Environmentální vzdělávání a výchova v Ústeckém kraji se dlouhodobě opírá o to nejdůležitější: o skutečný kontakt s místem, ve kterém děti žijí. Mnohé školy i partnerské organizace pracují s environmentálními tématy tak, aby nezůstala jen v učebnici, ale byla prožitá, pozorovaná, vyzkoušená a postupně přenášená do každodenních návyků. Rok 2025 přinesl řadu konkrétních příkladů, které ukazují, že EVVO v kraji stojí na spolupráci, dlouhodobosti a smysluplných aktivitách – od školních zahrad a patronátů přes mezinárodní projekty až po krajská setkání pedagogů.
ZŠ Jirkov, Nerudova: příroda jako učebna i prostor pro odpovědnost
Základní škola Jirkov, Nerudova dlouhodobě rozvíjí environmentální výchovu jako přirozenou součást vzdělávání i každodenního života školy. V období od června do prosince 2025 byla realizována řada aktivit a projektů, které posilovaly vztah žáků k přírodě, místu i komunitě a podporovaly udržitelné chování v praxi. Významnou roli v tomto období sehrála školní komunitní zahrada, která sloužila jako živá učebna i komunitní prostor. Žáci se zapojovali do péče o záhony, sledovali růst rostlin, sklízeli úrodu a pracovali na projektu „Zdravé bedýnky naší sklizně“, v jehož rámci se seznamovali se základy soběstačnosti, plánování výsadby a odpovědného přístupu k potravinám. Současně pokračovala badatelská výuka v hydroponické laboratoři, kde se žáci seznamovali s moderními způsoby pěstování, hospodařením s vodou a energií a s možnostmi udržitelné produkce potravin v kontextu současných environmentálních výzev.
Environmentální vzdělávání bylo dále rozvíjeno prostřednictvím tematických dnů, badatelských aktivit a zapojení do celorepublikových iniciativ. Škola se aktivně zapojila do akce „Vyčisti les“, během níž žáci obou stupňů uklízeli přilehlé lesy a reflektovali dopady lidské činnosti na krajinu. Den stromů přinesl poznávání významu dřevin v krajině i společnou výsadbu a tvorbu „stromových karet“, Den zvířat byl věnován tématům péče o zvířata a spolupráci s místním útulkem. V listopadu byla realizována Laskavá stezka, která propojila environmentální výchovu s osobnostním a sociálním rozvojem žáků. Badatelské aktivity zaměřené na vodu přispěly k porozumění vodnímu cyklu, retenci a významu vody pro ekosystémy. Žáci se rovněž zapojili do soutěží Mladý zemědělec a Cirkulujeme, v nichž rozvíjeli praktické dovednosti, tvořivost a udržitelné myšlení, mimo jiné prostřednictvím tvorby objektů z recyklovaných materiálů a společné instalace Cirkulovaného stromu přání. Celkově bylo environmentální učení na škole v tomto období charakteristické propojením praktických činností, badatelského přístupu, uměleckého vyjadřování a rozvoje vztahu k místu i odpovědnosti za svět kolem nás.
ZŠ Bílá cesta: Patronáty a proměna vztahu k místu
Na ZŠ Bílá cesta bylo v letošním roce vykročeno na novou cestu prostřednictvím zapojení do programu Patronáty Skautského institutu. Školou byla převzata péče o vybrané místo v krajině – „náš vlastní kousek přírody“, který se stal dlouhodobým prostorem pro učení, pozorování i konkrétní odpovědnost. Princip Patronátů je postaven na pravidelné péči o jedno území: pokud je místo navštěvováno opakovaně, začíná být vnímáno jako součást života školy. Právě tato kontinuita podporuje vztah k místu, citlivost k proměnám krajiny i ochotu přemýšlet o tom, jak mohou být malé kroky školy přínosné pro okolní prostředí.
V rámci aktivit se žáci pravidelně vydávají do terénu, kde je prováděno pozorování a jednoduché mapování lokality. Zjišťováno je, co je pro dané místo typické, jaké rostliny a živočichy zde lze nalézt a jaké problémy se na lokalitě objevují. Práce je vedena badatelsky a prakticky – je zapisováno, fotografováno, porovnávány jsou změny v čase a ověřovány jsou souvislosti přímo na místě. Dětem je zároveň umožněno pracovat rukama a přenášet poznatky do konkrétních návrhů, jak může být lokalitě jako škola pomáháno. Vzniká tak zkušenost, která se nedá nahradit pouze výukou ve třídě: vztah k přírodě je budován dlouhodobě, prožitkem a pravidelnou péčí o jedno konkrétní místo.
A výsledky jsou patrné velmi brzy. Stačí několik návštěv a děti už samy mluví o místě „tam, kde máme patronát“, místo dřívějšího neurčitého „tam v lese“ nebo „u potoka“. Mění se jazyk – a s ním i vztah. Najednou jim není jedno, zda někdo odhodil odpadek, zda se v lokalitě šíří invazní rostliny, nebo jak sucho proměňuje podobu celého území. Místo se postupně stává osobní a děti ho začínají vnímat jako něco, za co nesou odpovědnost. Přínosy programu se promítají jak do výuky, tak do celkové atmosféry školy. Děti zažívají silný prožitek – vidí smysl své práce a dokážou sledovat změny, které společně vytvářejí. Badatelský přístup se přirozeně dostává do praxe prostřednictvím pozorování, měření, záznamů a péče o prostředí. Posilována je zodpovědnost a porozumění tomu, že příroda není kulisa, ale živý organismus, na který máme přímý vliv. A v neposlední řadě je tu radost z obyčejného bytí venku – jak samy děti bez okolků říkají, venku je to prostě lepší než ve třídě. Na ZŠ Bílá cesta je tento program velmi oblíben. Do výuky přináší čerstvý vzduch – doslova i obrazně – a umožňuje sledovat, jak děti rostou nejen vědomostně, ale i lidsky. A pokud tohle dokáže jedna adoptovaná lokalita, těšíme se, co s ní dokážeme my společně.
Mezinárodní setkání v Bahratalu: udržitelnost bez hranic
V říjnu letošního roku bylo uspořádáno mezinárodní setkání pro 19 žáků naší školy a 24 žáků německé státní školy z Chamu. Setkání bylo realizováno v saském městečku Bahratal, jehož poloha uprostřed přírody vytváří ideální podmínky pro environmentálně zaměřené programy.
Týdenní program „Udržitelnost bez hranic“ byl koncipován tak, aby bylo žákům umožněno porozumět základním principům klimatické změny a zároveň se prakticky seznámit s možnostmi, jak může jednotlivec i komunita přispět k ochraně životního prostředí. Účastníky byly zkoumány příčiny a důsledky klimatické změny, její dopady na ekosystémy i každodenní život lidí a společně byly hledány cesty, jak lze chování více přiblížit principům udržitelnosti. V rámci environmentální výchovy byla vyzkoušena upcyklace papíru a látek, během níž byl jinak odpadový materiál proměněn v drobné užitné a dekorativní předměty. Workshop ukázal, že kreativita může významně přispívat ke snižování množství odpadu. V rámci výletu do Saského Švýcarska byla rozvíjena schopnost vnímat křehkost místních ekosystémů a význam jejich ochrany.
Tematické workshopy byly doplněny dvěma exkurzemi. V Lipsku byla prostřednictvím aplikace Actionbound absolvována netradiční trasa, která účastníky zavedla k místům spojeným s udržitelností. Turistická procházka Saským Švýcarskem nabídla seznámení s krajinou, která je dlouhodobě zatěžována turismem i klimatickými extrémy, přičemž i tato zkušenost byla cennou součástí environmentální výchovy a osvěty. Mezinárodní charakter projektu poskytl žákům příležitost vnímat environmentální témata v širším kulturním i evropském kontextu. Setkání bylo organizováno organizací djo – Deutsche Jugend in Europa, Bundesverband e.V., která se dlouhodobě věnuje interkulturní práci s mládeží a mezinárodním výměnám. Jedním z cílů této organizace je rovněž rozvoj aktivit zaměřených na ochranu životního prostředí a podporu udržitelného myšlení mezi mladými lidmi. Programové týdny v Bahratalu propojují environmentální vzdělávání s mezinárodní spoluprací a moderními formami výuky. Žákům jsou zprostředkovávány nejen nové znalosti o ochraně klimatu, ale především jsou jim umožněny prožitky, které mohou podnítit dlouhodobý zájem o udržitelnost. Je vyjadřována víra, že tato tradice bude zachována i v dalších letech a že environmentálně zaměřené projekty školy budou nadále rozvíjeny.
Zázemí a inspirace pro školy: SEVER Litoměřice a krajské setkávání Kapradí
Vedle školních aktivit je pro rozvoj EVVO v Ústeckém kraji důležité také odborné zázemí a podpora institucí, které školám nabízejí programy, metodickou inspiraci a prostor pro sdílení zkušeností. Středisko ekologické výchovy SEVER Litoměřice dlouhodobě realizuje výukové programy pro mateřské i základní školy a přispívá k rozvoji environmentálního vzdělávání v regionu.
V letních měsících byly uskutečněny čtyři týdenní turnusy příměstských táborů, které byly kapacitně naplněny. Tematické tábory Turista a Farmář byly zaměřeny na poznávání regionu, krajiny a lokální produkce potravin. V příštím roce je plánováno rozšíření nabídky o tábor Umělec se zaměřením na kreativitu a vnímavost k okolí. Od září probíhá cyklus výukových programů pro mateřské školy s tématikou odpadů a zároveň jsou realizovány nové výukové programy pro základní školy. Jejich realizace probíhá mimo jiné ve spolupráci se ZŠ v Teplicích. Spolupráce s městem Teplice byla v roce 2025 navázána a bude dále rozvíjena také v průběhu roku 2026.
Dne 7. 11. 2025 byl v Litoměřicích uskutečněn další ročník krajské konference EVVO Kapradí, která proběhla pod záštitou krajského koordinátora EVVO pro Ústecký kraj. Tématem „Můj region, můj svět“ byl zdůrazněn význam vztahu k domovu a místně zakotveného učení. Konference byla tradičně organizačně zajištěna Střediskem ekologické výchovy SEVER Litoměřice ve spolupráci s partnerskými subjekty, mimo jiné s městem Litoměřice, sítí středisek ekologické výchovy Pavučina a ZŠ Na Valech.
Za zmínku stojí také úpravy výukové zahrady, kterou SEVER využívá pro vzdělávání. Díky spolufinancování Ústeckého kraje byly do zahrady doplněny výukové prvky, jako jsou budky a krmítka, historické odrůdy ovoce, vyvýšené záhony či informační cedule. Zahrada je návštěvníkům přístupná také formou questu, který přibližuje principy přírodní zahrady.
Společný obraz EVVO v Ústeckém kraji
Když se tyto příběhy poskládají vedle sebe, vzniká jasný obraz: EVVO v Ústeckém kraji stojí na propojení praxe, badatelského učení, vztahu k místu a spolupráce. Někde je tím „živým centrem“ školní zahrada, jinde adoptovaná lokalita v krajině, jinde mezinárodní zkušenost a jinde zase setkávání pedagogů a metodická podpora. Všechny tyto roviny však mají společné to nejdůležitější: děti se učí vnímat svět jako propojený celek a postupně si osvojovat odpovědnost za prostředí, ve kterém žijí.
Autor: Ekoosvěta Koordinátor EVVO pro Ústecký kraj www.ekoosveta.cz
Státní fond životního prostředí ČR přináší nové číslo časopisu Priorita. Určitě si nezapomeňte nalistovat zajímavé články:
• Program Norských fondů se vrací, pomůže s inovacemi v ochraně ekosystémů a biodiverzity • MŽP podpoří rozvoj energetických společenství • Ekologizace železnic může začít • Energetický manažer: komunitní energetika má smysl, musí se dělat ve velkém • Jesenice vytvořila kolem potoka zelenou páteř města • Dům českého lesa má nově multifunkční sál i parkoviště • Jak přestěhovat vesnici? • Prací papírky
Velký zájem o možnosti využití geotermální energie ukázala konference v Litoměřicích, na které se sešli vědci, podnikatelé i zástupci samospráv. Čerpání tepla z nitra Země by se mohlo stát podle odborníků součástí náhrady uhlí jinými zdroji. Geotermální energii by mohly využívat i obce v budovách a městských energetických systémech. Tak tomu bude v případě Litoměřic, kde v lednu začne hloubení mělkých vrtů, řekl Antonín Tym, manažer geotermálního projektu Synergys.
Výzkumníci, zástupci vrtných společností, developeři a představitelé veřejné správy zaplnili konferenční sál litoměřického hradu a debatovali o praktickém využívání geotermální energie, ale také o bezpečnosti, způsobech jímání energie a jejího zužitkování. Představovali technologie tepelných čerpadel, výměníků, které vytápějí, anebo také chladí budovy.
Litoměřice se tématu geotermální energie věnují dlouhodobě, jsou jediným městem v ČR, které mají povolený zvláštní zásah do zemské kůry. V lednu se začnou v areálu bývalých Jiříkových kasáren hloubit mělké vrty. Některé z nich budou dodávat energii, další budou monitorovací. Dohromady jich podle Tyma budou vyšší desítky. Odborníci na nich budou ověřovat různé postupy, testovat technologii. První soubor vrtů bude vytápět budovu, kde sídlí výzkumné centrum. Následovat budou další dva soubory těchto vrtů.
Samostatně se připravují dva hloubkové vrty, které se dostanou zhruba do dvou kilometrů pod povrch. „V tuhle chvíli už jsme ve fázi, kdy vybíráme něco jako technický dozor a inženýrskou firmu, která má zkušenosti s hlubinným vrtáním,“ uvedl Tym. Firma pomůže s dopracováním konceptu hlubinných vrtů a dokumentace. Odborníci z vrtných společností se pak vyjádří k tomu, zda lze daným způsobem vrty zrealizovat.
Projekt Synergys, jehož hlavním cílem je využití geotermální energie, budování podzemních zásobníků tepla, výroba tzv. zeleného vodíku a podobně, Ústecký kraj zařadil mezi strategické projekty v programu spravedlivé transformace. Realizace projektu již byla schválena. Náklady se odhadují na 1,25 miliardy korun. „Děláme to proto, abychom získali know-how, vytvořili postupy, ověřili technologie, ale i zjistili, co třeba nefunguje, co je složité nebo co je příliš rizikové nebo drahé. Abychom na konci tohoto dlouholetého procesu měli odpovědi na zadané otázky. Víme, že zájem o tyto informace už i velké energetické firmy třeba v České republice mají a mají zájem investovat do hlubokých vrtů. Naše zkušenost a získaná data tak budou využitelná jinde,“ shrnul Tym.
Státní fond životního prostředí ČR přináší nové číslo časopisu Priorita. Určitě si nezapomeňte nalistovat zajímavé články:
• Obce mohou modernizovat veřejné osvětlení, získají půl miliardy • Jedenáct projektů na modernizaci železniční dopravy dostalo zelenou • Odvaha ve vzdělávání? Národní konference EVVO ukázala, jak ji učit i žít • Ve Starém Plzenci postavili sportovní halu a rozšířili školu. Starosta: Bylo to hodně práce, ale stojí to za to • Jablonné: Jak se z místa černých skládek stal mokřadní ráj • Plakánek – ikonickému údolí českého ráje se dostalo potřebné péče • Konečně ekologický plast? • Seabins. Sběrače odpadu čistí vodu v přístavu v australském Sydney
Středisko ekologické výchovy SEVER v Litoměřicích po roce opět připravuje úspěšný vzdělávací seminář pro učitele biologie, zeměpisu, matematiky na 2. st. ZŠ, SŠ i VŠ, studenty pedagogiky, vedoucí zájmových kroužků, školních klubů, oddílů a lektory ekologické výchovy. Vzdělávací seminář k prohloubení odborné kvalifikace v rámci DVPP realizovaný akreditovanou vzdělávací institucí pod č.j.: MSMT-15151/2022-4
KDY: 28. listopadu 2025, 9:00 – 16:00 KDE: SEVER Litoměřice, Masarykova 2218, Litoměřice – Předměstí KDO: Mgr. Tomáš Brabenec, lektor s dlouholetou praxí v environmentální výchově a vzdělávání dětí, mládeže, laické i pedagogické veřejnosti.
► Úvod do teorie her, postavení a přínos didaktických her ve vzdělávání, představení řady didaktických simulačních, strategických, rolových a deskových her, včetně užitečných zdrojů a literatury.
► Dozvíte se, jak učit efektivně, zároveň zábavně a hravě o důležitých globálních i lokálních tématech a o řešení problémů současného světa.
► Seminář proběhne interaktivní a participativní formou se zapojením účastníků v týmech do krátkých herních ukázek, včetně rozboru sehrávek, s důrazem na metodologii vedení her a navazujících reflexí. DIDAKTICKÉ HRY pro rozvoj environmentálního myšlení
V Ústeckém kraji byl v září 2025 nově certifikován další spolek. Jedná se o spolek Malá jižní stráň, který v kraji působí již od roku 2022. Kurzy a workshopy na Malé jižní stráni vám umožní navázat kontakt s přírodou, naučit se pěstovat vlastní jídlo a pečovat o ovocné stromy. Probíhají ve fungujícím ekologickém hospodářství, obklopené Českým středohořím a volným chovem slípek. Ze sklizené úrody připravují skvělé občerstvení a širší souvislosti klimatických témat servírují u kvalitní kávy. Připravují se také otevřené dílny m.j. na zpracování zeleniny, ovoce, ořechů a semen, či mléka, vše ve společensky odpovědném provozu. Seznamte se s hodnotami, posláním a cíli spolku, přečtěte si, co se na Stráni děje, aktuální dění sledujte na Facebooku Malé jižní stráně. Děkujeme všem jednotlivcům i organizacím, které tyto aktivity podporují.
Litoměřice budou 7. listopadu 2025 opět centrem environmentálního vzdělávání v regionu. Krajská konference Kapradí 2025, pořádaná Ekocentrem SEVER a Ekoosvětou pod záštitou krajského koordinátora EVVO, letos nese motto „Náš region, náš svět“. Již 23. ročník tradiční akce propojí pedagogy všech stupňů škol, odborníky i zástupce veřejné správy a neziskového sektoru.
Konference Kapradí patří k nejvýznamnějším akcím v oblasti environmentální výchovy v Ústeckém kraji. Každoročně nabízí inspiraci, praktické nápady i prostor pro sdílení zkušeností. V minulých letech se účastníci zabývali například wellbeingem ve školách, inspiraci k předcházení klimatických změn, místně zakotveným učením, otázkami plýtvání potravinami nebo rolí invazních druhů. Konference tak vytváří kontinuitu – reaguje na aktuální výzvy a zároveň posiluje dlouhodobou práci škol, ekocenter i komunit. Letos se program konference Kapradí 2025 ještě více zaměřuje na propojení tradice s inovací a hledání cest, jak environmentální vzdělávání posílit v době velkých společenských změn. Kapradí ale není jedinou platformou. Ústecký kraj se dlouhodobě profiluje jako region, kde se konají také další odborná setkání – například pravidelné semináře pro pedagogy v oblasti místně zakotveného učení, krajské kulaté stoly k problematice klimatické změny nebo síťovací akce škol zapojených do programů Ekoškola či Mladí reportéři. V roce 2025 se uskutečnily edukační akce pro pedagogy, které spojovaly environmentální témata s rozvojem motivačních a komunikačních dovedností. Pedagogové měli možnost vyzkoušet si, jak lze propojit výuku o přírodě s moderními metodami práce se třídou a jak posílit svou schopnost děti nejen učit, ale také inspirovat. Tyto akce doplnily krajskou nabídku seminářů a workshopů a společně vytvářejí prostor, kde se rodí spolupráce mezi školami, obcemi a odbornými centry.
Program konference Kapradí 2025 ukazuje, že environmentální vzdělávání má mnoho podob – od hlubokých hodnotových otázek až po hravou praktickou činnost. Úvodní blok přinese představení výstavy Fakta o klimatu (Milan Vítek), zamyšlení Václava Vokolka nad posvátnými místy v krajině a nebude chybět prezentace projektu Transformace hrou jako příkladu moderního přístupu k výuce. Tyto vstupy společně nastaví rámec, v němž se propojí vědecké poznatky, kulturní inspirace i nové vzdělávací nástroje. Následné dílny pak nabídnou konkrétní ukázky, jak s těmito tématy pracovat: Eva Bínová ukáže, jak učit o klimatické změně aktivně a projektově, Jan Blažek přiblíží svět očima badatelů a nabídne tipy, jak vést děti k objevování a experimentování, Barbora a Jiří Patokovi představí invazní druhy prostřednictvím her a modelových situací, Karin Richterová zaměří svou dílnu na místně zakotvené učení a plánování projektů v MŠ a ZŠ, Petra Matějková nabídne praktické návody na přírodní zahradničení, Zdeňka Parýzková seznámí účastníky s tradičním zpracováním ovčí vlny, Jana Audy inspiruje k využívání plodin ze školní zahrádky i planých rostlin při vaření, Kateřina Marková propojí environmentální inspiraci s filosofií a etikou a Štěpán Samek ukáže digitální aktivity s přírodní inspirací v duchu projektu Transformace hrou. Společným jmenovatelem všech dílen je snaha ukázat, že environmentální vzdělávání má různé podoby, ale vždy posiluje vztah dětí k přírodě a vede je k aktivnímu přístupu k životu.
Výrazným prvkem letošní konference je právě Transformace hrou (TH). Jde o strategickou iniciativu Ústeckého kraje, která reaguje na proměny vzdělávání a potřebu připravit děti na budoucnost plnou výzev. Projekt stojí na jednoduchém principu: děti se nejvíce učí tehdy, když se baví, tvoří a propojují znalosti s praxí. Transformace hrou propojuje environmentální vzdělávání, digitální dovednosti a regionální identitu. Vznikají didaktické sady pro mateřské a základní školy, které přinášejí učitelům konkrétní metodickou podporu. Každá sada má modulární strukturu a vede děti k objevování témat, jako je energie, voda, komunita, pracovní trh nebo klima. Cílem je, aby si žáci osvojili kompetence potřebné pro život v 21. století – kritické myšlení, kreativitu, spolupráci i schopnost chápat složité souvislosti. Na konferenci se TH představí nejen v úvodním bloku, ale i prakticky v dílnách. Díky tomu se projekt přirozeně stává mostem mezi environmentálními tématy a moderní výukou. Transformace hrou zároveň zapadá do širšího rámce strategických projektů Ústeckého kraje. Vedle investic do Smart City technologií, modernizace energetiky a rozvoje komunitních zahrad je právě vzdělávání klíčem k udržitelné transformaci regionu. Tato aktivita proto ukazuje, jak mohou školy reagovat na společenské změny a jak mohou děti vést k odpovědnosti vůči kraji, ve kterém žijí. Stejně jako konference Kapradí i tento projekt potvrzuje, že vzdělávání není okrajovou záležitostí, ale strategickým pilířem rozvoje celého regionu.
Zásadní roli hraje také spolupráce – mezi učiteli, vedením kraje, krajským koordinátorem EVVO, ekocentry, školami a obcemi. Právě propojení těchto aktérů v rámci projektu Transformace hrou i konference Kapradí umožňuje, aby vzdělávání reagovalo na aktuální výzvy a přinášelo řešení, která mají reálný dopad na život regionu.
Kapradí 2025 tak není jen o přednáškách, ale především o dialogu a vzájemném učení. Díky různorodým vstupům i workshopům vzniká prostor, kde se setkávají tradiční i inovativní přístupy a kde mohou učitelé společně hledat nové cesty. Tento princip se promítá i do dalších akcí v Ústeckém kraji. Kromě Kapradí probíhají pravidelně také tematické semináře k odpadovému hospodářství, metodické dny zaměřené na klimatické vzdělávání a krajské konference k udržitelnému rozvoji obcí. Každé z těchto setkání posiluje síť spolupráce a umožňuje přenos zkušeností mezi jednotlivými oblastmi. Kapradí v tomto kontextu funguje jako „vlajková loď“, která propojuje všechny směry a vytváří jednotnou platformu. „Environmentální výchova je dnes víc než kdy jindy o spolupráci. Potřebujeme učitele, kteří se navzájem inspirují, obce, které školy podporují, i projekty, které spojují přírodu s inovacemi. Kapradí je právě tím místem, kde se to všechno potkává,“ uvádí koordinátor EVVO.
Ústecký kraj je regionem s průmyslovou minulostí, ale i s bohatou přírodou a silnými komunitami. Konference Kapradí ukazuje, že právě zde vznikají cesty, jak environmentální vzdělávání může ovlivnit budoucnost – nejen dětí a škol, ale celého kraje. Díky společnému úsilí institucí, škol a projektů, jako je Transformace hrou, se vzdělávání stává hybnou silou pozitivní změny. Spolupráce napříč konferencemi, semináři a projekty dokazuje, že Ústecký kraj dokáže spojovat tradici, inovace i komunitní sílu.
Autor: Ekoosvěta Koordinátor EVVO pro Ústecký kraj www.ekoosveta.cz
Státní fond životního prostředí ČR přináší nové číslo časopisu Priorita. Určitě si nezapomeňte nalistovat zajímavé články:
• 370 milionů korun míří na ochranu lidí a krajiny, podpoří prevenci povodní, sesuvů půdy i obnovu • Nová návštěvnická střediska pomohou chránit unikátní krajinu i vzdělávat • Do uhelných regionů míří miliarda na energetické úspory veřejných budov • Dalších 6 miliard korun na zelenější teplárenství • Správce ptačího parku: Z výsypky vytváříme pestrou mozaiku biotopů • Další etapa protipovodňových opatření v Brně je hotová • Svatba v zeleném • Z vědkyně filantropka a obchodnice se včelím jedem
Státní fond životního prostředí ČR přináší nové číslo časopisu Priorita. Určitě si nezapomeňte nalistovat zajímavé články:
• Zbrusu nový finanční nástroj pro posílení cirkularity odpadů • Nová výzva podporuje čistou městskou dopravu • Spravedlivá transformace: Česko lídrem v podpoře uhelných regionů • Ornitologové otevřeli na Mostecku největší ptačí park • Moderní skleník slouží k výuce • Krajinářský park Mošnice • O knihy v portugalských knihovnách se starají i netopýři • Experimenty se solárními panely na železnici
Červen je měsícem, kdy se školy v Ústeckém kraji ohlížejí za tím, co se v průběhu školního roku podařilo. Je to období bilancování, ale i radostného očekávání letních prázdnin. V mnoha školách vrcholí ekologické a komunitní aktivity, děti si odnášejí nejen nové poznatky, ale i zážitky, které formují jejich vztah k přírodě. Vzdělávání v oblasti životního prostředí je jednou z priorit Ústeckého kraje. Region dlouhodobě podporuje školy a vzdělávací organizace, které systematicky rozvíjejí ekologickou výchovu a poskytují dětem příležitost poznávat svět v přímém kontaktu s přírodou. Důraz je kladen nejen na samotnou výuku, ale i na komunitní zapojení, odpovědnost a aktivní roli dětí ve společnosti. Tento článek přináší inspirativní příklady z různých koutů regionu, kde se příroda proměnila v opravdovou učebnu a děti se staly hybateli změn.
Základní škola Chomutov je příkladem toho, jak může být ekologické vzdělávání skutečně mezioborové a komunitní. Škola se dlouhodobě zaměřuje na environmentální výchovu a ochranu přírody prostřednictvím aktivit svého EVVO týmu. Tento tým tvoří zástupci všech tříd, kteří se pravidelně scházejí, aby plánovali a realizovali ekologické a komunitní projekty. V průběhu tohoto školního roku uskutečnili celou řadu zajímavých akcí. Zúčastnili se například tradiční výzvy v rámci projektu 72 hodin, do něhož se každoročně zapojují. Žáci se podíleli na výsadbě zeleně v okolí školy a organizovali sběrové akce, které podporují třídění a recyklaci. Po celý rok sbírají elektroodpad a baterie a dvakrát ročně pořádají sběrové akce papíru. Tímto způsobem žáci nejen rozvíjejí odpovědný přístup k odpadům, ale i k ochraně životního prostředí. Neodmyslitelnou součástí činnosti jsou i pobyty v přírodě, například aktivity spojené s lesní pedagogikou, během nichž děti přírodu poznávají zblízka a učí se ji vnímat a chránit. Každoročně se také zapojují do celorepublikové akce Ukliďme Česko, během níž uklízí okolí školy a oblast Filipových rybníků. Organizují také kreativní a komunitní akce, jako například Velikonoční tvoření a soutěže s rodiči, které propojují ekologická témata s rodinnou atmosférou. Při těchto aktivitách využívají jak přírodní materiály, tak i materiály již použité, kterým dávají nový život. Věnují se také aktivitám zaměřeným na ochranu zdraví a podporu zdravého životního stylu. Uspořádali Den zdraví a sportu, během něhož si žáci vyzkoušeli různé pohybové aktivity a dozvěděli se, jak pečovat o své tělo. Probíhaly i workshopy první pomoci a spolu s VZP se zaměřili na prevenci úrazovosti, což považují za důležitou součást výchovy k odpovědnosti a péči o sebe i o druhé. (Zdroj: ZŠ Kadaňská – Chomutov, Ing. Gabriela Knoblochová)
Základní škola Jirkov, Nerudova, dlouhodobě rozvíjí environmentální výchovu nejen v rámci výuky, ale i prostřednictvím projektových dnů, terénních programů a komunitních akcí. V minulém školním roce realizovali pestrou škálu aktivit zaměřených na vztah k přírodě, místu a komunitě. Na jaře 2025 se vybraní učitelé školy zapojili do mezinárodního vzdělávacího výjezdu v rámci projektu AVATAR (Erasmus+), kde sdíleli své zkušenosti s kolegy z různých evropských zemí. Výsledky a inspirace z tohoto setkání se přenášejí do výuky a školních projektů. S žáky druhého stupně škola absolvovala třídenní putování Krušnými horami v rámci programu Stezka Českem. Děti si vedly vlastní zálesácký zápisník, který obsahoval mapy, přírodovědné poznatky, úkoly a osobní reflexe. Toto putování prohloubilo jejich vztah ke krajině, podporovalo spolupráci a napojení na přírodu. Škola rovněž rozvíjí komunitní zahradu s podporou Nadace Partnerství a Nadace Via, kde společně vytváří prostor pro učení a setkávání. Sousedský swap semínek a sazenic podpořil mezigenerační propojení a sdílení. Akce jako „Máme uklizeno“ a květnová výzva „Pěšky do školy“ prohlubují ekologické povědomí a každodenní odpovědnost. V dubnu škola pořádala oslavy Dne Země ve spolupráci s UJEP v Ústí nad Labem, kde žáci absolvovali přednášky na aktuální ekologická témata. (Zdroj: Ing. Bc. Martina Meitnerová, ředitelka školy, Základní škola Jirkov)
Podobně ve škole v Chanově, žáci 5. A Základní školy v Chanově v Mostě se na začátku května zúčastnili krásného výletu po naučné stezce „Putování s Hopíkem“. Děti, které nemají často možnost vyjet z města, zažily tento výlet poprvé. Stezka se nachází v krásných lesích nad obcí Holedeč, kde se žáci seznámili s přírodou a vším, co ve volné přírodě žije a roste. Stezka je vybavena informačními tabulemi, kde se děti dozvěděly o zdejší zvěři, stromech, ale také o důležitosti tichého pohybu v lese a o ekologických problémech, jako je dlouhá doba rozkladu plastů a skla v přírodě. Výlet měl pro žáky velký význam, protože pro ně to bylo poprvé, co navštívili les. Všichni se shodli, že se na místo rádi vrátí. (Zdroj: ZŠ Chanov, Most)
V Liběšicích se podařilo něco mimořádného. Žáci, učitelé, rodiče a místní komunita spojili síly a společně vysadili 5000 stromů. Tento projekt zahrnoval i výstavy, informační plakáty, výukovou stezku a doprovodné workshopy. Vše bylo připraveno žáky a pro veřejnost, což posílilo vnímání školy jako centra dění v obci. Výsadba stromů přinesla nejen ekologický dopad, ale také důležitý společenský rozměr – posílení komunity, mezigenerační spolupráce a pocit sounáležitosti. (Zdroj: Mgr. Václava Militká – koordinátorka Ekoškoly, ZŠ Liběšice)
Péči o přírodu a její udržitelnost věnují také děti z VU, DDŠ Místo. V dubnu se účastnily Lounského Ekodne, kde prověřily své znalosti o ekologii a třídění odpadů. Viděli i vozový park Technické správy města Loun, která se stará o zeleň a čistotu. Děti měly také možnost pomoci s úklidem areálu. Místecké děti pravidelně chodí do lesa, kde si osvojily odpovědné chování. V areálu školy mají kontejnery na tříděný odpad a jeho vytřídění je pro ně samozřejmostí. (Zdroj: VU, DDŠ Místo)
Dne 22. dubna 2025 se areál ZŠ a MŠ Děčín VIII, Vojanova 178/12 proměnil v centrum ekologického dění. U příležitosti Dne Země připravili učitelé a žáci pestrý program zaměřený na ochranu přírody, třídění odpadu a udržitelný životní styl. Děti z mateřské školy navštívily místní ZOO, prvňáčci zavítali do Městské knihovny. Během dne si žáci vyzkoušeli různé aktivity – od poznávacích her o přírodě přes výtvarné dílny z recyklovaných materiálů až po přednášky a ekologické kvízy. Všechny aktivity měly za cíl ukázat dětem, že péče o naši planetu začíná malými každodenními činy. Součástí oslav je také celoroční sběr starého papíru, PET lahví, drobného elektra a použitých baterií.
ZŠ a MŠ Děčín VIII rovněž zahájila projekt budování školního pozemku, který má sloužit nejen jako zahrada, ale i jako venkovní učebna a místo pro environmentální výchovu. Projekt zahrnuje pěstování bylinek, zeleniny a květin, pozorování hmyzu a péči o kompost. Tento pozemek nabídne dětem živou učebnici, kde se budou učit o přírodě prakticky. Kontakt s přírodou je v dnešní době důležitější než kdy dřív, a žáci si rozdělili úkoly – někteří sázejí, jiní vyrábějí cedulky s názvy rostlin. Tento projekt ukazuje, jak se škola stává skutečným místem pro aktivní ekologické vzdělávání. (Zdroj: ZŠ a MŠ Děčín VIII)
Závěr Příklady z Ústeckého kraje ukazují, jak silně se děti mohou zapojit do ochrany přírody a jaký vliv má praktické vzdělávání v přímém kontaktu s přírodou. Díky ekologickým a komunitním aktivitám děti poznávají, že mají sílu ovlivnit svět kolem sebe. Tento trend, který přirozeně spojuje vzdělávání, přírodu a komunitní angažovanost, má zásadní dopad nejen na místní prostředí, ale i na budoucnost celé planety. Školní rok je za námi a děti si užívají zasloužené letní prázdniny. Do léta vstoupily s vědomím, že jejich aktivity měly smysl – od oslav Dne dětí v přírodě přes sběrové akce až po péči o školní zahrady a nové přírodní učebny. Mnohé školy už nyní plánují, jak budou na tuto práci navazovat v novém školním roce.
Autor: Ekoosvěta Koordinátor EVVO pro Ústecký kraj www.ekoosveta.cz
VU DDŠ MístoZŠ a MŠ Děčín VIIIZŠ Chánov MostZŠ Nerudova JirkovZŠ Kadaňská Chomutov
