by to být Dům přírody Brdy a infocentrum v Obecnici,“ řekl David Novotný, ředitel divize VLS Hořovice, která bývalý vojenský prostor spravuje.
Podle turistů je značení v Brdech husté a kvalitní. Podle Novotného byla od roku 2016 zajištěna dostačující síť pěších i cyklostezek. „V porovnání s ostatními CHKO jsme na tom skoro stejně,“ uvedl. „Brdy jsou navštěvované ze dvou směrů. Z plzeňské strany jsou největšími taháky Padrťské rybníky. Jordán a Tok jsou spíš navštěvované z příbramské strany,“ řekl. Díky Domu přírody je teď větší nápor z plzeňské strany.
„Expozice v bývalých hospodářských budovách zámečku popisuje unikátní přírodu na pomezí Středočeského a Plzeňského kraje, ale také zdejší historii,“ řekl mluvčí VLS Jan Sotona. Věnuje se také vojenské minulosti území, které se stalo prvním výcvikovým prostorem už za první republiky a částečně slouží k výcviku dodnes. Tři Trubky jsou desátým domem přírody Agentury ochrany přírody a krajiny, která buduje moderní návštěvnická zařízení ve významných chráněných územích. O CHKO Brdy a její přírodu je velký zájem, řekl Bohumil Fišer z agentury. Potvrdil to i Tomáš Makaj z Muzea středních Brd ve Strašicích, které je provozovatelem domu přírody a pořádá komentované vycházky.
Tři Trubky dal vystavět rod Colloredo-Mannsfeldů na konci 19. století. VLS teď opravily exteriér, myslivnu a vodní elektrárnu a vybudovaly dvoukilometrovou lesní stezku od parkoviště u Strašic. V nové sezoně chtějí otevřít cyklotrasu ze Tří Trubek, na níž se návštěvníkům zobrazí na mobilní aplikaci „Brdy a Ralsko – Divočina v srdci Čech“ vojenská technika na cvičištích a informace o přírodě i historii.
Autor: Vojenské lesy a statky ČR
Zdroj: ČTK
Lis 15, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Příští rok se na Program péče o krajinu vyčlení z národního rozpočtu 200 milionů korun, tedy stejně jako v letošním roce. Program slouží především k financování péče o chráněné krajinné oblasti i další chráněná území. Vzhledem ke kritice pozdního vypisování výzev ministerstvo spustilo přijímání žádostí o podporu už dnes, a to do letošního 14. prosince.
„Jsem rád, že se nám podařilo v návrhu státního rozpočtu pro Program péče o krajinu udržet stejnou částku jako v letošním roce. Díky nim se je možno zajistit péči o nejcennější lokality chráněných druhů rostlin a živočichů nebo péči o zraněná zvířata v záchranných stanicích,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Program péče o krajinu vznikl před 27 lety. Dělí se na tři podprogramy, které se zaměřují na konkrétní oblasti péče o krajinu. Podprogram s označením PPK B je zčásti určen také pro realizaci drobných opatření a projektů lesníků a zemědělců, obcí i neziskových organizací, která napomáhají vzácným druhům rostlin a živočichů. Na podporu tvorby drobných vodník prvků, výsadby dřevin ve volné krajině, péče o památné stromy či péče o cenné přírodní lokality by v příštím roce podle Hladíka ministerstvo mělo vyčlenit 27 milionů korun, stejně jako letos.
Finance z programu PPK B jsou určeny také na záchranu rostlin a živočichů, kteří z krajiny mizí kvůli opuštění od tradičního způsobu hospodaření. Letos se tak například 100.000 korun využilo k tomu, aby se na loukách nad Zvoníčkovem v Karlovarském kraji dařilo kriticky ohrožené rostlině konikleci otevřenému. Z PPK B se dále financuje kosení a vyřezávání náletů, bez kterého by podle MŽP koniklec otevřený a s ním i řada dalších vzácných druhů vymizely.
Žadatelé mohou být fyzické i právnické osoby. O podporu zaměřenou na vytváření krajinných prvků, tedy o opatření na obnovu a tvorbu tůní a mokřadů, obnovu krajinných prvků v podobě alejí nebo remízů, nelze v programu zažádat. O podporu těchto opatření bude možné požádat v programu Podpora přirozených funkcí krajiny financovaného z Národního plánu obnovy, tedy z evropských peněz.
Dotační programy ministerstva životního prostředí by se měly příští rok podle návrhu ministerstva financí snížit o 65,6 milionu korun.
Škrtání dotací je součástí vládní snahy o konsolidaci veřejných financí, celkem se dotační programy proti letošku omezí o 84,1 miliardy korun. Společně s konsolidačním balíčkem by podle ministerstva financí tato opatření měla přispět ke zlepšení salda státního rozpočtu o zhruba 97 miliard korun v příštím roce. Vzhledem k růstu jiných výdajů se ale schodek rozpočtu nezlepší o celou tuto částku. Zatímco pro letošek vláda očekává hospodaření se schodkem 295 miliard korun, vládní návrh rozpočtu na příští rok má deficit 252 miliard korun.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
