(BIO)ZEMĚDĚLSTVÍ A HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA

Erozně ohrožená půda bude v ČR nově rozdělená do tří kategorií podle míry ohrožení, a to na silně ohroženou a mírně ohroženou s vysokým a nízkým rizikem. Aby mohli zemědělci zakládat porosty na půdě prvních dvou kategorií, musí použít alespoň jednu půdoochrannou technologii ze zveřejněné metodické příručky ministerstva zemědělství (MZe). Požadavky na technologie bude kontrolovat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). V současnosti je příručka koncipovaná pouze pro vysetí ozimých plodin, na podzim bude podle resortu nahrazena komplexní metodikou, která pokryje postupy pro všechny kategorie plodin.

Ekologickým zemědělcům má ubýt byrokracie a budou mít jednodušší podmínky při žádání o dotace a...

V českém zemědělství chybí odhadem 8000 až 10.000 lidí. Přilákat víc pracovníků mají podle vedení...

Podporovat rozvoj ekonomicky únosných nechemických metod na ošetření rostlin nebo zavést...

Alternativně hospodaří zemědělci v Česku zhruba na 16 procentech půdy, na jednom procentu půdy zavádí farmáři nové trendy jako například regenerativní zemědělství, řekl děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity Josef Soukup. Stále podle něj převažují konvenční způsoby, které používá přes 80 procent zemědělců. Odborníci ale očekávají, že počet farmářů používajících alternativní způsoby, mezi které patří například ekologické či regenerativní zemědělství, bude narůstat.

Do zemědělství je nutné dostat více mladých lidí, shodují se nevládní zemědělské organizace. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to má být jeden z hlavních cílů příští Společné zemědělské politiky. V zemědělství totiž dlouhodobě chybí zaměstnanci a obor pracovníci stárnou. Počet vysokoškolských studentů zemědělských oborů přitom v ČR v posledních letech výrazně neroste ani neklesá, loni jich bylo přes 26.000, což je zhruba stejně jako předloni.

Ekologické organizace kritizují návrh ministerstva zemědělství, podle kterého by se ekologické dotace vyplácely také zemědělcům, kteří nesplní některé podmínky ke zlepšení stavu krajiny, například požadavek na pěstování více než jedné plodiny na větších farmách nebo vyčlenění části půdy na podporu přírody. Ve společné zprávě to uvedly Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická a Světový fond na ochranu přírody (WWF) v Česku.

Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Vládní návrh na vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy zamířil ve Sněmovně do závěrečného schvalování. Ke druhému čtení se dolní komora dostala po odkladech, když rozsah ochrany čelil kritice části koaličních poslanců kvůli obavám o ekonomický rozvoj. Někteří z nich navrhli další možnosti zmírnění navrhovaných pravidel včetně jejich celkové úpravy. O podobě předlohy by mohla dolní komora hlasovat pravděpodobně v květnu.

Obrat společností, které podnikají v biopotravinách, předloni v Česku vzrostl na 11,3 miliardy korun z 10,22 miliardy korun v roce 2021. Z celkové spotřeby potravin ty v bio kvalitě tvořily 1,65 procenta, informovalo Ministerstvo zemědělství (MZe).

Cíle unijní Zelené dohody (Green Deal) je třeba rozložit v čase tak, aby měli zemědělci víc prostoru se připravit, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po schůzce s eurokomisařem pro životní prostředí Virginijusem Sinkevičiusem. V Praze spolu jednali také o podpoře chovu sladkovodních ryb a vyvážení snahy chránit kormorány a vlky se zájmy chovatelů, kterým tito ptáci a tyto šelmy způsobují škody, dodal.

Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu negativně ovlivní rozvoj trhu industriálních a dalších nemovitostí. Podle zákona nově nebude možno stavět průmyslové a komerční areály a fotovoltaické elektrárny větší než jeden hektar na produkčně nejkvalitnější české zemědělské půdě.