Zář 26, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Odpadní vodu by mohly v budoucnosti čistit mikrořasy s „umělou inteligencí“. Na jejich vývoji pracují výzkumníci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Prostřednictvím chemické modifikace učí řasy reagovat na specifické podněty, například nežádoucí znečišťující a odpadní látky, informovala mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
„Základem umělé inteligence je to, že dokáže sama rozpoznat problém a následně ho specificky vyřešit,“ uvedla členka výzkumného týmu z ústavu chemie a biochemie Denisa Debnárová. Právě schopnost přesně reagovat na určitý podnět chtějí vědci využít k tomu, aby jednobuněčné mikrořasy Chlamydomonas reinhardtii naučili z odpadní vody odstraňovat nežádoucí látky.
„Konkrétně můj projekt je založený na syntetické modifikaci. Na povrch mikrořasy chci navázat specifický receptor, díky kterému by organismus dokázal reagovat na vybrané látky ve vodě,“ vysvětlila Debnárová.
V projektu se zabývá nejprve hormonálními polutanty, které se mohou vyskytovat v odpadní vodě zemědělských podniků i lidských sídel, například kvůli hormonální antikoncepci. „Mým cílem je ale do budoucna vytvořit protokol, který by se dal využít pro různé typy polutantů. Začínáme u hormonů, určitě by se ale mikrořasy daly modifikovat například i pro toxická barviva, antibiotika a další látky,“ přiblížila Debnárová.
Proces čištění vody by pak měl fungovat tak, že mikrořasy zareagují ve chvíli, kdy se vybraný polutant objeví ve vodě. Vyčištěnou vodu lze podle Debnárové používat například k zavlažování nebo – při dodržení požadované kvality – i k napájení zvířat. Zatím jsou vědci na začátku projektu, snaží se šetrně živý organismus modifikovat. Výzkumu se budou věnovat několik následujících let.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
Zář 22, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Armádní, hasičské a policejní drony nalétaly v Českém Švýcarsku kvůli rozsáhlému letnímu požáru bezmála 10.000 kilometrů. Najít skrytá ohniska pomocí termokamer pomáhalo 20 dronů, které měly 1478 vzletů. V tiskové zprávě to uvedli zástupci firmy DJI Telink, která drony vyvíjí i prodává.
Nejrozsáhlejší lesní požár v historii ČR, který podle policie vznikl pravděpodobně v Malinovém dole, vypukl 24. července. Požár se později rozšířil na více než 1000 hektarů. Hořelo i v nepřístupném terénu, a právě proto byly do pomoci zapojeny i speciální drony. S těmi během zásahu v Hřensku létala policie, armáda, dobrovolní hasiči z Hřenska a hasičské záchranné sbory Ústeckého, Jihomoravského, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Zlikvidovat požár zabralo hasičům 20 dní.
Drony plnily specifické úkoly, každý model je určený na jinou práci. Některé například dovedou vytvářet mapy a fotorealistické 3D modely terénu. „Všechny stroje jsou nicméně schopné díky termovizi najít ložisko požáru, a dokonce i to, které není běžně vidět, protože je skryté pod povrchem a šíří se kořenovým systémem,“ uvedl v tiskové zprávě Jaroslav Řešátko z firmy DJI Telink.
U dosud největšího lesního požáru v Česku zasahovalo nepřetržitě po dobu tří týdnů přes 6300 profesionálních a dobrovolných hasičů a 92 příslušníků letecké policie, uvedlo už dřív ministerstvo vnitra. Požár likvidovaly složky integrovaného záchranného systému na ploše 1100 hektarů a využily k tomu přes 400 kusů techniky včetně letecké, doplnilo ministerstvo. Policie požár vyšetřuje jako trestný čin ohrožení z nedbalosti.
Autor: DJI Telink
Zdroj: ČTK
Zář 20, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Skupina SolidSun vyvinula novou baterii pro fotovoltaické elektrárny. Vyhoví potřebám všech zákazníků Skupina SolidSun, která má dlouholeté zkušenosti s komplexním řešením fotovoltaických elektráren (FVE) od A do Z na míru každému zákazníkovi, představuje novou vlastní baterii pro FVE, jež díky svým vlastnostem poskytuje spoustu výhod. Baterie spoléhá na technologii bateriových článků renomované společnosti Gotion High tech Co Ltd, kterou spoluvlastní automobilka Volkswagen AG. Kapacitu baterie s životností až 6000 nabíjecích cyklů lze pomocí modulů rozšířit až na 24,43 kWh.
„Její velkou předností je skutečnost, že ji lze díky variabilitě využít u širokého spektra zákazníků – modul baterie má kapacitu 3,49 kWh, přičemž moduly je možné skládat až do počtu sedm. Kapacitu baterie tak jde rozšířit až na 24,43 kWh. Naše novinka rovněž disponuje vybíjením 1C, což znamená, že baterii lze kompletně vybít a nabít během jedné hodiny,“ uvedl k novému produktu BEN 67-52 generální ředitel skupiny SolidSun Martin Palarčík. Baterie, která se veřejnosti poprvé představí v září na mezinárodním stavebním veletrhu For Arch v Praze, disponuje životností až 6 000 nabíjecích cyklů.
To znamená, že ji domácnost při předpokládaných 300 cyklech ročně může využívat až dvacet let.
Vyznačuje se nízkou hmotností (sdílí technologie s bateriemi pro elektromobily, u kterých váha představuje důležité kritérium) a je výjimečná i tím, že její články jsou v modulu řazeny vedle sebe – nikoliv jednotlivě nad sebou, jak bývá zvykem. Díky tomu se jednotlivé moduly méně přehřívají, což vede k nižší degradaci bateriových článků.
„Mezi další benefity nové baterie patří i rychlé balancování článků, které trvá pouhé dvě hodiny. Bateriové články totiž nejsou z výroby vždy nabité na stejnou úroveň kapacity, nejprve proto musí dojít v jednotlivých bateriích k vyrovnání napětí, aby nedošlo k jejich poškození hned na začátku,“ vyzdvihuje výhody nového produktu Martin Palarčík s vysvětlením, že se jedná o tzv. aktivní balancing, využívající pokročilý BMS (battery management system).
Při vývoji brala skupina SolidSun v potaz požadavky zákazníků. Součástí baterie je i podstavec, který ji ochrání například při vytopení pračkou a zároveň usnadňuje údržbu – zejména při vytírání prachu.
„Tato baterie je prvním produktem, který vyvíjíme přímo pro naše zákazníky,“ dodává Martin Palarčík s tím, že jde z velké části o český výrobek. V Česku byla navržena, využívá tuzemský software, a navíc je zde také sestavována.
Autor: SolidSun
Zdroj: ČTK
Zář 16, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Olomoučtí vědci společně s dalšími odborníky vyvinuli levný, účinný a recyklovatelný nanomateriál, který dokáže ve vodě odhalit a zlikvidovat těžké kovy, zejména kadmium a olovo. Takzvané grafenové tečky výzkumníci už využili pro přípravu papírového detektoru. Jednoduchý test prokáže přítomnost nebezpečných těžkých kovů bez nákladných přístrojů zhruba do 30 minut, informovali zástupci vědeckého institutu CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci podali žádost o patentovou ochranu objevu.
Vědci novým výzkumem reagují na problém kontaminace odpadních vod průmyslovou činností, a to zejména olovem, kadmiem a rtutí, které se řadí mezi nejtoxičtější těžké kovy. Podle zástupců CATRIN je důležité mít k dispozici levnou technologii, která dokáže tyto vysoce škodlivé látky ve vodě odhalit i v malém množství a současně je elegantně a rychle odstranit.
„Nově vyvinutý materiál dokáže obojí – ve formě papírového senzoru spolehlivě identifikuje kadmium či olovo a následně ve formě nanočástic tyto kovy odstraní s rekordní účinností,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Radek Zbořil.
Na výzkumu olomoučtí vědci spolupracovali s kolegy z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Katalánského institutu pro nanovědy a nanotechnologie v Barceloně. Grafenové tečky, které olomoučtí vědci studují řadu let, mají vedle dalších výjimečných vlastností schopnost fotoluminiscence. To znamená, že po ozáření světélkují. Právě tato vlastnost hrála při výzkumu důležitou roli. „Zjistili jsme, že pokud se na povrch našeho senzoru naváže kadmium nebo olovo, dojde ke zhášení fotoluminiscence. Tím jsme schopni daný kov odhalit. A to ve velmi malém množství, mnohonásobně nižším, než jsou Evropskou unií povolené limity pro obsah těchto prvků v pitné vodě,“ uvedl první autor práce David Panáček z CATRIN.
Výzkumníci vyvinuli také papírový detektor, pro stanovení těžkých kovů tak nepotřebují speciální a nákladné technické vybavení ani školený personál, což bylo potřeba u stávajících technologií. „Základ tvoří levný chromatografický papír, na nějž jsme nanomateriál nanesli. Takový detektor je extrémně levný a nenáročný na použití. Po ponoření papírku do vody pouhým okem poznáme, jestli se ve vodě těžké kovy nacházejí, nebo ne,“ vysvětlil Panáček.
Podle spoluautora výzkumu Michala Otyepky se dá má nově vyvinutý uhlíkový nanomateriál využívat opakovaně, je recyklovatelný, netoxický pro životní prostředí a není problém ho vyrábět ve velkém měřítku. Uplatnění by mohl najít například ve formě filtrů pro zabránění kontaminace vod nebezpečným olovem či kadmiem, doplnil Otyepka.
Autor: CATRIN
Zdroj: ČTK
Zář 10, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Google v Česku a dalších evropských zemích v nadcházejících týdnech zavede do svých map novou funkci ekologických tras. Řidiči si díky službě založené na umělé inteligenci budou moci zvolit vedle nejrychlejší trasy také cestu nejúspornější, která šetří pohonné hmoty a snižuje uhlíkovou stopu.
Společnost odhaduje, že ekologické trasy mají potenciál ušetřit po celém světě více než jeden milion tun emisí uhlíku ročně, což je podobné tomu, jako kdyby ze silnic zmizelo 200.000 aut. Funkce byla již dříve spuštěná v USA a Kanadě a od té doby podle odhadů ušetřila více než půl milionu tun emisí uhlíku. Nedávno pak byla tato funkce zavedena také v Německu.
Dosud Mapy Google řidičům zobrazovaly jen nejrychlejší možnou trasu do cíle. U návrhu úsporné trasy uživatelé uvidí přibližnou úsporu paliva a časový rozdíl mezi oběma trasami. Funkce řidičům také umožní zvolit si typ pohonu svého vozidla (benzinový, dieselový, hybridní nebo elektrický) a optimalizovat ekologické trasy tak, aby ušetřili co nejvíce paliva nebo baterie. Konkurenční Seznam.cz ve své službě Mapy.cz nabízí buď volbu rychlé trasy se zohledněním provozu nebo bez ohledu na provoz, a pak trasu s nejkratší délkou.
„Umělá inteligence identifikuje všechny relevantní trasy z bodu A do bodu B, a vypočítá spotřebu paliva pro každou z nich na základě historických a reálných dopravních vzorců, sklonu a typu silnice a dalších údajů. Díky tomu dokáže najít nejúspornější a nejrychlejší trasu do cíle,“ uvedla mluvčí Googlu v ČR Iva Fialová.
Mapy Google již delší dobu nabízejí ve své navigaci také různé alternativy k jízdě autem, včetně veřejné dopravy a pěších tras, a zájem o ně podle firmy roste. V České republice lidé například letos v červenci využívali navigaci pro chůzi o 60 procent a pro veřejnou dopravu o 65 procent více než ve stejném období loni.
Autor: Google
Zdroj: ČTK
Srp 12, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Armáda vyšle do Hřenska své drony, v Českém Švýcarsku budou od soboty monitorovat případná ohniska požáru. Armádní odborníci využijí malé bezpilotní prostředky, sdělila mluvčí generálního štábu Vlastimila Cyprisová.
Hasiči dnes požár v Českém Švýcarsku po 20 dnech uhasili. Správě národního parku dnes v 15:00 předali poslední hašené území. Nejrozsáhlejší lesní požár v České republice se rozhořel v neděli 24. července. Nyní už podle hasičů nikde viditelně nehoří, a proto mohla správa oblast převzít. Skrytá ohniska se však podle hasičů stále mohou objevovat.
„Na základě požadavku ministerstva životního prostředí vyšleme do Hřenska vojáky, kteří budou monitorovat zájmový prostor tak, aby nedošlo k opětovné živelné krizi. Naše činnost zde nebyla ukončena, jen jsme převzali další úkol,“ uvedl k působení vojáků v Českém Švýcarsku velitel Velitelství pro operace Josef Kopecký.
Do Hřenska armáda vyšle specialisty z 533. praporu bezpilotních systémů z Prostějova. S drony Raven a Vážka budou mít za úkol lokalizovat případná ohniska požáru. Velitel praporu Petr Manda uvedl, že nasazené drony mají průzkumné senzory včetně termokamery, které umí rozpoznat rozdílné tepelné charakteristiky objektů, a určit tak potenciální ohniska požáru.
Bezpilotní systém RQ-11B Raven může působit na maximální vzdálenost deseti kilometrů po dobu 60 až 90 minut. „Mezi hlavní výhody patří jeho vysoká mobilita, schopnost rychlého rozvinutí, přenos informací v reálném čase a tichý provoz,“ uvedla Cyprisová. Využíván může být ve dne i v noci. „Obdobně je to i u kvadrokoptéry Vážka A s dosahem až tři kilometry a vytrvalostí letu do 30 minut,“ dodala.
Armáda při hašení požáru nasadila své vrtulníky Sokol a Mi-17, které byly vybaveny podvěšenými bambi vaky. Při zásahu vojáci zalili oheň téměř čtyřmi miliony litrů vody a nalétali asi 226 letových hodin.
Autor: Armáda ČR
Zdroj: ČTK
Srp 3, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Baťův institut ve Zlíně, který vznikl rekonstrukcí budov v bývalém baťovském průmyslovém areálu v centru města, spouští provoz své fotovoltaické elektrárny. V institutu sídlí krajská knihovna, krajská galerie i Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
„Začátkem ledna tohoto roku byla zahájena instalace fotovoltaických systémů na střechy krajského kulturně vzdělávacího centra 14|15 Baťův institut. Nyní je stavba fotovoltaické elektrárny již zkolaudována. Díky jejímu provozu dojde ke snížení spotřeby energie v objektu, a tím ke snížení provozních nákladů krajského kulturně vzdělávacího centra,“ uvedla mluvčí institutu Alena Babicová.
Budovy jsou v památkové zóně, zachován byl proto původní typ oken, což přináší vyšší spotřebu elektřiny. „Velká energetická náročnost je spojena s nezbytným zajištěním podmínek pro ochranu vystavených i uložených exponátů, uměleckých děl a knižního fondu, jak v samotných prostorách galerie, muzea a knihovny, tak v depozitářích a archivech. V letních i zimních měsících jsou zde vysoké náklady spojené se zajištěním stabilního prostředí,“ uvedla ředitelka institutu Petra Kubíková.
V situaci, kdy rostou ceny energií, je podle krajské radní Zuzany Fišerové (Piráti) nutné přemýšlet o alternativách a úsporných řešeních ve všech krajských objektech. „Proto jsem ráda ráda, že Baťův institut díky fotovoltaice může ušetřit značnou část provozních nákladů,“ uvedla. Průměrné roční náklady Baťova institutu na elektrickou energii byly za poslední tři roky 7,3 milionu korun.
Úspora elektrické energie by díky fotovoltaickému systému měla být asi deset procent z celkové roční spotřeby. „Předpokládaná doba návratnosti investice při získání dotace činí osm až devět let. Při nárůstu cen může být kratší,“ uvedla mluvčí.
Panely byly na střechy umístěny tak, aby tam i nadále byly k dispozici prostory pro kulturní a společenské akce. „Z toho důvodu byla zachována východní i západní část terasy 14. budovy, kde se pravidelně konají akce pro veřejnost,“ uvedla mluvčí.
Autor: Baťův institut ve Zlíně
Zdroj: ČTK
Čvc 29, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Speleologům se dnes podařilo za pomoci robota podrobně zmapovat do hloubky 200 metrů Hranickou propast, nejhlubší zatopenou jeskyni na světě. Hloubka zatopené části propasti, kterou se dříve podařilo naměřit sondou, je 404 metrů, dno je však ještě níž. Při ponoru robot za pomoci šesti kamer a sonarových paprsků nasnímal tamní členitý krasový terén a potápěčům tak podal cenné informace, které využijí při dalším výzkumu propasti. Speleologové z Hranického krasu budou ve výzkumu společně s odborníky z Maďarska, Portugalska a Srbska pokračovat i v dalších dnech.
Velký mezinárodní výzkum trvá již třetím dnem. „Dva dny jsme robota různě kalibrovali a zkoušeli jeho funkčnost. Dnes jsme dělali ponor do 200metrové hloubky k restrikci zvané Mikádo, kterou se nám podařilo zmapovat a natočit. Naše očekávání to dosud stoprocentně splnilo. Máme hotovou mapu prostoru Jezírka, severozápadního kanálu Liftu I., chystáme se ještě podrobněji zmapovat Mikádo,“ řekl dnes předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba.
Výzkum bude pokračovat ještě v příštích dnech, kdy chtějí speleologové pokračovat ve výzkumu Mokré Rotundy a vyšších částech propasti. Údaje, který robot o průměru jednoho metru a váhy 100 kilogramů při ponoru získal, nyní odborníci zpracují – výsledkem bude podrobná 3D mapa.
Kvůli výzkumu se Hranická propast na několik dní proměnila v mezinárodní operační středisko – na akci se podílejí kromě speleologů z Hranického krasu také odborníci z Maďarska, Portugalska a Srbska, kteří se postarali o kalibrování, testování a přípravy na sestup zařízení do hlubin. Podporu mají speleologové i od hasičů ze Záchranného praporu Hlučín a báňské záchranné služby.
Kvůli akci speleologové již v polovině července za pomoci jeřábu odstranili z hladiny a patnáctimetrové hloubky zhruba sedm tun nánosů včetně zbytku spadlých stromů. „Největším oříškem bylo celou akci domluvit. Společnost, která robota vlastní, je nadnárodní, jsou v ní zastoupeni Maďaři, Portugalci, Belgičané a Srbové. Nyní už je to třešnička na dortíku,“ doplnil Guba.
Pro zástupce z České speleologické společnosti z Hranického krasu je současný průzkum s podvodním robotem, kterého vyvinula za pomoci nadnárodního grantu firma UNEXMIN GeoRobotics Ltd., klíčový. Na základě získaných údajů budou moci v 3D mapě umístit například místa vývěrů teplé vody, jejichž vzorky dlouhodobě zkoumají odborníci z Mendelovy univerzity. Detailní zmapování okolí Mikáda v hloubce 200 metrů jim navíc může otevřít cestu k dalšímu hloubkovému průzkumu propasti. To mají v plánu příští rok.
Hranická propast nacházející se v přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní si své světové prvenství drží od září roku 2016, kdy za pomoci speciální sondy speleologové dosáhli hloubky 404 metrů. Dna však nedosáhli; došel jim komunikační kabel k robotu, jehož délka byla „pouze“ 500 metrů. Průzkum propasti ztěžuje specifické jeskynní prostředí s členitým terénem, ale i proměnlivá viditelnost.
Autor: Česká speleologická společnost z Hranického krasu
Zdroj: ČTK
Čvc 11, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Drony, letecké snímky i senzory v tůních by měly do budoucna pomoci v boji s přemnoženými komáry v oblasti lužních lesů Litovelského Pomoraví. Postarat se o to chtějí v projektu podpořeném grantem z norských fondů zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty. Vědci do boje s tímto obtížným hmyzem, který znepříjemňuje v oblasti život tisícům lidí, nasadí letecké snímky, senzory v tůních i drony cíleně aplikující speciální chemický postřik proti komářím larvám.
Odborníci na geoinformatiku, ekologii, hydrobiologii, zoologii a biochemii ve spolupráci s městem Litovel a menšími obcemi společnými silami vytvoří sofistikovaný systém, který na území Litovelského Pomoraví umožní monitorovat početní stavy komárů v tůních, s předstihem předvídat kalamitní stavy a díky tomu včas dělat adekvátní zásahy redukující populaci komárů. „Chceme vytvořit soubor opatření, která berou v potaz ekologicky šetrné prostředky a povedou k nalezení dlouhodobě udržitelného řešení, jak účinně předcházet komářím kalamitám,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.
Odborníci ve vytipovaných tůních instalují několik desítek bezdrátových senzorů s čidly na měření výšky hladiny, teploty vody a vzduchu. V oblasti umístí také speciální pasti, pomocí kterých zjistí informace o stavu komáří populace. Tato data v kombinaci s informacemi například o dešťových srážkách, výšce hladiny ve vodních tocích a předpovědi počasí poslouží odborníkům jako základ pro odhad dalšího vývoje počtu komárů, od kterého se bude odvíjet rozhodnutí o aplikaci chemického postřiku.
Pro získání velmi přesných dat o výškové členitosti území bude využito letecké skenování v kombinaci se skenováním z dronů. Při cíleném chemickém postřiku hubícího komáří larvy v tůních odborníci použijí zemědělské drony s nádržemi o objemu 16 litrů, které umožňují automatický let i dávkování chemického prostředku. „Drony budeme používat pro aplikaci postřiku v oblastech bez stromů, především na zaplavených loukách,“ doplnil Jakub Miřijovský.
Populaci komárů se obce v okolí lužních lesů snaží redukovat od roku 2015 ve spolupráci s hygieniky, lesníky a odborníky ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví za pomoci chemických postřiků aplikovaných na základě mapových podkladů v papírové podobě. Podle odborníků je však tento způsob velmi náročný a komplikovaný, současné postupy jen problematicky předpovídají kalamitní situace i samotné dávkování přípravku hubícího larvy.
V lužních lesích jsou komáří kalamity poměrně časté. Nejhorší situace bývá v okrajových částech Litovle, které sousedí s lesy. Litovel kvůli opakujícím se komářím kalamitám před časem spojila síly s okolními obcemi a vytvořily společný fond na boj s tímto hmyzem.
Autor: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Zdroj: ČTK
Čvn 30, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Vysoké učení technické v Brně (VUT) se stalo novým členem Asociace výzkumných univerzit. Asociace to dnes oznámila na setkání s médii v pražském Karolinu. Dosud ji tvořily ČVUT, Univerzita Karlova, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Masarykova univerzita v Brně a Univerzita Palackého v Olomouci. Motivací pro spolupráci je snaha zlepšit postavení univerzit z Česka v mezinárodním srovnání i podpora a rozvoj excelentního výzkumu. Zástupci asociace dnes dodal, že se více zaměří na podporu přenosu a technologií poznatků do praxe či expertní pomoc státní správě.
„Pan rektor (Ladislav) Janíček z Vysokého učení technického, po diskusích s námi (…) požádal o to, aby Vysoké učení technické mohlo participovat na naší asociaci,“ řekl její předseda a rektor ČVUT Vojtěch Petráček. „Jsme rádi, že se tomu tak děje, protože vzniká vyvážená struktura tří velkých univerzit, plus tří velkých technických univerzit. Myslím, že to velmi prospěje (…) struktuře, kterou máme,“ dodal rektor.
Janíček doplnil, že VUT s členskými univerzitami už úzce spolupracuje na různých výzkumných projektech. Míní, že účast v asociaci tuto spolupráci ještě posílí. Zástupci členských škol dnes také podepsali upravenou chartu asociace. Petráček řekl, že se změny týkají například témat, na které se chce uskupení nově více zaměřit. Jde o téma hodnocení výzkumu, přenosu znalostí a technologií do praxe či rozvoj a zkvalitňování doktorského studia. „A potom na podporu státní správy při přípravě politik – ovšem tím, jaká je naše expertíza. Pomáhat s daty, s analýzami,“ dodal Petráček.
Od počátku asociace, tedy roku 2019, její členové spolupracují na přípravě rozpočtových, legislativních a systémových opatření v duchu evropských výzkumných trendů. Kromě zkvalitnění vysokého školství v Česku si kladou za cíl také posílení udržitelné ekonomiky, mezinárodní spolupráce či sdílení špičkového přístrojového vybavení. Zapojené univerzity jsou také zastáncem systému financování veřejných vysokých škol na základě hodnocení kvality vědecké a pedagogické činnosti s ohledem na mezinárodně uznávané ukazatele kvality.
Autor: VUT Brno
Zdroj: ČTK
