Čvc 21, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Petici za navrácení deseti procent zemědělské půdy přírodě spustila na internetu liberecká ekologická organizace Čmelák. Jedním z cílů je, aby krajina byla odolnější vůči změnám klimatu. V tiskové zprávě o tom dnes informovali zástupci Čmeláku.
„I když o potřebě obnovy naší krajiny mnozí mluví, ve skutečnosti se ale stále nic zásadního neděje. Nové tůně, remízky či aleje jsou spíše výsledkem práce nadšenců než systematického přístupu státu. Systém zemědělských dotací zemědělce navíc nijak nemotivuje, aby rozčlenili obrovská pole. Proto chceme, aby dotace pobírali jen ti, kdo vyčlení část polí právě na přírodní prvky,“ řekl předseda Čmeláka Jan Korytář.
Podle ekologických aktivistů by toto opatření pomohlo i při hledání vhodných pozemků pro návrat krajinných prvků do zemědělské krajiny. „Stát dnes sice podporuje výsadby stromů v krajině i vytváření tůní a malých vodních nádrží, problém je ale zajistit pro tato opatření potřebné pozemky. Zejména pokud se to týká velkých ploch polí, je to téměř nemožné,“ řekla ředitelka Čmeláka Jana Bujoková.
Čmelák se posledních 28 let zaměřuje na ochranu biodiverzity, zadržování vody v krajině nebo přeměnu smrkových monokultur. Vlastní bezmála 70 hektarů přírodních pozemků, kde vytváří nová místa pro přírodu mimo již existující chráněná území.
Aby vyplácení dotací bylo více navázáno na různá ekologická opatření v krajině, prosazuje Čmelák spolu s dalšími ekologickými nevládními organizacemi i v rámci přípravy nového Strategického plánu zemědělské politiky. Vláda návrh tohoto plánu odeslala na začátku letošního roku Evropské komisi (EK), která k němu v dubnu ministerstvu zemědělství poslala řadu připomínek. Česko by podle EK mělo být ambicióznější hlavně v ekologii.
V současnosti se konají další jednání a finální verze strategického plánu by měla vzniknout do konce září. Musí také projít procesem SEA, který posuzuje hlavně koncepce řešení kvality životního prostředí. Poté by plán měla schválit vláda a do konce roku EK, aby nová pravidla mohla začít platit od začátku příštího roku. Mluvčí ministerstva zemědělství (MZe) na konci června řekl, že resort připravil návrh dotací, které mají zemědělce více motivovat k péči o krajinu. I o tomto návrhu budou podle něj s Evropskou komisí jednat.
Autor: Čmelák
Zdroj: ČTK
Čvc 12, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Lépe zvládat stres způsobený suchem nebo vysokými teplotami mohou révě vinné pomáhat probiotika. Vědci z Mendelovy univerzity jejich působení testují od roku 2019 ve vinohradech Vinařství Pavlov ze skupiny Bohemia Sekt.
„Problémem posledních let je, že srážky nepřichází ve správný moment a rostliny jsou vystaveny permanentnímu stresu. Rostliny postižené suchem jsou častěji napadány škůdci a jsou náchylnější k chorobám,“ uvedl ředitel vinohradnictví skupiny Bohemia Sekt Libor Výleta.
Negativní vliv sucha na rostliny se většinou snaží vinohradníci snižovat pomocí kapkové závlahy, vědci nyní testují vliv probiotik. „Přípravky založené na mikroorganismech, jako jsou probiotika, mají více funkcí. Stimulují přirozené fyziologické funkce rostliny i ve stresových podmínkách, jako jsou sucho a vysoké teploty. Dále pozitivně působí na imunitní systém, takže mohou doplňkově zlepšovat imunitu rostlin. Výhodou je, že jde o přírodní řešení,“ uvedl Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity v Brně.
Probiotika vědci na rostliny aplikují dvakrát nebo třikrát za rok, na rostlinách postřik nezanechává žádné stopy a může tak být použit i těsně před sklizní. „Ukázalo se, že probiotika podporují tvorbu zásobních látek a rostlina tak na jaře vyrovnaněji raší a roste, přestože byl předchozí rok pro ni stresový,“ dodal Pavloušek.
„Abnormalit a teplotních výkyvů je čím dál více, v létě bývá i teplota okolo 35°C. To se projevuje na stavu vody, u mladých výsadeb už bývá nutností kapková závlaha a postupně hrozí, že problém nastane i u starších vinohradů, což jsme dříve neznali. Proto hledáme a zkoušíme nové možnosti, které by stres u rostlin zmírnily,“ dodal Výleta.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Čvn 23, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Priority českého předsednictví v zemědělství budou potravinová bezpečnost, snižování spotřeby pesticidů nebo prevence odlesňování a podpora lesnictví. České předsednictví by se také mělo zabývat rybolovem a označováním potravin. Na setkání s novináři to dnes řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Předsednictví bude podle něj také poznamenané válkou na Ukrajině.
Česko podle Nekuly v následujících měsících musí přijmou roli moderátora či koordinátora, který by měl pomoci hledat kompromisy mezi členskými státy. Jedním ze zásadních témat, které je spojené i s konfliktem na Ukrajině, je zajištění dostatečného množství potravin nejen pro státy EU, ale i pro země v jejím sousedství.
Evropa podle ministra nemůže hledět pouze na vlastní zájem. „EU nejen že je soběstačná a vykazuje slušnou nadprodukci potravin, ale je také největší světový vývozce potravin,“ poznamenal. Potravinová krize hrozí hlavně státům, které jsou závislé na dovozu například obilí z Ukrajiny. EU by tak měla myslet na pomoc zemím například v severní Africe. Jedním z důležitých kroků bylo podle něj zrušení cel na zemědělské a potravinářské produkty z Ukrajiny, které se díky tomu dostanou nejen do zemí EU, ale i do dalších zemí.
„Pokud těmto státům nepomůžeme, může hrozit nedostatek potravin, hladomor a mohlo by to vyvolat další uprchlickou krizi,“ řekl. Zmínil, že se sešel například z tuniskou velvyslankyní, podle které má její země zásoby obilí jen na tři měsíce. „Čekají na to, jak se podaří přes EU dostat větší objem komodit,“ uvedl.
Jedním z důležitých témat bude i používání pesticidů. Podle návrhu Evropské komise by se měla v EU snížit jejich spotřeba o 50 procent do roku 2030. Česko v tomto ohledu patří podle Nekuly mezi premianty a jsou státy, kde se pesticidů používá podstatně více, rozdíly jsou podle něj až extrémní. Česko bude proto usilovat o spravedlivější požadavky na snižování užívání látek pro jednotlivé státy podle toho, jak velký objem pesticidů užívají, řekl.
Dalším tématem bude podle Nekuly odlesňování a lesnictví. Cílem EU by mělo být, aby nedocházelo k navyšování zemědělské produkce, která způsobuje odlesňování zejména pralesů. To může být spojené například s dovozem sóji ze zemí, kde se pěstuje na plantážích vzniklých po vykácení lesů.
Dále se budou řešit rybolovné kvóty a Česko bude mít podle Nekuly velký vliv na to, jak se diskuse povede. „Členské státy kolem tohoto tématu pravidelně vedou intenzivní polemiky až skoro boje,“ poznamenal. Přímořské státy podle něj oceňují to, že Česko v této debatě bude neutrální.
Podle Nekuly je také potřeba, aby se co nejdříve schválily národní strategické plány pro další dotační období a očekává, že na prvním jednání rady ministrů to bude jedno z důležitých témat. „Byl předpoklad, že v těchto dnech některé členské státy budou mít plány schválené a projednané, ale posun tu není,“ dodal.
Česko povede první Radu ministrů zemědělství 18. července v Bruselu. V souvislosti s předsednictvím bude resort organizovat 15 neformálních akcí, například vědeckou konferenci k označování potravin nebo seminář k lesnické strategii EU.
Autor a zdroj: ČTK
Čvn 1, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ochrana půdy nebo problematika světelného znečištění budou patřit mezi témata, na která se chce za svého blížícího se půlročního předsednictví v Radě EU v ekologické oblasti soustředit Česká republika. Novinářům to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, která se ve Stockholmu zúčastnila konference Programu OSN pro životní prostředí Stockholm+50.
„Budeme velmi intenzivně pokračovat v tom, co je nejvíce projednáno, například nařízení o bateriích, o chemických látkách,“ poznamenala ministryně k práci předsednictví v oblasti životního prostředí.
Více zviditelnit chce ale Praha také další témata. „A to je ochrana půdy, kterou bereme jako základ pro zadržení vody v krajině, pro zdravé potraviny, pro lesy, zemědělské užívání. A zvedneme i téma, ve kterém má Česká republika hodně zkušeností, výsledků, vědeckých poznatků, a to je problematika vlivu světelného znečištění jak na lidský život, tak na přírodu,“ dodala ministryně.
Na konferenci Stockholm+50 se sešli politici ze zemí OSN, vědci i zástupci neziskového sektoru. Akce se koná při příležitosti 50. výročí podepsání deklarace OSN o životním prostředí.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Kvě 29, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) podle ekologů usilováním o odklad environmentálních opatření, jako je střídání plodin nebo vyčlenění neprodukčních ploch, riskuje zhoršení biodiverzity a kvality půdy. V tiskové zprávě o tom informovalo Hnutí Duha. Ministr odsunutí těchto opatření zdůvodňuje potřebou zachování potravinové bezpečnosti.
Ministerstvo tento týden oznámilo, že požaduje pro další dotační období v některých ekologických požadavcích na zemědělce větší flexibilitu. ČR podle Nekuly podporuje, aby se odložilo plnění požadavku na rotaci plodin, podle kterého by od příštího roku nesměly být na stejném pozemku pěstovány dva roky po sobě stejné plodiny. „Z důvodu posílení produkce považujeme za vhodné zmírnit požadavek vyčlenění neprodukčních ploch na orné půdě,“ doplnil.
Ekologové považují střídání plodin za jeden ze základních ekologických požadavků, který by měli zemědělci v celé EU plnit od příštího roku. Vláda už letos umožnila hospodařit na plochách, které by jinak měly zůstat ležet ladem, a to v reakci na růst cen potravin a situaci způsobenou hlavně válkou na Ukrajině.
Hnutí upozornilo na to, že neprodukční plochy jako meze, remízky nebo například ochranné pásy kolem vodních toků jsou důležité pro zastavení poklesu biodiverzity, která je již nyní ve špatném stavu, přičemž tato opatření pomáhají i zadržovat vodu v krajině. Podpora biodiverzity je také součástí programového prohlášení vlády, kde se uvádí, že „minimálně desetina zemědělské půdy bude do roku 2030 aktivně chránit opylovače a celkovou biodiverzitu“.
Podle koordinátora zemědělské kampaně Hnutí Duha Martina Rexy je snaha obětovat ekologické ambice krátkozraké řešení. „Ministr Nekula by měl přehodnotit své kroky, které ohrožují dlouhodobou schopnost produkovat potraviny a v rámci EU hledat opatření, která budou výhodná pro lidi i pro přírodu, ne výhodné pro agrobyznys a na úkor přírody,“ uvedl.
Podle hnutí by měla být mimo produkci totiž jen tři až čtyři procenta zemědělských ploch a odložení tohoto požadavku nijak zásadně neovlivní produkci potravin ani ceny obilí. Odvolává se také na výzvu více než 600 světových vědců, kteří před opuštěním environmentálních ambicí varují.
Hnutí Duha za účinnější řešení, než odklad ekologických požadavků považuje úsilí o snížení plýtvání potravinami nebo snižování spotřeby živočišných produktů. Živočišná výroba v EU totiž spotřebuje přes 60 procent vyprodukovaných obilnin na krmiva. „Podle odhadů by stačilo desetinu až třetinu obilnin určených v EU pro dobytek přesměrovat pro přímou spotřebu lidí, aby se výpadek z Ukrajiny nahradil,“ uvádí hnutí.
Autor: Hnutí Duha
Zdroj: ČTK
Kvě 26, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Vědci Univerzity Pardubice vyvinuli chytré senzory, které na polích efektivně řídí závlahu. Novinka měří vlhkost i teplotu půdy a tím pomůže zemědělcům k úsporám a vyšší produkci, uvedla škola v tiskové zprávě.
„Naše chytré senzory umí měřit různé parametry v několika hloubkách půdy. K senzoru se připojí komunikační jednotka, která data o stavu zeminy přenáší na cloudové úložiště, kde je lze analyzovat. Díky tomu je možné monitorovat stav zeminy v čase pro zavlažované systémy, optimalizovat dávkování vody a ovlivnit velikost úrody,“ řekl Tomáš Syrový z Katedry polygrafie a fotofyziky Fakulty chemicko-technologické.
Novinka je z oblasti materiálové tisku. Senzory se tisknou na dřevo. Jsou podle odborníků levnou a ekologickou variantou. „Jako nosiče pro senzory používáme přírodní materiály, zároveň pro senzor nejsou použity žádné kovové materiály. Senzor nijak nezatíží životní prostředí. Jako nosný podklad je ideální dřevo, protože na jeden kus můžeme po opětovném opracování tisknout náš senzor opakovaně,“ řekl Syrový.
Výroba chytrých senzorů je velmi rychlá. Za hodinu jich lze natisknout stovky až tisíce. Tisk chytrých senzorů na dřevo je v materiálovém tisku novinka. Tým chemika Tomáše Syrového proto žádá o evropský patent.
Na projektu Smartfield, jehož výsledkem jsou nové chytré senzory do půdy, spolupracuje Univerzita Pardubice se Západočeskou univerzitou v Plzni, Centrem organické chemie a Výzkumným ústavem rostlinné výroby Jevíčko a firmou AGROSPOL Knínice.
Autor: Univerzita Pardubice
Zdroj: ČTK
Kvě 22, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Stav půdní biodiverzity v české krajině je vinou intenzivní zemědělské produkce velmi špatný. Půda ztratila kvůli velkému omezení vstupu organické hmoty do zeminy schopnost zadržovat vodu a živiny. Na konferenci Fórum pro budoucnost zemědělství a lesnictví to řekl bývalý ministr životního prostředí, biolog a nynější poradce na ministerstvu životního prostředí Ladislav Miko. Česko si podle něj nemůže dovolit pokračovat v péči o krajinu beze změny přístupu.
Miko upozornil, že již nelze mluvit pouze o udržování rozmanitosti organismů v půdě a krajině. „Dostali jsme se do takové krize, že ji (půdu) bude nejprve třeba obnovit a poté se snažit ji udržovat, protože současný stav zejména v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině je špatný,“ řekl.
Intenzivní zemědělství podle něj způsobilo, že se dramaticky omezil vstup organické hmoty do půdy a potřebné živiny pro plodiny jsou dodávány hlavně minerálním hnojením. „Problém je, že se nám bortí struktura půdy a schopnost půdy zadržovat vládu a udržet živiny, které tam dodáváme,“ uvedl. Doplnil, že je také nutné hnojit mnohem víc než v minulosti.
Je podle něj třeba hledat řešení, jak organickou hmotu do půdy vracet, což také může pomoci se zvládáním klimatické krize. Půda je největším zásobníkem uhlíku a v posledních letech místo toho, aby uhlík zachycovala, ho uvolňuje. „To je zlomový bod, který se musí řešit,“ řekl. Problém vidí také v současné struktuře krajiny, kde chybí prvky podporující i půdní biodiverzitu, jako jsou remízky, lesíky, travnaté meze nebo kvetoucí pásy. Podle Mika je nestačí mít jen na okrajích velkých lánů plodin.
Upozornil na to, že kvalitní zemědělská půda se nedá vyrobit, proto je třeba do ní vrátit organickou hmotu. Mělo by se také pracovat na moderních přístupech k zemědělství jako je například střídání plodin.
Ekologické organizace, jako například Hnutí Duha, nedávno vyzvaly ministry zemědělství a životního prostředí k posílení ekologických ambicí zemědělské politiky ČR. Požadují větší důraz na ochranu půdy a biodiverzity. Nastavení dotací by podle nich mělo zemědělce více motivovat k šetrnému zacházení s půdou.
Jednou z možností, jak do půdy lze dostat organické látky jsou organická hnojiva. Zemědělci ale upozorňují, že v současnosti kvůli vysokým cenám energií nebo nízkým výkupním cenám hlavně prasat, může dojít k omezování chovů a s tím i k úbytku hnojiv pocházejících z živočišné výroby. Například Svaz chovatelů prasat upozornil na to, že s úbytkem hnojiv bude docházet k dalšímu zhoršování struktury půdy a snižování schopnosti zadržovat vodu.
Z výsledků čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka vyplývá, že stav životního prostředí v České republice je pátý nejhorší v Evropské unii, přestože Česko na jeho ochranu vydává z unijních zemí třetí nejvyšší podíl hrubého domácího produktu. Nejhoršího výsledku ze všech států dosáhlo Česko v podílu půdy postižené suchem. Českým lesům se také nedaří zachytávat emise oxidu uhličitého.
Autor: Ladislav Miko
Zdroj: ČTK
Bře 30, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Do krajinotvorby plánuje v následujících pěti letech podle aktuálního průzkumu Agrární komory ČR investovat zhruba 80 procent zemědělců, přičemž zhruba 44 procent počítá s pravidelnými investicemi každý rok. V posledních pěti letech budovalo krajinotvorné prvky v boji proti nepříznivým vlivům, jako je vodní nebo větrná eroze půdy, 70 procent zemědělských podniků. Nejčastěji vytvářely stromořadí, skupiny dřevin, ale také meze, mokřady či terasy. Výsledky průzkumu na tiskové konferenci představil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Zemědělci ročně do krajinotvorných prvků dávají desítky až stovky tisíc korun, jednorázově miliony korun. Pro jednorázové investice se v posledních pěti letech rozhodlo přibližně 29 procent zemědělských podniků, v dalších pěti letech tento krok plánuje asi 35 procent zemědělců. Budovat krajinotvorné prvky nemá v dalších letech naopak v úmyslu zhruba pětina podniků. Doležal upozornil na to, že je nutné spojit zemědělskou produkci s mimoprodukčními záležitostmi, kterými je právě vytváření stromořadí, mezí nebo příkopů. Ty přispívají k zachování kvality půdy a současně posilují schopnost krajiny zadržovat vodu.
„Zemědělec si nemůže dovolit pěstovat obilí a další plodiny v půdě, která je vyčerpaná například používáním nadměrného množství umělých hnojiv, což by zároveň znamenalo další zvýšení vstupních nákladů. Jejich spotřebu proto snižují několik let za sebou a běžnou praxí je používat organická hnojiva, která jsou přirozeným zdrojem organické hmoty v půdě,“ uvedl.
Farmář Luboš Pokorný z rodinné farmy Vladimír Pokorný řekl, že zemědělci mají zájem starat se o krajinu, ale ze strany státu chybí jakákoliv strategie. Nařízení jsou nejasná, někdy jsou dokonce mezi sebou v rozporu. Při sebemenším pochybení ale následují podle něj poměrně vysoké sankce, které činí třeba pět procent z přidělené dotace.
V České republice je podle Doležala nutné využít produkční potenciál zemědělské půdy a zvýšit tak potravinovou soběstačnost. V tuzemsku je podle něj velký podíl ekologické půdy, jež dosahuje 17 procent. Produkce z ní ale nečiní ani dvě procenta.
Průzkum k budování krajinotvorných prvků Agrární komora ČR uskutečnila na přelomu února a března, zapojilo se do něj 96 členských firem. Střední podniky s 26 až 500 zaměstnanci tvořily asi dvě pětiny respondentů, malé podniky s 11 až 25 pracovníky 24 procent, živnostníci představovali 21 procent dotázaných. Nejvíce zúčastněných bylo ze Středočeského, Královéhradeckého a Jihočeského kraje.
Autor: Agrární komora ČR
Zdroj: ČTK
Bře 11, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat
Ministerstvo zemědělství poskytne v letech 2022 a 2023 dotace na nákup učebních pomůcek pro střední a vyšší odborné zemědělské školy za až 140 milionů korun. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy ministerstva. Dotační program podle něj fungoval už v letech 2017 až 2021, kvůli velkému zájmu byl prodloužen.
„Těší mě, že můžeme v tomto úspěšném dotačním programu pokračovat. Vzdělání a podpora budoucích zemědělců je naprosto zásadní. Rád bych, aby mělo více mladých lidí zájem studovat zemědělství a poté v něm i pracovat, a věřím, že nejmodernější vybavení škol tomu pomůže,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Plánovaný rozpočet na podporu zemědělských škol je 140 milionů korun. Výše dotace může dosáhnout maximálně 90 procent prokazatelně vynaložených a schválených výdajů a může činit maximálně 1,66 milionu korun na jedno Centrum odborné přípravy na rok. Spoluúčast příjemce dotace musí být minimálně deset procent.
Celkem bylo jmenováno 42 Center odborné přípravy, které připravují žáky v oborech zemědělství a lesnictví, veterinářství a potravinářství. Školy získaly status Center odborné přípravy v letech 2016 až 2018 od ministra zemědělství na základě nominací zřizovatelů škol a výběru komise na národní úrovni.
Z dotačního programu ministerstva je možné nakoupit mimo jiné modely, přístroje, nářadí, nástroje, stroje, živou zvěř nebo odborný software. „Takové pomůcky slouží jako zdroj informaci a zlepšují dovednosti žáků a studentů v praktických odborných činnostech. Podpořit je možné pořízení učebních pomůcek, které jsou dlouhodobým nehmotným i hmotným majetkem a musí být využity výhradně pro výchovu a vzdělávání,“ uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo. Ministerstvo také zveřejnilo konkrétní zásady, kterými se podmínky pro poskytování dotací stanovují.
V letech 2017 až 2021 ministerstvo zemědělství z programu podpořilo například nákup GPS a vybavení do laboratoří, různé modely jako průtočný biotop, model koně pro simulaci koliky a prasnice pro inseminaci, ale také živá zvířata, cukrářskou pec nebo traktory s přívěsy.
Autor: MZE
Zdroj: ČTK
Úno 16, 2022 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začíná rozhodovat o dotacích na ošetřování trvalých travních porostů. Mezi 12.238 žadatelů bude z Programu rozvoje venkova rozděleno 2,82 miliardy korun. Jedná se podle něj o podporu ze skupiny Agroenvironmentálně-klimatických opatření (AEKO) a navazujících závazků (NAEKO).
„Jejich cílem je motivovat zemědělce k ochraně a zlepšení životního prostředí při hospodaření na zemědělské půdě,“ řekl dnes vedoucí oddělení metodiky environmentálních podpor fondu Jan Borský.
Základní titul je podle Borského určený na údržbu travních porostů ve volné krajině. Tituly nadstavbové se pak zaměřují na údržbu cenných stanovišť na travních porostech ve zvláště chráněných územích a také v oblastech chráněné soustavy Natura 2000. Opatření je ve formě pětiletého závazku.
Dotace je vyplácena na hektar půdy s trvalým travním porostem a je podmíněna dodržením minimální a maximální úrovně chovu hospodářských zvířat v období od 1. června do 30. září v každém z pěti let. O podporu se mohou ucházet subjekty, které hospodaří alespoň na minimální výměře půdy. Přehled sazeb pro jednotlivá podopatření je uveden v Příručce pro žadatele 2021.
Náměstkem ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) pro ekologické zemědělství, komodity, výzkum a vzdělávání se 22. února stal Petr Jílek. Ve funkci se chce věnovat zejména dalšímu rozvoji ekologického zemědělství s důrazem na produkci biopotravin.
Autor: SZIF
Zdroj: ČTK
