Úno 3, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Zemědělci by v současné době měli začít přizpůsobovat půdu na změny klimatu a budoucí boj se suchem. Řekli to odborníci na konferenci Živá krajina. Pomoct by podle nich mohlo tzv. regenerativní zemědělství, jehož principem je návrat k přírodním přirozeným ekologickým a biologickým procesům. Poukázali na to, že meteorologové v posledních 50 letech zaznamenali výrazný meziroční růst teplot, nicméně srážek je v Česku stále stejně.
Vysoké teploty vysušují půdu a vláhy není nadbytek, uvedl klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz. Ačkoliv dopad klimatických změn na českou zemědělskou krajinu se podle odborníků projeví za několik desetiletí, Tolasz upozornil, že půdu není možné adaptovat na změny z roku na rok a bude pro to zapotřebí rovněž delší proces. „Je třeba minimalizovat výpary, zadržovat vodu v půdě a omezit zhutňování a erozi půd. Je také třeba počítat s tím, že změna klimatu snižuje relativně zemědělcovu nadmořskou výšku o sto metrů za 20 let,“ řekl.
Změny klimatu nebudou podle klimatologa pro Česko regionální, ale celoplošné. Odborníci očekávají, že se zvýší počet tropických dnů v roce. Mrazivé dny budou postupem let významně ubývat, ale úplně nezmizí. Po krátké a mírné zimě budou přitom mrazy přinášet větší škody.
Profesorka Elizabeth Heilmanová z americké Wichita State University poukázala na možnosti, jak bojovat se suchem pomocí regenerativních metod zemědělství. Farmáři mohou podpořit tvorbu deště a vsakování vody úpravou své půdy, řekla. „K tvorbě mraků přispívají biogenní aerosoly jako spory hub, pyl a bakterie na povrchu listů rostlin. Tyto částice mají ale ve zvyku tvořit spíše mlhu kvůli malému množství molekul v atmosféře a do mraků se kondenzují spíše prachové částice, které způsobují silný přívalový déšť. Ten je pro půdu mnohem náročnější vstřebat,“ uvedla Heilmanová.
Podle ní je poté třeba připravit půdu na lepší vstřebávání vody. „Vsakování ovlivňují půdní organismy, které vytváří v půdě póry, skrze které se vstřebává dešťová voda. Každé jedno procento půdních organismů zvyšuje množství o 95.000 litrů vstřebané vláhy na 0,4 hektarů půdy,“ dodala Heilmanová. Je podle ní také třeba mít různorodou vegetaci a ekosystém pro fungující vodní cyklus.
Základním principem regenerativního zemědělství je návrat k přírodním přirozeným ekologickým a biologickým procesům. Touto metodou se snaží farmáři dosáhnout symbiózy mezi plodinami a půdními organismy.
Autor: Český hydrometeorologický ústav
Úno 3, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Centrum Recetox Masarykovy univerzity v Brně vstoupilo do evropského výzkumného projektu Endomix, jehož cílem je odhalit dopad tzv. endokrinních disruptorů na zdraví a přinést doporučení, jak se těchto chemikálií vyvarovat. Endokrinní disruptory jsou chemické látky, které jsou obsaženy v produktech denní potřeby a mohou narušovat a poškozovat lidský hormonální systém. Do těla se dostávají jídlem, pitím, vstřebávají se kůží nebo je lidé vdechují v podobě drobných částic. Nebezpečí představují zejména směsi těchto látek, uvedla univerzita na svém webu.
Projekt má přinést odpovědi na to, jak látky působí na zdraví, jaká onemocnění mohou způsobit či urychlit nebo kde a jak přesně v těle působí. Výzkum se zaměří také na to, jak směsi těchto látek ovlivňují imunitní systém, a to zejména na jejich roli při chronických onemocněních, jako jsou astma, alergie, poruchy reprodukce a metabolická onemocnění.
Počáteční fáze proto zahrnuje analýzu biologických vzorků. Masarykova univerzita k ní přispívá vzorky ze svých dlouhodobých populačních studií. „Faktory ovlivňující zdraví dětí sledujeme od roku 1991, kdy do naší studie ELSPAC vstoupilo skoro 7000 těhotných žen z jihomoravského regionu a umožnilo sledovat zdraví svých dětí až do dospělosti,“ uvedla ředitelka centra Recetox Jana Klánová.
Vědci s rodinami spolupracují dodnes, v posledních letech začali studovat i generaci jejich dětí. V krvi a moči měří hladiny toxických látek a studují vztah mezi působením chemikálií a zdravím populace. V projektu Endomix se zaměří na mladé dospělé z původní skupiny ELSPAC i na předškolní děti ze studie „nové generace“ a budou sledovat nejen chemickou kontaminaci, ale zejména její dopady na imunitní systém. S využitím nástrojů umělé inteligence budou zkoumat vztahy mezi výsledky z experimentů a základními příčinami stávajících onemocnění účastníků studie. Pokusí se také identifikovat možné rozdíly v působení těchto látek na základě věku a pohlaví.
Autor: Masarykova univerzita v Brně
Úno 3, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
V Česku bylo loni registrováno deset nových nákladních elektrických vozidel, meziročně o šest více. Jejich podíl na celkových prodejích nákladních aut činil 0,1 procenta. Vyplývá to z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí z dat Evropského sdružení výrobců automobilů. Podpořit rozvoj tohoto typu pohonu by mohla jedna miliarda korun z evropských fondů na výstavbu rychlodobíjecích stanic pro nákladní vozidla. První výzva bude podle pověřence ministra dopravy pro čistou mobilitu Jana Bezděkovského vypsána v únoru.
Podle počtu i podílu elektrických nákladních vozidel byla loni Česká republika poslední mezi zeměmi Visegrádské skupiny, uvedl Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu. V Polsku bylo loni zaregistrováno 85 nových nákladních elektrických vozidel, v Maďarsku 30 a na Slovensku 12.
Na konci loňska bylo v Česku provozováno 19 nákladních bateriových elektromobilů kategorie N3, tedy nad 12 tun, uvedl Kadula. Další čtyři vozidla byla v hmotnostní kategorii 3,5 tuny až 12 tun.
„Čistá mobilita v nákladní dopravě se v České republice zatím rozvíjí velmi pozvolna zvláště proto, že daná elektrická, případně vodíková, nákladní vozidla jsou stále drahá,“ zhodnotil situaci Bezděkovský. Připravuje se podle něj aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility, zabývající se budováním infrastruktury pro alternativní paliva. „Stejně tak se v polovině února chystá vypsání první výzvy v rámci dotačního programu OPD na dobíječky pro nákladní vozidla, a to v alokaci jedné miliardy korun,“ uvedl Bezděkovský. Harmonogram výzev je k dispozici na webu Programu Doprava 2021-2027.
V Evropské unii bylo loni registrováno 5361 nových nákladních elektrických vozidel, což představovalo meziroční nárůst o 127 procent. Jejich tržní podíl díky tomu stoupl z 0,8 procenta v roce 2022 na loňských 1,5 procenta. Hlavními zeměmi, které se na nárůstu podílely, byly Nizozemsko a Německo. Loni na ně dohromady připadalo více než 60 procent všech prodejů elektrických nákladních vozidel v unii, vyplývá z dat serveru Čistá doprava.
Autor: Ministerstvo dopravy
Led 27, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Pět českých farem získalo za rok 2023 ocenění v programu Pestrá krajina, které se uděluje za pozitivní vliv na životní prostředí a šetrné hospodaření. Zlatou medaili dostala farma Bělecký mlýn, farma Milošovice rodiny Cihlářových, farma Libora Konvalinky a ekofarma Zelený kopec. Stříbrnou medaili má farma Koňákov. Akci pořádá šestým rokem Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR). Zemědělci si dnes ocenění převzali na konferenci v prostorách České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).
„Jednou ze zásadních informací pro mě byl fakt, že klimatická změna způsobila loňský rok prozatím nejteplejším v historii. Velice rychle můžeme jako sedláci, hospodáři a občané adaptovat krajinu na klimatickou změnu. Proto je důležité akcentovat ekologický přístup v hospodářství,“ řekl na konferenci předseda hodnotitelské komise Daniel Pitek. Každodenní život sedláků i jejich zákazníků podle něj ovlivňovala rovněž nevyzpytatelná ekonomická situace. „O to důležitější je upozorňovat na ty farmy, které dokáží ekonomicky prosperovat, a zároveň nezapomínat na péči o krajinu,“ uvedla asociace.
Rodina Benýškových, která vlastní farmu Bělecký mlýn, chová na 95 hektarech zemědělské půdy krávy a ovce. K tomu hospodaří se včelami, kvůli nimž přizpůsobuje pestrý porost. Farma také vytvořila pět retenčních nádrží a do krajiny doplnila asi 20 tůní. Výsadbu dřevin přizpůsobuje krajině tak, aby se zvládly adaptovat na klimatickou změnu.
Farma Milošovice rodiny Cihlářových má 76 hektarů zemědělské půdy. Protože obhospodařované pozemky jsou značně svažité a tím ohrožené vodní erozí, byla většina z nich zatravněna a nyní jsou využívány jako pastviny a louky. V průměru chovají Cihlářovi až 120 kusů skotu.
Statek Libora Konvalinky v CHKO Žďárské vrchy je na 91 hektarech zemědělské půdy, z toho je 71 hektarů vlastních. Od roku 2009 hospodaří v ekologickém režimu a nyní začíná s regenerativním zemědělstvím. Chová krávy, kozy, slepice, kachny. Konvalinka zachoval lemové dřeviny a vybudoval několik tůní.
Ekofarma Zelený kopec se nachází nedaleko Pelhřimova na 44 hektarech půdy. Vlastní stáda masných ovcí a další drobné zvěře. Vysazují živé ploty s pestrou škálou druhů dřevin. Rodina Křížových začínala s nezoraným polem, které postupem času zatravnili. Jejich cílem bylo zavedení regenerativního zemědělství.
Farma Koňákov u Nového Jičína hospodaří po mnoho generací. Dlouhodobé zkušenosti nabízí i studentům blízké střední školy, jejíž žáci mohou na farmě pracovat. Na farmě je až 320 kusů dobytka, z toho 125 chovných krav.
ASZ ČR má 7500 členů sdružených v současné době v 40 regionálních a devíti členských organizacích. Tyto podniky obhospodařují necelých 40 procent zemědělské půdy v ČR a podílí se zhruba čtvrtinou na tvorbě zemědělského HDP.
Autor: Asociace soukromého zemědělství ČR
Led 27, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Bioplynová stanice v Ústí nad Labem se chystá na modernizaci za několik stovek milionů korun. Nová technologie bude umět nakládat s obtížně zpracovatelným bioodpadem, tedy i s balenými potravinami, se kterými se doposud závod vypořádat neuměl. „Zároveň bude stanice vytvářet biomethan, který bude vtláčen do plynového potrubního systému nebo zkapalněn na bio LPG,“ řekl Petr Síleš, jednatel společnosti Bioplyn Energy.
V současné době bioplynová stanice vyrábí elektrickou a tepelnou energii a zpracovává kuchyňský odpad například z jídelen. Dále dokáže zpracovat prošlé potraviny ze supermarketů, odpad z výrobních potravinových závodů, lapolové tuky a čistírenské kaly. Do stanice odpady svážejí velké svozové služby jako AVE nebo Marius Pedersen.
„Pokud vše půjde podle plánů, tak modernizace bude probíhat od čtvrtého kvartálu 2024 do poloviny roku 2026,“ uvedl Síleš. Dodal, že modernizace bude rozdělená na dvě etapy. V první se budou mj. instalovat nové technologie na zpracování biologických odpadů. Druhá etapa bude zahrnovat instalaci technologie na přepracování bioplynu na biomethan. „To znamená, že se bioplynová stanice předělá z výroby elektrické energie na výrobu biomethanu. To, co je dnes potřebné, to je odchod od fosilních paliv a přechod na alternativní paliva. Biomethan je palivo druhé generace,“ popsal jeden z důvodů modernizace jednatel.
Nynější část bioplynové stanice, která se nachází na pozemcích ve Všebořicích nedaleko letiště, bude během modernizace fungovat dál. Stavba hal s moderními technologiemi je naplánovaná na pozemcích za bioplynovou stanicí. Její provoz bude narušen na několik málo dní, kdy se propojí stará část bioplynové stanice s novou. „Nové fermentory a nové haly budou spuštěny a nahradí stávající starší technologii instalovanou v roce 2013,“ řekl Síleš.
Stanice zpracovává odpad z okruhu 100 kilometrů. Od ledna 2027 nebude moci biologický odpad z domácností končit na komunálních skládkách, podotkl Síleš. Společnost se podle něj připravuje na jednání s městy a obcemi, aby se biologický odpad z domácností dostal ke zpracování bioplynovou stanicí. Uvedl, že bude zapotřebí umístit k obydlím speciální kontejnery a odpad z nich vyvážet každý den. Jedna čtyřčlenná rodina podle něj vyprodukuje okolo jedné tuny bioodpadu ročně.
Radní města Ústí nad Labem Eva Fialová (ANO), která má v gesci životní prostředí, řekla, že se o zajištění speciálních kontejnerů a kampani bude ještě jednat. „Budeme diskutovat o tom, jakým způsobem budeme dělat osvětu. Úplně detailní představu, kde budou umístěny speciální kontejnery a jak bude probíhat kampaň, v tuto chvíli nemáme,“ uvedla. Dodala, že jednání se uskuteční v první polovině letošního roku.
Autor: Bioplyn Energy
Led 27, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Čeští odborníci zkouší využít odpadní bylinnou biomasu, která vzniká při výrobě esenciálních olejů, pro výrobu hydrolátů pro biokosmetiku. „Jejich cílem je zefektivnit výrobní proces a zlepšit jeho ekonomickou stránku prostřednictvím tvorby dalšího produktu. Výsledky výzkumu očekávají do roku 2025,“ uvedlo Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRKL, které za projektem stojí.
Hydroláty mají podle odborníků široké využití v kosmetickém i zdravotnickém průmyslu a ty, které jsou získané při zpracování některých květin nebo léčivých bylin, mají řadu protizánětlivých, antimikrobiálních nebo antioxidačních účinků.
Hlavním řešitelem projektu je Ústav chemických procesů Akademie věd a vědci při výzkumu využívají genofondovou sbírku tradičních i méně známých léčivých rostlin, kterou provozuje Botanický ústav AV. Pracují například s mátou peprnou, kosatcem sibiřským, levandulí lékařskou či slézem maurským.
Výzkum může mít hlavně ekonomický význam. Biokosmetika je poslední dobou oblíbená a celosvětový trh s kosmetickými výrobky roste. V roce 2017 dosahovala jeho tržní hodnota v přepočtu téměř 12 bilionů korun, předpokládá se, že letos to bude 18 bilionů korun.
Autor: Národní centrum kompetence
Led 14, 2024 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
K rozšíření kapacit instalovaných zdrojů obnovitelné energie či zvýšení účinnosti uchovávání energie, kterou tyto zdroje produkují, má přispět nový výzkum českých vědců. Následující čtyři roky se budou odborníci věnovat celkem šesti výzkumným záměrům. Ty mají přinést řešení, díky kterým budou odborníci schopni upravovat chemické procesy, jež jsou základem přeměny a uchovávání energie z obnovitelných zdrojů. Na výzkum získali vědci 489 milionů korun z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). V tiskové zprávě o tom informovala Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze.
Na výzkumu budou spolupracovat odborníci z VŠCHT s experty z Českého vysokého učení technického v Praze, Univerzity Karlovy, Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a Vysokého učení technického v Brně. Program OP JAK je financovaný z evropských strukturálních fondů.
„Praktické zkušenosti v zavádění a využívání pro konverzi a další využití energie z bezemisních zdrojů nejsou v ČR velké. Znalostní základna je roztříštěná. My jsme nyní spojili dohromady excelentní odborníky z oblastí ukládání energie, vodíkových technologií, využití světelného záření a modelování společně s inženýry a architekty, kteří budou umět studované technologické systémy integrovat do urbanistických celků,“ řekl profesor Karel Bouzek z VŠCHT, který skupinu vědců koordinuje.
Experti se budou zabývat vývojem baterií a superkondenzátorů, přeměnou obnovitelné elektrické energie na nová paliva a platformové chemikálie či přeměnou sluneční energie na energeticky bohaté sloučeniny, jako jsou vodík, metanol nebo uhlovodíky. Platformové chemikálie jsou jakési chemické stavební bloky, které slouží jako výchozí materiály pro tvorbu různých užitečných produktů, například polymerů.
Dále se budou věnovat molekulárnímu designu pro přeměnu a ukládání energie, inženýrství systémů ukládání a přeměny energie a energii pro budovy, města a obce.
Technologický průlom by měl podle vědců umožnit rozšířit kapacity instalovaných zdrojů obnovitelné energie i zvýšit účinnost jejího uchovávání. To podle Bouzka zásadně usnadní dekarbonizaci a restrukturalizaci české ekonomiky.
Autor: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Lis 7, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Vědci z Technické univerzity v Liberci (TUL) vyvinuli technologii, která umožňuje znovu využít staré oděvy včetně knoflíků nebo zipů. Materiál se rozemele, směs se zalije pryskyřicí a vylisuje se z ní pevná deska, případně je možné lisovat směs do formy. Vyrobený materiál může najít uplatnění ve stavebnictví, při výrobě nábytku, ale také třeba v automobilovém průmyslu, řekl dnes novinářům Roman Knížek, vedoucí katedry hodnocení textilií Fakulty textilní TUL.
„Uplatnění může najít všude, kde se dá pracovat s plastem, protože to dokáže plně nahradit plastové součásti. Je to znovu recyklovatelné stejnou technologií. Po roce a půl se nám to podařilo dostat do takové fáze, že jsme tu technologii mohli patentovat a udělat na to užitný vzor,“ doplnil Knížek. Vývoj financovala univerzita bez dotací. Aby mohla pokračovat ve vývoji nových aplikací textilního recyklátu, chce ho katedra financovat prodejem ramínek na šaty, která jsou z nového materiálu vyrobená.
Iniciátorem výzkumu byla Diakonie Broumov, která už 30 let pomáhá lidem v nouzi a sbírá, třídí a dál zpracovává použitý textil. Měsíčně v diakonii vytřídí 400 až 500 tun textilního materiálu, z toho zhruba 30 procent oděvů a obuvi se vrací do oběhu, asi polovina se dá znovu využít třeba na čisticí hadry. Zbylá část ale dnes končí na skládkách či ve spalovně, protože pro ně není využití. „Denně jsou to asi čtyři tuny odpadu,“ řekl předseda sociálního družstva Diakonie Broumov Pavel Hendrichovský.
Podle něj není problém s recyklací jednodruhových materiálů, komplikované jsou ale ty složené z více materiálů, jako jsou třeba zimní bundy. Technologie liberecké univerzity umožňuje je kompletně využít, aniž by bylo nutné takové oděvy složitě rozebírat na jednotlivé části. „To dnes neumí nikdo rozebrat, je to složité a hlavně nákladné, tady z toho dokážeme vytvořit něco, co má přidanou hodnotu, a to byl náš cíl,“ dodal Hendrichovský. Od 1. ledna 2025 budou navíc podle něj obce povinné třídit textil a množství materiálu, který pak bude nutné zpracovat, se tak ještě výrazně zvýší.
Nejde o jediný projekt diakonie. „Budeme vyrábět desky i jiným způsobem, budeme tam přidávat jiná pojiva,“ řekl Hendrichovský. Ročně by tak měli u Broumova na Náchodsku zpracovat zhruba 2500 tun textilního odpadu, který nelze jinak využít. Materiál bude podle něj určený pro stavebnictví, nahradit může sádrokarton nebo OSB desky. Aby bylo možné ho řezat, bude nutné z rozemleté suroviny odstranit kovové části, na kterých by se nástroje tupily.Teď se podle Hendrichovského testují akustické a tepelné vlastnosti.
Náklady na zpracování odpadu tímto způsobem jsou vysoké. „Lidé mají pocit, že když je to z odpadu, mělo by to být levnější, ale pokud chceme být ekologičtí, měli bychom si uvědomit, že to něco stojí,“ řekl Knížek. Na univerzitě zatím materiál vyrábějí ručně v laboratorních podmínkách, katedra teď hledá partnera, který by výrobu rozjel ve velkém.
Autor: TUL
Zdroj: ČTK
Říj 18, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Snazší sledování a ochranu hmyzu umožní vědcům nový model umělé inteligence (AI), který dokáže rozpoznat zvuky hmyzích druhů. V tiskové zprávě o tom dnes informovali zástupci společnosti Capgemini, jejíž odborníci AI vytvořili ve spolupráci s nizozemským národním výzkumným ústavem pro biodiverzitu Naturalis Biodiversity Center a platformou Amazon Web Services. Identifikovat druhy hmyzu na základě zvuku dokáže v současné době jen několik málo odborníků, AI by vědcům mohla umožnit analyzovat terabajty dat během 24 hodin.
AI sloužící ke zvukové identifikaci hmyzu zvítězila v šestém ročníku soutěžního hackathonu, který pořádá společnost Capgemini. Jde o každoroční firemní iniciativu, ve které mohou zaměstnanci firmy využít své odborné znalosti v oblasti AI a dat k řešení reálných problémů.
„Hmyz hraje klíčovou roli při ochraně biologické diverzity naší planety. Pokud bychom o hmyz přišli, znamenalo by to zkázu, kterou by pocítily nejen druhy, jež jsou na něm přímo potravně závislé, ale naprosto všichni v ekosystému včetně člověka. Ztráta hmyzu by mohla vést ke ztrátě až 35 procent světových potravinářských plodin. Jednoduše bychom přišli o každé třetí sousto, které nyní vložíme do úst,“ řekla programová manažerka institutu Naturalis Elaine van Ommen Kloekeová.
„Hmyz hraje v našem ekosystému zásadní roli, ale pro člověka je neuvěřitelně obtížné ho sledovat. Identifikace hmyzích druhů pomocí zvuku je tudíž pro jejich ochranu stěžejní. Způsob, jakým naši kolegové spolupracují, aby využili sílu umělé inteligence k ochraně ekosystému, mě nesmírně těší a inspiruje,“ řekl Niraj Parihar z Capgemini.
Vlivem klimatické změny, zemědělství i používání pesticidů hmyzí populace ubývají. Hmyz je poměrně náročné sledovat, podle odborníků existují miliony druhů, některé z nich dokáže lidské oko zaznamenat jen stěží. I proto se mimo pozorování okem a kamerami využívá často akustické rozpoznávání. Při něm se jednotlivé druhy určují na základě jejich typických zvukových projevů.
Autor a zdroj: ČTK
Zář 20, 2023 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Liberecký dopravní podnik (DPMLJ) bude poprvé dlouhodobě testovat v provozu MHD elektrobus. Na čtvrt roku si zapůjčil nízkopodlažní vůz od firmy SOR Libchavy, do kterého nyní montuje odbavovací zařízení, aby mohl s cestujícími co nejdříve vyjet. Novináře dnes o tom informoval náměstek primátora Liberce Jiří Šolc (ANO).
„Vybrali jsme právě tento podzimní a zimní čas, abychom si vyzkoušeli, jak se elektrický autobus bude v podmínkách naší MHD chovat,“ řekl Šolc. Provozování MHD v Liberci je náročné nejen kvůli kopcovitému terénu, ale právě i kvůli počasí.
Elektrobus podle Šolce testují, aby mohli v budoucnu plnit emisní nařízení Evropské unie. „Od roku 2025 už minimálně čtyři takovéto bezemisní autobusy budou muset tady jezdit. A zároveň je plán, že od roku 2029 a dál podíl bezemisních autobusů bude muset být mnohem vyšší. A proto také věnujeme velkou pozornost tomu, jaký autobus vybrat, jak navrhnout systémy nabíjení, jak se to dotkne jízdních řádů a tak dále. Data, která získáme z provozu tohoto autobusu, jsou pro ty naše střednědobé úvahy nesmírně důležitá,“ uvedl náměstek.
Po Liberci bude jezdit 12,5 metru dlouhý nízkopodlažní autobus, který bude nasazován na různé linky i různě náročný terén. „Budeme to střídat právě proto, aby se vyzkoušely všechny profily trati jak ve špičkách, tak mimo špičku,“ řekl Šolc.
K nabíjení baterie elektrobusu využije dopravní podnik zázemí areálu tramvajové vozovny. Jedno nabíjení by mělo trvat osm až devět hodin. „Jsem dost zvědavý, jestli bude tento údaj platit,“ dodal náměstek.
Liberecký dopravní podnik provozuje 40 autobusových linek, pro něž má k dispozici přes 100 autobusů. Téměř 40 procent z nich jsou vozy s pohonem na CNG (stlačený zemní plyn).
Autor: Město Liberec
Zdroj: ČTK
