Říj 2, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Zástupci českého audiovizuálního průmyslu v Brně podepsali memorandum o založení České platformy pro udržitelnou audiovizi. Bude sloužit jako centrum pro otázky udržitelnosti tohoto odvětví v ČR, uvedl předseda Asociace producentů v audiovizi (APA) Vratislav Šlajer. Cílem je minimalizovat environmentální dopad při výrobě filmů a dalších audiovizuálních děl. Mezi principy udržitelného natáčení patří využívání elektřiny ze sítě, nikoli z agregátů, či omezování využívání letecké dopravy.
„Jako asociace producentů dlouhodobě vytváříme co nejlepší podmínky, analyzujeme situaci a pomáháme producentům, aby byla jejich natáčení v souladu s principy udržitelného natáčení a dopady na životní prostředí minimální. Jde o celosvětový trend a snažíme se také o zvyšování standardů natáčení v Česku a o konkurenceschopnost audiovizuálního průmyslu v celosvětovém měřítku. Velké společnosti typu Netflix nebo Disney+, které u nás natáčejí, už nechtějí bez dodržování aktuálních principů udržitelnosti spolupracovat,“ řekl Šlajer.
Memorandum podepsali představitelé českého audiovizuálního průmyslu. Jde například o tři televizní společnosti – Českou televizi, FTV Prima a TV Nova. Dále o APA, Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění (FAMU) a Asociaci režisérů, scenáristů a dramaturgů.
Mezi principy udržitelného natáčení patří třeba využívání energie z obnovitelných zdrojů, pokud to podmínky umožňují, využívání dobíjecích baterií místo jednorázových, osvětlení s nižší spotřebou, maximální využívání aut s emisní normou Euro 6, upřednostňování veřejné dopravy, důsledné třídění odpadu v místě natáčení, využívání omyvatelného nádobí, minimalizace tisku ve prospěch digitálních materiálů či eliminace kosmetiky testované na zvířatech. Po skončení natáčení mají filmaři také zajistit, aby jen minimální množství využitého materiálu skončilo v odpadu.
Signatáři chtějí také podporovat sdílení informací, vzdělávání a inovací, které povedou ke snižování environmentálních dopadů. Má také vzniknout databáze dodavatelských subjektů, které fungují společensky odpovědně. Celkově se chtějí signatáři podílet na systémové dekarbonizaci a transformaci kreativního průmyslu.
„Máme nyní jedinečnou šanci podílet se vzdělávacími aktivitami na formování generace filmařek a filmařů, kteří budou nejen odpovědnější k životnímu prostředí, ale zároveň budou schopni napomáhat druhým zavádět a dodržovat nové postupy. Chceme napomáhat tomu, aby naše studentstvo mohlo reflektovat klimatickou změnu uměleckými prostředky, ale i k tomu, aby své příběhy mohlo vyprávět s co nejvyšším důrazem na udržitelnost. Jak ukazuje i tato iniciativa – s ohledem na jejich profesní budoucnost jde o zcela klíčovou dovednost,“ uvedl děkan FAMU David Čeněk.
Autor: Asociace producentů v audiovizi
Zář 8, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje se snaží přesvědčit vytipované obce na Svitavsku, aby souhlasily s vybudováním větrných elektráren ve svých katastrech. Elektrárny by jim přinesly další příjmy do rozpočtů, uvedla mluvčí skupiny ČEZ pro východní Čechy Šárka Lapáčková Beránková. Podle průzkumu, který se ve vesnicích vloni uskutečnil, obyvatelé s jejich případnou výstavbou většinou souhlasí.
„Obcím nabízíme mimo jiné pětiprocentní podíl ve společném podniku, možnost o projektu spolurozhodovat a od samého začátku mít možnost kontroly nad jeho rozvojem. Zároveň platí, že veškeré podnikatelské riziko nese ČEZ a pro obec celý projekt nepředstavuje riziko finančních problémů,“ uvedla Lapáčková Beránková. Výnos pro obec sestává z podílu na zisku z výroby, z pravidelné roční platby, z jednatelské odměny a případně nájemného, pokud by větrné elektrárny stály na obecních pozemcích.
ČEZ Obnovitelné zdroje chce na Svitavsku vybudovat deset až 20 větrných elektráren. Společnost si vytipovala katastry obcí, kde jsou pro ně vhodné přírodní i technické podmínky. Stát by mohly u Dětřichova, Hradce nad Svitavou, Kamenné Horky, Koclířova, Opatova, Opatovce, Pohledů, Radiměře, Skleného, Svitav a Vendolí. Zastupitelé některých obcí, například Dětřichova, už spolupráci při výstavbě elektráren schválili, jinde pořádají ankety mezi obyvateli, jejichž výsledky poslouží jako podklad při rozhodování zastupitelů.
Podle Lapáčkové Beránkové je cílem společnosti najít širší konsensus v celých regionech, nechce na obce jakkoli tlačit. „Podobně je tomu i na Svitavsku, kde by větrné elektrárny mohly vzniknout například ve větrném koridoru na úpatí Hřebečského hřbetu. Předpokládáme tedy, že by mohlo jít o vzájemnou spolupráci všech obcí, tedy i těch, v jejichž katastrech větrné elektrárny přímo nevzniknou,“ uvedla mluvčí. Zástupci ČEZ objeli v Česku více než 150 obcí, kde jednali s jejich představiteli, a absolvovali desítky veřejných projednávání.
O výstavbu větrných elektráren na Svitavsku, Orlickoústecku a Chrudimsku mají zájem i další firmy. Obyvatelé Krouny na Chrudimsku v referendu s výstavbou větrné elektrárny na svém katastru souhlasili. Plánovaný větrník má mít výkon až 6,5 megawattu. Firma PV Consulting za to nabídla Krouně ročně do obecní pokladny 1,95 milionu korun. Zároveň přislíbila, že bude obyvatelům poskytovat levnější elektřinu, v průměru by měli ročně uspořit 11.600 korun oproti současným účtům. Nabídka je na 20 let. Příznivý byl i výsledek plebiscitu v Anenské Studánce na Orlickoústecku, kde chce vyrábět energii z větru společnost NOHO Energy. Pro obec by to znamenalo dlouhodobé benefity. U obce již několik větrníků stojí, před 15 lety je tam vybudovala společnost SM CZ.
Autor: ČEZ
Zář 8, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Stát výrazně snížil budoucí předpokládaný počet vodíkových aut na českých silnicích. V roce 2030 by mělo být v Česku registrováno okolo 3000 vodíkových osobních aut a 800 lehkých užitkových. Podle dřívějších předpokladů to mělo být celkem 40.000 až 50.000 vozů. Ve stejné době by v Česku mělo být 200 vodíkových autobusů proti původně předpokládané tisícovce. Vyplývá to z aktualizovaného Národního akčního plánu čisté mobility, který tento týden schválila vláda.
Důvodem přehodnocení odhadů je podle aktualizované strategie malý posun v nabídce vodíkových aut u automobilek v porovnání s rozvojem elektromobilů. Osobní auta na vodík na českém trhu prodávají značky Toyota a Hyundai, které nabízí modely Mirai a Nexo. Do poloviny loňského roku oba výrobci dohromady prodali 24 těchto vozů. V blízké budoucnosti s vodíkovým osobním autem počítá jen BMW. Na konci příštího roku aktualizovaný plán předpokládá 200 registrovaných osobních vodíkových aut, 50 lehkých užitkových, deset nákladních a deset autobusů.
„Nové revidované cíle vychází ze skutečnosti dosavadního celosvětového vývoje v oblasti vodíkové mobility, který implikuje, že vodík je vhodné jako palivo využít především pro oblasti nákladní, autobusové, lodní a letecké dopravy, kde jako alternativa nejsou zatím k dispozici baterie pro své fyzikální limity, nebo je limitujícím faktorem distribuční soustava,“ uvádí ministerstvo průmyslu v materiálu.
Kvůli tlaku na dekarbonizaci nákladní dopravy prostřednictvím unijních nařízení a směrnic lze podle plánu očekávat do roku 2030 postupný nástup vodíkové mobility v segmentu nákladní dopravy, a to i v ČR. „Navzdory faktu, že se vodíkový pohon v nákladní dopravě stále nachází na demonstrační úrovni, je očekávána komercionalizace tohoto pohonu v druhé polovině 20. let. Výhodou vodíku v segmentu nákladní dopravy je rychlost plnění, která standardně nepřesahuje 20 minut, vysoký dojezd až 1000 km u současné technologie kamionů typu N3. V návaznosti na výše uvedené je na úrovni národního plánu stanoven předpokládaný cíl počtu vodíkových kamionů do roku 2030, a to na počet 380 těžkých nákladních automobilů typu N2+N3,“ shrnuje plán.
Počet plánovaných vodíkových čerpacích stanic se proti dřívějším předpokladům příliš nezměnil. Stále počítá se 40 stanicemi do roku 2030 a zhruba 12 do konce příštího roku, i když konstatuje určité zpoždění výstavby kvůli problémům s dodávkami některých komponent.
V elektromobilech plán předpokládá dosažení počtu 50.000 osobních aut a 4000 užitkových v příštím roce. „Tento počet má dále růst do roku 2030 na 250.000 osobních a 20.000 lehkých užitkových vozidel, a do roku 2035 až na jeden milion osobních a 60.000 lehkých užitkových vozidel,“ dodal vrchní ředitel hospodářství Eduard Muřický.
Autor: MPO
Srp 11, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Sinice ve vodě jsou spíše obecný ukazatel špatné kvality vody. Za jejich přemnožení může převážně lidská činnost, kdy člověk vykonává takzvaně svoji potřebu do vody, řekl Jan Kaštovský z katedry botaniky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podle něj mezi lidmi kolem sinic panuje zbytečná hysterie. Hygienici k dnešnímu dni zakázali koupání v osmi lokalitách napříč Českem.
Situace se sinicemi se v Česku podle odborníka v čase nezhoršuje a nedějí se zběsilé změny. „Sinice mají rády teplé počasí. Výkaly a odpad ve vodě pro ně navíc funguje jako hnojivo a poté dochází k jejich přemnožení, které se nazývá vodní květ. Ten je sice hnusný, ale není nijak zvlášť nebezpečný. Hygienici ve vodě zakazují koupání víceméně z opatrnosti,“ uvedl Kaštovský.
Sinice obsahují toxiny, nicméně Kaštovský podotkl, že na základě studií je jen malá část lidí, kteří jsou na sinice skutečně citliví a alergičtí. „Zabilo by vás to pouze v případě, že byste takovou vodu pili celý život. Když se vykoupete ve vodě s přemnoženými sinicemi, tak se vám udělá špatně a pozvracíte se, protože v té vodě neplavou jenom sinice, ale kde co,“ míní. Citlivé osoby mohou mít z koupání ve vodním květu zánět spojivek nebo alergici mohou dostat kožní vyrážku. Avšak primární příčinou nejsou pouze sinice, ale obecně špinavá voda. Vodní květ je podle Kaštovského hlavně příznak špinavé vody, kde mohou být i jiné závadné organismy či látky.
„Teoreticky sinice tvoří toxické látky a samozřejmě to může mít nějaký efekt na pokožku, když je jich velká akumulace či u citlivějších lidí způsobit alergickou reakci. Mezi lidmi se to ale občas vnímá tak, že by je sinice mohly zabít, což je přehnané. V porovnání s jinými možnostmi je úmrtí zapříčiněné sinicemi minimální,“ řekla Markéta Bohunická z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové.
Sinice jsou podle Kaštovského démonizované. „Jsou součástí ekosystému a jejich přemnožení je chyba člověka. Toxiny sinic člověku navíc neprojdou kůží, musí se té vody napít. Hygienické instituce mají také tabulky, kde je zaznamenané množství infekčních onemocnění z prvoků a bakterií ve vodě. Těch jsou stovky ročně, u sinic je tam spíše otazník,“ řekl.
Kaštovský připomněl případ, kdy před pár lety média psala zprávy o umírání slonů v Botswaně na otravu ze sinic. Později se ale ukázalo, že se jednalo o bakteriální onemocnění.
Sinice jsou fotosyntetizující bakterie. Historicky se na planetě postaraly o kyslík v atmosféře. Byly první organismy s fotosyntézou a rostliny v současnosti fungují, protože v sobě mají bývalou sinici jako symbionta, který se nazývá chloroplast. Někteří lidé sinice také dobrovolně jedí. Doplněk stravy, který nabyl popularity v posledních letech, zvaný spirulina, který se prodává v podobě tablet či prášku, je sinice s obsahem několika aminokyselin.
V České republice existuje asi 400 druhů a jen přibližně 20 z nich tvoří vodní květ. Většina z nich žije jinak, člověka nijak neovlivňují a ani je nevidí. Podle Bohunické mají výjimečné adaptační vlastnosti díky svému dlouhému vývoji, které mohou mít významný vědecký přínos.
Autor: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Srp 11, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
V Česku vzniká první stavba částečně využívající podhoubí zvané mycelium. Projekt Samorost by se měl využívat hlavně pro glamping, tedy luxusnější formu kempování. Je hotová část prvního modulu, který by měl být kuchyň. Desky z podhoubí mycelium se vloží mezi dřevěná žebra a měly by sloužit jako tepelný izolant, řekli architekti projektu ze spolku Mymo a zástupci Buřinky České spořitelny, která projekt financuje. Budova z dvou samostatných modulů by měla být hotová koncem letošního roku.
„V současné době proběhla první výrobní fáze. První modul domu má již část dřevěné konstrukce, do níž byly vsazeny první myceliové desky. V interiéru budou plnit zvukově izolační funkci, vně dřevěné překližky pak izolaci tepelnou. Současně jsme sestavili základ pro podlahovou část. Další fáze budou mimo jiné zahrnovat dokončení izolačních obkladů, hydroizolaci, výrobu středové části a druhého modulu, přichycení šindelů a přípravu interiéru,“ řekla architektka Kateřina Sýsová. Energie v Samorostu se bude čerpat ze dvou fotovoltaických panelů.
Mycelium je shluk vzájemně propletených vláken charakteristický zejména pro houby a některý typ bakterií. Podhoubí v deskách podle Sýsové není živé, a dále se tak nemůže rozpínat a nemohou se v něm množit mikroorganismy. Pokud by se ale zalévalo, tak materiál může pomáhat bujení bakterií. Proto stavby s myceliem vyžadují vyšší nároky na dezinfekci. Jeho výroba potřebuje čisté prostředí. Není nutné prostředí laboratorní, ale nedá se vyrábět například v dílně. Při výrobě mají pracovníci například nasazené rukavice a roušku. Houba roste zhruba tři týdny až měsíc.
Využití mycelia a dřeva podle autorů dělá stavbu plně ekologickou a udržitelnou. Při výrobě nevzniká žádný odpad a dá se opět recyklovat. Je ale takzvaně samonosný, a nedají se do něj zasadit žádné interiérové prvky. K tomu v budově následně slouží dřevo. Například kuchyňská linka či hřebíček na obraz se musejí přidělat zvlášť na dřevěnou desku. Krátkodobé působení vody deskám z podhoubí podle předsedy Mymo Jakuba Seiferta nevadí. Dlouhodobé by ale mohlo, podobně jako u dalších biologických materiálů.
Na Samorostu se podle předsedy představenstva Buřinky Libora Vošického dá demonstrovat, že lze mycelium používat jako další udržitelný materiál využitelný ve stavebnictví. V hořlavosti a pevnosti je totiž podobné jako materiály, které se ve stavebnictví běžně využívají. „Chceme, aby se o vlastnostech a potenciálu využití hub ve stavebnictví dozvěděla co nejširší veřejnost, zejména pak akademická sféra a potenciální investoři, kteří by se materiálu chytili a zavedli ho do průmyslové výroby a udržitelného stavebnictví,“ dodal.
Spolek Mymo sdružuje osobnosti z výzkumu, kteří si dali za cíl položit základy myceliové architektury v ČR. Jde o odborníky například z Fakulty architektury ČVUT a z firmy Mykilio.
Autor: Mymo a Buřinka České spořitelny
Srp 8, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Studenti čtyř fakult Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) postavili první elektrickou formuli. Většinu komponent si sami vyrobili. Ode dneška do soboty ji otestují na prvních studentských závodech na Autodromu v Mostě, o měsíc později je čeká mezinárodní závod v portugalském Castelo Branco, řekl Petr Novák z tiskového odboru ZČU. Formula Student je podle ZČU nejrozšířenější vzdělávací univerzitní soutěž na světě, které se pravidelně účastní přes 800 vysokých škol.
Tým UWB eRacing Team Pilsen, který se skládá ze studujících fakult elektrotechnické, strojní, ekonomické a aplikovaných věd, dosud pracoval a závodil jen na stroji se spalovacím motorem, který každý rok upravoval. „V tomto akademickém roce musel postavit monopost s výlučně elektrickým pohonem,“ řekl Novák.
Vůz UWB E01 pohání motory Fischer o výkonu 80 kW, měnič vyvinutý na ZČU a skořepinový rám z uhlíkových vláken. „Pro stavbu naší první elektrické formule jsme se rozhodli použít komponenty, které jsou z převážné většiny vlastního návrhu a výroby,“ řekl šéf elektrické sekce Richard Sivera. Díly na míru podle vedoucího strojní sekce Ondřeje Lukeše umožňují maximalizovat výkon a efektivitu monopostu.
Formula Student je podle ZČU nejrozšířenější vzdělávací univerzitní soutěž na světě. Vozy musí zvládnout osm disciplín zaměřených na rychlost, obratnost a spotřebu paliva. Hodnotí se také hospodaření týmu s penězi. Pro svou první sezonu s „elektroformulí“ si plzeňský tým stanovil cíl umístit se mezi 20 nejlepšími týmy v kategorii elektrických monopostů a být v Top 10 alespoň ve dvou z osmi disciplín.
„Jsem opravdu hrdý na všechny členy týmu, na jejich práci a odhodlání při vývoji naší první elektrické formule. Velké díky patří všem fakultám, které se na projektu podílely, a našim partnerům za podporu, bez níž bychom to nezvládli,“ řekl vedoucí týmu Jan Procházka. V dalších sezonách chce rozšířit členskou základnu a začít pracovat na vývoji autonomního řízení.
Tým ZČU funguje od roku 2009, kdy projekt vznikl s cílem poskytnout studentům praktické zkušenosti ve vývoji závodních vozidel. Od té doby se na něm postupně podílelo přes 50 studentů. Tým skončil šestý na závodě Formula Student Italy v roce 2019, kde vyhrál disciplínu Acceleration, tedy zrychlení na 75 metrů, stejné místo obsadil na domácím závodě Formula Student Czech Republic. Další informace jsou na webu.
Autor: Západočeská univerzita v Plzni
Čvc 30, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Mezinárodní tým vědců Solar Wind Sherpas letos poprvé využil k pozorování zatmění Slunce letadlo Národního úřad pro letectví a vesmír (NASA), má také příslib pro další tři zatmění. Snímky, které momentálně zpracovává matematik Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně, přináší další nové poznatky o vesmíru a Slunci, zejména jeho koróně, tedy jasně zářícímu okolí. Korónu lze nejlépe pozorovat právě v okamžiku, kdy sluneční kotouč zakryje Měsíc.
Letos šel pás měsíčního stínu přes Severní Ameriku, úplné zatmění nastalo 8. dubna. Tým tvořený odborníky z Brna a z Havajské univerzity pozoroval zatmění z několika míst ve Spojených státech a Mexiku. Kromě stanovišť na zemi měli vědci přístroje i v letounu, který se pohybuje nad mraky.
Letadlo NASA mají vědci přislíbené i pro tři následující zatmění. „V Brně budeme pracovat hlavně na vývoji softwaru a částečně hardwaru, američtí kolegové mají nelehký úkol zajistit financování. Každý rok bude potřeba kolem milionu dolarů,“ uvedl Druckmüller.
Na zemi je úspěch pozorování závislý na rozmarech počasí. „Je to vždy ruleta,“ řekl Druckmüller. Ani letos počasí nedalo vědcům nic zadarmo. V texaském Kerrville pozorování zhatila zatažená obloha. Naopak v Sims v Arkansasu panovaly po celé čtyři minuty a 17 sekund zatmění ideální podmínky.
Největší boj svedla osádka v mexickém Torreónu, kde byla předpověď počasí natolik špatná, že se skupina rozdělila a část odjela zkusit štěstí k městu Canatlán. I tam nakonec panovaly náročné podmínky: vítr vířil prach, boural stany a cloumal s aparaturou. Jeden z pozorovacích systémů v Canatlánu nakonec vichřici přežil.
„Bylo to prakticky poprvé, kdy jsme se rozhodli pevné stanoviště, které se běžně připravuje tři dny, přesunout na jiné pozorovací místo s vědomím, že bude vše potřeba připravit za necelý jeden den,“ uvedl člen expedice Pavel Štarha.
Snímky letos zachytily také kometu, která míří ke Slunci. „To není nic výjimečného, podobných komet, které průlet kolem horkého Slunce nepřežijí a vypaří se, je hodně. Co je na našem snímku pozoruhodné, že kometa není bílá, ale oranžová,“ řekl Druckmüller. Příčinou je pravděpodobně svítící neutrální sodík, který, jak se kometa blíží ke Slunci, se uvolňuje ve větším množství a kometa tím zoranžoví.
V Simsu se podařilo získat obrazy iontů železa ve sluneční koróně. „Letošní obrazy můžeme srovnat s loňským pozorováním v Austrálii. A zajímavé je, že ačkoliv se nyní nacházíme v maximu sluneční činnosti, letos bylo Slunce neuvěřitelně klidné. Zároveň můžeme z pozorování celého jedenáctiletého slunečního cyklu říci, že zatímco na snímcích magnetického pole Slunce je vývoj cyklu na první pohled patrný, složení pozorovaných iontů v koróně se příliš nemění,“ popsal Druckmüller.
Autor: Vysoké učení technické v Brně
Čvc 5, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zkoušejí prodloužit délku života imunitních buněk lidí a zvířat pomocí látek, které pomáhají chránit rostliny proti stresu. Předpokládají, že s jejich využitím by imunitní buňky v těle mohly déle přežívat a efektivněji bojovat například s nastupující nemocí.
„Fytonutrienty jsou látky, které se přirozeně vyskytují v rostlinách. Chrání je proti bakteriím, plísním nebo třeba slunečnímu svitu či mrazu. Aktuálně jsme ve fázi, kdy imunitním buňkám předkládáme různé fytonutrienty a následně sledujeme, jak se těmto buňkám daří. První výsledky ukazují, že některé látky opravdu dokážou životnost imunitních buněk prodloužit,“ uvedl vedoucí výzkumu Petr Sláma z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Agronomické fakulty Mendelu.
Vědci se zaměřili na dvě takové látky: berberin, který obsahují keře dřišťálu, a punicalagin pocházející z granátových jablek. U obou látek testují jejich účinek v různých koncentracích na imunitní buňky.
„Například u vysokých koncentrací punicalaginu se nám ukázalo, že imunitní buňky byly mnohem méně stresované. Viděli jsme velmi dobře protektivní účinek látky – buňky byly chráněné před předčasnou smrtí a v porovnání s kontrolní skupinou byl jejich život delší,“ dodal Sláma.
Pokud se použití fytonutrientů osvědčí, mohly by pomoci s posilováním celkové imunity organismu, předcházet nemocem a v případě, že člověk onemocní, mohly by zmírnit projevy nebo urychlit léčbu nemocí.
„Vedle samotné životnosti buněk budeme zkoumat také to, zda fytonutrienty dokážou podpořit eliminaci nežádoucích mikroorganismů v těle. Jednoduše řečeno, jestli budou imunitní buňky schopné požírat například bakterie rychleji a efektivněji,“ doplnil Sláma. Kompletní výsledky dvouletého výzkumu budou vědci znát na konci letošního roku.
Autor: Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Čvn 25, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Kontroly rostlin na hranicích testováním nebo karanténou jsou jedním z řešení, jak zabránit škůdcům z daleka v šíření, řekl Michal Hnízdil z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Na boj se škůdci a patogeny, kteří nejsou pro Evropu původní, a také na biologickou ochranu rostlin se po tři dny zaměří odborníci z Evropské a středozemní organizace na ochranu rostlin (EPPO).
„Virus je velmi těžko rozpoznatelný, například semínka. Na osivu nic nepoznáte, nicméně se tomu snažíme zabránit tak, že na hranicích s Evropou máme stanice, kde rostliny testujeme. Odebereme vzorek, pošleme ho do laboratoře a v řádu několika dnů nám sdělí výsledek. Bohužel, často ale máme záchyty,“ uvedl Hnízdil. Poslední rok evidují několik desítek pozitivních vzorků semínek rajčete a papriky, které se do Česka dováží z Asie, konkrétně z Číny.
Organizace EPPO se na jednání pokouší o vzájemnou dohodu mezi členskými státy a domluvit se na tom, jaká další opatření či regulace udělat, aby skrytých škůdců nebo chorob bylo v rostlinách co nejméně.
„Ačkoliv se tomu snažíme předcházet, někdy k nám exotického škůdce zavlečeme. V takovém případě je naší prioritou ho rychle najít. Naši inspektoři provádí průzkum po celém území České republiky, prohledávají pole, lesy, parky a pokouší se najít. Když najdeme ohnisko, tak nařídíme majiteli ho zlikvidovat,“ řekl Hnízdil.
Na jednání odborníci mimo jiné řeší také problém s invazivními druhy. „Hledáme vhodnou metodu, jak zabránit exotickým rostlinám a invazivním druhům se dostat na naše území. Zvláště v případech, kdy si rostlinu přiveze obyčejný cestoval z dovolené,“ uvedl Hnízdil. Všechny rostliny musí mít certifikát, který se nazývá rostlinolékařský pas, a to i v případech, že si rostlinu dováží například cestovatel.
„Je to namátkové, nemůžeme kontrolovat všechny, nicméně projednáváme, jak je efektivněji kontrolovat, když nepovoleně dováží rostliny,“ dodal Hnízdil. Dále na jednání proberou, které škůdce vyřadí ze seznamu regulovaných škůdců. „EPPO má tu výhodu, že se takto harmonizujeme. Nestává se, že by se v jednom státě rozšířil jeden škůdce nebo patogen a v tom jiném ho stále regulovali. Země na těchto jednáních koordinují vzájemné úsilí,“ dodal Hnízdil.
EPPO vznikla v roce 1951. Je to mezivládní organizace pod záštitou Organizace pro zemědělství a výživu (FAO). Jejím úkolem je sdružovat většinu regionů Evropy a k Evropě přiléhajících ke spolupráci na ochraně pěstovaných rostlin.
Autor: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Čvn 25, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Renomovaný český rostlinný biolog Jiří Friml dostal rakouskou Wittgensteinovu cenu, nejvýznamnější rakouské vědecké ocenění, letos poprvé s dotací 1,7 milionu eur (42,3 milionu korun). Informovala o tom agentura APA.
Výzkumník působící na rakouském vědeckém a technologickém institutu ISTA v Klosterneuburgu převzal ocenění vědeckého fondu FWF. „Jiří Friml je průkopníkem v oblasti rostlinné biologie, zvláště v otázce, jak působí hormon auxin jako nejdůležitější koordinační signál k usměrňování růstu a vývoje rostlin,“ zdůvodnila porota výběr letošního nositele ocenění. Porota dále uvedla, že oceňuje „jednoho z nejkreativnějších výzkumníků v této oblasti, v níž Rakousko hraje vůdčí roli“. Toto bádání je přitom podle poroty „hnací silou globální rostlinné biologie“.
Wittgensteinova cena, označovaná jako „rakouská Nobelova cena“, má vynikajícím badatelům zajistit co nejvíce svobody při provozování badatelské činnosti, a umožnit tak stupňování jejich vědeckých výkonů. Ocenění, jehož dotace byla letos navýšena z 1,5 milionu eur na 1,7 milionu, financuje rakouské ministerstvo školství a uděluje FWF. Laureáty vybírá porota složená ze zahraničních vědců.
Oceněný chce s pomocí odměny mimo jiné podrobněji zkoumat podněty, které mohou vyvolat změny v obsahu hormonu auxinu v rostlinných buňkách. Kromě toho by chtěl se svým týmem zjistit více o roli tohoto mechanismu ve vývoji směrem ke stále složitějším rostlinám.
„Rostliny jsou mimozemšťané,“ řekl APA 50letý rodák z Uherského Hradiště. Zdůraznil, že rostlinná biologie se od té živočišné a lidské velmi liší, protože oba přístupy k vícebuněčnému životu se vyvíjely nezávisle na sobě. Ve světě vědy je ale pozornost rozdělena velmi nerovnoměrně, upozornil oceněný a poukázal na to, že mnoho zásadních objevů v pozorování buněk či genetice bylo učiněno právě na rostlinách.
Friml už v minulost obdržel řadu významných ocenění. Například v roce 2010 dostal prestižní Körberovu cenu určenou evropským vědcům, v roce 2014 mu české ministerstvo školství udělilo Cenu Františka Běhounka a dostal také několik grantů od Evropské rady pro výzkum. Jméno Jiřího Frimla se opakovaně objevilo na seznamu nejcitovanějších vědců společnosti Clarivate Analytics.
Autor: Agentura APA
