(Bio)zemědělství a hospodářská zvářata

Návrh protierozní vyhlášky jde do finále, ekologové tvrdí: je mírný a neřeší prevenci

Bře 19, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat

Ekologové kritizují návrh dlouho očekávané protierozní vyhlášky. Chybí důraz na prevenci a přípustná míra každoroční ztráty ornice z hektaru je příliš vysoká, uvedli dnes v tiskové zprávě zaslané Hnutím Duha. Navrhovaná opatření podle nich půdu neochrání. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poté v tiskové zprávě uvedlo, že limity odpovídají akademickým poznatkům. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se díky znění vyhlášky bude k pozemkům ohroženým erozí přistupovat individuálně, při opakovaných erozních událostech pak budou pozemky, jež jsou dnes mimo systém ohrožení, zařazené do zvýšené ochrany.

MŽP poslalo tento týden dokument v nové podobě do meziresortního připomínkového řízení. Je to už již třetí verze vyhlášky, první byla připravená v roce 2017. Má začít platit v červenci.
Nynější návrh stanovuje jako přípustnou ztrátu ornice v důsledku vodní eroze až devět tun z hektaru za rok pro hluboké a středně hluboké půdy. Ty tvoří v Česku většinu. V předchozí verzi byla přípustná ztráta až 17 tun. U mělkých půd současná verze zpřísnila výši tolerované ztráty z pěti na dvě tuny z hektaru na rok. Ekologové však odkazují na odborné metodiky, podle kterých je u hlubokých a středně hlubokých půd přípustná maximálně čtyřtunová ztráta. Chybí jim také výhled pro postupné snižování limitu. MŽP dnes však také uvedlo, že s pomocí dat z aplikace, tzv. Monitoringu eroze, mohou být v budoucnu limity případně zpřísněny.

Ekologové také kritizují to, že se podle vyhlášky první případy eroze na daných polích mají prominout. Na řešení, a to v podobě plánu hospodaření sestaveného pomocí protierozní kalkulačky, dojde až u ploch s opakovaným záznamem eroze, upozornili.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Doležala zemědělci už nyní proti výskytu erozních událostí bojují, musí také dodržovat až na čtvrtině půdy protierozní opatření, aby nepřišli o část nárokových dotací. „To si při trvalém růstu nákladů na pachtovné, mzdy a další vstupy a při dlouhodobě nízkých výkupních cenách zemědělských komodit, a tedy faktické závislosti na dotačních podporách nemohou dovolit,“ vysvětlil. Půda je pro zemědělce základním výrobním faktorem. „Zemědělci tak samozřejmě mají zájem na tom, aby svým způsobem hospodaření erozi minimalizovali. Protierozní vyhláška je tady pro ty případy, kde zemědělec opakovaně zanedbal opatření, která měla smyvu ornice zabránit,“ doplnil.
Zemědělci mohou erozi podle něho předcházet způsobem orby, volbou plodin či zatravňováním částí svých pozemků.

„Protierozní vyhláška má být klíčový nástroj pro ochranu půdy a není tedy možné, aby případy eroze v takové míře tolerovala. Potřebujeme protierozní, ne ‚poerozní‘ vyhlášku,“ poznamenal za Hnutí Duha Martin Rexa. Podle něj jsou nutná preventivní opatření jako snížení maximální výměry jedné plodiny.
Také zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník považuje vyhlášku za málo ambiciózní. Dodal, že v protierozní prevenci hraje důležitou roli i obnova mezí, mokřadů a rozptýlené zeleně. Ekologové také upozornili, že se vyhláška zabývá vodní erozí, nikoliv však větrnou.
Vodní erozí je v Česku ohroženo až 60 procent zemědělské půdy. Podle expertů ročně kvůli erozi dochází ke ztrátě až 21 milionů tun ornice v hodnotě nejméně čtyř miliard korun.

Podle MŽP bude hospodaření na problematických půdách pod kontrolou orgánů ochrany zemědělského půdního fondu. Za porušení nastaveného protierozního plánu hrozí fyzickým osobám pokuta až 100.000 Kč, právnickým osobám a podnikatelům dokonce milion. Mohou také přijít o část dotací.
Zdroj: ČTK

Tisková zpráva MŽP k tomuto k návrhu protierozní vyhlášky (18.3.2021)

Protierozní vyhláška jde do finále, nyní ji připomínkují rezorty

Vodní eroze dlouhodobě znehodnocuje půdu v ČR. Její účinky pak zesiluje změna klimatu v podobě četných intenzivních lokálních srážek po obdobích extrémního sucha. Vodní erozí je u nás ohrožena více než polovina zemědělského půdního fondu. Od letošního července by měla platit nová protierozní vyhláška, jejímž cílem je posílit odolnost půdy vůči negativním účinkům eroze. Klíčovou roli v celém procesu mají uživatelé zemědělské půdy. Protierozní vyhláška je nástrojem ochrany nejen pro problematické plochy zemědělské půdy, které potřebují efektivnější protierozní hospodaření, ale i důležitou obranou pro obce a další subjekty, jejichž majetky jsou pravidelně poškozované erozí zemědělských pozemků.

„Pro mne je protierozní vyhláška jednou z událostí roku. Po dlouhých odborných debatách jsme konečně dospěli ke shodě, na jejímž konci je, jak pevně věřím, zlepšení ochrany půdy, jednoho z nejcennějších přírodních zdrojů, který máme.

Očekáváme, že brzy po vypořádání připomínek vzešlých z mezirezortního řízení vyhlášku vydáme s účinností od 1. července 2021, podle naší předchozí dohody s ministrem Tomanem. Znění předkládané vyhlášky považuji za efektivní dohodu a za funkční nástroj pro nejvíce problémové plochy s opakovanou erozí,” komentuje ministr Richard Brabec.

Stěžejní pro text nové vyhlášky bylo nalezení konsenzu s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) a zemědělskými nevládními organizacemi. Ještě v posledních měsících probíhaly odborné mezirezortní debaty nad maximálním povoleným množstvím smyvu půdy (za tímto limitem budou zemědělci postižitelní sankcemi). Původní nastavení přípustné ztráty půdy na mírnou hodnotu 17 tun/ha/rok se po analýze efektivnosti vyhlášky ve vztahu k posuzování monitorovaných událostí ukázalo jako neúčinné. MŽP v předkládané vyhlášce počítá s maximální hodnotou 9 tun/ha/rok, daný limit koresponduje i se stanoviskem akademické sféry, podle níž přípustná ztráta nemá v žádném případě přesáhnout limitní hodnotu 10t/ha/rok. Účinnost vyhlášky je stanovena od 1. července letošního roku.

K vytipování problematických ploch bude sloužit již dnes funkční Monitoring eroze (aplikace spravovaná SPÚ a VÚMOP, v.v.i. ). První záznam erozní události v Monitoringu eroze je výstrahou pro hospodařící subjekt, který by tuto skutečnost měl reflektovat v úpravě svého hospodaření. V případě opakovaného záznamu je již zřejmé, že na ploše dochází k opakovaným problémům s erozí a plochu je potřeba sledovat a přijímat na ní efektivnější protierozní opatření. Na plochách, kde bude erozní událost zaznamenána opakovaně, budou zemědělské subjekty muset provádět protierozní opatření, k jejichž vhodnému výběru jim poslouží již zavedený nástroj – aplikace Protierozní kalkulačka. Pomocí Protierozní kalkulačky si sestaví plán protierozních opatření, přičemž hospodaření dle tohoto plánu bude následně předmětem kontroly příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Erozi mohou zemědělci předcházet například způsobem orby, volbou plodin či zatravňováním částí svých pozemků. Odbornou podporu jim bude poskytovat Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy a Státní pozemkový úřad.

Kontrola hospodaření na problémových plochách spadajících pod protierozní vyhlášku bude příslušet orgánům ochrany zemědělského půdního fondu na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností (ORP). Ty plochy, které budou pod kontrolou ORP, nebudou opakovaně kontrolovány ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu, který kontroluje dodržování dotačních podmínek souvisejících s erozí (tzv. DZES 5) a to proto, aby nedocházelo ke dvojí kontrole, a tak i byrokratické zátěži zemědělců.

V případě zjištění porušení plánu hospodaření může být udělena sankce fyzické osobě ve výši až 100 000 Kč, či právnické a podnikající fyzické osobě ve výši až 1 000 000 Kč. Takovým přestupkem ale dojde i k porušení dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, tzv. DZES 5 a tedy i k možnému krácení zemědělských dotací.

Limitní hodnota přípustné ztráty půdy 9 tun/ha/rok je pro zemědělskou půdu stanovena plošně. Každý má tak možnost preventivně využívat veřejně dostupného nástroje tzv. Protierozní kalkulačky k ověření svého hospodaření, aby předešel erozní události zaznamenané v Monitoringu eroze nebo postihům podle protierozní vyhlášky.

S pomocí dat Monitoringu eroze bude docházet k průběžnému vyhodnocování účinnosti protierozní vyhlášky, na základě, kterého mohou být v budoucnu přijata opatření k úpravě vyhlášky, např. formou zpřísnění přípustné ztráty půdy erozí.

Zdroj: TZ MŽP, ZDE

Pesticidy zůstávají ve vodě i potravinách, problémem je nevhodné pěstování řepky nebo kukuřice

Bře 5, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata

Ze Zprávy o životním prostředí České republiky 2019 vyplývá, že užívání pesticidů se poslední roky pomalu snižuje. Přispěl tomu i tlak organizací jako Hnutí DUHA či evropských ekologických organizací. Pesticidy v nadlimitním množství nebo “koktejlech” však lze stále nalézt zejména ve vodě, ale i v jídle. Přispívá tomu také nevhodné pěstování řepky a kukuřice.

Dle nové Zprávy o životním prostředí České republiky 2019, vydané Ministerstvem životního prostředí, klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o 4,5 % oproti roku 2018. [1] Klesá tedy již od roku 2013, je však na úrovni roku 2004. Zpráva uvádí, že k poklesu přispěl zejména evropský zákaz používání některých tzv. neonikotinoidů (spojovaných s negativními dopady na opylovače) a národní zákaz používání glyfosátu k urychlení dozrávání a vysušování obilovin a řepky.

O omezení glyfosátu na české úrovni dlouhodobě usilovalo například Hnutí DUHA. Ministr zemědělství Miroslav Toman původně v roce 2018 oznámil zákaz plošného používání glyfosátu v zemědělství, ale pod tlakem některých zemědělských organizací nakonec omezení zmírnil. [2] O zákaz nebezpečných neonikotinoidů také dlouhodobě usilovaly evropské ekologické organizace a veřejnost. [3] Tři z neonikotinoidů byly Evropskou unií na základě vědeckých podkladů zakázány v dubnu 2018.

Pesticidy v českém životním prostředí však stále zůstávají problémem. Jejich rezidua a metabolity se nachází v 90 % povrchových vod a ve 40 % podzemních vod dokonce v nadlimitním množství. [4] Pesticidy ve vodě, ale i v potravinách se často nacházejí v “koktejlech”, kdy jednotlivé látky mohou být v zákonné normě, avšak společný vliv více pesticidů na lidské zdraví či životní prostředí většinou není znám.

[5] Rezidua pesticidů byla v roce 2019 objevena v 71 % potravin a ve 2 % v nadlimitním množství. [6] Kromě hojně nacházených již zakázaných pesticidů jsou ve vodách problémem hlavně pesticidy spojené s pěstováním řepky (metazachlor) a kukuřice (metolachlor). [7]

Za jejich množstvím stojí zejména nevhodné a opakované pěstování těchto plodin. Podle analýzy Ministerstva zemědělství se řepka a kukuřice pěstují celkem na 29 % osevní plochy. V letech 2015-2018 se kukuřice na stejné ploše pěstovala 3x ve 24 % případů, řepka pak 2x ve 44 % případů. [7] Podle Rostlinolékařského portálu přitom pěstování kukuřice na stejné ploše vícekrát po sobě významně zvyšuje množství škůdců, a tedy i potřebu užívání pesticidů. U řepky se doporučuje odstup dokonce alespoň po 4 letech. [8]

V současnosti se nastavují podmínky rozdělování zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky, které významně ovlivňují zemědělskou praxi. Evropská komise doporučila České republice zaměřit se na snižování rizikových pesticidů nebo střídání plodin. [9] Hnutí DUHA a Česká společnost ornitologická k proměně zemědělských dotací vyzývají výzvou Za zdravou a pestrou krajinu na webu zasadmese.hnutiduha.cz. [10]

O další snižování užívání syntetických pesticidů usiluje také například Evropská občanská iniciativa Zachraňme včely a farmáře, která posbírala již půl milionu podpisů. [11]

Martin Rexa, pracovník programu Krajina z Hnutí DUHA řekl: „Je zřejmé, že i přes pokles užívání zůstávají pesticidy pro člověka i životní prostředí problémem, o jehož celkových důsledcích toho stále mnoho nevíme. Je proto potřeba zachovávat princip předběžné opatrnosti. Tlak veřejnosti se ukazuje jako zcela zásadní, jak o tom svědčí úspěchy s glyfosátem či neonikotinoidy. Je proto potřeba mimo jiné podporovat nadále rozvoj ekologického zemědělství, které se umělým pesticidům vyhýbá, ale také rozdělovat dotace z veřejných prostředků zemědělcům jen tehdy, pokud rozumně střídají plodiny. Je také lépe potřeba ochránit vodní toky před splavováním pesticidů a nadále omezovat jejich užívání.”

Zdroj: hnutiduha.cz, ZDE

Vědci hledají v lesích za Brnem pozůstatky lidského hospodaření

Bře 2, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata

Vědci budou severně od Brna pátrat v lesích po historických pozůstatcích lidské hospodářské činnosti. Cílem projektu, který spojuje lesnictví s památkovou péčí a archeologií, je vytvořit postupy, jak podobné památky chránit. O projektu informovala v tiskové zprávě Mendelova univerzita v Brně, jejíž vědci projekt vedou.

„V současné době procházejí lesy na území našeho státu kůrovcovou kalamitou nebývalých rozměrů, proto je téma ohrožení a poškozování antropogenních objektů v lese více než aktuálním tématem,“ uvedl Jan Kadavý z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.

Vědci pomocí archivních map a leteckého laserového snímkování terénu nejprve vytipují pozůstatky lidské činnosti, jako jsou bývalé kamenolomy, pece na pálení vápna nebo zbytky starých rybničních soustav. Propojení těchto metod testují na třech experimentálních územích o velikosti pěti čtverečních kilometrů. Našli už na nich kamenolomy na slepence a droby, uměle navršené hromady hlíny a kamene, relikty rybniční soustavy, vodní nádrž a hráz, úvozy, milířiště nebo tři zaniklé středověké vesnice.
„Bohužel musíme konstatovat, že některé z vytipovaných objektů je dnes velmi těžké, především díky dosavadní lesnické hospodářské činnosti, identifikovat v terénu. Jedná se například o zázemí hradu Vildenberk, jehož severovýchodní prostor je značně znepřehledněn spadanými stromy a stopami po jejich následném odklízení,“ uvedl Kadavý.

Podobně jsou podle něj zdevastované zbytky staveb v místě zaniklé středověké vesnice Bezděčice. Vědci zaznamenali také stopy po nelegálních výkopech v prostoru zaniklé středověké vesnice Bohdalůvka a porušení hráze bývalého rybníka ve stejné lokalitě. Výzkum je podle vědců ojedinělý také tím, že propojuje obory, které spolu dosud nespolupracovaly.

Zdroj: ČTK

SZIF v rámci podpory ekologické zemědělství rozdělí více než 1,4 miliardy korun

Úno 22, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata, Mohlo by zajímat

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začíná vydávat rozhodnutí na podporu Ekologického zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova. O dotaci si zažádalo 4 379 zemědělců, Fond jim vyplatí 1,42 miliardy korun. Ekologické zemědělství patří pod Program rozvoje venkova (PRV) a podporuje hospodaření šetrné k životnímu prostředí. Mimo jiné pomáhá s bojem proti degradaci půdy. Dále přispívá k zachování a obnově cenných stanovišť na zemědělské půdě z hlediska druhové různorodosti. A v neposlední řadě se snaží přispět k ekologické stabilitě a estetické hodnotě krajiny.

Dotace Ekologické zemědělství se vyplácí na trvalé travní porosty, ale jen tehdy pokud se na nich dodržuje minimální intenzita chovu hospodářských zvířat. Vztahuje se také na ornou půdu, na níž se pěstuje zelenina a speciální byliny, případně ostatní plodiny, tráva na semeno, jahodník nebo je vedená jako úhor. Z trvalých kultur se podporují ovocné sady, vinice, chmelnice nebo další s ekologicky významným prvkem krajinotvorný sad.

O dotaci můžou požádat jen žadatelé, kteří nehospodaří souběžně v režimu konvenční produkce na zemědělské půdě (v případě kultur způsobilých pro dotaci na ekologické zemědělství). Přehled sazeb je možné dohledat v Příručce pro žadatele 2020, umístěné na webových stránkách www.szif.cz. Žadatelé se mohou pro urychlení výplat vzdát práva na odvolání.

To je možné provést přes Portál farmáře v části Ostatní podání. Případně lze využít formulář „Prohlášení o vzdání se práva odvolání“, který je na webových stránkách www.szif.cz / JEDNOTNÁ ŽÁDOST, v sekci „Ke stažení“, ve složce Jednotná žádost. SZIF zasílá rozhodnutí o poskytnutí dotace primárně do datových schránek, nebo na Portál farmáře.

Pouze v případě, že žadatel nemá datovou schránku, ani přístup k účtu na Portálu farmáře, doručí mu rozhodnutí pošta. Žadatelé, kteří potřebují obnovit přístup do Portálu farmáře SZIF/eAgri, najdou potřebné informace na https://www.szif.cz/cs/faq.

Zdroj: TZ SZIF, ZDE

Vědci zkouší bojovat proti nemocem révy pouštními bakteriemi

Úno 18, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata

L Šumavský národní park zahájil ve spolupráci s dalšími organizacemi i veřejností monitoring losa evropského. Cílem akce je zjistit, kolik kusů této zvěře na území žije. Podle odhadů se na Šumavě a v okolí vyskytuje přibližně 15 jedinců. „Samozřejmě, že se nikdy úplně přesně nedozvíme, kolik kusů losa zde žije. Ale tato akce má pomoci v tom, abychom aspoň přibližně věděli, o jak velkou populaci se jedná,“ řekl mluvčí národního parku Jan Dvořák.

Bakterie dovezené z alžírské části Sahary by mohly pomoci na jihu Moravy bojovat s nemocemi vinné révy. Jejich působení testují vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Vysoká škola o tom informovala v tiskové zprávě.

Choroby jako ESCA nebo takzvaná Petriho choroba působí ve vinicích každoročně škody za desítky milionů korun. Na trhu přitom není přípravek, který by s těmito nemocemi pomáhal bojovat.
Půdní bakterie z alžírské části Sahary do Lednice přivezla alžírská vědkyně. Vědci z ústavu genetiky Zahradnické fakulty nejprve zkoumali, zda pouštní bakterie, která produkuje velké množství antibiotik, potlačí růst patogenních hub. Právě tyto houby choroby révy způsobují, u propuknutí choroby ESCA může podle vědců stát až 130 druhů hub, které nemoc vyvolají.

„Vybrali jsme několik hub, jejichž patogenita vůči dřevu révy vinné je nejvýraznější. A zjistili jsme, že bakterie funguje vůči všem. Když se réva vysazuje, musí se sazenice na 24 hodin ponořit do vody, aby ji absorbovaly a adaptovaly se v polních podmínkách. My jsme vodu obohatili o určitou koncentraci bakterií a sazenice daleko lépe prospívaly, jsou silnější, mají větší kořenový systém i mohutnější nadzemní část,“ uvedl Aleš Eichmeier z Ústavu genetiky Zahradnické fakulty.

Choroby kmene révy vinné způsobují rychlá či pozvolná odumírání celých rostlin, a to jak sazenic, tak starších keřů. Vědci odhadují, že těmito chorobami je napadena až pětina všech vinohradů na světě a tento komplex chorob je tak aktuálně nejvýznamnější hrozbou.

Vědci z Mendelovy univerzity zjistili, že řada sazenic révy, které jsou v Česku v prodeji, už je chorobami kmene révy vinné infikovaná a nově vysazené vinohrady tak často odumírají. Použití bakterií ze Sahary by tomu mohlo zabránit a novou výsadbu před nemocemi ochránit.

Autor: ČTK, Mendelova univerzita v Brně

Vědci zkoumají hmyz jako krmivo pro hospodářská zvířata

Úno 10, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají možnosti využití hmyzu jako krmiva pro hospodářská zvířata. V budoucnu by se mohl stát cenným zdrojem bílkovin. S předpokládaným růstem světové populace se totiž zvýší také spotřeba živočišných produktů o 60 až 70 procent. Na polích si tak budou konkurovat plodiny pro přímou lidskou spotřebu a krmiva pro hospodářská zvířata.

Pro výrobu kilogramu živočišných produktů jsou v závislosti na druhu zvířat a podmínkách chovu potřeba dvě až 15 kilogramů rostlinných krmiv. Přitom už nyní se využívá 40 až 50 procent z globální sklizně obilovin právě na výrobu krmiv.

„Logicky roste zájem o alternativní a zároveň udržitelnou produkci bílkovin. Chov hmyzu by v tomto smyslu mohl být jedním z možných řešení,“ uvedl Ondřej Šťastník z Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.

I přes několik vědeckých studií je toto odvětví stále na samém počátku, čemuž odpovídá vyšší cena produktů z hmyzu. Například cena za kilogram usušených moučných červů se na podzim 2020 pohybovala kolem 300 korun.

„Hlavním cílem našeho projektu, který podpořila Technologická agentura ČR, je zařadit podíl produktů z moučných červů do krmné dávky zvířat, konkrétně brojlerových kuřat a slepic produkujících konzumní vejce ve formě konkrétních krmných směsí,“ uvedl Šťastník.

Vědci společně s kolegy ze společnosti Underground Food zatím provedli dva experimenty. V jednom z nich slepice půl roku přijímaly krmné směsi s různými podíly moučných červů. Vědci sledovali řadu parametrů, například zdravotní stav zvířat. Před zahájením testů museli také vyřešit to, jak ze sušených červů vyrobit moučku, kterou pak přimíchali do směsi. Červy nakonec sešrotovali s pšenicí.
Moučné červy a vytvořené krmné směsi vědci podrobili několika analýzám pro zhodnocení kvality.

„Obecně se dá konstatovat, že i u hmyzu je nutné dbát na kvalitu, podobně jako u ostatních krmiv. Na základě našich předběžných výsledků můžeme konstatovat, že použití do pěti procent moučných červů v krmné směsi pro drůbež se jeví jako vhodný podíl, který významně neovlivňuje zdravotní stav zvířat a celkovou kvalitu masa a vajec,“ popsal Šťastník.

Zdroj: ČTK

Zpráva o trhu s půdou za rok 2020 zveřejněna. Ceny půdy mírně vzrostly

Úno 9, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata

Společnost FARMY.CZ zveřejnila každoroční ZPRÁVU O TRHU S PŮDOU. Ve zprávě jsou uvedeny výstupy z monitoringu tržních cen zemědělské půdy za období let 2004 až 2020 s podrobnějším rozborem situace na trhu v roce 2020.

Společnost FARMY.CZ zveřejňuje každoroční ZPRÁVU O TRHU S PŮDOU V ČR za rok 2020. V této zprávě jsou uvedeny výstupy z monitoringu tržních cen zemědělské půdy za období let 2004 až 2020 s podrobnějším rozborem situace na trhu v roce 2020. Úplnou ZPRÁVU O TRHU S PŮDOU naleznete ZDE.

Tržní cenou zemědělské půdy pro účely této zprávy rozumíme cenu, které lze dosáhnout na trhu mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím, kdy obě strany jednají informovaně, rozumně a zároveň při dostatečné prezentaci nabídky na trhu. Za tržní ceny půdy nepovažujeme ceny dosažené při převodech, kdy je některá ze stran při sjednávání obchodu výrazněji znevýhodněna. Takovým znevýhodněním může být např. neznalost aktuálních cen půdy, nedostatečná prezentace nabídky na trhu, nebo jednání pod tlakem okolností. Podmínkou dosažení skutečné tržní ceny je důkladná prezentace nabídky širokému okruhu potenciálních kupujících.

Tiskovou zprávu o vydání ZPRÁVY O TRHU S PŮDOU naleznete ZDE.

Zdroj: FARMY.CZ

Zlaté medaile za ekologická opatření si odnesli čtyři farmáři

Úno 3, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata

Zlatou medailí organizátoři třetího ročníku programu Pestrá krajina odměnili dnes čtyři farmáře. Akci organizuje Asociace soukromého zemědělství, oceněné rodinné farmy vytvářejí podle předsedy hodnotitelské komise Daniela Pitka mimořádný přínos pro českou krajinu.

„Potkáváme zemědělské hospodáře z nížin i hor, grunty hospodařící na orné půdě i chovatele hospodářských zvířat na pastvinách, konvenční i ekologické zemědělce, velké i malé,“ uvedl Pitek. Největším hodnoceným subjektem byl podle něj statek o rozloze téměř 1000 hektarů, nejmenším o velikosti deseti hektarů.

Zlatou medaili letos získal Ofčí statek Brníčko z Přerovska. Společně s manželkou Soňou a dětmi tam hospodaří na 44 hektarech půdy Michal Hrdlička, stará se o 120 ovcí a několik krav. „Zaměřil se zejména na zadržování vody v krajině a díky jeho promyšlené koncepci vznikají tůně, mokřady, řadové soustavy tůněk pomocí přírodního hrazení a vodní poldry. Nechybí ani rodinou postavený srub, který slouží jako lesní školka pro děti, které se tak učí získávat kladný vztah k přírodě a zemědělskému hospodaření,“ dodali organizátoři. Rodinná farma Placandů z Křenovic na Českobudějovicku už předloni zvítězila v soutěži Farma roku. Zúrodňují půdu vyséváním meziplodin, zatravňují některé pozemky a zapojili se do agroenvironmentálních programů na ochranu přírody.

Dalším oceněním byl Petr Sýs s rodinou ze Statku Novotinky na Benešovsku. Jeho receptem na pestrou krajinu je maximální využívání meziplodin, zatravňováním nejvíce svažitých ploch polí, nebo vytváření protierozních pásů.

„Zabývá se pěstováním obilnin, řepky, brambor, hrachu a máku na téměř tisícovce hektarů v okolí svého zrekonstruovaného hospodářského dvora, jenž byl na konci minulého režimu určen k demolici. K vidění je zde také několik nově vytvořených rybníků, remízků či víceletý medonosný úhor na 2,7 hektarech nebo lužní lesík,“ uvedli organizátoři.

Poslední zlatou medaili získal Levandulový statek Bezděkov z Olomouckého kraje, kde se na deseti hektarech pěstuje levandule a další plodiny na úpatí Zábřežské vrchoviny. „Meziřadí mezi levandulí je zatravněno druhově bohatými porosty spásanými stádem ovcí, políčka jsou doplněna na mnoha místech výsadbou ovocných stromů a naučnou stezkou. Na statku, který má BIO certifikaci, se Drlíkovi věnují i agroturistice a akcím pro veřejnost, zároveň provozují bistro, restauraci a kavárnu a rovněž obchod s levandulovými produkty a galerii,“ uvedli organizátoři. Stříbrnou medili získala Farma Marka Daňhela z Albrechtic, bronzovou Farma Jiřího Netíka z Dobrého na Rychnovsku. Asociace soukromého zemědělství je dobrovolnou stavovskou organizací soukromých zemědělců v ČR, má kolem 7500 členů.

Autor: ČTK

Mladým zemědělcům SZIF rozdělí dotace ve výši zhruba 168 milionů korun

Led 20, 2021 | (Bio)zemědělství a hospodářská zvářata

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal vydávat rozhodnutí na Platbu pro mladé zemědělce. O tuto dotaci si v rámci Jednotné žádosti 2020 zažádalo 3 985 uchazečů. Celkem se mezi ně rozdělí cca 168 milionu korun. Sazba na jeden hektar je 1 822,09 korun.

Dotace podporuje začínající zemědělce do 40 let. Ti s podnikáním buď začínají, nebo ho zahájili během 5ti let před podáním první žádosti o Platbu pro Mladé zemědělce. Platba se může poskytnout maximálně na 90 hektarů zemědělské půdy. Opatření chce přivést k podnikání mladou zemědělskou generaci, a tak přispět k omlazení venkova.
Žadatelé se mohou pro urychlení výplat vzdát práva na odvolání. To je možné provést přes Portál farmáře v části Ostatní podání. Případně lze využít formulář „Prohlášení o vzdání se práva odvolání“, který je na webových stránkách www.szif.cz / JEDNOTNÁ ŽÁDOST, v sekci „Ke stažení“, ve složce Jednotná žádost.
SZIF zasílá rozhodnutí o poskytnutí dotace primárně do datových schránek, nebo na Portál farmáře. Pouze v případě, že žadatel nemá datovou schránku, ani přístup k účtu na Portálu farmáře, doručí mu rozhodnutí pošta.

Zdroj: Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), Lenka Rezková, tisková mluvčí SZIF, tel.: +420 222 871 668 / +420 733 696 550, e-mail: Lenka.Rezkova@szif.cz

Další příspěvky »