Čvn 28, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Produkují bylinky, zeleninu i ryby s minimální spotřebou vody. Unikátní aquaponickou farmu od Berouna podporuje ve finále E.ON Energy Globe i food blogerka Markéta Pavleje. Na začátku byl sen dvou kamarádů o ekologicky udržitelné a lokální produkci potravin. A ten sen postupně získával reálnou podobu. Dnes v malé středočeské obci u Berouna funguje jedna z největších aquaponických farem ve střední Evropě.
Produkuje zeleninu, bylinky a na trh dodává také ryby. A to vše bez nutnosti umělých hnojiv, zemědělské chemie a s obrovskou úsporou vody. Rybí zahrada v Lážovicích letos také usiluje o vítězství v prestižní ekologické soutěži E.ON Energy Globe a získat co největší počet hlasů veřejnosti projektu pomáhá i patronka Markéta Pavleje.
Aquaponická farma v Lážovicích využívá moderní způsob produkce rostlin, které si za pomoci speciální technologie berou živiny přímo z vody, v níž žijí ryby. Vše přitom funguje v uzavřeném cyklu – ryby produkují živiny pro rostliny a ty jim na oplátku čistí vodu. Voda z kádí obohacená o rybí hnojivo se čerpá do hal, ve kterých rostou rostliny pouze z vody.
„Dole chováme ryby, krmíme je a ty nám dodávají hnojivo pro rostliny, které na oplátku čistí vodu zase zpátky k rybám. Ušetříme tím až 90% vody oproti běžným recirkulačním systémům a nepoužíváme žádná chemická hnojiva, herbicidy nebo pesticidy,“ říká zakladatel farmy Jan Dušek. Soužití rostlin s rybami funguje přirozeně a jednoduše.
Tento způsob hospodaření má také daleko nižší nároky na plochu zemědělské půdy, protože rostliny v halách rostou v několika patrech nad sebou. Aquaponická farma v Lážovicích nedávno otevřela nový hi-tech skleník o rozloze 900 m2, na jehož technologii spolupracovala s Českou zemědělskou univerzitou.
Vznikla zde unikátní dvousmyčková aquaponická technologie, která využívá veškerou živinami obohacenou vodu i přebytečné teplo z chovu ryb. Jedná se o jednu z největších aquaponických farem ve střední Evropě. V Česku jde o jediné zařízení svého druhu s reálnou produkcí ryb, bylin a zeleniny.
Vítězstvím v soutěži E.ON Energy Globe může získat 500 000 korun Společnost E.ON v České republice pořádá soutěž E.ON Energy Globe už patnáctým rokem. Letošní vítěz může získat jako hlavní výhru 500 000 korun na další rozvoj. „Přechod na uhlíkově neutrální energetiku potřebuje všechny zúčastněné strany na energetickém trhu, vládu i regulační orgány. Pouze pokud každý bude moci přispět, kdekoli to bude možné, budeme úspěšní. Proto je také E.ON Energy Globe, který v České republice organizujeme již 15 let, tak důležitým projektem. V soutěži jsme viděli více než 3 400 velkých i malých projektů a inovací v oblasti životního prostředí a úspor energie. Všechny mají jedno společné: pozitivně ovlivňují naši planetu. Každý rok oceňujeme jednoho vítěze. Osobně si myslím, že všechny projekty, které jsme dosud viděli, a všichni lidé, kteří se do nich zapojili, jsou vítězové. Všechny přispívají k udržitelnějšímu světu, což může být zase přínosem pro celou naši společnost,“ říká Claudia Viohl, generální ředitelka společnosti E.ON v České republice, která dodává, že každoročně se pořadatelé snaží soutěž inovovat, zviditelnit a zatraktivnit v očích veřejnosti.
Největší novinkou letošního roku bude slavnostní vyhlášení soutěže. Namísto tradičního galavečera se veřejnost dozví jméno nejlepšího projektu na novém ekofestivalu, který E.ON uspořádá pro širokou veřejnost 9. září v Praze v prostoru Kasáren Karlín. „Dlouhodobě cítíme potřebu nejen představovat soutěžící a projekty, ale také vzdělávat veřejnost v oblasti ekologie a udržitelnosti. Právě forma ekofestivalu, kde se lidé dozvědí a vyzkouší řadu zajímavých věcí a zároveň tam představíme výsledky soutěže, nám přijde jako ideální spojení,“ dodává Claudia Viohl. Záměrem je, aby si lidé odpoledne užili a zároveň se něco zajímavého a potřebného dozvěděli.
Hlasovat o vítězi letošního roku mohou lidé do konce srpna na stránkách www.energyglobe.cz.
Na stejném místě najdou také všechny další podrobnosti o soutěži včetně dalších finalistů.
Medailonek: https://youtu.be/Jo5Pueo4aD8
Kdo další se letos vedle projektu Archimedes utká o vítězství v soutěži?
– Síť učeben Archimedes
– Cirkulární oblečení NIL Textil
– Revitalizace školy Českobrodská v Praze
– Cyrkl – digitální odpadové tržiště
– Beecarbonised – strategická hra o záchraně planety
Autor: E.ON
Zdroj: ČTK
Čvn 9, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Zničení Kachovské přehrady ovlivní tamní mikroklima i životní prostředí, ropné látky se budou z přírody odbourávat týdny až měsíce. Zemědělskou půdu v oblasti přehrady by měla záplava ovlivnit jen krátkodobě. Problém ale budou mít zemědělci především se závlahami, uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Čeští odborníci se tak shodli s předsedou ukrajinského parlamentního výboru pro zemědělskou politiku Oleksandrem Hajduem, podle něhož je úroda v oblastech zavlažovaných vodou z Kachovské přehrady v ohrožení.
„Voda z Kachovské přehrady zalila podle informací z médií desítky tisíc hektarů zemědělské půdy, současně katastrofa patrně naruší zásobování vodou včetně závlahových systémů. Zároveň je třeba říct, že většina znehodnocené zemědělské půdy se nachází na území okupovaném Ruskou federací. Konkrétní dopady či vyčíslení škod je proto velmi obtížné vzhledem k nepřehledné situaci ve válkou zmítané zemi,“ řekl Doležal.
Aktuálně se v zemědělství provádí jarní práce, přibližně do měsíce podle konkrétní oblasti a vývoje počasí začínají žně. „Což znamená pro zemědělce v okolí Kachovské přehrady znehodnocení jejich několika měsíčního snažení s cílem vypěstovat zemědělské plodiny v této nelehké době,“ dodal Doležal.
Zemědělskou půdu v okolí přehrady by mělo její zničení podle Tomáše Hrdinky z Výzkumného ústavu vodohospodářského (VUV) ovlivnit jen krátkodobě. Bahno se po ustoupení vody zaorá nebo odklidí, problémem je znečištění ropnými látkami. Ty se budou podle Hrdinky přirozeně odbourávat několik týdnů až měsíců. „Vhledem k velikosti naředění však nepředpokládám problém ve větším měřítku, pouze lokálně. Větší problém mohou být při pozdějším obdělávání půdy vodou zanesené miny,“ řekl.
Doležal i Hrdinka soudí, že zemědělci budou mít problém především se závlahami, v teplejším klimatu budou mít i menší výnosy pšenice a kukuřice. Hrdinka uvedl, že pokud nebude možné přivést vodu z jiné nádrže, budou se muset částečně změnit plodiny nebo odrůdy za více odolné suchu.
Dopady na klima v širším okolí nebudou podle Hrdinky žádné, vodní nádrž ale ovlivňovala mikroklima ve svém okolí. Vzduch na březích bude obecně celoročně sušší a teplotní výkyvy i během roku mírně vyšší. Zničení přehrady ovlivní i životní prostředí v okolí přehrady.
„Akvatické systémy, které se vytvořily nad přehradou v jezeře, budou rozvráceny a nahrazeny suchozemskými, ryby a ostatní vodní organismy se nestačí stáhnout s ustupující vodou do řeky. Pod přehradou zase bude řeka náchylnější na roční výkyvy počasí, a s tím spojený hydrologický režim,“ řekl Hrdinka.
Hráz Kachovské přehrady se protrhla v úterý ráno a od té doby voda zaplavila rozsáhlé území na dolním toku řeky Dněpr. Kyjev a Moskva se ze zničení přehrady viní navzájem. Šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin, voda zatopila plochu o rozměru asi 600 kilometrů čtverečních.
Autor: VUV
Zdroj: ČTK
ZDROJ FOTO: Stream.cz
Dub 3, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Nejkvalitnější zemědělskou půdu nově nebudou moct zabrat obří logistická a nákupní centra. Navrhuje to novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou dnes novinářům představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela by mimo jiné měla také přispět k rozvoji takzvané agrovoltaiky. Hladík hodlá novelu předložit vládě koncem dubna, v platnost by podle něj mohla vstoupit začátkem roku 2024.
„Za poslední dekády jsme si zastavěli krajinu obřími sklady a nákupními centry, které mnohdy leží i na té produkčně nejcennější půdě, která je jedním z nejvzácnějších zdrojů života. Novelou o ochraně zemědělského půdního fondu tomu dáváme zákonnou stopku,“ řekl ministr. Hladík vysvětlil, že produkčně nejkvalitnější zemědělská půda na území ČR je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz stavět fotovoltaické elektrárny.
Stávající fotovoltaiky na dané půdě by podle Hladíka dožily do data svého povolení a následně by musely být odstraněny. Půdu první a druhé třídy ochrany by novela zároveň chránila před upotřebením pro záměry obchodu či skladování o rozsahu větším než jeden hektar.
Pokud územní plán do budoucna počítá s využitím plochy této půdy, například pro skladovací haly, musí podle ředitelky odboru adaptace na změnu klimatu MŽP Lindy Stuchlíkové vydat stavební povolení pro konkrétní záměr do pěti let od chvíle, kdy novela vstoupí v platnost. „Podle novely zákona o ochraně ZPF (zemědělského půdního fondu) musí toto využití přijít do pěti let od účinnosti zákona, jinak musí obec plochu změnit zpět na nezastavitelnou nebo na jiné využití, na které se zákaz nevztahuje,“ objasnila Stuchlíková.
Novela by podle ministerstva dále přispěla k rozvoji agrovoltaické výroby elektřiny. Agrovoltaika funguje podle Hladíka jako „fotovoltaika na konstrukci, pod kterou se běžně hospodaří“. V současnosti jsou agrovoltaiky instalovány třeba v Itálii a Německu. V Česku by podle ministra mohly vzniknout na trvalých kulturách – tedy nad vinicemi, chmelnicemi či ovocnými sady, kde jsou plodiny více odolné vůči stínění a nejsou tam zapotřebí intenzivní zemědělské práce.
„Je to perspektivní tah pro rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a posilování energetické soběstačnosti zemědělců. Tato specifická zemědělská produkce přináší mnoho dalších vedlejších výhod jako ochranu před nadměrným slunečním svitem, výparem, poškození plodin přívalovým deštěm nebo kroupami,“ řekl Hladík.
Novela by zároveň nově definovala krajinné prvky, například skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřad, jako součást zemědělské půdy, na které se nachází. Ministerstvo tím podle Hladíka cílí posilnit ochranu biodiverzity krajiny.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Bře 23, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Farmáři, kteří nemohou hubit hraboše jedem, mohou získat kompenzaci za zničenou úrodu od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Podle rozsahu zničení úrody mohou získat od 2000 do 20.000 Kč. Přípravky na hubení hrabošů se nesmějí používat v oblastech, kde se vyskytuje kriticky ohrožený sýček obecný a sova pálená.
Na aplikaci jedu do krajiny proti hrabošům chce vyplatit ministerstvo životního prostředí (MŽP) až 40 milionů korun. „Konkrétně jde o kompenzační podporu 500 korun na hektar prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR. Jedná se o naprosto nelogický krok. Požadavky zemědělců na hubení hrabošů chápeme, ale platit trávení z peněz na ochranu přírody, je nepřijatelné,“ řekl ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Podle ČSO by mělo dotaci poskytovat místo MŽP ministerstvo zemědělství. Vermouzek uvedl, že současné nastavení totiž vede k paradoxní situaci. „Zemědělec, který preferuje šetrné hospodaření a rozhodne se jed neaplikovat, odměnu od MŽP nedostane,“ podotkl ředitel ČSO. Opatření, které umožňuje používat přípravky Stutox II a Ratron GW v množství deseti kilogramů na hektar, platí od 21. února do 21. června. Aplikace je povolená pouze přímo do nor.
ČSO spolu s ekologickými organizacemi jako například Hnutí Duha dále poukázala na to, že v ČR převládá intenzivní monokulturní hospodaření s velkými lány. Pestrá krajina, která poskytuje životní prostor predátorům, by se podle nich s přemnoženými hlodavci vypořádala lépe.
Ornitologové zároveň upozorňují, že v ČR zbývá posledních zhruba 100 párů sýčka a jeho populace na pokraji vyhubení. Hraboši patří mezi jejich preferovanou potravu, proto je pro ně jejich hubení jedem nebezpečné. Velká populace sýčků žije na severozápadě Česka, kde je podle ČSO velké množství rodinných farem a statků. Zhruba třetina populace je v Ústeckém kraji.
Autor: Česká společnost ornitologická (ČSO).
Zdroj: ČTK
Bře 22, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Téměř pět milionů korun chce rozdělit Jihomoravský kraj vodním záchranářům, včelařům a neziskovým organizacím. Vodní záchranáři by měli dostat 2,5 milionu korun, uvedla v tiskové zprávě mluvčí kraje Alena Knotková. V dotačním programu včelařů je téměř 1,5 milionu. Milion dostanou neziskové organizace jako například Armáda spásy nebo Český červený kříž. Podporu ve všech třech oblastech musí ještě schválit zastupitelé.
U vodních záchranářů by měly peníze mířit Vodní záchranné službě Brno-město a pobočným spolkům Vodní záchranné služby ČČK Křetínka, Blansko, Brno nebo Nové Mlýny. „Na nádržích, jako jsou právě Nové Mlýny, Brněnská přehrada nebo i Křetínka, to čím dál více ožívá moderními vodními sporty. Nese to s sebou ale i větší riziko úrazů, a je proto velmi důležité, abychom měli kvalitně vybavené a proškolené záchranáře, kteří budou připravení kdykoliv zasáhnout,“ uvedl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Peníze půjdou na vybavení, výstroj, údržbu a výcvik.
Podpora zamíří i neziskovým organizacím, jako jsou například Český červený kříž v Brně a Blansku, Armáda spásy, ADRA, Horse Emergency, nebo Sirius a Jihomoravská brigáda Svazu záchranných brigád kynologů ČR. „Pro neziskovky jsme schválili skoro milion korun. Dokáží často mnohem lépe než stát nebo kraj pomoci, kde je potřeba. Společně jsme prošli těžkými zkouškami kolem tornáda nebo pomoci uprchlíkům, a proto jsme rádi, že můžeme dál spolupracovat,“ řekl Grolich. Peníze pomohou například při výcviku záchranných psů, s organizací školení nebo přípravou terénních týmů na mimořádné situace.
Peněz z kraje by se měli dočkat i včelaři. „Vyčlenili jsme 1,45 milionu korun. Celkem tak podpoříme 34 základních organizací Českého svazu včelařů nebo včelařských spolků,“ uvedl hejtmanův náměstek Jan Zámečník (KDU-ČSL). Peníze poslouží například na výsadbu medonosných rostlin nebo na výchovu včelařského „dorostu“. „Naším cílem je pomoct prostřednictvím organizací svazu včelařů a včelařských spolků sdružujících na 5000 zájmových včelařů vytvořit odborně-materiální zázemí pro chov silných a zdravých včelstev na jihu Moravy. Hospodářská a ekologická funkce včel je ve společnosti i v krajině nezastupitelná,“ dodal Zámečník.
Autor: Jihomoravský kraj
Zdroj: ČTK
Bře 19, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ekologické zemědělství (EZ) v ČR se soustřeďuje hlavně v horských a podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem. Vyplývá to z poslední ročenky ekologického zemědělství ministerstva zemědělství. Podle ní se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558.124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy. Podíl orné půdy v režimu ekologického zemědělství se podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba deset procent na 103.000 hektarů. Podle ministerstva to naznačuje, že přibývá farmářů hospodařících v režimu EZ, kteří se zaměřují na pěstování plodin a chov zvířat.
Ke konci roku 2021 hospodařilo ekologicky 4794 farem, meziročně o 2,8 procenta více. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) loni uvedl, že v roce 2022 jich bylo již přes 5000. Podle zprávy je zastoupení EZ v jednotlivých krajích nerovnoměrné a největší obhospodařované plochy jsou jsou v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje. V těchto pěti krajích se nachází téměř 60 procent ploch v EZ. Podle programového prohlášení vlády by se do roku 2030 měla do režimu EZ přesunout čtvrtina zemědělské půdy s důrazem na ornou půdu.
Zpráva uvádí, že ČR patří k zemím s největší průměrnou velikostí zemědělských podniků jak v konvenčním, tak ekologickém zemědělství. Průměrná velikost ekofarem je 116 hektarů. Podle zprávy v ekologickém zemědělství převládají velké podniky a čtvrtina všem farem hospodaří na 80 procentech ploch ekologického zemědělství.
Stejně jako v předchozích letech se v roce 2021 na orné půdě v ekologickém zemědělství nejvíce pěstovaly obiloviny. Zemědělci je pěstovali na 43 procentech orné půdy, nejčastěji pšenici a oves. Na 43 procentech orné půdy se pěstovaly pícniny. Produkce bio obilí v roce 2021 poprvé překonala 110.000 tun.
Na farmách v ekologickém režimu zemědělci chovali téměř 440.000 kusů zvířat. Nejvíce se chovalo skotu, přes 278.000 kusů. Farmáři měli přes 75.000 ovcí. Výrazně přibylo drůbeže, které se chovalo přes 32.000 kusů, meziročně to je o oproti roku 2020 nárůst o 31 procent. Nejvíce se na nárůstu podílel chov nosnic. Prasat bylo v ekofarmách zhruba 2000 kusů.
Dlouhodobě 90 procent produkce masa v bio kvalitě, které je produktem ekologického zemědělství, tvoří hovězí maso. V roce 2021 to bylo 8918 tun, což je z celkové produkce hovězího v ČR 11 procent. V roce 2021 bylo zaregistrování 944 výrobců biopotravin.
Zpráva uvádí, že v zemích střední a východní Evropy lidé za bio potraviny utrácí stále poměrně málo peněz, v ČR se podle posledních dat za rok 2020 útrata pohybuje kolem 22 eur za rok, což je podle aktuálního kurzu zhruba 530 Kč. V Evropě je dlouhodobě nejvyšší spotřeba ve Švýcarsku, kde každý ročně utratil v přepočtu přes 10.000 Kč, v Dánsku přes 9000 Kč a v Rakousku zhruba 6000 Kč.
Zpráva uvádí, že podle odhadů se na spotřebě potravin v EU produkty ekologického zemědělství podílí z pěti procent, v ČR je to méně než dvě procenta.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Bře 2, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Na český trh vstoupila dánská společnost Agreena, která se věnuje takzvanému regenerativnímu zemědělství. Jde o hospodaření zaměřené na šetrný přístup k půdě například omezením orby nebo využití hnojiv. Nabízí také možnost získat certifikáty za ukládání uhlíku do půdy, které lze prodat. Novinářům to řekl výkonný ředitel společnosti Simon Haldrup.
Náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek (KDU-ČSL) uvedl, že tento způsob hospodaření zatím česká legislativa nezná. Z pohledu ministerstva může podle něj být ukládání uhlíku novým obchodním modelem pro zemědělství nebo lesnictví.
Farmáři se mohou do programu společnosti hlásit do června. Haldrup řekl, že společnost doposud působila v 15 zemích EU i například na Ukrajině. Loni spolupracovala se 400 farmáři, kteří hospodaří na 571.000 hektarech půdy. Je to desetkrát více, než byla plocha v roce 2021.
Uvedl, že společnost funguje tak, že se nejdříve farmáři přihlásí ke spolupráci, firma odhadne jejich potenciální zisk podle údajů o polích. Poté s podporou poradců naplánuje postup obdělávání polí a následně po sklizni nahlásí údaje. Firma pak ověřuje pomocí satelitního sledování data, která jsou auditovaná nezávislou společností. Farmář poté dostane na základě vyhodnocení ukládání oxidu uhličitého certifikát podle míry využití postupů regenerativního hospodaření. Může dostat až tři na hektar půdy, aktuální cena na trhu je podle společnosti 25 až 50 eur (asi 590 až 1180 Kč) za jeden certifikát.
Agreena nabízí spolupracujícím farmářům prodej certifikátů za 15procentní poplatek. Stejně vysoký poplatek se platí také za vydání certifikátu. Skřivánek řekl, že u regenerativního zemědělství zatím neexistuje žádná certifikace, kterou by udělovaly úřady a je založena na výsledcích práce soukromých firem. Z pohledu státu podle něj nyní není jasné stanovisko, jak k produktům z tohoto druhu zemědělství přistupovat, na rozdíl od označení bio, které je produktem ekologického zemědělství.
Náměstek dále uvedl, že pravidla a definice takzvaného uhlíkového zemědělství, které je postavené na ukládání uhlíku do půdy, je součástí návrhu nařízení, který loni zveřejnila Evropská komise. Cílem je vytvořit transparentní a důvěryhodný certifikační rámec, jehož použití by mělo být dobrovolné. Měla by se také stanovit jednotná pravidla pro ověřování pohlcování uhlíku. Doplnil, že podle EK by to mělo přispět k rozvoji průmyslových technologií. „V zemědělství a lesnictví mohou být postupy uhlíkového hospodaření novým obchodním modelem,“ dodal.
Autor: Agreena
Zdroj: ČTK
Úno 1, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Investice do technologií šetrných k přírodě, zvířatům a krajině podpoří ministerstvo zemědělství (MZe) do roku 2027 přibližně deseti miliardami korun. Zemědělci budou moci dotaci použít například na robotická zařízení nebo systémy automatického řízení traktoru. Žadatel bude moci získat až 30 milionů korun. Příjem žádostí o podporu začne letos v létě, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Dotace mají umožnit nákup technologií šetrných k životnímu prostředí.
„Plánujeme podporovat pořízení většiny dostupných šetrných technologií precizního zemědělství, jako jsou zařízení využívající družicové systémy k automatickému řízení traktoru, polní roboty, systémy řízení postřikovačů, rozmetadel nebo secích strojů,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). V živočišné výrobě přispěje MZe zemědělcům například na robotická zařízení. Rozpočet dotačního titulu na podporu zemědělských investic z českých i evropských zdrojů je přibližně deset miliard korun. „Příjem žádostí předpokládáme spustit přibližně od července letošního roku,“ uvedl úřad.
Na investice do technologií budou moci zemědělci získat dotaci pokrývající 40 procent nákladů. Mladí začínající farmáři dostanou navíc dalších deset procent, a pokud hospodaří ekologicky, tak dalších deset procent. Podpora tak může dosáhnout až 60 procent nákladů, maximálně ale 30 milionů korun.
Ve Strategickém plánu Společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027 ministerstvo původně počítalo také s podporou precizního zemědělství ve formě platby na obhospodařované hektary. Loni se ale situace na zemědělských trzích zásadně změnila a ceny energií a krmiv výrazně stouply. Zemědělci tak sami začali hledat úspornější metody hospodaření. „Vzhledem k tomu, že se postupy precizního zemědělství rozšiřují přirozeně, mohly by být přímé platby považovány za účelové,“ zdůvodnil resort, proč se pro letošní rok rozhodl podporu precizního zemědělství v přímých platbách pro letošní rok nespouštět. Místo toho se soustředí právě na investice do technologií.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Led 23, 2023 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Podpora obnovitelných zdrojů energie v zemědělství by měla směřovat pouze k firmám, které se oboru věnují. V tiskové zprávě to uvedl Zemědělský svaz ČR. Rozvoj takzvané agrovoltaiky chce podpořit ministerstvo životního prostředí (MŽP) tím, že umožní instalaci fotovoltaických panelů například ve vinicích nebo sadech.
Podle svazu ale hrozí zneužití podpory energetickými firmami, které by mohly čerpat podpory určené primárně pro podporu zemědělství. Svaz upozorňuje na to, že definice aktivního zemědělce je nyní stanovena příliš volně a vejdou se do ní i podniky, které zemědělskou činnost nevykonávají.
MŽP už loni uvedlo, že pracuje na novele zákona, která by umožnila umístit fotovoltaické panely na půdu patřící do zemědělského půdního fondu. V takovém případě musí být splněny podmínky ochrany půdy definované zákonem. Podle úřadu by novela měla umožnit panely umístit například do sadů, chmelnic nebo vinic.
Svaz uvedl, že čeští zemědělci mají zájem o obnovitelné zdroje energie, kterými mohou zajistit energii pro vlastní potřebu a zároveň diverzifikovat své podnikání. Možný přínos vidí hlavně v budování solárních elektráren na střechách budov, díky kterým mohou využít poměrně rozsáhlých ploch bez ničení zeleně. Možné využití svaz spatřuje také u trvalých kultur jako jsou právě vinice nebo chmelnice, které zmiňovalo ministerstvo.
„V případě rozvoje agrovoltaiky se obáváme, aby nedošlo ke zneužití ze strany energetických firem. Proto by podpora tohoto systému měla být navázána výhradně na aktivní zemědělce,“ uvedl předseda svazu Martin Pýcha. Poukázal na to, že zemědělci se často setkávají s nedostatečnou kapacitu pro připojení nových zdrojů ze strany velkých výrobců energie, kteří také jejich připojení blokují.
Podle svazu by měla být podpora agrovoltaiky vázána na status aktivního zemědělce, který definují pravidla Společné zemědělské politiky EU. Aktivní zemědělec musí mít minimálně jeden hektar ve Veřejném registru půdy (LPIS) a splnit některou z daných podmínek. Za zemědělského podnikatele může být považován také podnik, jehož příjmy nebo výnosy ze zemědělské činnosti tvoří minimálně 30 procent z příjmů nebo výnosů žadatele o dotace.
Autor: Zemědělský svaz ČR
Zdroj: ČTK
Zdroj FOTO: technickytydenik.cz
Pro 4, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Monitoring eroze zemědělské půdy v Česku zaznamenal za posledních deset let přes 2500 erozních událostí, z toho na více než 260 místech se objevily opakovaně. V tiskové zprávě to uvedl Státní pozemkový úřad (SPÚ). Podle ekologů z Hnutí Duha může být případů výrazně více, protože monitoring vyplývá z dobrovolného hlášení.
Ministerstvo zemědělství chce od roku 2024 rozšířit podíl ploch s přísnější protierozní ochranou. Zpřísnění ochrany může podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR ohrozit pěstování například kukuřice nebo brambor.
Monitoring je společný projekt pozemkového úřadu a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. „Díky podkladům bylo do vyššího stupně ochrany přesunuto již víc než 5500 hektarů půdy,“ uvedl ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu. Největší množství případů eroze zaznamenal monitoring v květnu a červnu.
Hnutí Duha poukázalo na to, že monitoring je přitom postaven na dobrovolném hlášení. „Dle Výzkumného ústavu melioraci a ochrany půdy je v rámci monitoringu eroze zachyceno pouze jedno až osm procent erozních událostí ročně. Posledních pět let bylo zachyceno od 250 po více než 400 erozí. I při nejoptimističtějším odhadu tak v České republice dochází k více než tři tisícům odnosů nenahraditelné ornice ročně. Může ale jít i o desetitisíce událostí,“ uvedl zemědělský expert hnutí Martin Rexa.
Podle ministerstev zemědělství a životního prostředí je erozí ohroženo až 60 procent zemědělské půdy. V silně ohrožených oblastech od příštího roku ministerstvo zemědělství omezí osevní plochu jedné plodiny ze současných 30 na deset hektarů. Od roku 2024 by se dále mělo zpřísnit zařazení polí do stupně erozní ohroženosti.
Mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha označil počet případů eroze zaznamenaný monitoringem za pozitivní zprávu. „Ukazuje, že díky správné péči zemědělců se daří předcházet erozním událostem na drtivé většině zemědělských pozemků. Ročně je erozí zasaženo mezi dvěma až třemi tisíci hektary zemědělské půdy, což představuje necelé promile celkové výměry a zpravidla jde o události vyvolané přírodními jevy,“ uvedl. Přísnější pravidla podle něj znemožní pěstování takzvaných širokořádkových plodin, jako jsou kukuřice, cukrová řepa nebo brambory.
Na komplikace, které rozšíření plochy ohrožené erozí zemědělcům přinese, upozornil v dopise náměstka ministra zemědělství Pavla Sekáče také prezident Agrární komory Jan Doležal. Zmiňuje v něm mimo jiné, že snížení osevních ploch povede k omezení chovu dojnic, protože tím ubyde krmiva.
Na sněmovním zemědělském výboru Sekáč upozornil, že do režimu půdy ohrožené erozí spadne její značná část v ČR. Problematické to podle něj může být například na Vysočině. Zemědělcům je potřeba nabídnout řešení, jak budou moci hospodařit, řekl. Ministerstvo uvedlo, že výzkumný ústav meliorací k tomu připravuje návrhy.
Rexa doplnil, že podmínky zemědělských dotací k redukci erozí, jsou nastaveny velmi benevolentně a zatím není jasné, jakým způsobem se ochrana od roku 2024 rozšíří. „Základem je do krajiny vrátit pestrost, tedy smysluplně zmenšit bloky polí a navrátit alespoň část ztracených mezí, remízků, mokřadů nebo stromořadí,“ dodal.
Autor: SPÚ
Zdroj: ČTK
