Zář 12, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
V Olomouci se chystá stavba Kreativně edukačního centra. Jeho součástí budou nejen moderní dílny, ale také výuka prvního středoškolského oboru v ČR zaměřeného na jevištní techniku. Zázemí získá v areálu Střední školy polygrafické v Olomouci. Jedinečný projekt kombinující výuku nového středoškolského studijního programu, kreativního centra a dílen olomouckého divadla získal podporu téměř 40 milionů korun z Národního plánu obnovy. Na projektu spolupracuje Moravské divadlo, město Olomouc a Olomoucký kraj, krajští zastupitelé by měli spolupráci posvětit 18. září.
Celkové náklady na vznik centra se podle náměstka olomouckého primátora Viktora Ticháka (ProOlomouc a Piráti) pohybují kolem 120 milionů korun, město na něj získalo od státu dotaci 38 milionů korun, dalších 40 milionů by měl přispět kraj a zhruba 42 milionů korun přispěje město, řekl náměstek. Centrum má být otevřeno do konce roku 2025, město na něj nyní zpracovává projektovou dokumentaci.
Tento inovativní projekt podle ředitele Moravského divadla Davida Gerneše pomůže nejen divadlu, ale i kulturnímu průmyslu napříč republikou. Impulzem k jeho vzniku bylo vytvořit prostor pro workshopy, dílny, rezidence a další aktivity spojené s komunitním prostředím, který je nezbytný pro současné moderní divadlo. Součástí bude i výuka nového středoškolského oboru jevištní technolog. „V současnosti panuje na celém kulturním trhu poptávka po zvukařích, osvětlovačích a dalších jevištních profesích. Tento nový studijní obor by měl tuto poptávku zčásti saturovat,“ řekl Gerneš. Středoškolský obor zaměřený na jevištní techniku, první tohoto druhu v České republice, bude divadlo se školou rozvíjet.
Podle Ticháka jde o jedinečný projekt. Obor s názvem jevištní technolog má již škola s Olomouckým krajem, který je jejím zřizovatelem, akreditovaný u ministerstva školství. „V centru budou také dílny Moravského divadla, takže budou mít středoškoláci rovněž přímý kontakt s praxí, což je v dnešní době extrémně důležité. Velkou část objektu budou také zabírat workshopové místnosti, kde se budou odehrávat besedy, dílny či semináře zaměřené na kreativní vzdělávání,“ řekl Tichák.
Olomoucký kraj jako zřizovatel školy má pro stavbu centra poskytnout pozemky. Podle ředitelky Střední školy polygrafické Marcely Hanákové by se měl obor otevřít v září 2025, součástí přijímacího řízení budou i talentové zkoušky. „Nyní chystáme školní vzdělávací program, který chceme ve spolupráci s divadlem vytvořit během tohoto školního roku,“ řekla.
Pro grafickou část výuky nového oboru může škola využít své pedagogy, odborníky z praxe by mohlo poskytnout divadlo. Spolupráci na projektu již podepsalo město Olomouc s Moravským divadlem, nyní je na řadě Olomoucký kraj, který do projektu vstupuje jako zřizovatel školy. Vstup do projektu již schválila krajská rada, posvětit jej musejí ještě krajští zastupitelé.
Autor: Město Olomouc
Zdroj: ČTK
Zář 8, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Rostliny z pouští a polopouští mohou počínaje dneškem zhlédnout návštěvníci brněnské botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Pořadatelé této tradiční zářijové výstavy letos akci zaměřili na druhy z východní Afriky, k vidění jsou však rostliny z celého světa. ČTK to za organizátory řekla Hana Ondrušková. Výstava potrvá do 15. září.
Sukulenty, z nichž nejznámější jsou pravděpodobně kaktusy, lze najít v pouštích a polopouštích Afriky, Ameriky, ale také v Indii a Austrálii. K vidění či ke koupi je jich na výstavě několik set. „Sukulentní jsou všechny rostliny, které si tvoří zásobu vody, nejčastěji ve stonku či v listech. I u nás máme některé sukulentní druhy, například netřesky,“ poukázala Ondrušková.
Sukulenty či kaktusy jsou vhodné například do bytů stále zaměstnaných lidí, kteří nemohou květinám věnovat mnoho času. Jsou totiž nenáročné na zálivku. K životu jim stačí umístění na světlých místech, nezaberou ani příliš místa. „Pěstitelé sukulenty milují hlavně proto, že ty rostliny mají neuvěřitelnou pestrost. Co do barvy, povrchu, trnů. Některé jsou úplně chlupaté, některé holé, lesklé, ta pestrost je obrovská,“ uvedla Ondrušková.
Ve sklenících jsou k vidění i takzvané živé či kvetoucí kameny z rodu Lithops. Jde o rostliny bez stonku, jméno Lithops v češtině znamená „kameni podobný“. Jsou typické tím, že nemají stonek a jejich tělo tvoří dvojice ztlustlých listů, mezi kterými je mezera. Rostou především v Jihoafrické republice, Namibii a Botswaně. „Ony jsou ale dost choulostivé na pěstování, v podstatě se nesmí zalévat. Což dost pěstitelů nevydrží, zaleje je a ta rostlina odumře,“ uvedla Ondrušková. Doplnila, že rostlina jako taková je vlastně schovaná v půdě, na povrch vykukuje jen její vrchní plochá část. „Když je sběratelé v terénu hledají, tak je to problém, protože ony jsou s tím terénem skoro zarovnané, jsou v něm schované,“ řekla.
Výstava je otevřená denně od 9:00 do 17:30. Kromě ní si lze ještě prohlédnout například výstavu keramiky „Upečeno v Matyldě“, ke zhlédnutí je do 30. září. Do 1. října v botanické zahradě také trvá výstava „Sochy mezi květy“.
Autor: Masarykova univerzita Brno
Zdroj: ČTK
Zář 8, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Dotační programy ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) a Oprav dům po babičce se spouštějí. Žádosti o dotace pro bytové domy bude možné podávat od 19. září, na rodinné domy včetně programu Oprav dům po babičce o týden později, tedy od 26. září. Podle ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) se zjednodušuje administrativa, do programu Oprav dům po babičce byl přidán majetkový test. Nárok na dotaci z tohoto programu mají jen domácnosti s jednou nemovitostí určenou k bydlení.
Novinky Hladík představil na dnešní tiskové konferenci v Praze. Program Nová zelená úsporám byl podle Hladíka rozšířen tak, aby motivoval všechny vlastníky rodinných i bytových domů k renovacím, které přinesou významné úspory, zvýší komfort bydlení a přispějí k renovaci bytového fondu. „V neposlední řadě se budou podílet na snižování celkové spotřeby energií a emisí skleníkových plynů na celorepublikové úrovni,“ uvedl ministr.
Dotace na zateplení u bytových domů se liší podle typu žadatele. O peníze mohou žádat osoby, společenstva vlastníků jednotek (SVJ), bytová družstva nebo obce. Pro fyzické osoby a obce platí, že dostanou podporu zpětně, zatímco SVJ a družstva získají prostředky předem.
V případě společenstev vlastníků jednotek a bytových družstev mají žadatelé nárok na bonus za nízkopříjmové domácnosti. V žádosti doloží, kolik nízkopříjmových domácností se v domě nachází, za každou vzniká nárok na bonus až 150.000 korun. „Nově mezi nízkopříjmové domácnosti zařadíme kromě seniorů, lidí pobírajících příspěvek na bydlení a handicapovaných také ty, kteří pobírají přídavek na dítě. Do budoucna bychom tento parametr rádi přidali i do NZÚ light,“ uvedl Hladík. Kdy přesně to bude, ale neřekl.
Rozšíření nároku na bonus pro nízkopříjmové uživatele bytových domů i na chudé rodiny s dětmi uvítalo Hnutí Duha. Zároveň však upozornilo na potřebu zajistit programu financování tak, aby se podpora dostala k co největšímu počtu zájemců. „Například vyplácení dotace předem by bylo vhodné rozšířit na všechna podpůrná schémata,“ řekl za hnutí Karel Polanecký.
U programu Oprav dům po babičce nesmí domácnost vlastnit žádnou další nemovitost určenou pro bydlení, tedy byt či dům. Pokud domácnost vlastní například les nebo pole, omezení se na ni podle ministra nebude vztahovat. Všichni členové domácnosti zároveň musí mít v podpořené nemovitosti trvalý pobyt a využívat ji k bydlení po dobu deseti let od dokončení projektu. Toto omezení se podle Hladíka nevztahuje na děti, které se v průběhu této doby osamostatní.
Za každé nezaopatřené dítě získá domácnost bonus 50.000 korun. Toto zvýhodnění se vztahuje i na děti, které se narodí do roku 2030. Základní podpora v tomto programu je omezena maximálně na 50 procent přímých realizačních výdajů a zároveň maximálně na milion korun, žádat o ni mohou ekonomicky aktivní lidé. Dotace z Oprav dům po babičce se vyplácí předem a podporuje nejvyšší kategorii komplexního zateplení.
„Chci zdůraznit, že od ledna také bude ve verzi Oprav dům po babičce možnost si sáhnout na výhodný úvěr od stavebních spořitelen, tak jak jsme se na tom domluvili. U klasické NZÚ buďto mají finanční prostředky naspořené, nebo sahají po standardních bankovních produktech,“ řekl Hladík.
To, že dotaci z Oprav dům po babičce získají jen komplexní renovace, hodnotí pozitivně zástupci profesního sdružení Centrum pasivního domu. Podporují i vyšší příspěvek na projektovou dokumentaci. Za nadbytečnou naopak označili podporu rekreačních domů, výhrady mají i k příspěvku na dítě, které podle nich nemá s energetickými úsporami nic společného.
„Za jedinou opravdu problematickou část programu Nová zelená úsporám považuji příliš štědrou podporu samostatné instalace fotovoltaických elektráren, zvláště pak těch s výkonem nad šest kWp (kilowatt-peak). Ty jsou pro většinu rodinných domů zbytečně předimenzované a větší část výroby tak majitelé prodají. Jedná se o nejméně efektivní část programu, která odčerpává tři čtvrtiny finančních prostředků,“ řekl konzultant energetických úspor z Centra pasivního domu Michal Čejka.
Ve standardní NZÚ jsou podporovány všechny kategorie zateplování, je tedy možné žádat o dotaci i na základní či dílčí zateplení. Na rozdíl od Oprav dům po babičce získají lidé peníze až po provedení opatření. U obou podpor na rodinné domy platí, že domácnosti mohou získat bonusy pro znevýhodněné regiony, stejně jako bonusy za kombinace opatření. U programu NZÚ light se podle
Hladíka nic nemění, připomněl, že tento program letní přestávku neměl. Podle šéfa Komory obnovitelných zdrojů Štěpána Chalupy jsou úpravy programu podle plánu. Ocenil například podporu pro individuálně stavěná kamna, nastavení podpory pro instalaci tepelných čerpadel náhradou za starší zdroj a také zařazení efektivních tepelných čerpadel s vrty a kolektory.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Srp 31, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Ekologové z liberecké organizace Čmelák chtějí peníze na předfinancování projektů získat formou půjček od lidí. Aktuálně potřebují tři až pět milionů korun a v dlouhodobém výhledu až deset milionů, řekl dnes zakladatel Čmeláka Jan Korytář. Organizace téměř s 30letou historií chce za půjčky ručit svým majetkem. Vlastní přes 65 hektarů převážně lesních pozemků a dvě historické chalupy, jde o majetek odhadem za 20 milionů korun.
Čmelák se zaměřuje na ochranu biodiverzity, zadržování vody v krajině nebo přeměnu smrkových monokultur. Mezi jeho nejznámější projekty patří budování takzvaného Nového pralesa na Ještědu nebo obnova mokřadů u Jablonného v Podještědí.
„Příprava větších projektů na zadržování vody v krajině stojí řádově stovky tisíc korun. Stejně tak pokud chcete vysazovat v krajině ne desítky, ale stovky stromů či tisíce keřů, musíte mít dopředu hodně peněz. Většina dotačních programů nedává na přípravu těchto projektů peníze dopředu, ale až zpětně, a finance tak zásadně limitují rozsah naší práce. U větších projektů je totiž nutné jednat s více majiteli pozemků, připravit samotné projekty, zajistit různá povolení, což je časově dost náročné,“ uvedl Korytář.
Proto se organizace rozhodla zkusit získat peníze na nové tůně, remízky, stromořadí nebo obnovu pestrých luk od soukromých investorů. Slibuje jim, že půjčku ve smluvené době vrátí i s úrokem a navíc přidá i informace, co se v krajině i díky jejich penězům podařilo vytvořit. „Nabízíme lidem podobné podmínky, jako mají v bance, navíc ale i dobrý pocit, že pomohou správné věci,“ uvedla ředitelka Čmeláka Jana Bujoková. Peníze na předfinancování projektů zatím podle ní částečně řeší bankovními úvěry. „Zároveň chceme využít právě i menších půjček od jednotlivých lidí,“ dodala Bujoková.
Autor: Organizace Čmelák
Zdroj: ČTK
Srp 31, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Český model Živá krajina využívá stále více tuzemských měst a obcí, mají o něj zájem i v Tunisu nebo ve Francii. Spoluautor projektu Jiří Malík řekl, že by se model časem mohl zapojit i do státní a zemědělské politiky. Model vznikl z původního plánu lokální proměny krajiny v okolí Broumova na Náchodsku, která dokáže lépe zadržet vodu a čelit dopadům klimatické změny. Podle zástupců projektu je aplikovatelný na celé Česko i Evropu. Jedním z cílů projektu je i souhrnné mapové dílo Krajinný plán adaptace ČR na klimatickou změnu. V ideálním scénáři by podle Malíka mohlo být hotové do pěti let.
„Jednotlivé politiky a záměry státu byly zatím velmi slabé a neměly dobrý nástroj na adaptaci krajiny. My jsme ho vymysleli a nabízíme ho státu k aplikaci do státní politiky i dotační politiky ať už ministerstva zemědělství, životního prostředí nebo místního rozvoje. Skvělé by bylo, kdyby se stal podkladem pro pozemkové úpravy nebo pro územní plánování a veškeré úpravy v krajině,“ řekl Malík.
Největší prostor pro navrácení vody do krajiny je podle Malíka napravení zemědělské krajiny, zlepšila by se tím i samotná zemědělská půda. Proto začali zástupci projektu spolupracovat s ministerstvem zemědělství, podíleli se například na prvním kulatém stolu pro začlenění modelu do strategického plánu společné zemědělské politiky.
Model Živá krajina je podle Malíka unikátní, protože řeší všechny aspekty krajiny naráz. Často se podle něj dělají studie, které řeší například jen dopady povodní, neřeší už erozi nebo větrolamnost. Model pomáhá obcím, městům, zemědělcům i lesníkům řešit aktuální problémy, jako jsou například sucho, bleskové povodně nebo vodní a větrná eroze. Spolek proškoluje lidi, kteří se poté podílejí na mapování krajiny a tvorbě studií proveditelnosti. Ty slouží jako podklad pro realizaci přírodě blízkých opatření pro zádrž vody, obnovu biodiverzity, snížení eroze i zádrže uhlíku v krajině a obcích.
„Našim cílem je spojovat studie v mapové dílo, které se bude jmenovat Krajinný plán adaptace na klimatickou změnu a chceme ho rozšířit na celou Evropskou unii. Cílem je mimo jiné obnovit malý oběh vody a když se nám to podaří v Česku, tak to stejně nebude stačit, protože to je potřeba udělat v rozsahu celé Evropské unie,“ řekl Malík. Za jak dlouho bude mapové dílo hotové záleží i na tom, jak se bude dařit tvorba počítačového programu, který by nahrubo konturoval adaptační opatření do krajiny.
Do projektu se může zapojit i široká veřejnost prostřednictvím takzvaného mapování. Po krátkém proškolení mohou lidé pomocí chytrého telefonu a aplikace zaznamenávat krajinné jevy, které následně slouží jako podklad pro tvorbu studií proveditelnosti krajinných adaptačních plánů.
Data, která poskytne veřejnost, jsou kontrolována experty, kteří pak podle nich dokončí návrhy opatření, nakonec je proces finálně expertně ověřen. Aplikace i tvorba jednotlivých studií proveditelnosti se může průběžně aktualizovat.
Autor: Jiří Malík
Zdroj: ČTK
Srp 25, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Studenti Gymnázia a Střední odborné školy dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem v září usednou do tříd v opravené budově. Objekt se za tři roky zcela proměnil. Jeho součástí je přednášková aula a minipivovar. Do rekonstrukce a vybavení Ústecký kraj investoval 482 milionů korun včetně DPH. Na svém místě už jsou stoly, počítače i stahovací plátno, kvůli jehož váze se musela vyztužit stěna.
„Po letošních prázdninách si velmi oddychnu. Teď běžíme do cílové rovinky, aby 4. září byla žákům moderní škola plně k dispozici,“ řekl ředitel Michal Šidák. Učitelé přestěhovali své věci ze staré budovy před koncem školního roku. V létě do objektu postupně dodávaly firmy vybavení od počítačů přes branky na florbal až po židle do nové jídelny, kde budou mít studenti možnost stolovat i venku.
Z původní budovy školy, která dříve sloužila pouze studentům střední odborné školy, zbyla jen obvodová konstrukce. Vyměněná jsou okna, která mají nyní trojité zasklení a také jsou v nich akustická předskla, aby ve třídách nebyl slyšet hluk z dopravy. Nové jsou dveře, zateplená fasáda, střecha. „Stáli jsme před rozhodnutím, do kterého objektu investovat. Z objednané studie vyšlo, že méně nákladnější a vhodnější je opravit budovu v ulici Stará,“ uvedl krajský radní Tomáš Rieger (ODS). Budova v ulici Stavbařů, kde se doteď gymnazisté učili, je podle Šidáka v havarijním stavu. Kraj jí podle Riegera ještě využije pro potřeby jiných škol. Teď se tam přestěhují žáci střední školy a učiliště ze čtvrti Krásné Březno, která se bude opravovat, za rok je pak vystřídají studenti průmyslovky ze školy ve čtvrti Dobětice ze stejného důvodu.
K hlavní budově přibylo venkovní hřiště a aula. Do ní se vejde 162 lidí včetně dvou vozíčkářů. Ve škole jsou tři chemické laboratoře, IT učebny, vzniklo nové atrium, které funguje jako relaxační zóna. K dispozici studentům bude zmodernizovaný školní minipivovar. „Slouží čistě pro účely praktického vyučování, studenti si mohou vyzkoušet, jak se vaří pivo,“ řekl ředitel.
Stavební práce skončily loni v srpnu. Celý rok tak prakticky trvalo dokončení investiční akce, přesto budova podle Riegera stále není zkolaudována. „K předčasnému užívání jsme školu dostali až v prosinci 2022, dlouho trvalo připojení do sítě a jiné věci, ale teď už je vše téměř hotovo a kolaudaci očekáváme na podzim,“ řekl.
Kapacita školy je 720 dětí, v novém školním roce jí bude navštěvovat 662 žáků. Jejich bezpečnost je zajištěna mimo jiné pomocí čipů, kterými se děti dostanou dovnitř. Vstup do areálu školy, která je plně bezbariérová, hlídá vrátný. Nová parkovací místa jsou u auly, kde budou učitelé ve vyšších ročnících simulovat vysokoškolskou výuku, ale sloužit bude i jako místo pro setkávání rodičů a partnerů školy.
Autor: Gymnázium a SOŠ dr. Václav Šmejkala
Zdroj: ČTK
Srp 15, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Pokud do bytu zaletí netopýr, je potřeba zhasnout, otevřít okno a opustit místnost, radí odborníci. V období takzvaných netopýřích záletů, které se opakuje každoročně od poloviny srpna do poloviny září, hrozí, že do městských bytů, ale i chalup zaletí větší počet netopýrů. Podle ochranářů mohou být invaze velmi intenzivní, netopýří návštěva může čítat i přes 100 jedinců. Pokud nestačí lidem poradit, jak netopýry z bytu dostat, vyjíždějí záchranné stanice na místa, netopýry odchytávají a vypouštějí.
„Zalétne-li vám do bytu netopýr, zhasněte, otevřete okno dokořán a opusťte místnost, aby netopýr nebyl ve stresu a měl možnost v klidu odletět. V případě, že byste se jali netopýra odchytávat, určitě se o to nepokoušejte holýma rukama a obalte si ruku hadrem. Netopýr se v ohrožení, pokud ho držíte, může bránit zuby. Na druhou stranu je velmi křehký, nesmíte ho držet silou,“ radí ochránci.
Pokud je netopýrů více, měli by lidé ihned kontaktovat záchrannou stanici. Kontakty na jednotlivé záchranné stanice jsou dostupné na webu. Minulý rok v období srpna a září záchranné stanice takto pomohly celkem 1306 netopýrům. Lokality, kterých se netopýří invaze týkají nejvíce, jsou Plzeň a Liberec. Dále pak Klatovy, Litoměřice, Karlovy Vary, Havířov, Brno, Ostrava a Křešice.
Netopýr se do bytu dokáže dostat i oknem otevřeným jen částečně, takzvaně na větračku. Nejlepší prevencí je podle ochranářů nechat okna zavřená, nebo do nich pořídit síť proti hmyzu.
Podle odborníků je běžným druhem netopýra, který může v létě zaletět do městských bytů, netopýr hvízdavý. V menší míře se lidé mohou setkat s netopýrem rezavým, s ostatními druhy letounů jen ojediněle. Netopýři jsou podle ochránců neškodní a nejsou člověku nijak nebezpeční. Netopýr hvízdavý je jeden z nejmenších netopýrů žijících v Česku, živí se letícím hmyzem. Často obývá městské parky, nezateplené panelové domy a přirozené přírodní štěrbiny a dutiny.
Výjezdy na záchranu netopýrů jsou pro stanice časově i finančně náročné, pokud by lidé chtěli přispět na ochranu zvířat, mohou tak učinit prostřednictvím darovacího portálu. Nejúčinnější pomocí je podle ochránců dodržování preventivních opatření.
Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK
Srp 14, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Jeskyně Na Špičáku u Supíkovic na Jesenicku zasvětí tento pátek noc netopýrům a vrápencům. Zájemci se dozvědí od odborníků detaily z jejich života, ale i to, jak se tito savci váží a měří. Návštěvníky čeká i netradiční prohlídka podzemního labyrintu s baterkami. Netopýry si budu moci prohlédnout i zblízka, odborníci totiž plánují také jejich odchyt do sítí, sdělili zástupci jeskyně. Akce je součástí letošní Mezinárodní noci pro netopýry.
V jeskyni Na Špičáku pobývá kromě několika druhů netopýrů významná populace kriticky ohroženého vrápence malého. Akce začíná od 18:00 herní hodinkou pro nejmenší návštěvníky, v 19:30 začne odborná část, kdy se návštěvníci dozví informace o letounech, jejich druzích, stavbě těla nebo složení potravy, ale i o metodách výzkumu nočních tvorů. „Seznámíme posluchače s tím, co lze zjistit kroužkováním netopýrů, nebo proč se některé druhy už nekroužkují. Nebudou chybět ani informace o průběhu letního a zimního monitoringu. V neposlední řadě ukážeme batdetektory. Ty jsou pro nás při výzkumu netopýrů velkými pomocníky,“ uvedl Vladimír Hanzal z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
Zhruba po hodině zamíří účastníci do podzemí na individuální prohlídku jeskyně. „Nebude ale s výkladem, na druhé straně však bude oproti těm běžným o něco dobrodružnější. Elektrické osvětlení totiž necháme spát. Doporučujeme proto, aby si návštěvníci donesli baterky,“ uvedla správkyně jeskyně Andrea Švubová. Po návratu z labyrintu čeká návštěvníky ukázka netopýrů odchycených do speciální sítě umístěné nad vchodem do jeskyně. Mezinárodní noc pro netopýry v jeskyni završí dokumentární film Netopýři ve tmě.
Výskyt letounů mapovali odborníci v jeskyni Na Špičáku, která je nejstarší písemně doloženou jeskyní v ČR, naposledy letos v únoru. Zmonitorovali bezmála 130 vrápenců malých. Během svého pravidelného průzkumu narazili zoologové i na několik netopýrů brvitých, velkých, vodních a také na jednoho netopýra řasnatého. Dohromady napočítali přes 150 letounů, uvedla zástupci jeskyně na sociální síti.
Akce spojené s Mezinárodní noci pro netopýry se letos uskuteční i ve dvou dalších zpřístupněných jeskyních – v Chýnovské na Táborsku v pátek 8. září a ve Sloupsko-šošůvských v Moravském krasu v sobotu 16. září. Cílem akce je odbourat mýty a historky, které si lidé zpravidla s netopýry spojují.
Autor: AOPK ČR
Zdroj: ČTK
Srp 4, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Multižánrový festival Žítkovská Kopa, který se v sobotu 12. srpna uskuteční v Žítkové na Uherskohradišťsku, láká na hudbu, jógu, procházku krajinou, ukázku sokolnictví i prohlídku zbraní. Nultý ročník akce propojuje aktivity místních spolků, obce, pracovníků v kultuře a také podporovatelů místního kulturního, sportovního a společenského dění, sdělil za pořadatele Tomáš Hradil.
Na fotbalovém hřišti a okolo Hotelu Kopanice jsou od 17:00 připravena hudební vystoupení kapel několika žánrů. Folklor zastoupí místní ženský soubor Čečera a Horňácká Muzika Petra Mičky, worldmusic nabídne Hrubá Hudba, folk písničkářka Lucie Redlová a countryblues kapela Flower Creek. Písničky v rytmu ska a punku zahraje skupina Los Perdidos.
Hudebnímu programu bude od 13:00 předcházet fotbalové utkání Žítkové s nedalekým Starým Hrozenkovem. „Celý festival doplní doprovodné akce pro rodiny s dětmi,“ uvedl Hradil. Ráno si zájemci zacvičí jógu, na dopoledne je připravena procházka žítkovskou krajinou, po poledni se lidé budou moci nechat ozdobit henou.
Ještě před zahájením bloku koncertů přichystají myslivci ze Žítkové ukázku práce sokolníka, prohlídku zbraní nebo poznávací kvíz, návštěvníci budou moci zavítat také na prohlídku růžové zahrady. „Pro návštěvníky bude ve chvíli klidu připraven i Pojízdný antikvariát Potulné knihy. Kromě bohaté nabídky nápojů organizátoři chystají zvěřinové speciality i vegetariánské pochoutky,“ doplnil Hradil. Podrobnosti včetně programu festivalu jsou zveřejněny na sociální síti.
Obec Žítková, v níž žije asi 180 lidí, leží u hranic se Slovenskem, v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Je oblíbeným cílem turistů a cyklistů. Vesnici proslavila kniha Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně o ženách obdařených schopnostmi léčit i vidět do budoucnosti.
Autor: Tomáš Hradil
Zdroj: ČTK
Srp 1, 2023 | Ekologická domácnost a životní styl
Do finále pátého ročníku soutěže Adapterra Awards o nejlepší opatření reagující na změnu klimatu postoupilo 21 projektů. Dnes je představili zástupci soutěže, kterou pořádá Nadace Partnerství. Projekty zahrnují budovy, veřejná prostranství či krajinářská opatření, které mají ambice reagovat na klimatickou změnu a související růst teplot. Celkem se do letošního ročníku přihlásilo 115 projektů. Výsledky soutěže organizátoři vyhlásí 1. listopadu.
„Z letošních postupujících 21 finalistů je letos nejvíce, tedy 12, těch krajinných. Tyto adaptace pomáhají udržet úrodnou a vlahou půdu, představují přírodě blízké způsoby protipovodňových a protierozních opatření nebo obnovu mokřadů a tůní,“ uvedla koordinátorka soutěže Andrea Křivánková z Nadace Partnerství.
Mezi finálovým projekty jsou dále čtyři budovy, čtyři veřejná prostranství a jedna společnost se svým výrobním postupem, konkrétně se jedná o jihomoravskou firmu Beas a její technologie výroby betonu s využitím zadržené dešťové vody. Odborná porota bude udělovat ceny v kategoriích zastavěná území, náš domov, volná krajina a pracovní prostředí. Nadace také na webu soutěže spustila veřejné hlasování, ve které lidé udělí jednomu z projektů cenu sympatie.
Martin Ander z Nadace partnerství uvedl, že jedním z cílů soutěže je nastavovat nové standardy investic. „Projekty by měly ukazovat standard toho, jak by měla vypadat každá investice, protože jedině tak se dokážeme na změnu klimatu připravit,“ řekl. Podle Michaela Hoška z firmy Integra Consulting, která je odborným garantem soutěže, se do soutěže často hlásí investoři s opatřeními, jež považují za inovativní, ale reálně už jsou, nebo by alespoň měla být naprosto běžná.
Mezi finálovými projekty je například budova domu dětí a mládeže v Chebu, hospodaření s dešťovou vodou v pražském ekologickém centru Toulcův dvůr, modernizace vozovny plzeňského dopravního podniku, obnova lesoparku Čertova rokle v Brně-Lesné, revitalizace Rokytky nad pražským Hořejším rybníkem, úpravy pětikilometrového úseku koryta Vltavy na Mělnicku nebo protipovodňová opatření v obcích Dolní Újezd na Svitavsku a Němčany na Vyškovsku.
Výsledky soutěže organizátoři vyhlásí 1. listopadu v Praze, podle Andera bude vyhlášení stejně jako v minulých letech spojeno s odbornou konferencí, která bude letos na téma ochrany stromů. V minulých ročnících bylo v soutěži oceněno několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů, například Josefovské ptačí louky, Sedmihorské mokřady, soustava tůněk v Sedlčanech, nový prostor pro řeku Dyji či obnova mokřadů u Ořechova u Brna.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
