Zemědělství by pomohlo, kdyby mnohem více dotací mohli zemědělci využít na nákup moderní techniky a technologií, z nichž mohou profitovat jak velké, tak malé podniky. Naopak by se tvůrci společné zemědělské politiky Evropské unie neměli primárně zaměřovat na to, jaké zemědělce zvýhodnit podle velikosti, uvedl v tiskové zprávě Lubor Lacina z Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Vědci k těmto závěrům dospěli ve zprávě, kterou vypracovali na žádost Evropského parlamentu (EP).
Vědci analyzovali data, z nichž vyplývá značná příjmová nerovnováha mezi malými a velkými podniky. „Zatímco malé firmy využívají více neplacenou vlastní práci, velké firmy naopak těží z rozsahu obdělávaných ploch. Oba typy podniků přitom preferují stejnou budoucí strategii rozvoje založenou na větším zapojení moderních technologií precizního zemědělství,“ uvedl Lacina. A pokud malí i velcí dostanou více peněz na modernizaci, povede to k vyšší produktivitě a k enviromentální udržitelnosti zemědělské produkce. Díky moderním technologiím lze šetrněji nakládat s půdou, používat méně umělých hnojiv, jejichž aplikace je přesně zacílená, a také lze některými technologiemi nahradit lidskou práci, která je stále méně dostupná.
Rozdělení peněz mezi zemědělce je nyní v Česku obzvláště citlivým tématem. Dnes sedláci sdružení v Agrární komoře ČR a Zemědělském svazu ČR zrušili další protest, protože by s nimi měl jednat premiér Petr Fiala (ODS). Této části zemědělců se nelíbí, že by měli dostat méně peněz než dosud. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) totiž s kolegy upravil systém rozdělení dotací pro roky 2023 až 2027, podle ministra nová pravidla vyrovnávají podmínky dotací dosud vychýlené ve prospěch velkých zemědělců. Asociace soukromého zemědělství nový systém vítá a odmítá, že by měly nastat katastrofické scénáře, které nyní předpovídají velké podniky.
„Ve prospěch intenzivnější podpory malých zemědělců hovoří především jejich větší důraz na udržitelnost, kvalitu půdního fondu, omezení vodní eroze a biodiverzitu. Důležitým faktorem je také schopnost menších zemědělců prodávat konečnému zákazníkovi na regionální úrovni, což je plně v souladu s konceptem programu EU Z farmy přímo na vidličku,“ uvedl Lacina.
Ve prospěch velkých podniků podle něj hovoří vyšší ekonomická efektivita produkce z důvodu úspor z rozsahu i schopnost zvyšování produktivity výroby. „Negativní se u velkých farem jeví odtrženost vlastníků půdy a těch, co na půdě hospodaří, menší biodiverzita nebo nadužívání umělých hnojiv kvůli ekonomickému zisku bez ohledu na kvalitu půdního fondu, který je neobnovitelným zdrojem,“ uvedl Lacina.
Zemědělská politika EU, která se zformovala už v 50. letech minulého století a prodělala významné reformy, patří dlouhodobě k nejkontroverznějším politikám Unie. Ačkoliv podíl zemědělského sektoru tvoří v EU méně než tři procenta HDP, výdaje na zemědělství tvoří druhou největší položku rozpočtu Unie.
V Litomyšli na Svitavsku vznikne jedna z prvních biometanových stanic v Česku. Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů rozšíří využití bioplynu, který vyrábí ve své stanici. Nadále z něj bude vyrábět elektřinu a k tomu bude bioplyn čistit na biometan, což bude další zdroj energie. Následně ho vtlačí do plynárenské rozvodné sítě. Postaví také čerpací na stlačený zemní plyn. Investice je za 50 milionů korun, uvedla firma v tiskové zprávě.
Výroby biometanu docílí technologie speciálních membrán. Biometan je kvalitativně totožný se zemním plynem, bude možné ho vtlačovat do plynové rozvodné sítě. Projekt má zajistit stabilní odběr plynu. Nová stanice na stlačený zemní plyn bude sloužit firmě k pohonu vozidel, nabídne ho i veřejnosti.
„Podobně komplexní realizace včetně instalace bezobslužné a plně automatizované CNG stanice v České republice zatím prakticky neexistuje,“ uvedla výkonná ředitelka společnosti Hutira green gas Monika Zitterbartová. Firma technologie zemědělské firmě dodá.
Celková investice do biometanové a CNG stanice by měla přesáhnout 50 milionů korun. Z velké části ji pokryjí dotace Evropské unie a ministerstva průmyslu a obchodu. Biometanová stanice by zároveň měla za deset let provozu zpracovat 30,6 milionu metrů krychlových bioplynu, tedy zhruba tři miliony metrů krychlových bioplynu ročně, což je roční produkce 1,7 mil metrů krychlových biometanu ročně.
„Dlouhodobě se svými aktivitami snažíme o postupné ozelenění plynárenství,“ řekla Zitterbartová. Česká republika podle ředitelky stojí před úkolem nahradit fosilní paliva obnovitelnými zdroji energie. Zemní plyn totiž v tuzemsku pochází z fosilních zdrojů. Do určité míry je možné ho nahradit biometanem, který se získává technologickou úpravou bioplynu.
Bioplyn se vyrábí zpracováním biologicky rozložitelných materiálů v bioplynových stanicích, například kalů z čistíren odpadních vod, bioodpadů, statkových hnojiv nebo cíleně pěstovaných energetických plodin. „Takový způsob produkce bioplynu je možné pozorovat ve více než 570 bioplynových stanicích v Česku. Do současné doby se však využíval tím způsobem, že se v kogeneračních jednotkách přeměnil na elektrickou energii a teplo. Řešení v Litomyšli je tak s ohledem na využití bioplynu přelomové,“ řekla ředitelka.
Pro rozšíření agrofotovoltaiky, která kombinuje zemědělskou a energetickou výrobu, je podle svazů potřeba změna legislativy. Současná úprava zákona agrivoltaiku neumožňuje, protože k instalaci fotovoltaických elektráren je potřeba vyjmout půdu ze zemědělského fondu. Ve společné tiskové zprávě to dnes uvedly Aliance pro energetickou soběstačnost, Agrární komora České republiky, Ovocnářská unie České republiky a Zelinářská unie Čech a Moravy.
Aktuální právní stav je podle sdružení chaotický. Stát sice počítá s podporou i pro agrivoltaiku formou investičních dotací z Modernizačního fondu, současně však nelze projekty agrivoltaiky realizovat kvůli chybějícímu vymezení v zákoně. Podle zákona musí zájemce nejdřív požádat o odnětí půdy ze zemědělského fondu, aby mohl instalaci umístit, stejně jako v případě obyčejné pozemní fotovoltaiky. Reálně tak nemají zemědělci důvod o agrivoltaice uvažovat, neboť by přišli o svůj hlavní zdroj obživy, tvrdí svazy.
„Aliance pro energetickou soběstačnost bývalou vládu opakovaně vyzývala, aby zákon opravila. Také české zemědělství je třeba připravit na dopady klimatické změny, a právě zkušenosti s agrivoltaikou ze zahraničí ukazují, že částečné zastínění chrání plodiny před letními horky nebo přívalovými dešti. Navíc nedává smysl, když stát sice nabízí dotační podporu pro vznik takových projektů, ale současně má zákony, které to neumožňují,“ řekl její analytik Martin Abel.
Spojení fotovoltaiky se zemědělstvím je možné a již několik let se postupně rozvíjí ve Francii, Nizozemsku a Německu. Řada tamních projektů podle organizací ukazuje, že lze vyrábět čistou energii i na zemědělských plochách bez ztráty jejich hlavní funkce, tedy produkce potravin. Solární panely lze umístit například jako ochranu před povětrnostními vlivy nad jablečné sady, vinice nebo plantáže malin. Svislé instalace fotovoltaických modulů zase mohou fungovat jako větrolamy. Zemědělci podle svazů jsou a budou jednou z profesí nejvíce zasažených změnou klimatu. Rostoucí ceny energií navíc podle nich zastihly zemědělce v době, kdy jsou jejich výnosy už pod tak velkým tlakem extrémního počasí, nedostatku pracovních sil a rostoucích cen půdy.
„Primární úlohou zemědělců je vyrábět potraviny a agrivoltaika jim může pomoci tuto úlohu plnit v tom, že jim umožní zemědělské pozemky využít jak pro výrobu potravin, tak pro udržitelnou produkci elektrické energie. Současně agrivoltaika může přispět ke snížení závislosti zemědělských podnikatelů na volatilních tržních cenách elektrické energie,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Přední zemědělské svazy společně s Aliancí pro energetickou soběstačnost tvrdí, že jsou připraveny nabídnout vládě své zkušenosti z praxe a pomoci při formulaci požadavků na změny legislativy, které podobně jako ve Francii nebo v Německu agrivoltaiku umožňují.
Ministerstvo zemědělství (MZe) by mělo úpravám strategického zemědělského plánu věnovat více času, uvedlo dnes Hnutí Duha v tiskové zprávě. Do poloviny ledna, jak ministerstvo zamýšlí, ho Evropské komisi poslat nemusí, doplnilo hnutí. Ekologové požadují v dokumentu změny, které povedou k vyšší ochraně přírody. Právě nová verze plánu má být podle dřívějšího vyjádření MZe ekologicky ambicióznější. Hnutí Duha kritizuje také průběh nynějšího jednání o úpravách dokumentu, který určí, jak se budou v letech 2023 až 2027 přerozdělovat dotace.
„Nastavení zemědělských dotací skrze strategický plán je největší a jedinou příležitostí, jak může nová vláda nejen splnit své cíle, ale také připravit českou krajinu na dopady klimatické změny, zvrátit úbytek hmyzu a ptáků a zachránit naši půdu pro další generace. Promarněním této šance by nejen zklamala své voliče, ale zejména selhala v neodkladném řešení problémů naší krajiny a půdy,“ uvedl koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha Martin Rexa.
Ministerstvo by tak podle zástupců organizace mělo „maximálně“ využít času pro zvýšení ekologických ambicí a nespěchat. Je potřeba motivovat zemědělce ke tvorbě mezí, remízků či mokřadů a významněji je podpořit v přechodu k ekologickému hospodaření, uvedlo Hnutí Duha. „Tyto otázky přitom nejsou závislé na otázce zastropování či redistributivní platby, na které se v současnosti soustředí hlavní pozornost,“ dodalo. O finální podobě plánu mají zástupci koalice jednat v úterý.
Ekologové také kritizují, že je ministerstvo, na rozdíl od Agrární komory a Zemědělského svazu, nepřizvalo na schůzku, která se konala koncem prosince. Tvrdí, že od listopadu také nebyly vypořádány připomínky ekologických organizací a MZe dosud neavizovalo schůzky přislíbené na sklonku roku. MZe v prosinci oznámilo, že se rozhodlo pro úpravy plánu připraveného bývalým vedením rezortu, tak aby byl šetrnější k přírodě a půdě. Vyjednalo také posun termínu odeslání finálního návrhu k posouzení Evropské komisi. Původně mělo dokument odeslat k 1. lednu.
Proti dodatečným úpravám se ostře vymezují zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu. Tvrdí, že hrozí destrukce významné části tuzemského zemědělství. Pokud budou schváleny změny, jako je například takzvané zastropování plateb, tedy maximální hodnota dotace na jednu farmu, plánuje Agrární komora také ústavní žalobu kvůli způsobu projednávání. Odpůrci změn budou 12. ledna demonstrovat před úřadem vlády. Změny naopak vítá Asociace soukromého zemědělství.
Ministerstvo zemědělství (MZe) upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti, uvedl dnes mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Současnou podobu plánu dříve kritizovaly ekologické organizace, Agrární komora naopak odmítla dodatečné změny. Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027.
Podle Bílého má nový materiál reflektovat program současné vládní koalice. Podpora pro zemědělce by v příštích letech měla být podmíněna šetrnější péčí o přírodu a krajinu.
„MZe při tom jedná se zástupci odborných i ekologických organizací. Poslední jednání s vybranými organizacemi proběhlo včera, tj. 28. prosince, další pracovní schůzky budou následovat v příštím roce,“ uvedl mluvčí. Začátkem ledna se podle něj také sejdou zástupci ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, aby se dohodli na účinném řešení pro ochranu přírody a krajiny proveditelném v zemědělské praxi. Nastavení dotací má být podle resortu motivační, aby zemědělci nové postupy v dobrovolném režimu prováděli.
Některé ekologické organizace, například Hnutí Duha, Živá voda nebo Česká společnost ornitologická, před Vánoci v dopisu pro současného ministra Mariana Jurečku a jeho nástupce Zdeňka Nekulu (oba KDU-ČSL) uvedly, že nová vláda nezvládne bez významné změny dotací naplnit své cíle. Mezi ně patří třeba vyčlenění deseti procent zemědělské plochy pro ochranu biodiverzity, dosažení 25 procent plochy obhospodařovaného v ekologickém režimu, lepší zadržování vody v krajině nebo šetrnější využívání pesticidů a umělých hnojiv.
Ministerstvo vyjednalo posun termínu odeslání finálního návrhu k posouzení Evropské komisi. Původně mělo plán odeslat do 1. ledna 2022. Ministerstvo dnes také reagovalo na upozornění ekologů, že Evropská komise k návrhu strategického plánu poslala 60 stran připomínek. Podle ministerstva je to u materiálu, který čítá přes 500 stran, běžné.
„Zatím tedy jde o neformální a předběžné vyjádření. Maximum možného z těchto připomínek MZe po konzultacích s Komisí už zapracovalo. Po odeslání plánu do Bruselu v lednu 2022 bude mít Evropská komise tři měsíce na zaslání oficiálních připomínek, které MZe opět vypořádá, případně dodatečně zohlední ty, které se v omezeném časovém limitu nepodařilo zapracovat,“ sdělil Bílý.
Zástupci Agrární komory už dříve dodatečné úpravy návrhu odmítli. Argumentují tím, že byl projednáván přes rok jak se zemědělskou, tak s nezemědělskou veřejností. Návrh dokumentu v říjnu schválila tehdejší vláda.
Precizní zemědělství využívají čeští sedláci na 15 procentech rozlohy orné půdy. Jedná se o pracovní postupy, které využívají navigace propojené s družicemi, o výbavu mechanizace různými senzory či dokonce o roboty, kteří pracují na poli bez přímého řízení obsluhou. Podle Vojtěcha Lukase z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně je české zemědělské prostředí díky velkým podnikům vhodné pro zavádění a další využívání moderních technologií. Jsou totiž kapitálově silné, uvedl v tiskové zprávě. Do precizního zemědělství se však pouštějí i menší podniky.
K zavádění nových technologií mají blíže mladší uživatelé. Podle Lukase metody celoplošného sběru a strojové zpracování dat umožňují částečně kompenzovat nedostatek zkušeností u čerstvých absolventů.
„Nejde ale jen o věk, podstatné je zapálení agronomů a ochota se inovacím věnovat,“ uvedl Lukas. Velké podniky mají výhodu při zavádění technologií nejen ve finanční síle, ale i v tom, že obhospodařují velké půdní bloky. „To v kombinaci s členitostí půdních a klimatických podmínek a reliéfu terénu přináší vyšší prostorovou variabilitu zemědělských pozemků, což je vedle intenzity hospodaření další klíčový faktor rozhodující o úspěšnosti zavádění precizního zemědělství,“ řekl Lukas.
Moderní technologie se v podnicích uplatňují při mechanizovaných polních pracích, jako je setí, pletí, hnojení či postřiky. Zemědělci díky tomu šetří a zároveň se chovají šetrněji k půdě i k rostlinám. Dále moderní postupy umí velmi dobře mapovat výnosy a kvalitu sklizených plodin, pomáhají i ve skladech. V budoucnu se očekává, že technologie doplní ve větší míře autonomní roboti, ať už se jedná o drony pro mapování pozemků nebo o polní roboty vykonávající nejrůznější polní práce bez přímého řízení obsluhou. Dostupnost služeb a technologií pro precizní zemědělství je v tuzemsku solidní úrovni. „Existuje celá řada inovátorských společností, které se věnují vývoji nových technických zařízení nebo softwaru a služeb. Kromě rostoucí poptávky po inovacích ze strany zemědělských uživatelů tomu také napomáhá přístup k volně dostupným prostorovým datům, jako jsou například zákresy půdních bloků nebo volně dostupné družicové snímky Evropské kosmické agentury,“ dodal Lukas.
Precizní zemědělství se nejvíce prosazuje v USA nebo Austrálii, kde úspěšně zvyšuje produktivitu farem obhospodařující velká území. V Česku o něj byl zájem už v 90. letech či po roce 2000, současná vlna zájmu začala zhruba v roce 2015.
Na náhradách škod způsobených zvláště chráněnými živočichy, jako jsou vydra, vlk nebo kormorán, vyplatil letos Liberecký kraj chovatelům přes 1,564 milionu korun, o pětinu víc než loni. Největší škody zůstaly po kormoránech, překročily 900.000 korun. Bezmála 630.000 korun vyplatil kraj za ovce a dobytek, které roztrhali vlci, o polovinu víc než loni. Kraj nevyplácí peníze ze svého, náhrady poskytuje ministerstvo financí, řekl krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti).
Od příštího roku by se měl systém zjednodušit. „Teď, když vznikne škoda, musí to majitel nahlásit, přijede někdo z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), kdo ověří, že škoda byla opravdu způsobena zvláště chráněným živočichem. Pak to nahlásí kraji, ten to připraví k projednání do rady a zastupitelstva, takže to trvá měsíce. Pak to vyplatí stát nám a my to vyplatíme tomu poškozenému. Teď se to zjednoduší, když to ověří AOPK, tak to rovnou předá na ministerstvo, a to kompenzaci vyplatí rovnou poškozenému,“ popsal změnu systému Židek.
Před koncem roku schvaloval kraj desetitisícové náhrady škod například za dvě roztrhané ovce a dvě jehňata chovatelce v Křižanech na Liberecku nebo chovatelce z Jindřichovic pod Smrkem, které vlci zabili tele. Zvlášť škody způsobené vlky v posledních letech rostou, i když výše škod způsobených kormorány rybářům ještě zdaleka nedosahují. První náhrady za škody způsobené vlkem vyplatil kraj v roce 2015, tehdy to bylo 6000 korun, letos už více než stonásobek.
Vlci se v Libereckém kraji vyskytují už několik let. V roce 2014 je potvrdily fotopasti v oblasti CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, zhruba ve stejné době se objevily informace o jejich výskytu i v oblasti Jizerských hor a Frýdlantska. Fotopasti tam ale jejich výskyt potvrdily až loni v říjnu, potvrzený je jejich výskyt i v Českém Švýcarsku. V minulosti napadli vlci několikrát stáda ovcí na Frýdlantsku a majitelům způsobili velké škody. Podle chovatelů ztrácejí plachost a člověka se nebojí.
Podle zákona mají chovatelé nárok na náhradu škody způsobenou také bobrem evropským, medvědem hnědým, rysem ostrovidem a losem evropským. Většina z nich ale v Libereckém kraji nežije, poprvé letos vyplatil kraj odškodnění za ryby prokazatelně odlovené vydrou říční. V případě vlka lze také čerpat dotace na ochranu stád. „Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80 až 95 procent vlčích útoků. Snažíme se vysvětlit, že klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad,“ řekl již dříve ředitel AOPK František Pelc.
Přehled vyplacených náhrad za škody způsobné zvláště chráněnými živočichy (Kč)
Statek Vodňanský v Blíževedlech na Českolipsku je podle ekologického Hnutí DUHA příkladem správného zemědělství. Farmáři tam hospodaří zhruba na 300 hektarech a snaží se na menších polích pěstovat různé plodiny. Mezi jednotlivými plochami nechávají dostatečný prostor pro drobnou zvěř, hmyz a ptáky, a to za pomoci neprodukčních krajinných prvků, jako jsou remízky. Zemědělský expert hnutí Martin Střelec řekl, že takových oblastí je v ČR kolem jednoho procenta. Většina vypadá podobně jako v Račiněvsi na Litoměřicku, kde se sice zemědělci drží požadavků Evropské unie, avšak třeba prostor pro faunu je velmi malý.
Evropská unie dotuje zemědělce každé programové období miliardami korun. Na období let 2023 až 2027 je pro české zemědělce připraveno více než 140 miliard korun. Část je určena na podporu příjmů, část cílí na rozvoj venkova, mimo jiné jde o podporu aktivit pro životní prostředí. Do konce roku musí členské státy předložit evropské komisi takzvaný strategický plán, v něm musí analyzovat situaci v zemědělství a nastavit systém opatření, která reagují na konkrétní potřeby podložené analýzou. Politika, která má podle Střelce od roku 2023 začít platit, se částečně zaměřuje i na životní prostředí, a to na klima, vodu, půdu, ovzduší, krajinu a biodiverzitu.
Česká republika předala ke konzultacím návrh strategického plánu, který podle hnutí například neřeší obnovu stabilní krajinné struktury. Zemědělce je podle organizace potřeba motivovat k tomu, aby krajinné prvky vytvářeli, například dotacemi ministerstva životního prostředí. Hnutí dále navrhuje omezení maximální výměry jedné plodiny na 20 hektarů namísto současných 30 hektarů, urychlení přechodu na ekologické zemědělství nebo vytvoření ochranných pásů u vodních toků tam, kde se používají umělá hnojiva.
„Minimálně v oblastech jako je Polabí a jižní Morava, které jsou intenzivní na hospodaření, tak bude naprostá většina plochy s nedostatečnou krajinnou strukturou. Od roku 2023 začne nová politika, a my bychom rádi, aby posílila tuto funkci,“ doplnil Střelec. Podle entomologa Vladimíra Huly i ornitologa Václava Zámečníka neposkytují pole jako jsou ta v Račiněvsi dostatečný prostor pro živočichy. Jsou podle nich málo rozmanitá na pěstované druhy, které jsou navíc na příliš velkých plochách. Chybí i útočiště v podobě remízků či mezí. Z polí tak mizí například koroptve, bažanti či vrabci.
V Blíževedlech se zemědělci vydali jinou cestou, snaží se být podle svých slov v harmonii s přírodou. Sází původní druhy dřevin, rozšiřují neprodukční krajinné prvky a do okolí statku i polí umisťují například krmítka pro divokou zvěř a ptactvo. Na polích pěstují rozmanité druhy plodin, například ječmen, žito, jetel nachový, svazenku či pelušku. „Snažíme se zlepšovat stav půdy, vracet organickou hmotu do půdy tak, aby se rozčlenila doba sklizně, aby nevznikla v jeden termín velká holá krajina,“ řekl dnes farmář Erich Vodňanský. Dodal, že v takové krajině si zvěř najde kryt i potravu v každém období.
Technokratické zvyšování ploch v ekologickém zemědělství by mohlo zapříčinit rozpad trhu s biopotravinami, varuje Zemědělský svaz ČR. Pokud nebude dostatečně vysoká poptávka, klesly by ceny a byli ohroženi stávající producenti, uvedl předseda svazu Martin Pýcha ke koaliční smlouvě nastupující vlády. Ta počítá, stejně jako evropská strategie Farm to Fork (od zemědělce ke spotřebiteli) s tím, že se do roku 2030 přesune čtvrtina zemědělské půdy do ekologického režimu.
: Podle posledních údajů bylo v ekologickém režimu v ČR zhruba 15 procent zemědělské půdy. Do roku 2030 by se tak měl její podíl zvětšit o dvě třetiny. „Zvyšování ploch musí odpovídat zvyšování poptávky po biopotravinách,“ řekl Pýcha. Podobně svaz protestuje také proti koaliční snaze zařadit desetinu zemědělských ploch mezi neprodukční plochy jako jsou úhory, meze nebo větrolamy. Pýcha argumentuje tím, že se ještě zvýší utužení půdy v okolí mezí nebo množství naježděných kilometrů zemědělské techniky.
Pýcha, jak už svaz uvedl dříve, také doufá ve větší prostředky na spolufinancování evropského rozvojového programu, svaz chce z českého rozpočtu alespoň 70 procent sumy, která půjde z evropských peněz zemědělcům. V končícím období činilo kofinancování 35 procent, budoucí vládní koalice za zavázala k udržení alespoň tohoto poměru.
„Rovněž nesouhlasíme se souběžnou aplikací platby na první hektary a zastropováním přímých plateb. Již současné zvýhodnění menších zemědělských podniků funguje, což dokládá zvyšování velikost farem do 500 ha na úkor větších podniků i nárůst počtu malých zemědělců s výměrou do pěti hektarů,“ dodal svaz.
Samotnou osobu budoucího ministra Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) svaz komentovat nechtěl, spolupráci s ním v době, kdy zastával post šéfa Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu byla v dobrá. Svaz naopak kvituje to, že lidovci budou mít svou nominantku Annu Hubáčkovou na postu ministryně životního prostředí, svaz se bude snažit usilovat o to, aby stát více v rámci ekologických programů podporoval environmentální postupy v zemědělství.
V roce 2013 zveřejnila Organizace spojených národů vědeckou publikaci ohledně neudržitelné produkce masa a jako alternativu nabídla cvrččí protein. Tři mladíci z Česka se chopili příležitosti a prorazili na světový trh se svým start-upem Sens. Mimo jiné také postavili největší cvrččí farmu na světě.
Cvrčci mají potenciál být nejlevnějším a zároveň nejšetrnějším zdrojem bílkovin. Kvůli mnohaletým výzkumům v oblasti chovu například kuřat je ale v současnosti cvrččí protein na přepočet stále ještě dražší alternativou. Nicméně to, co bylo v roce 2016 pouhým nápadem, skončilo po úspěšné kampani na crowdfundingové platformě pro financování projektů Kickstarter nebývalým úspěchem.
Dle dostupných informací firma Sens obdržela v roce 2020 investici v hodnotě 1,9 milionu eur. Konzumentem je ostatně i řídící partner Reflex Capital Ondřej Fryc, který k investici říká: „Obor alternativních potravin, reprezentovaný například mediálně známým Beyond Meat, je neuvěřitelně rostoucí a my věříme, že Sens v kombinaci s výrobní základnou v Thajsku má skvělou výchozí pozici globálně uspět.“ Odkaz na celý článek naleznete zde.
Co má ale celý koncept společného s farmou budoucnosti? Za farmy budoucnosti jsou obvykle považovány prostory, které umožňují takzvané vertikální farmaření. Produkce tedy není budována do šířky, kde zabírá plochu, ale do výšky. Vertikální farmaření vzniklo původně jako koncept NASA, ale nyní první farmy vznikají i u nás v Česku.
Co se týká zemědělství, je vertikální farmaření vhodné spíše pro různé druhy listové zeleniny. Zelenina je pěstována v tzv. hydroponiích a díky tomuto živnému roztoku se rostlinám neobvykle daří. Díky tomuto způsobu farmaření je uspořena plocha, spotřeba vody klesá až o 90 % a díky speciálnímu osvětlení je možné farmu umístit v podstatě kamkoliv.
