Dub 21, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Správa železnic (SŽ) v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun, informovala o tom SŽ. Podobná bezpečnostní opatření podle SŽ udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
Správa železnic (SŽ) v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun, informovala o tom SŽ. Podobná bezpečnostní opatření podle SŽ udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
Za uplynulých pět měsíců odstranila SŽ 483.426 vzrostlých stromů, meziročně podobně. O více než 60 procent pak podle mluvčí SŽ Nely Eberl Friebové meziročně stoupl počet dřevin, které vykáceli majitelé pozemků v blízkosti tratí na základě výzev od SŽ. Bylo to 14.829 přepočtených stromů, tedy dřeviny s obvodem kmene nad 80 centimetrů. Menší dřeviny se počítají jako půl přepočteného stromu a deset čtverečních metrů keřového porostu se rovná jednomu stromu. O rok dříve majitelé pozemků vykáceli 9169 stromů. SŽ také loni v červnu podepsala memorandum o spolupráci s největším vlastníkem pozemků v okolí železnice Lesy České republiky, díky kterému se podle Friebové zvýšil počet pokácených stromů o 2547.
K intenzivnějšímu kácení potenciálně nebezpečných dřevin v těsném sousedství tratí SŽ přistoupila po roce 2020 díky zjednodušení legislativy, která odstraňování dřevin upravuje. Novelizace zákona o drahách podle Friebové jasně definuje rizikové porosty. „Podle novelizovaného znění jsou stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného profilu dráhy, stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy,“ řekla. Novela podle ní SŽ zjednodušila také vstupovat na cizí pozemky a odstraňovat tam rizikové porosty, pokud to po upozornění vlastník neudělal sám.
Úlohou SŽ je podle Friebové udržovat železnici bezpečnou. Státní organizace podle ní ale dbá i na to, aby přírodu a krajinu chránila. „Náhradní výsadbu realizujeme v rámci investičních staveb a dále také v souvislosti se společenskou odpovědností firmy,“ řekla. Ve spolupráci s Lesy ČR vybírá SŽ podle Friebové lokality vhodné pro výsadbu nových stromů. „Naši zaměstnanci pak realizují samotnou výsadbu,“ dodala.
Kácení nebezpečných dřevin v okolí železnice nerozporuje ani ekologická nezisková organizace Greenpeace ČR, uvedl její mluvčí Lukáš Hrábek. „Pouze chceme, aby to kácení bylo omezené na co nejmenší možnou míru,“ řekl. Podle Friebové se pracovníci zaměřili především na vytipované rizikové úseky. Odstraněný porost se podle ní následně využívá jako palivové dřevo nebo se z něj vyrábí dřevní štěpka.
Autor: Správa železnic
Dub 14, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Cenu ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) za rok 2023 za přínos pro rozvoj Krkonoš ve Vrchlabí získalo sedm osobností. Mezi nimi je také starosta Lánova Jiří Vanc nebo lesník a bývalý pracovník Správy KRNAP Oldřich Šimek. Správa KRNAP udělovala ocenění počtrnácté, informoval mluvčí národního parku Radek Drahný. Smyslem je vyzdvihnout lidi, kteří svým životem a prací znamenají či znamenali přínos pro Krkonoše. Nominace posílala veřejnost, výbor vybíral ze tří desítek návrhů.
Mezi dalšími oceněnými jsou také zakladatelé Muzea krkonošských řemesel v Poniklé Jana a Rostislav Pičmanovi, bývalý člen Horské služby Krkonoše Ludvík Strejček, sportovec a bývalý pracovník Správy KRNAP Bohumil Zemánek a in memoriam bývalý majitel harrachovského panství, propagátor ochrany přírody Krkonoš Jan Nepomuk František hrabě Harrach. Cenu veřejnosti získal i bývalý starosta Rudníka Aleš Maloch.
„Letos rozšiřujeme pomyslnou rodinu laureátů Cen ředitele Správy KRNAP o další velmi zajímavé osobnosti. Trochu mezi nimi ční náš předchůdce Jan Nepomuk hrabě Harrach, kterému cenu udělujeme v roce 120. výročí vyhlášení první přírodní rezervace na Strmé stráni v Labském dole. Rok 1904 se do jisté míry stal mezníkem krkonošské ochrany přírody. Je mi potěšením, že cenu přijeli převzít potomci Jana Nepomuka Ernst Harrach a Jan Nepomuk Podstatzký-Lichtenstein se svým synem Michaelem,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Laureáti nebo jejich zástupci převzali z rukou ředitele Správy KRNAP ceny v podobě Krakonoše, které vyrobil jako drátěné plastiky oceněný Ladislav Šlechta z Harrachova technikou smyček. Předlohou mu bylo nejstarší vyobrazení Krakonoše v Hellwigově mapě Slezska z roku 1561. K výrobě jedné sošky bylo zapotřebí přibližně 30 metrů železného taženého žíhaného drátu. Výroba jednoho Krakonoše zabrala přes 30 hodin.
„Vzhledem k tomu, že v letošním roce byl oceněn i přímo pan Šlechta, tak z rukou ředitele Správy KRNAP dostal výjimečně broušenou vázu z dílny dalšího zdejšího řemeslníka Miloše Plecháče z Čisté u Horek,“ sdělil Drahný.
Cena ředitele Správy KRNAP podle něj vyzdvihuje osobnosti, které svou prací, výkony či občanskými aktivitami představují či představovaly významný přínos pro Krkonošský národní park či Krkonoše jako region.
Loni Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2022 získali také lesník a bývalý ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka a spisovatelka Šárka Denková nebo vědkyně zabývající se pyly Vlasta Jankovská či starosta obce Poniklá Tomáš Hájek, celkem 11 osobností.
Autor: Správa KRNAP
Dub 1, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
V centru Ústí nad Labem bude 114 nových odpadkových košů. Náměstkyně primátora Věra Nechybová (nez.) uvedla, že předpokládaná cena veřejné zakázky je 1,7 milionu korun. Její vyhlášení schválila rada. Od začátku roku se o správu a údržbu nádob na odpad starají Městské služby. Jejich stav kritizovala opozice. Upozorňovala, že jsou často rozbité a špinavé.
„Ve spolupráci s Kanceláří architekta města byly typově vybrané odpadkové koše. Samozřejmě probíhala šetření v centru města, kdy ve spolupráci s odborem dopravy a majetku se řešilo umístění, uchycení odpadkových košů,“ uvedla Nechybová.
Staré funkční odpadkové koše pracovníci služeb odvezou a budou jimi postupně nahrazovat koše zcela zničené nebo je nainstalují na místa, kde koše chybí. V centru města nahradí současné nádoby osmdesátilitrové a stodvacetilitrové koše. Dodavatel musí splnit třeba podmínku, aby měly nádoby integrovaný nebo přídavný popelník. Všechny koše i popelníky budou v jedné povrchové úpravě, počítá se s antracitově šedou a tmavě zelenou barvou.
Na často výrazně poničené odpadkové koše v centru města i na jeho perifériích upozornilo opoziční hnutí PRO! Ústí. Už dříve navrhlo zastupitelstvu, aby se o nádoby staraly právě Městské služby. Tehdy však zastupitelé usnesení nepřijali.
Autor: Město Ústí nad Labem
Bře 17, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
U Krajského soudu v Ústí nad Labem začali dřevorubci kácet stromy a keře. Ustoupit musejí stavbě lávky přes Labe, která poslouží pěším a cyklistům při opravě Benešova mostu. Na stěhování se připravuje provozovatel oblíbené kavárny u řeky. Její další osud je nejistý, řekl Libor Plzák.
Pracovní parta mužů s motorovými pilami ve vestách a helmách nejprve označila místo kácení tak, aby nebyli ohroženi pracemi cyklisté, kteří využívají přilehlou stezku. Po krátké dešťové přeháňce se do široka rozezvučel rachot pil. „Kácení je nezbytné kvůli zajištění přístupu k řece a mostu. V místě se po dobu výstavby a rekonstrukce bude pohybovat těžká technika. Podmínkou povolení je následná náhradní výsadba,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Magdalena Fraňková.
Dřevorubci se poblíž mostu, který čeká rozsáhlá rekonstrukce, budou pohybovat celý víkend. Sledovat jejich práci mohou lidé z kavárny, která bude ještě do konce března otevřena. Pak jí bude muset provozovatel celou kvůli stavbě lávky odvézt. Pozemek, na kterém kavárna s posezením stojí, patří Povodí Labe. „Na začátku byla varianta, že bude kavárna pryč jen na měsíc, to teď padlo. Vůbec nevíme, kdy bychom se sem mohli vrátit,“ řekl Plzák.
Stavět lávka přes řeku se začne na přelomu června a července, hotová bude na podzim. „Nemá smysl se sem vracet letos na zimu,“ poznamenal Plzák.
Kraj, který je investorem, s městem Ústí nad Labem zvažovaly i jiné umístění lávky. Krajský radní Tomáš Rieger (ODS) uvedl, že se nabízela možnost spojit střekovské nábřeží s prostorem za hlavním nádražím. Lávka by ale v takovém případě nemohla být bezbariérová.
Kavárna na 22. března naplánovala rozlučkový koncert. „Fakt jsme netušili, jakou obrovskou podporu máme mezi našimi zákazníky. Je neuvěřitelné, kolik lidí se nám ozvalo,“ uvedl Plzák, kterého lidé zastavovali s dotazem na provoz.
Most E. Beneše je podle odborníků ve velmi špatném stavu. Omezena je kvůli tomu i doprava, po mostě nejezdí MHD. Smlouva mezi krajem a zhotovitelem počítá s dokončením rekonstrukce včetně kolaudace do března 2027. Zakázka bude stát okolo 628 milionů korun, zhruba na 525 milionů chce kraj získat dotaci.
Autor: Město Ústí nad Labem
Bře 12, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Seizmografy na Písecku zaznamenaly zemětřesení o síle 3,9 stupně. Podle Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR šlo na české poměry o středně silné zemětřesení. Síla 3,9 stupně není v republice častá. Ohnisko bylo zhruba 18 kilometrů pod zemí v 11:41 u Mirotic na Písecku. Lidé však mohli otřesy pocítit i v okruhu několika kilometrů, řekl Jakub Klicpera z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Podle starostky Mirotic Martiny Mikšíčkové (SNK města Mirotice) otřesy v obci zřejmě nezpůsobily žádné škody.
„Jedná se o otřesy, které by neměly způsobit prakticky žádné škody. Síla 3,9 v celosvětovém měřítku nepředstavuje nic výjimečného, ale na české poměry je to relativně vzácné. Hloubka epicentra 18 kilometrů je dvojnásobná v porovnání s otřesy, které se objevují v západních Čechách. Čím je epicentrum hlouběji, tím méně se to projeví na povrchu,“ řekl Klicpera. Podle ohlasů veřejnosti na sociálních sítích zemětřesení zaznamenali od Blatné na Strakonicku až po Vimperk na Prachaticku.
V Miroticích podle starostky zřejmě žádné škody nejsou. „Obcházíme domy a kontrolujeme situaci. Zatím jsme nic nezjistili, ale nemůžeme vyloučit, že časem se případné škody objeví,“ řekla Mikšíčková. Dodala, že otřesy trvaly pár vteřin. „Uslyšeli jsme ránu a dunění a chvěla se okna. Nebylo to vůbec příjemné, protože nikdo nevěděl, co se děje,“ řekla starostka.
Pro Jihočeský kraj jde o ne příliš častý jev. Zemětřesení bývá nejčastěji na Karlovarsku. „Otřesy zaznamenáváme i na Ostravsku. V případě dnešního místa nemůžeme říci, že to je překvapivé, ale rozhodně to není tak běžné,“ řekl Klicpera. Na jihu Čech podobný jev odborníci zaregistrovali naposledy před více než deseti lety. V lednu 2012 geofyzikální ústav evidoval otřesy v Českém Krumlově o síle 2,4 stupně. Letos v únoru se v Jistebnici na Táborsku vyskytlo mikrozemětřesení s magnitudem 0,6. V České republice se větší zemětřesení vyskytlo naposledy loni v listopadu. Seizmografy na Chebsku tehdy zaznamenaly otřes o síle 3,25 stupně.
Autor: Geofyzikální ústav Akademie věd ČR
Bře 12, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlení 700 milionů korun na podporu energetických úspor veřejných budov. Z dotace se podpoří modernizace gastronomických provozů a prádelen v sektoru školství, zdravotnictví a v sociálních službách. Výměna staré techniky za novou by měla podle úřadu zvýšit energetickou úspornost provozoven a zároveň zlepšit jejich účinnost, informovalo MŽP.
Finanční podpora je součástí nového balíčku výzev z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) pro období 2021 až 2027. Jeho cílem je přispět k udržitelnému oběhovému hospodářství a efektivnímu využívání zdrojů. Téměř polovina financí, konkrétně 300 milionů korun, míří cíleně do méně rozvinutých regionů.
„Úspory energií ve školách nebo nemocnicích se netýkají jen výroby například ze solárních panelů nebo zateplení budov, ale dalším důležitým krokem je také efektivní využívání energií při provozu v budovách. A právě proto nabízíme příspěvek i na další modernizaci provozu školních jídelen nebo prádelen v nemocnicích a dalších technologií ve veřejných budovách. Prostě znovu a dokola platí, že nejlepší energie je ta, kterou nemusíme spotřebovat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Celkem 600 milionů korun ministerstvo rozdělí do dvou výzev. Jedna z nich cílí na méně rozvinuté regiony jako Ústecký, Karlovarský, Pardubický, Liberecký, Královéhradecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj. Druhá je určena pro takzvané přechodové regiony, tedy Středočeský, Plzeňský, Jihočeský kraj a Vysočinu.
Obě výzvy jsou zaměřené na projekty na snížení spotřeby energie gastronomických provozů a prádelen ve školách, sociálních zařízení a zdravotnických institucí. Výše dotace může dosáhnout až 50 procent výdajů. Příjem žádostí odstartuje 1. dubna 2024 a žádat bude možné do 3. března 2025.
Zbylých 100 milionů korun poputuje na obnovu stability svahů. Zájemci mohou žádat o dotaci od 20. března 2024 do 15. listopadu 2024. Výše dotace může dosáhnout až 80 procent veškerých nákladů, která vedou k naplnění cílů výzvy.
„V rámci aktuálního programového období OPŽP jsme v oblasti energetických úspor u veřejných budov vypsali již pět výzev, o které byl ze strany obcí, měst a dalších veřejných subjektů veliký zájem. Celkem si o podporu v souhrnné výši přes sedm miliard korun řeklo 559 žadatelů,“ řekl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
Program pro období 2021 až 2027 funguje od srpna 2022. Zatím vyhlásil 30 výzev, a to od podpory vodohospodářských projektů po rozvoj obnovitelných zdrojů ve veřejných budovách. OPŽP je financován z evropských fondů. Podle vyjádření Hladíka z loňského března bylo od spuštění programu v roce 2007 jeho prostřednictvím podpořeno více než 3000 vodohospodářských projektů za téměř 70 miliard korun.
Autor: MŽP
Úno 25, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Kladno chce v září spustit rozsáhlou modernizaci Naučného střediska ekologické výchovy Kladno – Čabárna. Vznikne zde budova, která bude vytvářet více energie, než spotřebuje, bude se tedy jednat o takzvanou energeticky plusovou stavbu. Měla by být první tohoto typu ve městě. Objekt poslouží k ekologickému vzdělávání jako ukázka udržitelného způsobu hospodaření s energiemi. Modernizací se také zvýší kapacita střediska pro školy i veřejnost. Na očekávané náklady téměř 26 milionů korun by mělo město dostat podle předpokladů 21 milionů korun evropských dotací, sdělil mluvčí kladenské radnice Vít Heral.
Hlavním cílem investice je podle Herala ukázat dětem a dalším návštěvníkům moderní přístupy a technologie a zvyšovat povědomí o přínosech šetrného provozu. „Nyní se k tomuto projektu dodělává projektová dokumentace, v průběhu dubna chceme vyhlásit veřejnou zakázku, začít s realizací bychom chtěli v září letošního roku a v průběhu roku 2025 ji dokončit,“ popsal Heral.
Výrobu a úsporu energie zajistí tepelné čerpadlo, solární ohřev vody, zadržování dešťové vody nebo využití takzvané šedé vody, což jsou splašky bez odpadu ze záchodů použitelné třeba pro splachování na záchodech. „Chybět nebude zelená střecha, fotovoltaický systém s baterií, systém vyspělé vzduchotechniky s rekuperací,“ doplnil Heral.
V okolí nové budovy město plánuje umístit zábavní vzdělávací prvky, jako jsou malá větrná elektrárna či meteorologická stanice. „Všechna zařízení na moderní chytré budově propojí jeden digitalizovaný systém energetického řízení, díky kterému bude možné sledovat efektivitu opatření, případně upravovat jejich nastavení,“ vysvětlil mluvčí.
Jako obecně prospěšnou společnost středisko založilo město Kladno. Nabízí mimo jiné přírodovědné programy pro mateřské, základní i střední školy, přírodovědné kroužky pro děti, příměstské tábory a organizuje tematické akce pro veřejnost.
Autor: Město Kladno
Úno 18, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Ostravská nezisková organizace Eko-info centrum (EICO) připravuje společně s ochotníky z Národního divadla Čkyně divadelní představení, které má informovat děti i dospělé o ochraně životního prostředí a změně klimatu. Projekt nazvaný Divadlo pro změnu bude obsahovat i interaktivní programy pro školy, řekl Pavel Pechoušek.
„Snažíme se celkově vytvořit zábavný, poučný a zapamatovatelný zážitek pro všechny diváky. Přinášíme nový a zábavný způsob, jak učit a informovat děti i dospělé o ochraně životního prostředí a změně klimatu,“ řekla Ivana Mariánková z EICO. Projekt podle ní nabídne balíček plný zábavy a také osvěty týkající se životního prostředí. „Program obsahuje jak divadelní představení s pohádkovým příběhem, tak interaktivní programy pro školy, kde se děti mohou zapojit a učit se hravým způsobem. Připravujeme také sérii článků a besed,“ doplnila.
Eko-info centrum Ostrava vzniklo v roce 1999. Jde o spolek se zaměřením na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj. EICO také pořádá a účastní se akcí jako Den Země, Ekofilm, Ekopouť, provoz Férové kavárny s fair trade výrobky, ekologické výchovné pobyty pro děti i rodiny, umisťování komunitních kompostérů a osvěta. Národní divadlo Čkyně hraje desítky představení ročně a letos v březnu bude například obhajovat vítězství na prachatickém festivalu Štítek, což je silně obsazená přehlídka divadelních představení pro děti.
Projekt Divadlo pro změnu finančně podporuje Státní fond životního prostředí České republiky. Mohou se do něj zapojit mateřské, základní a střední školy, ale také rodinná centra. Představení budou také otevřená veřejnosti, hrát se bude ve čtyřech krajích – Moravskoslezském, Jihomoravském, Jihočeském a Plzeňském. „Chceme vytvořit inspirativní prostor pro dialog a reflektování výzev spojených s klimatickou změnou,“ uvedla Mariánková.
Vhodný pohádkový titul nyní ochotníci ze Čkyně hledají. Nejvíce se kloní k pohádce o Slunečníkovi, Větrníkovi a Měsíčníkovi. Právě z ní si při psaní scénáře berou některé nosné motivy. Projekt začal loni v prosinci a nyní se konají přípravné práce, ochotníci píšou scénář, připravují kulisy a vytvářejí se interaktivní programy. Termín premiéry je naplánovaný na léto roku 2024.
Autor: Eko-info centrum
Úno 18, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Fakulta zemědělská a technologická Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích otevírá nový doktorský studijní program Zemědělství a technologie 4.0. Jde o první studijní program tohoto druhu v republice. Fakulta tím reaguje na současné trendy v zemědělství a potravinářství, které jsou stále více ovlivňovány moderními technologiemi a automatizací, informoval o tom vedoucí marketingového oddělení školy Zbyněk Havelka.
„Tento program klade důraz na získání hlubokých a systematických znalostí a dovedností v oblasti využití moderních výpočetních metod, jako jsou metody umělé inteligence, elektroniky a automatizace, počítačové simulace a využití experimentálních dat pro inovativní technická řešení,“ uvedl Havelka.
Uchazeč musí mít vystudovaný magisterský obor podobný programu. Součástí přijímacího řízení je i téma dizertační práce, kterému se chce student věnovat. Přijímací komise pak posoudí předpoklady uchazeče pro samostatnou vědeckou a výzkumnou činnost. Program je vypsán pro příští akademický rok.
Absolventi budou připraveni na působení v oblasti informačních technologií a automatizaci v zemědělství. „Jedná se například o polo či plně automatizované technologické systémy pro řízení podniku, dojicí roboty, autonomní systémy navádění zemědělských strojů, autonomní roboty pro rostlinnou výrobu, nové technologie pro potravinářský průmysl nebo moderní technologie k optimalizaci využití zdrojů a zlepšení výnosů v precizním zemědělství,“ uvedl Havelka.
Autor: Fakulta zemědělská a technologická Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Úno 3, 2024 | Ekologická domácnost a životní styl
Hodiny biologie mohou studenti teplického gymnázia trávit v kontaktu se zvířaty a rostlinami v bioparku. Žije v něm na 120 druhů zvířat a rostou exotické rostliny. O sobotách je přístupný veřejnosti, která může navštívit i opravenou Beuronskou kapli, což je nejstarší plně dochovaná beuronská památka na českém území, řekl ředitel gymnázia Zdeněk Bergman.
Za vznikem bioparku, jehož součástí je botanická zahrada, stáli před lety nadšení učitelé biologie. Posledním přírůstkem jsou tři pirani z ústecké zoo. „Máme tu i zvířata relativně velká, nejen želvy, jak by si někdo mohl myslet, ale i lamy, alpaky, pštrosa, klokany, krokodýla nebo velké ryby z Amazonie,“ uvedl ředitel. Studenti se tak seznamují s jednotlivými druhy na místě. K dispozici je areál také žákům základních škol z Teplicka. Zvířata nemizí z budovy ani po uhynutí, preparované exponáty visí na chodbách gymnázia, vzorky se zkoumají v laboratořích.
O letních prázdninách je biopark otevřen pro veřejnost denně, průvodce dělají sami studenti. O park se starají přírodovědci a jeden ze školníků. Na provoz si škola vydělává ze vstupného, prostřednictvím různých adopcí a významnou finanční podporu dostává od města. „Inspirativní prostředí se určitě vyplácí, zájem studentů o přírodu je, ačkoliv jsme všeobecné gymnázium,“ zdůraznil ředitel.
Pro různé akce má škola k dispozici odsvěcenou Beuronského kapli, s jejíž opravou pomáhali i sami studenti a učitelé. Zchátralou památku se podařilo zachránit, obnoveny jsou už i malby z konce 19. století. I sem se může podívat veřejnost. Kaple byla součástí kláštera Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Klášter vznikl v roce 1865, výmalba ve stylu beuronské umělecké školy o dvacet let později, tvořili ji benediktinští mniši.
Autor: Město Teplice
