Lis 24, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Nový biostimulátor růstu nazvaný MTU, který vyvinuli čeští vědci, dokáže snížit spotřebu dusíkatých hnojiv až o 15 procent a zvýšit výnosy plodin. Látka také zvyšuje odolnost rostlin proti vysokým teplotám a suchu. Novinářům to řekl Jaroslav Nisler z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, který na jejím vývoji pracoval přes deset let. Licenci na výrobu látky vlastní britská společnost Intracrop, která ji ve svém produktu Status chce příští rok uvést na český trh a považuje jí za zásadní objev.
Látku MCU vznikla v Laboratoři růstových regulátorů, což je společné pracoviště Univerzity Palackého a Akademie věd ČR. Nisler uvedl, že látka zabraňuje rozpadu chlorofylu, který se pak hromadí v rostlinách. Díky tomu mohou absorbovat více oxidu uhličitého, vyrobí více cukru a ten poté využijí k růstu hlavně kořenů a mohou vstřebávat více živin z půdy.
Při pokusu Poznaňské univerzity v Polsku při aplikaci jedné dávky produktu Status stoupl výnos o 13 až 14 procent a při aplikaci dvou dávek o 19 procent. Pokusy společnosti Intracrop také ukázaly, že při nižší aplikaci dusíkatých hnojiv se při použití jejich produktu dosáhlo stejného výnosu jako při běžném hnojení.
Podle Nislera je velký přínos objevu ve zvýšení odolnosti rostlin proti změnám klimatu. „Rostliny, které nejsou stresované, na běžném poli mohou mít o deset až 20 procent více chlorofylu. Rostliny trápené suchem nebo vysokou teplotou mohou mít po aplikaci této látky až o 50 procent více chlorofylu, což je velice významné,“ řekl. Zmínil také, že množství vyráběného produktu se používá ve velmi malém množství. Půl gramu látky se používá na postřik jednoho hektaru a testy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ukázaly, že nemá negativní vliv na životní prostředí.
Vědci poukazují také na to, že velká výhoda látky MCU je ve snižování množství hnojiv, které zemědělci na polích používají. Ředitel Ústavu experimentální botaniky Jan Martinec upozornil na nedostatek hnojiv způsobený válkou na Ukrajině a rostoucími cenami hlavně plynu, který je k výrobě dusíkatých hnojiv nezbytný. „Naše látka může ovlivnit miliony lidí na celém světě,“ doplnil.
Ředitel společnost Intracrop Mark Palmer řekl, že ve Velké Británii již látku testovali farmáři na řadě plodin včetně například kukuřice, pšenice, řepky, brambor nebo ovoce a zeleniny. Uvedl, že farmáři měli díky aplikaci látky o pět až 15 procent vyšší výnosy a měli pozitivní zpětnou vazbu od pěstitelů. Společnost podle něj považuje jejich produkt za „svatý grál budoucnosti“ a plánuje ho uvést na český, maďarský a polský trh. Cílem společnosti je látku prodávat ve všech zemích EU, Spojených státech a Kanadě nebo také v Turecku a na Ukrajině.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Lis 21, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ministerstvo zemědělství (MZe) v příštích třech letech rozdělí 251 milionů korun v programu Země mezi 22 výzkumných projektů. Projekty byly vybrány podle aktuálních a dlouhodobých cílů rozvoje českého zemědělství, zaměří se mimo jiné na snížení spotřeby pesticidů nebo hnojiv.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) uvedl, že jeho resort chce podpořit rozvoj metod hospodaření, které se zaměřují na efektivní využití zemědělských vstupů. Důležité je to podle něj i kvůli současné situaci způsobené válkou na Ukrajině, kvůli které se zemědělci v Evropě potýkají s růstem cen hnojiv a jejich nedostatkem.
„Podpoříme i výzkum opatření a zemědělských postupů, které přispějí ke snížení emisí skleníkových plynů ze sektoru zemědělství. Prioritou je tedy výzkum metod hospodaření, které pomohou naplnit cíle v oblasti ochrany klimatu i zlepšení stavu půdy a vody v ČR,“ doplnil Nekula.
Do programu se přihlásilo 88 projektů. Jedním z těch, které ministerstvo podpoří, je také výzkum zabývající se prevencí vzniku kůrovcových kalamit. Ministerstvo uvedlo, že dříve podpořilo například výzkum, ze kterého vzešla metoda na odhalení falšování medu a setého máku.
Zdroj: ČTK
Autor: MZe
Lis 3, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ekologická organizace Hnutí Duha dnes vyzvala ministerstvo zemědělství k dalšímu snižování využití syntetických pesticidů v zemědělství a podpoře monitoringu jejich spotřeby v EU. Ekologové dopoledne v Praze výzvu předali zástupcům ministerstva zemědělství (MZe). Na pozdějším setkání s médii uvedli, že není možné říci, zda a o kolik spotřeba pesticidů v Česku klesla, neboť chybí data. Mluvčí MZe Vojtěch Bílý v tiskové zprávě uvedl, že k poklesu využití pesticidů v Česku pomáhá třeba zákaz některých pesticidů i podpora precizního zemědělství.
„Neříkáme, že ta situace v České republice se lepší nebo horší. To nemůžeme tvrdit, protože ta data nemáme. Jisté je, že pesticidy nacházíme v životním prostředí a víme o jejich negativních dopadech. To je to, na co bychom se měli soustředit,“ řekl Martin Rexa z Hnutí Duha. Ekologové připomněli, že různé pesticidy škodí třeba nervové soustavě a hormonálnímu systému lidí i biodiverzitě.
Rexa podotkl, že zemědělci i politici často odkazují na data o prodeji pesticidů napříč EU. „Proto to vypadá, že spotřeba v České republice je podprůměrná, vlastně nižší než v některých jiných státech. Proto se říká, že v České republice se používá třeba čtyřikrát méně pesticidů než v Nizozemsku nebo v Belgii,“ řekl Rexa. Podle něj však toto srovnání nefunguje, neboť nepřináší data o konečné spotřebě a neodráží to, že se různé státy specializují na plodiny s různými nároky.
Podle ekologa také chybí kvalitní data o toxicitě jednotlivých pesticidů, neboť současný evropský harmonizovaný ukazatel rizika je nedostatečný a k jeho přepracování vyzval třeba Evropský účetní dvůr a Německá agentura pro životní prostředí. Rexa dodal, že EU sice řeší nařízení o zemědělských vstupech a výstupech, ale vypadá to, že každoroční sběr dat z unijních států bude nejdříve od roku 2028. Poznamenal, že Česko patřilo ke státům prosazujícím sběr dat mírnější formou.
Pavel Rotter z Mendelovy univerzity v Brně upozornil na to, že problém je koktejl pesticidů v přírodě, kdy se látky mohou navzájem posilovat. Dopady tak testy jedné látky před vpuštěním na trh neodhalí. Podle Rottera se také látka může v laboratoři chovat jinak než v půdě přesycené pesticidy, která další pesticid odbourává pomaleji. Rotter řekl, že intenzivní zemědělství se sice bez pesticidů neobejde, průzkumy ale ukazují, že jsou nadužívány. Míní, že v Česku chybí nezávislé faremní poradenství a také je třeba šetrnější přístup ke krajině, k čemuž vládu Hnutí Duha vyzvalo. Podle mluvčího MZe z dat Eurostatu vyplývá, že se na polích v ČR každoročně používá méně pesticidů.
„Pomáhá tomu zákaz některých účinných látek, dotační podpora šetrného hospodaření nebo zavádění precizních technologií,“ sdělil Bílý. Zmínil, že Česko mimo jiné zavedlo povinnost pěstování jedné plodiny na erozně ohrožených půdních blocích na maximálně výměře 30 hektarů a do roku 2030 chce, aby bylo v Česku spravována v ekologickém režimu čtvrtina zemědělské půdy.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Říj 4, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Na obnovu větrolamů, tedy tradičních krajinných prvků s významnou protierozní funkcí, se zaměří vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Chtějí vyhodnotit jejich účinnost a přijít s doporučením, jak je nejlépe využívat v současné krajině zasažené klimatickou změnou, suchem, větrnou erozí i degradací půdy, oznámila mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová. Větrolamy vznikaly na českém území v polovině minulého století.
„Zakládání souvisí s kolektivizací zemědělství, scelováním pozemků a centrálním plánováním struktury krajiny. Předtím plánování a optimalizace větrolamů v dnešním pojetí v podstatě nebylo potřeba, krajina byla pestrá a členitá, jelikož odrážela vlastnické vztahy k pozemkům,“ uvedla Hana Středová z fakultního ústavu aplikované a krajinné ekologie.
Životnost větrolamů vysazovaných před více než půlstoletím se chýlí ke konci. Kvůli rychlému dosažení protierozního efektu je tvořily dynamicky rostoucí, ale poměrně krátkověké dřeviny. Proto je čas přistoupit k jejich obnově.
„Na tuto potřebu reaguje projekt, který kromě primární protierozní funkce větrolamů cílí i na jejich funkci ekologickou, estetickou, mikroklimatickou a krajinotvornou,“ uvedla Středová. Výsledky projektu poskytnou metodiku hodnocení větrolamů a budou využitelné při krajinném a územním plánování. Cílem je dosáhnout takové krajinné struktury, která bude schopna efektivně čelit různým nepříznivým vlivům, k nimž patří i větrná eroze.
Větrem unášené prachové částice přispívají kromě degradace půdy i ke zhoršování kvality ovzduší. I proto vědci z agronomické fakulty při dlouhodobém výzkumu větrné eroze vyvinuli a patentovali deflametr s aktivním lapačem půdních částic unášených větrem, který stanovuje jejich množství a zrnitostní složení. Zachycené částice hodnotí speciální software.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Zář 29, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ministerstvo životního (MŽP) prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke strategickému plánu zemědělských dotací na další období mezi lety 2023 až 2027. Připojilo k němu připomínky, které může ministerstvo zemědělství do finální podoby plánu zapracovat před tím, než ho předloží ke schválení vládě.
Hnutí Duha v tiskové zprávě upozornilo na to, že požadavky MŽP se shodují s připomínkami ekologů, kteří upozorňují na to, že bez přísnější ochrany biodiverzity v krajině vláda nemůže splnit svůj programový cíl vyčlenit do roku 2030 desetinu zemědělské půdy pro meze, remízky nebo nesečená místa na loukách.
Strategický plán dotací určuje pravidla pro jejich čerpání na další období. Již prošel hodnocením dopadů na životní prostředí od společnosti Integra Consulting. Podle ní bude mít koncepce dotací jako celek jen mírný pozitivní vliv. Ministerstvo životního prostředí podle hnutí podpořilo zásadní požadavky ekologů, kteří již dříve upozorňovali na to, že plán dotací není dostatečně ambiciózní v péči o krajinu.
Ministerstvo mimo jiné žádá o postupné rozšiřování ploch zásadních pro ochranu biodiverzity, jako jsou meze, remízky, úhory či nesečené plochy na loukách, uvedlo hnutí. Koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha Martin Rexa k tomu uvedl, že nastavení dotací nepřipraví dostatečně krajinu na dopady klimatické změny.
„Výzvy, před kterými česká krajina i zemědělci stojí, si žádají využít veřejné dotační prostředky ambicióznějším způsobem. Ministryně (životního prostředí Anna) Hubáčková logicky a správně žádá změny pro pestřejší a klimaticky odolnější krajinu. Ukáže se nyní, jak moc je hlasitě proklamovaná spolupráce obou ministerstev skutečně účinná,“ uvedl.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) by podle Rexy měl požadavkům MŽP vyjít vstříc před tím, než finální podobu materiálu předloží vládě. Strategický plán dotací musí poté schválit Evropská komise. Nastavení dotací kritizovaly letos opakovaně Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, kterým vadí hlavně přesun větší části peněz k menším farmářům. Svazy také upozorňovaly na dopad Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a varovaly, že environmentální ambice EU mohou vést ke snížení zemědělské produkce. Na protestních akcích požadovaly také odklad některých environmentálních opatření.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Zář 1, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Projekt vědců Mendelovy univerzity v Brně a dalších partnerů pomůže pěstitelům zeleniny zavčas odhalit škodlivé organismy, které způsobují největší ztráty. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
Odborníci se soustředili na detekci například háďátek, fytoplazmy stolburu rajčat nebo bílé hniloby česnekovitých. „Pěstitel nebo i zahrádkář za námi může přijít se vzorkem, když si není jistý, a my mu jsme schopní potvrdit, jestli je to daná choroba nebo něco jiného. Například u fytoplazmy jsou projevy v určitých fázích velmi podobné různým fyziologickým poruchám spojeným třeba s nevhodnou výživou. U nás v laboratoři pěstitel získá potvrzení, že opravdu jde, nebo naopak nejde o danou chorobu,“ uvedl Tomáš Vyhnánek z Ústavu biologie rostlin.
K detekci vybraných patogenů využívají odborníci na Agronomické fakultě analýzu druhově specifické DNA pomocí metod molekulární genetiky. „Zjišťování probíhá na podobné bázi, jako se dnes provádí testování koronaviru v lékařství, a to především s využitím PCR metody v reálném čase,“ popsal koordinátor projektu za univerzitu Aleš Knoll z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat.
To, na které choroby se vědci mají zaměřit, předem vybírali pěstitelé prostřednictvím dotazníku. Cílem projektu tak bylo co nejvíce reagovat na aktuální potřeby českého a slovenského zelinářství. „Například u fytoplazmy stolburu rajčat dochází k deformaci rostlin. Je to onemocnění přenášené bodavě savým hmyzem a působí velké problémy z hlediska výnosu. Stejně tak u bílé hniloby česnekovitých může dojít ke snížení výnosů, když se objeví například při skladování česneku nebo cibule. To potom může vést ke kontaminaci větší části produkce,“ doplnil Vyhnánek.
Díky včasnému a správnému určení škodlivých organismů jsou tak podle odborníků pěstitelé schopní minimalizovat nejenom produkční, ale i finanční ztráty. Dalším kladem je umožnění cíleného použití chemických přípravků na ochranu rostlin, a tedy možnost snížení jejich dopadu na životní prostředí.
Kromě odborníků z univerzity se do projektu přeshraniční spolupráce zapojili také vědci z Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě a Slovenské polnohospodářské univerzity v Nitře. Věnovali se především virovým patogenům a hledali u zeleniny také geny odolnosti vůči vybraným fytopatogenům. Projekt potrvá do ledna příštího roku. Díky nákupu nového vybavení ale vědci budou moci pokračovat ve stejné činnosti i do budoucna.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Srp 31, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Českou biopotravinou roku je Bio sýr s bílou plísní z Ekofarmy Javorník, který zvítězil také v kategorii biopotravina živočišného původu. Odborná porota vítěze vybrala ze 120 přihlášených produktů. Na tiskové konferenci to dnes oznámili organizátoři soutěže a ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Dodal, že v ČR meziročně přibylo více než 260 ekologických zemědělců.
Vyhlášení vítěze soutěže také zahájilo 18. ročník osvětové kampaně ministerstva zemědělství nazvané „Září – Měsíc biopotravin a ekologického zemědělství“. Nekula řekl, že v Česku stále přibývá farem, které se věnují ekologickému zemědělství. „V loňském roce bylo registrováno 4790 ekologických zemědělců, letos jich je již 5057,“ uvedl.
Doplnil, že každý Čech v průměru spotřebuje biopotraviny za zhruba 550 korun. České ekologické farmy podle Nekuly patří ke světové špičce. „Loni inspektoři uskutečnili na 7000 kontrol ekologické produkce a z toho dostalo ministerstvo pouze 60 podnětů k zahájení řízení o přestupku,“ dodal.
V soutěži získal ocenění pro nejlepší biovíno Tramín červený 2019 z vinařství Víno Marcičák.
Jako nejlepší biopotravinu rostlinného původu porota vybrala Sunday Morning bylinný čaj od společnosti Native Way. Ocenění pro výrobky pro gastronomii dostal bio černý rybízový džem od společnosti Marmelády Šafránka. Cenu pro steaková biomasa získal hovězí Sirloin steak z farmy Mitrovský dvůr.
Kateřina Urbánková ze Svazu ekologických zemědělců Pro-bio řekla, že v ČR lze již v bio kvalitě sehnat víno, pivo, maso, ovoce, zeleninu či mléčné výrobky. Jako výzvu v oblasti biopotravin vidí například jejich zařazení do školního stravování.
Ekofarma Javorník získala ocenění pro nejlepší biopotravinu roku i loni se svým tvarohem. Hospodaří v CHKO Bílé Karpaty na 1660 hektarech půdy, z toho 420 je orná půdy a 1200 hektarů jsou louky a pastviny. Věnuje se rostlinné i živočišné výrobě. Na farmě chovají zhruba 500 kusů skotu.
Kampaň ministerstva má za cíl podporovat ekologické zemědělství a zájem o bioprodukty. V záři v rámci kampaně například spustí mapu bio hovězího na webu myjsmebio.cz. Bude se konat také řada regionálních akcí jako farmářské trhy, dožínky v Praze na Letné nebo festival bio vín a sýrů v Mikulově.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Srp 27, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Zemědělci nebudou muset příští rok osít pole stejnými plodinami jako letos, umožňuje to výjimka z ekologických pravidel. Budou také moci osít plochy, které by jinak musely zůstat ladem. Na agrosalonu Země živitelka o přijetí výjimek informoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Umožnila je Evropská komise jako pomoc zemědělcům zasaženým růstem cen energií pohonných hmot nebo krmiv.
Nekula uvedl, že komise zatím neschválila ČR návrh strategického plánu dotací na období mezi lety 2023 až 2027. Výjimky mají zemědělcům poskytnout čas na plánování osevních postupů. Osít takzvaný úhor, který je vyčleněný jako neprodukční plocha, mohli i letos.
Nekula uvedl, že bude platit několik omezení. „Tyto plochy, které lze na tuto výjimku rozorat, nemohou být osety kukuřicí, sójou nebo rychle rostoucími dřevinami,“ řekl. Ministerstvo upozornilo na to, že možnost osít pole, která by ležela ladem, neznamená, že se zruší povinnost vyčleňovat stanovené procento ochranných pásů nebo meziplodin vázajících dusík. Netýká se to také zemědělců žádajících o takzvané ekoplatby, ti musí stále plnil podmínky stanoveného procenta neprodukčních ploch. Úkolem ekoplatby je přispět k plnění specifických cílů zaměřených ke zmírňování změn klimatu či přispívat k ochraně biologické rozmanitosti, není určena k podpoře produkce.
Díky výjimce z takzvané rotace plodin budou moci zasít příští rok na poli opakovaně stejnou plodinu jako letos. Platit bude i v roce 2024, kdy ale již bude nutné, aby alespoň 40 procent půdy zemědělci oseli jinou plodinou než v roce 2023. Budou muset také vyčlenit čtyři procenta orné půdy jako úhor, krajinný prvek a ochranný pás.
Podle ministerstva není zavedení výjimek rozhodně ústupem od environmentálních ambicí, které se očekávají od nové společné zemědělské politiky EU, která by měla začít platit příští rok. Nastavení strategického plánu do roku 2027 se nijak nemění.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Srp 26, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Na takzvané chytré technologie v zemědělství chce dát Česko v příštích pěti letech přes miliardu korun. Nejvíc jsou potřeba v prvovýrobě, hlavně v živočišné výrobě, kde schází pracovníci. Fakulta zemědělská a technologická Jihočeské univerzity chce v akademickém roce 2023 / 2024 otevřít obor zaměřený na tyto technologie. Zájem o obor mají i zahraniční studenti. Novinářům to dnes řekli zástupci ministerstva zemědělství, agrární komory a školy.
„Vyspělé zemědělství patří mezi priority našeho resortu, zajistit tak dostatek kvalitních potravin pro obyvatele. Na precizní zemědělství je v plánu společné zemědělské politiky přes jednu miliardu korun pro období příštích pěti let,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL.
Nejvíc chybí pracovníci v živočišné výrobě, jako je produkce mléka a v zemědělské prvovýrobě. Nové technologie se proto zavádí právě tam. „Zejména v zemědělské prvovýrobě, kde je velký problém se sháněním pracovní síly. Zemědělské podniky se tak logicky snaží lidskou práci, tu nejjednodušší, nahradit automatizací, umělou inteligencí, robotickými systémy. Potřeba těchto inovací je i v pěstování zeleniny, v rozvoji akvaponických systémů (kombinující chov ryb a pěstování rostlin),“ řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná
V jižních Čechách některé zemědělské podniky do takzvaného precizního zemědělství investují. Možné zaměstnance jim v kraji ‚vychovává‘ šestice středních odborných škol a zejména Zemědělská a technologická fakulta a Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity (JU) nebo vědecká pracoviště Biologického centra Akademie věd ČR. Zemědělská a technologická fakulta JU zavádí obory zaměřené na tyto technologie. Od akademického roku 2023 / 2024 chce otevřít obor s pracovním názvem Zemědělství 4.0.
„Získali jsme dvacet pět milionů korun na vybavení pracoviště. Pozorujeme velký zájem o chytré technologie, hlásí se k nám studenti ze zahraničí,“ řekl děkan fakulty Petr Bartoš. V prvním ročníku by mohlo obor absolvovat pět studentů.
Autor: MZe
Zdroj: ČTK
Srp 10, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Platnost certifikátu biopotravin nebo bioproduktů se zřejmě prodlouží až na 26 měsíců. Zároveň se zvýší horní hranice peněžité pokuty za klamání spotřebitele v souvislosti s prodejem výrobků označených tak, že pocházejí z ekologického zemědělství. Novelu zákona o ekologickém zemědělství, která tyto novinky přináší, dnes schválil Senát.
Nyní ji dostane k podpisu prezident. Zavádí také novou povinnost poskytovatelů přístupu k internetu, kteří budou muset blokovat přístup k webovým stránkám nabízejícím nebezpečné potraviny.
Zákon má vstoupit v účinnost prvním dnem druhého měsíce po vyhlášení ve sbírce. Jeho hlavním cílem je zavést nová pravidla z evropských směrnic. Certifikát biopotraviny nebo bioproduktu bude moci platit podle novely až 26 měsíců místo nynějších nejvýše 15 měsíců. Změna souvisí podle zdůvodnění s tím, že evropské nařízení prodlužuje lhůtu mezi kontrolami dodržování pravidel ekologické produkce až na dva roky. Nyní se musejí konat každý rok.
Pojem ekologický podnikatel nahrazuje novela pojmem ekologický zemědělec. Ekologickým zemědělcem bude fyzická nebo právnická osoba evidovaná podle zvláštních předpisů, která hospodaří na ekofarmě. Definice ekofarmy se také rozšiřuje o vodní plochy.
Za klamání spotřebitelů bude podnikatelům hrozit až dvoumilionová pokuta, nyní činí horní hranice jeden milion korun. V letech 2018 a 2019 úřady pokutovaly podle zdůvodnění vždy pět takových přestupků, nejvyšší sankce představovala 20.000 korun.
Novela na základě nových evropských předpisů uzákoňuje zřízení elektronické databáze, která umožní podnikatelům v ekologickém zemědělství nabízet ekologicky chovaná zvířata. Nyní se registr vztahuje podle českého zákona jen na osivo a na rozmnožovací materiál rostlin.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce má nově vést seznam internetových stránek s nabídkou nebezpečných potravin. Seznam bude rovněž obsahovat takové potraviny, které porušují svým obsahem právní předpisy a k jejichž kontrole je inspekce příslušná. Poskytovatelé připojení k internetu by měli mít povinnost do 15 dnů ode dne zveřejnění zablokovat k takové stránce přístup.
Autor: Senát ČR
Zdroj: ČTK
