Úno 2, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Ekologický spolek Nadace Partnerství vyhlásil pátý ročník soutěže Adapterra Awards, jejímž cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu. Zároveň soutěž upozorňuje na příklady dobré praxe, které mohou být vzorem pro lidi, firmy či samosprávy, které se snaží dělat taková opatření, která připraví přírodu, města i budovy na dopady klimatické změny. Již hotové projekty mohou zájemci přihlašovat do konce března ve čtyřech kategoriích, uvedla v tiskové zprávě koordinátorka soutěže Andrea Křivánková.
Klimatická změna přináší v českých podmínkách především větší riziko sucha, letní vlny horkého počasí a vyšší pravděpodobnost přívalových dešťů a bleskových povodní. Jedním z klíčových adaptačních opatření je tak lepší hospodaření s vodou v krajině i ve městech, a i proto Nadace Partnerství vyhlásila další ročník u příležitosti Světového dne mokřadů.
„Ty jsou významnými prvky v krajině, protože pomáhají zadržovat vodu, vytvářet její zásoby pro období sucha i zmírňovat důsledky přívalových srážek. Navíc poskytují domov mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů,“ řekla Křivánková.
V minulých ročnících bylo v soutěži oceněno několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů, například Josefovské ptačí louky, Sedmihorské mokřady, soustava tůněk v Sedlčanech, nový prostor pro řeku Dyji či obnova mokřadů u Ořechova u Brna.
Projekty je možné přihlašovat ve čtyřech kategoriích – Volná krajina (opatření mimo intravilán obcí), Zastavěná území (opatření v obcích), Náš domov (opatření související s výstavbou domů a bytů) a Pracovní prostředí (opatření v průmyslových či administrativních areálech). Finalisty soutěže vybere odborná porota, která také určí vítěze jednotlivých kategorií. O ceně za nejsympatičtější projekt rozhodne v internetovém hlasování veřejnost. Kromě toho pořadatelé udělí speciální ocenění nejlepším projektům z Prahy, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje či regionů sousedících s Rakouskem. Vítěze organizátor vyhlásí 1. listopadu v Praze.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
Led 30, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Město Pardubice koupí silážní žlab, který je na pozemcích pro plánovanou výstavbu zvířecího útulku ve Starých Čívicích. Majiteli za něj patrně zaplatí 390.000 korun, což je částka určená znalcem. Souhlasili s tím zastupitelé.
Desítky metrů dlouhý žlab patří Jednotnému zemědělskému družstvu Československo-sovětského přátelství Svítkov, které je v likvidaci. Jedná za něj insolvenční správce. Protože zastupitelé odkup schválili, město následně pošle insolvenčnímu správci cenovou nabídku na odkoupení stavby.
Žlab se nachází na pozemku města, ale zčásti také na pozemcích jiných vlastníků. Město předpokládá, že získá souhlas majitelů dalších pozemků, aby silážní žlab mohlo zbourat kompletně.
Opoziční zastupitel Filip Sedlák (Naše Pardubice) se domnívá, že město zbytečně utratí za něco, co nepotřebuje, a ještě další peníze za demolici. Město by podle něj mělo vyzvat vlastníka, aby silážní žlab odstranil sám. Případně by radnice měla chtít nájemné za to, že jáma je na jeho pozemku. Není to podle něj hospodárné rozhodnutí. Chtěl bezúplatný převod.
Jeho kritiku město odmítlo. Radnice podá v insolvenčním řízení pohledávku za bezdůvodné obohacení, respektive bude žádat o ušlý nájem. Ne ve všech případech je pak možné žalovat vlastníka, aby stavbu odstranil, uvedla Miriam Kňazovická z odboru majetku a investic.
O potřebě najít pro městský útulek lepší umístění se debatuje v Pardubicích od roku 2003. Mapovalo se kolem 12 míst, z nich se postupně vybrala tři. Následně se ukázala jako nevhodná, uvedl zastupitel Karel Haas (Spolu). S odkoupením žlabu souhlasil.
„Věděli jsme všichni, že tam silážní jáma je. Vyplývalo to loni z důvodové zprávy. Hlasovali jsme o tom. Jsem skeptik, že bychom našli jiné místo. Insolvenční správce má zákonnou péči řádného hospodáře, těžko může souhlasit s bezúplatným převodem žlabu,“ podotkl Haas. Zvířecí útulek je služba veřejnosti, město by ho mělo mít, dodal.
Pro lokality na Dubině, Dukle a ve Starých Čivicích, navržené v minulosti, vznikly studie, které stály stovky tisíc korun. Město je neupotřebilo. Čtvrtá lokalita je také ve Starých Čívicích a má reálnou šanci, aby tam útulek vznikl, uvedla Helena Dvořáčková (SPD), která byla v minulosti náměstkyní primátora za hnutí ANO.
Městský útulek je teď v areálu veterinární kliniky ve Štrossově ulici. Zvířata tam nemají dost místa ani moderní zázemí. V areálu chce radnice v budoucnu stavět domov pro seniory, proto potřebuje útulek přestěhovat. Město by se nemělo dostat do časové pasti, návrh stavby domova už je hotový, řekl náměstek primátora Jakub Rychtecký (Žijeme Pardubice/ČSSD).
Ve zvířecím útulku s veterinou má být také služebna městské policie, která tam bude mít své služební psy a mohla by tam pořádat o své práci přednášky pro školy a veřejnost. Náklady jsou zatím odhadované na 69 milionů korun.
Autor: Město Pardubice
Zdroj: ČTK
Led 27, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
V Milovicích na Nymbursku pokračují s revitalizací lesoparku Lišky v severovýchodní části města. Přírodní areál poznamenaný armádní činností má být po úpravách přístupný lidem. Po vyčištění náletů a odstranění betonových konstrukcí přibude nová výsadba, mlatové cesty a lavičky. Práce zhruba na 20 hektarech plochy vyjdou na 18 milionů korun, téměř osm milionů jde z evropských dotací. Město začalo s úpravami loni na podzim.
„V loňském roce byly dokončeny téměř všechny demoliční práce a část pěstebních opatření, zbylé práce musí být hotovy do konce letošního roku,“ uvedla mluvčí města Eva Hrušková. Město podle ní zásahy připravovalo ve spolupráci s ekology. „Před zahájením samotné realizace proběhl v těchto lokalitách průzkum, v rámci kterého byl zjištěn výskyt vzácných živočichů, například roháčů, modrásků hořcových, krutihlavů obecných a velké množství vzácných rostlin,“ doplnila mluvčí. Některé stromy jsou ve špatném stavu, musí se pokácet. Počítá se také s výsadbou dubů, které postupně stárnoucí stromy nahradí.
O území, které bylo původně založeno jako park, podle starosty Milana Poura (ANO) v době působení nejen sovětské armády nikdo nepečoval. „Byly tam vojenské objekty, například bunkry či podzemní sklady. Některé se nám podařilo zdemolovat, některé budou zakonzervovány tak, aby v budoucnu mohly být využity třeba pro prohlídky,“ řekl Pour.
Autor: Milovice
Zdroj: ČTK
Led 17, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Zemřel vědec a vysokoškolský pedagog Jiří Jaromír Klemeš, jenž patřil k nejcitovanějším českým výzkumníkům. Bylo mu 77 let. V posledních letech působil na Vysokém učení technickém v Brně, kde v centru NETME vedl Laboratoř integrace procesů pro trvalou udržitelnost. O jeho úmrtí informovala brněnská technika na webu.
Klemešovo jméno se loni objevilo v prestižním žebříčku Highly Cited Researchers, stejně jako v letech 2018 a 2020. Žebříček vzniká tak, že analytici vybírají z databáze Web of Science jedno procento nejcitovanějších vědeckých článků v jednotlivých oborech za posledních deset let. Pro rok 2022 se v seznamu objevilo deset výzkumníků, kteří náleží k českým institucím.
Klemeš měl bohaté zahraniční zkušenosti, léta strávil na univerzitách ve Velké Británii, Maďarsku nebo Číně. Na brněnskou techniku, kterou kdysi vystudoval, se vrátil v roce 2017 a postavil vlastní tým zaměřený na trvalou udržitelnost. Byli v něm zastoupeni lidé s různými specializacemi.
„Ať děláte cokoliv, vždy musíte brát v potaz energii, vodu, emise, odpady a vliv na společnost. I proto máme v týmu také odborníky zaměřené na geografii nebo historii. Výjimečný vědecký článek pak poskytuje určitý přesah a je zajímavý jak pro širokou vědeckou komunitu, tak i pro společnost,“ uvedl loni Klemeš.
Jedním z jeho úspěšných odborných textů byl článek o dopadech pandemie covidu-19 na životní prostředí. „Uvědomil jsem si, jak obrovské množství jednorázových plastů a odpadů souvisí se zdravotnictvím. A pandemií tato zátěž ještě narostla. S kolegy jsme spočítali, jaký dopad měla pandemie na naše nakládání s odpady, a navrhli jsme šest možných směrů výzkumu, jejichž cílem je zmírnit potenciální dopady covidu na tuto oblast,“ řekl tehdy Klemeš.
Autor: VUT Brno
Zdroj: ČTK
Led 17, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Cesta k Pravčické bráně v Českém Švýcarsku je po odstranění balvanu nad ní opět volná. Dvacetitunový skalní masiv hrozil zřícením na stezku, která je od loňského rozsáhlého požáru jedinou přístupovou cestou k oblíbenému turistickému cíli. Odborníci na výškové práce dnes kámen uvolnili a nechali pod dozorem spadnout. Po odklizení následků prací budou moci lidé k dominantě národního parku opět vyrazit.
Pravčická brána je přístupná po stezce od Tří Pramenů od 1. října loňského roku. Kvůli pracím v jejím okolí byl nyní režim takový, že od pondělí do čtvrtka se v terénu těžilo dřevo, od pátku do neděle sem mohli turisté. Minulý týden na cestu spadl obrovský buk, zcela zatarasil nejužší místo ve stoupání. „Kořenový systém vyvracejícího se buku destabilizoval velký skalní objekt, který tak představoval nebezpečí,“ uvedl mluvčí Správy národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Správa parku proto povolala na pomoc se skalním blokem utrženým od masivu specializovanou firmu. Na místo dorazili čtyři muži dnes ráno. Dva hlídkovali na cestě, dva se ve vysokém strmém kopci, na kterém leželo mnoho polámaného dřeva, pokoušeli uvolnit kámen. Na pátý pokus se jim to po čtyřech hodinách podařilo. „Bylo to velké, těžké a vysoko v terénu, takže práce náročná, ale jsme zvyklí,“ řekl Tomáš Zedník, který uskakoval před uvolněným blokem. „Vím, co si můžu dovolit,“ podotkl.
Oblečeni do ochranných obleků s helmou a brýlemi na hlavě se dva muži do výšky vydali s páčidly, motykami, sekerou. Přitom se museli jistit lany. „Odkopali jsme hromadu hlíny, odsekali kořeny, použili sílu a je to dole,“ řekl Zedník. Na cestu dopadla a roztříštila se jen část pískovcového balvanu. Další část se uvolnila a zůstala nad stezkou, vše musí najatá firma odstranit. „Pokud se to podaří do čtvrtka, cestu k Pravčické bráně znovu otevřeme,“ uvedl Salov. Do té doby bude vstup na stezku u Tří Pramenů hlídán. Místo průběžně kontrolují strážci parku.
Zájem o návštěvu Českého Švýcarska, které loni v červenci zasáhl největší požár v historii České republiky, je podle Salova velký. „Nahrává tomu mírný průběh zimy. Počasí je teď jako na podzim nebo na jaře, o víkendech na Pravčickou bránu míří mnoho turistů,“ uvedl mluvčí.
Hořet začalo v národním parku loni 24. července. Požár se rozšířil na 1060 hektarů a na jeho uhašení se podílelo 6000 hasičů. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení. Obyvatelé několika obcí se museli evakuovat, v osadě Mezná shořely tři domy.
Autor: NP České Švýcarsko
Zdroj: ČTK
Led 17, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Upevnit své zdraví a zároveň pomoct přírodě mohou lidé při Lednové výzvě Do práce na kole, pěšky nebo poklusem, která se uskuteční příští týden, tj. od 23. do 29. ledna. Pátý ročník akce organizuje opět spolek AutoMat, který tím vybízí veřejnost k takzvané udržitelné dopravě i v zimních měsících.
„Zima není důvod, proč se aktivní dopravy vzdát. Inspirací nám může být Finsko či Dánsko, a to především důrazem na budování bezpečné infrastruktury. Pak už stačí jen vhodné oblečení a výbava. A když je náledí, vždy zbývá chůze a její kombinace s veřejnou dopravou,“ řekla Anna Kociánová z AutoMatu.
Zájemci se mohou bezplatně registrovat na webu, a to až do úterý 24. ledna včetně. Během daného týdne pak cestují do práce takzvaně bezmotorově, tedy pěšky nebo na kole. Organizátoři zdůrazňují, aby lidé své cesty zaznamenávali do systému, a mohli tak soutěžit o zajímavé ceny. Hodnotit se bude pravidelnost cest účastníků, jelikož podle spolku je právě pravidelnost udržitelných cest zásadní pro lidské zdraví i pro životní prostředí.
Smyslem výzvy je podle pořadatelů upozornit na ‚neúnosnou, přesto leckdy nedotknutelnou‘ automobilovou dopravu ve městech. „Trvale udržitelné město je takové, které dává vyvážený prostor všem způsobům dopravy a bere ohledy na všechny její účastníky a účastnice – nejen úhlem pohledu motoristy,“ sdělila koordinátorka výzvy Dominika Lenthárová.
Lednová výzva se koná od zimy 2019. Loni se účastnilo 1854 lidí z celé České republiky. Dohromady ujeli 31.300 kilometrů na kole a ušli 9700 kilometrů pěšky, přičemž průměrně připadlo 9,5 kilometru na jednu cestu na kole a 3,5 kilometru na jednu pěší cestu. Podle organizátorů tak lidé díky pohybu ušetřili 5,3 tun oxidu uhličitého, které by jinak během jízdy vypustila jejich auta.
Spolek se tématu udržitelné dopravy věnuje dlouhodobě. „V AutoMatu například přinášíme praktické návody, jak v zimě na kolo, a apelujeme také na zimní údržbu cykloinfrastruktury. Do té jsme se ostatně sami zapojili – zkonstruováním cyklopluhu a pravidelným protahováním pražských cyklotras,“ doplnila Kociánová. V květnu bude spolek pořádat tradiční Květnovou výzvu, která potrvá celý měsíc. Registrace do Květnové výzvy začnou 1. února.
Autor: AutoMat
Zdroj: ČTK
Led 11, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Za dva dny ministerstvo životního prostředí (MŽP) přijalo 2265 žádostí o podporu na energetické úspory v nízkopříjmových domácnostech v celkové hodnotě 271 milionů korun. Na tiskové konferenci to dnes sdělil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který je pověřen řízením ministerstva. Dalších 987 žádostí je podle Jurečky v systému rozpracováno. Ministr dříve uvedl, že dotace mohou být uděleny přibližně 10.000 domácností, a to v celkové částce 1,5 miliardy korun.
„Vysoký počet zájemců za tak krátkou dobu jen dokládá, že se nám daří plnit cíl, se kterým jsme loni začali tento program připravovat – motivovat nízkopříjmové domácnosti k tomu, aby své domy zateplily a snížily si tak účty za energie. Pomoc nejzranitelnějším spoluobčanům v době extrémně vysokých cen energií je naší absolutní prioritou,“ uvedl Jurečka.
Příjem žádostí o dotace z programu Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light) začal v pondělí 9. ledna, podpořit má především domácnosti v rodinných domech obývaných invalidními důchodci třetího stupně, starobními důchodci nebo lidmi, kteří od 12. září 2022 pobírali příspěvek na bydlení. Jurečka uvedl, že úřad je v případě velkého zájmu připraven zvýšit dosavadní stanovenou sumu 1,5 miliardy Kč, nepřiblížil ale o kolik a kdy.
Resort do budoucna plánuje rozšířit nabídku i na bytové domy. V došlých žádostech převažují podle náměstka ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) především ty od seniorů, a to hlavně na výměnu oken a dveří. Lidé mohou žádat například o pomoc při zateplení fasády.
Oba politici zdůraznili, že lidé mohou při žádání o dotace využít podpory poraden, které fungují pro občany zadarmo.
Podle Hladíka lidé žádají průměrně o 119.000 korun, přičemž ale čerpat mohou až maximálně 150.000 korun. Necelá polovina o tuto částku žádá. Z toho podle Hladíka vyplývá, že lidé zvažují, jaké konkrétní úpravy potřebují. Největší zájem ministerstvo registruje ze Středočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje.
Na rozdíl od programu Nová zelená úsporám mohou žadatelé získat plnou podporu, nemusí tedy část projektu financovat z vlastních peněz. Navíc pokud byly stavební úpravy provedeny po 12. září 2022, mohou lidé zažádat o dotace i zpětně. V takovém případě musí doložit zprávu o realizovaném opatření a také jeho fotodokumentaci.
O dotace se žádá elektronicky. Podle MŽP potřebují zájemci doklad o vlastním bankovním účtu, formulář odborného posudku, fotodokumentaci stávajícího stavu a potvrzení prokazující čerpání důchodu či příspěvku na bydlení.
„Díky kampani Zkrotíme energie radíme domácnostem, jak mohou energie šetřit okamžitě pomocí změny každodenních návyků, ale informujeme je i o finančních příspěvcích a dotacích, které mohou žádat například právě v programu NZÚ Light,“ řekl Martin Sedlák, koordinátor kampaně Zkrotíme energie, která pod MŽP spadá.
Hladík začal funkci náměstka vykonávat v pondělí, prezident Miloš Zeman ho totiž odmítl jmenovat ministrem. Své rozhodnutí odůvodnil pokračujícím policejním vyšetřováním kauzy privatizace brněnských bytů a také podle něj nízké odbornosti bývalého radního Brna. Vládní koalice se na Hladíkově dočasným jmenováním náměstkem dohodla. Zároveň počítá, že se jeho postavení změní po skončení Zemanova mandátu v březnu.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Led 9, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Procházku po zámeckých valech v Pardubicích mohou návštěvníci absolvovat s novou přírodovědnou publikací, kterou vydalo Východočeské muzeum. Na valech žije přes 200 druhů rostlin, více než 70 druhů obratlovců a několik tisíc bezobratlých druhů živočichů, atlas na ně upozorní, uvedlo muzeum v tiskové zprávě.
„Návštěvníkům chceme nabídnout příležitost poznat toto oblíbené místo podrobněji a dozvědět se víc o bohatém a pozoruhodném životě, který bují přímo v centru východočeské metropole,“ řekl ředitel muzea Tomáš Libánek.
Valy, které obepínají pardubický zámek, lákají návštěvníky k procházkám od 19. století. „Tehdy pozbyly svou obrannou funkci. Skončila povinnost je udržovat holé a panská správa se rozhodla zvelebit celého opevnění. Začaly zde vznikat zahrádky, byly vysázeny stromy i vinná réva,“ řekl Libánek.
Publikaci napsali Jan Dolanský, Lenka Šafářová, Libor Praus a Lenka Bálková. Jsou také autory většiny fotografií. Příručka Příroda v opevnění kromě atlasu o flóře a fauně zahrnuje i zajímavosti a náměty na pozorování. Knížka se podle tvůrců může hodit školám na hodiny přírodovědy nebo pro přírodovědné kroužky.
„Chtěli jsme vytvořit nejen atlas reprezentativního výběru organismů vyskytujících se na zámeckých valech a v areálu zámku. Důležitou součástí jsou informační rámečky, které vysvětlují zajímavé souvislosti nebo fenomény týkající se zdejší flóry a fauny. Nechybí kalendář výskytu jednotlivých druhů, jejich případná jedovatost nebo jedlost, označeny jsou i druhy chráněné,“ řekl Dolanský. Podstatná část zámeckých valů je součástí evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Ochraňuje silně ohroženého brouka páchníka hnědého, jehož larvy žijí v dutinách starých listnatých stromů. Dospělí jedinci se objevují od května do září, ale během dne nejsou příliš aktivní, zahlédnout je vyžaduje notnou dávku štěstí.
Publikaci Příroda v opevnění lze zakoupit v pokladně zámku nebo v e-shopu. Stojí 190 korun. Přírodě se věnuje také výstava Kdy jste je viděli naposledy? Představuje mizející druhy zvířat a rostlin a láká na interaktivní prvky, třeba bobří noru, výstup k sokolímu hnízdu, losí bludiště.
Autor: Východočeské muzeum v Pardubicích
Zdroj: ČTK
Led 6, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Akademie věd ČR (AV) dnes ocenila rakouského bioklimatologa Christiana Körnera za spolupráci s českými vědci při ekosystémových experimentech či při vývoji inovativních metodických přístupů. Körner získal Čestnou oborovou medaili Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách, uvedla AV. Ocenění předal Körnerovi místopředseda AV Zdeněk Havlas na slavnostním ceremoniálu v Brně.
Podle AV patří Körner ve svém vědním oboru k nejvíce citovaným odborníkům na světě. Zabývá se především tím, jak zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší působí na přirozenou vegetaci. V souvislosti s globálními změnami také zkoumá odlišné ekosystémy. Momentálně působí na Univerzitě v Basileji, podle které v roce 2011 objevil údajně nejvýše rostoucí květinu v Evropě, a to konkrétně v kantonu Valais ve výšce 4505 metrů.
Spolupráci s českými vědci Körner navázal v 70. letech 20. století. Podle AV se podílel například na ekosystémových experimentech postavených na manipulaci klimatických faktorů Ústavu výzkumu globální změny AV.
Předání medaile bylo součástí připomínek výročí úmrtí Mendela, které připadá právě na dnešek. V obnoveném Mendelově skleníku na dvoře augustiniánského opatství v Brně dnes zástupci několika institucí podepsali memorandum o spolupráci a podpoře principů dlouhodobě udržitelného rozvoje. Právě těmito principy by se mělo v budoucnu zabývat plánované Centrum udržitelnosti Gregora Mendela.
„Chceme, aby Masarykova univerzita byla inspirující komunitou, která svými zásadami a každodenním počínáním plně respektuje a naplňuje principy společenské odpovědnosti a přispívá k řešení cílů udržitelného rozvoje. Tato oblast je součástí našeho Strategického záměru, stejně jako podpora rozvoje výuky a výzkumu v oborech, které navazují na Mendelovu vědeckou práci,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Memorandum podepsali také zástupci Mendelovy univerzity, Ústavu výzkumu globální změny AV, starobrněnského opatství a organizace Společně.
Loňský rok byl v Brně ve znamení oslav 200. výročí narození Mendela. „Statutární město Brno bude i do budoucna podporovat aktivity spojené s šířením Mendelova odkazu, jedná se o osobnost, která výrazným způsobem poutá pozornost k celému městu a přispívá i k rozvoji turismu či investic do vědy a výzkumu,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Pro 25, 2022 | Ekologická domácnost a životní styl
Návštěvnost jeskyní Moravského krasu byla letos podstatně vyšší než v předchozích dvou covidových rocích, překonat by měla hranici 300.000. Loni do jeskyní v Moravském krasu zavítalo kolem 205.000 lidí, předloni 225.000.
Dva poslední roky se jeskyně potýkaly s covidovými opatřeními. „Hlavní překážkou, která mnoho příchozím loni vadila, byla nutnost nosit i přes léto respirátor,“ připomněl mluvčí Správy jeskyní České republiky Pavel Gejdoš. O rok dříve, první covidový rok, byly jeskyně kvůli karanténě zavřené celé jaro až do začátku června a znovu od září. Letos by návštěvnost znovu mohla překročit hranici 300.000, což ale stále bude méně než před covidem. Například v roce 2019 přijelo do pěti jeskyní Moravského krasu 363.000 zájemců o prohlídky.
„Nevrátili se zatím ve stejném počtu zahraniční turisté, samozřejmě letos zejména ruští, ale ubylo například i Poláků. U tuzemských turistů je také vidět, že více zvažují, do čeho investují. Zatímco dříve třeba dali za den i tři jeskyně Moravského krasu, letos často vybrali jen jednu,“ uvedl mluvčí. Doplnil, že nejčastěji šlo o Punkevní jeskyně s unikátní vodní plavbou.
V další sezoně chce správa jeskyní kromě klasických prohlídek nabízet i obě zážitkové trasy, a to Po stopách Nagela ve Sloupsko-šošůvských jeskyních a Za tajemstvím jeskyně Výpustek. „Oblibu si získaly i letos nově zavedené Dětské prohlídky Výpustku, kde je formou comicsu s medvědem Brunem a her představena bohatá historie krasového podzemí u Křtin,“ doplnil mluvčí. V zimě jsou v Moravském krasu otevřené Punkevní jeskyně a jeskyně Výpustek a Sloupsko-šošůvské.
Autor: Správa jeskyně České republiky
Zdroj: ČTK
