Říj 19, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Loni se v Česku pokácelo 18.015 stromů podél silnic, nově vysazeno bylo 10.718. V tiskové zprávě to dnes uvedla ekologická organizace Arnika. I když počet pokácených stromů loni meziročně klesl, podle Arniky byl poměr vykácených k nově zasazeným horší než v letech 2020 a 2019. Arnika také upozornila, že silničních stromořadí v české krajině stále ubývá.
Celostátní souhrnné přehledy o kácení stromů v alejích podél silnic neexistují. Arnika data získala od jednotlivých krajských správ silnic. Údaje nejsou kompletní, správa silnic je totiž roztříštěná a část komunikací mají na starosti také obce a Ředitelství silnic a dálnic. Podle údajů Arniky bylo od roku 2003 do konce loňského roku u krajských silnic vykáceno 326.497 stromů, nově vysazeno jich bylo pouze 202.394.
„Ze statistiky lze vyčíst dlouhodobé, znepokojující trendy. Poměr vykácených a vysázených stromů ukazuje, že za každé tři vykácené stromy nebyly vysazeny ani dva nové. Dlouhodobě jsou na tom nejhůře kraje Královéhradecký, Karlovarský a Plzeňský. Kraje, ve kterých je situace příznivější a dlouhodobě se daří nahrazovat pokácené stromy novou výsadbou v poměru přibližně 1:1 jsou Středočeský, Moravskoslezský, Jihomoravský a Vysočina. Nejlépe si vede kraj Liberecký,“ vyhodnotila Arnika.
V Královéhradeckém kraji loni ubylo 4402 stromů u silnic, nahradilo je jen 185 nových. Naopak ve Středočeském zmizelo 602 stromů a nově jich silničáři vysadili 2529. Nové stromy jsou někdy vysazeny v jiných místech, než v kterých se kácelo. V letech 2014 až 2022 to byla podle ekologické organizace zhruba čtvrtina nové výsadby. Loni silničáři vysadili v jiných místech asi 13 procent stromků.
Problémem je to, že pro stromy u krajských silnic potřebují správci pozemek, který má šířku 4,5 metru od krajnice a zároveň asi dva metry za zasazeným stromem. Takové pozemky silničáři nemají a nemají peníze na jejich vykupování. Vlastníci vhodných pozemků je navíc často ani nechtějí prodat. Vysadit nové stromy na místě kácení může být podle Arniky problematické či nemožné také kvůli tomu, že by stromky poškozovala údržba a nepodařilo by se zajistit bezpečný provoz na silnici.
Autor: Arnika
Zdroj: ČTK
Říj 18, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Vysazování stromů má smysl, pohlcují spoustu oxidu uhličitého a dokáží zadržet uhlík. Stromy ale zároveň nedokáží vykompenzovat celou uhlíkovou stopu lidstva. Na on-line semináři Klimatické koalice to dnes řekla Jana Smolíková z neziskové organizace CI2. Takzvané uhlíkové offsety by proto měly být doplňkovým řešením, pro krajinu a přírodu mají mít i další přínos.
Offsetové projekty slouží ke snížení množství skleníkových plynů v atmosféře. Jde o finanční nástroj, který funguje tak, že lidé či firmy přispívají na projekt, jehož prostřednictvím se snižují emise. Příkladem může být například výsadba stromů, ale i podpora obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární panely nebo větrné elektrárny. „Stromy však nedokáží kompenzovat vyprodukovanou uhlíkovou stopu za celé lidstvo. Takže není cílem jimi osázet celou planetu ani celou Českou republiku, protože není ani cílem, aby stromy zachránily svět,“ řekla Smolíková.
Aby se však projekty daly označit za offsetové, musí mít za cíl snížení skleníkových plynů. Zároveň musí platit, že bez jejich realizace by ke snížení skleníkových plynů nedošlo, tedy musí být k tomuto snížení potřebné. Projekt by měl mít také širší pozitivní dopad na krajinu a přírodu a nesmí způsobovat újmu lidem ani přírodě. „Offsetových projektů přitom existuje několik typů. Nejdůležitější, které se v současné době realizují, jsou výsadba nové zeleně a ochrana starého lesa. Patří mezi ně i agrolesnictví, kde se kombinuje zemědělství s výsadbou stromů na jedné lokalitě, anebo obnovitelné zdroje, přičemž v Česku je zřejmě nejznámější instalace fotovoltaik,“ řekla Smolíková.
Podle ní však u stromů nejde jen o množství, ale především o jejich kvalitu a požadovaný věk. Zároveň je potřeba dbát také na to, že sázení stromů není žádoucí všude, protože na některých typech krajiny, jako jsou mokřady či louky, by se stromy podle ní sázet neměly.
„Offsety nás před oteplováním nespasí a nezachrání, protože je potřeba řešit především příčinu, nikoliv až následek. Samotný záměr offsetových projektů je dobrý, ale je až poslední možností,“ řekla Smolíková. Projekty je podle ní nutné i správně realizovat.
Existují přitom dva typy obchodu v rámci uhlíkových offsetů. Prvním typem jsou emisní povolenky, které jsou povinné a jsou určené pro velké znečišťovatele, jako jsou například továrny, elektrárny či průmysl. Tyto povolenky jsou obchodovatelné a řídí je stát. Existuje však i volný trh, na kterém se do projektů mohou zapojit jednotlivci, firmy či instituce, jež chtějí kompenzovat svou uhlíkovou stopu. Jejich zapojení je dobrovolné a projekty nejsou dále obchodovatelné. Tyto projekty řídí nezávislé instituce.
CI2 je nezisková organizace zaměřená na udržitelnost, ochranu klimatu, vzdělávání, publikační činnost, vědu a výzkum. Jejím cílem je prosazovat udržitelný rozvoj ve spolupráci s veřejnou správou, soukromou sférou, vzdělávacími institucemi a veřejností.
Autor: CI2
Zdroj: ČTK
Říj 12, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Lesy města Rokycan, s 3650 hektary porostů pátý největší vlastník obecních lesů v ČR, zaznamenaly výrazný pokles stromů napadených kůrovcem. Odhalilo jim to druhé letošní satelitní snímkování na všech polesích. Odkrylo jen šest ohnisek, za něž se považují tři a více napadených stromů. Při vůbec prvním snímkování v červenci objevili lesníci 30 nových ohnisek a 70 míst k prověření, řekla mluvčí radnice Adriana Jarošová.
Letošní těžba v Rokycanech, které se s kůrovcovou kalamitou potýkají už tři roky, bude díky monitoringu a včasným zásahům městské firmy výrazně nižší než vloni. „Snímání z konce září odhalilo pouze šest nových ohnisek kůrovce, s nimiž už lesníci pracovali,“ uvedla mluvčí.
Předností satelitního snímání je podle ní odhalení kůrovce v samotném počátku, kdy není viditelný ze země. Dvě ohniska jsou v polesí Cháchov, o nichž už lesy věděly a těžily tam, zbylá čtyři jsou v polesí Kotel. Při prvním snímkování bylo nejvíce ohnisek v polesí Žďár. Dalších 15 míst se bude prověřovat, ze země ale nejsou ještě vidět závrty kůrovce, uvedla mluvčí. Může jít s největší pravděpodobností o stromy suché.
„Oproti červencovému snímání se jedná o značný pokles a věříme, že kůrovec v našich lesích je už na ústupu. Vrchol u nás byl loni,“ uvedla Jarošová. S 30 ohnisky z minulého snímání začala městská firma hned pracovat. Vykácela napadené stromy, rychle je odvezla z lesa, aby se kůrovec dál nešířil, a uklidila také klest z napadených stromů. „Do dvou let máme zákonnou povinnost zalesnit holiny, to provedeme už letos na podzim,“ řekl jednatel Václav Blecha. Lesy teď kvůli kalamitě rekordně zalesňují.
Rokycany se s kůrovcovou kalamitou potýkají tři roky. „Loni jsme vytěžili téměř 60.000 kubíků dřeva, jednou tolik, než je náš běžný roční plán. Letošní těžba je závislá hlavně na kůrovci. Čísla za první tři čtvrtletí jsou ale optimističtější. Máme vytěženo necelých 30.000 kubíků dřeva a celkem počítáme maximálně s 35.000 kubíky,“ řekl druhý jednatel Stanislav Suda. Lesům se letos vyhnula větrná kalamita.
Lýkožrout se podle Blechy letos v Rokycanech poprvé vyrojil v květnu, druhá generace se vylíhla v září. „Teď záleží, kolik larev přezimuje, jak v kůře, tak v zemi, a od toho se bude odvíjet kůrovec v příštím roce,“ dodal.
Autor: Město Rokycany
Zdroj: ČTK
Zář 19, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Do tajné fáze letošního hlasování v anketě o Strom roku postoupí z desítky finalistů jen pětice, která bude mít nejvíce hlasů. V předchozích letech se hlasovalo o všech finalistech. V tiskové zprávě o tom za pořadatelskou Nadaci Partnerství informoval David Kopecký. Předchozí titul Strom roku 2022 získala třísetletá hrušeň hnilička z Drásova na Příbramsku. Letos průběžně vede lípa u Nepomyšle na Lounsku, v tajné části hlasování už budou výsledky skryté, aby neovlivňovaly hlasující.
Zájemci mají ještě do 1. října na výběr z deseti kandidátů z šesti krajů, které porota vybírala z 83 návrhů. Od 2. října pořadatelé průběžné hlasování utají, novinkou pak je, že lidé budou moci hlasovat jen o pěti stromech, které dosáhly nejvíce hlasů. Jde o takzvané superfinále. „Ty stromy, které nezískají dostatečný počet hlasů do 1. října, tak zůstanou pod čarou a nebudou mít šanci na výhru,“ uvedl Kopecký.
Naopak pětici superfinalistů s nejvíce hlasy se otevře možnost získat titul Strom roku 2023 i od podporovatelů jiných kandidátů. „Z jedné e-mailové adresy lze hlasovat po dobu soutěže pouze jednou, to po dobu superfinále ale přestane platit. Pro finální pětku tak bude možné hlasovat z jednoho e-mailu i podruhé – bez ohledu na to, jaký strom jste podpořili v současném kole,“ upozornil Kopecký.
Mezi finalisty je například i borovice přezdívaná Krásná Pepina, kterou spisovatel Bohumil Hrabal zasadil do své povídky Slavnosti sněženek. Zatím nejvíce hlasů získala ale lípa u Nepomyšle na Lounsku, na druhém místě je průběžně hrušeň v širém poli na Chrudimsku.
Hlasovat lze na webové adrese www.stromroku.cz, a to do 8. října. Vítěz získá odborné ošetření a postoupí do mezinárodního klání o Evropský strom roku.
Titul Strom roku 2022 získala třísetletá hrušeň hnilička z Drásova na Příbramsku, která roste poblíž bývalé uranové šachty. Na druhém místě v ekologické anketě o nejsympatičtější dřevinu ČR skončil javor babyka z Ústí nad Orlicí, na třetím takzvaná sousedská hruška z Kralic nad Oslavou na Třebíčsku. V anketě hlasovalo zhruba 6500 lidí, kteří vybírali z finálových 12 stromů z osmi krajů. Pro vítězný strom jich hlasovalo téměř 2500.
Autor: Nadace partnerství
Zdroj: ČTK
Zář 19, 2023 | Živá příroda a krajina, les
Aktivisté z ekologické organizace Greeanpeace protestovali v Chomutově proti kácení dřeva v Krušných horách. Předtím sledovala organizace pomocí GPS trackeru buky pokácené u Horního Jiřetína. Nejprve se ocitly na skládce dřeva u Mariánského Údolí a teď jsou podle Greenpeace v průmyslové zóně Zadní Vinohrady v Chomutově. U zpracovatelského závodu v Chomutově rozvinuli dnes odpoledne aktivisté transparenty s nápisy „Zločin proti přírodě“, „Místo zločinu vykáceno“ nebo „Nenechme vzácné lesy proletět komínem“.
Vlastníkem lesa u Jiřetína je podle Greenpeace společnost Royal Pine a v bukových lesích kácela na začátku letošního roku. Aktivisté oslovili v Chomutově zástupce zpracovatelského závodu. „Upozornili jsme ho, že mu bylo dovezeno nelegálně vytěžené dřevo,“ řekl mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek. GPS tracker z označeného dřeva aktivisté sundali.
Krajský úřad Ústeckého kraje vydal 20. února k navrhovanému kácení nesouhlasné stanovisko. Podle Greenpeace ale v té době porosty, v nichž kácení odmítl, již neexistovaly. S kácením nesouhlasily Horní Jiřetín, Greenpeace a Česká společnost pro ochranu netopýrů.
Organizace Greenpeace sledovala dřevo z Mariánského Údolí již v minulých měsících. Zjistila, že část dřeva byla v květnu rozřezána a skončila jako palivové dříví u soukromých osob. Kvůli podle Greenpeace nezákonnému kácení a uvádění ilegálně vytěženého dřeva na trh se organizace obrátila v březnu na Českou inspekci životního prostředí. V dubnu Greenpeace podala podnět na prošetření obchodování s nelegálně vytěženým dřevem na Krajský úřad Ústeckého kraje.
„Úřady však ani za půl roku nebyly schopné o ilegálním kácení rozhodnout, potrestat ho a ani zabránit uvádění ilegálně vytěženého dřeva na trh. Proto organizace Greenpeace umístila do klád na skládkách dřeva u Mariánského Údolí GPS trackery, aby zjistila, jakým způsobem se s ilegálně vytěženým dřevem zachází, a zajistila důkazy, že je stále uváděno na trh,“ uvedl Hrábek. Greenpeace a město Horní Jiřetín podaly v květnu na firmu Royal Pine trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu poškození lesa.
Autor: Aktivisté Greenpeace
Zdroj: ČTK
