Chomutov pošle připomínky k uvažované spalovně komunálního odpadu

Chomutov pošle připomínky k uvažované spalovně komunálního odpadu

Chomutov pošle připomínky k uvažované spalovně komunálního odpadu v centru města do procesu posuzování vlivu stavby na životní prostředí, jak navrhlo opoziční hnutí PRO Chomutov. Hnutí dlouhodobě projekt spalovny kritizuje. Dnes o tom informoval zastupitel města Jan Rödling (PRO Chomutov). Náměstek primátora David Dinda (Nový Sever) řekl, že se zastupitelé shodli na usnesení, které vyhovuje všem stranám.

Teplárna Actherm, ve které se o vzniku spalovny uvažuje, by měla ročně zpracovat asi 60.000 tun odpadu. Podle závěru zjišťovacího řízení ministerstva životního prostředí se odpad bude svážet z Ústeckého i Karlovarského kraje. Ve spalovně se bude likvidovat jak komunální odpad, tak například i odpad, který je ukládán na skládky, ale není nijak využíván. Vedlejším produktem spalování má být škvára a železný šrot. Spalovna by měla vzniknout z bývalé teplárny.

Vedení města původně chtělo podle opozice vzít na vědomí, že záměr spalovny absolvuje posouzení vlivu na životní prostředí EIA. „Trochu jsme doufali, že si město nechá zpracovat vlastní analýzu od nezávislých odborníků, aby mohlo dát odborné připomínky k celému záměru. To se nestalo,“ uvedl opoziční zastupitel Marian Bystroň (PRO Chomutov). Hnutí PRO Chomutov proto předložilo vlastní usnesení, kde uvedlo připomínky ke spalovně. Po diskuzi byl s drobnými úpravami tento materiál schválen. „V něm prakticky uvádíme věci, které nám na spalovně vadí. Tedy to, že by se odpad ke spálení dovážel z velkých vzdáleností, vedlo by to k menší recyklaci, která by měla být naopak největším cílem. A myslíme si, že kapacita již schválených spaloven převyšuje potřeby odpadového hospodářství,“ uvedl Bystroň.

Zastupitelé už v únoru souhlasili s tím, aby kvůli zvažované spalovně vznikla pracovní skupina. Podle náměstka Dindy se již několikrát sešla a výstupy představí zastupitelům. „Zastupitelstvo v usnesení zohlednilo jak postoj opozice nebo tedy PRO Chomutov, tak postoj původní, abychom v tomhle táhli za jeden provaz,“ řekl náměstek.

Pokud záměr úspěšně zvládne posouzení vlivu na životní prostředí a získá potřebná povolení, měla by stavba spalovny začít v roce 2024. Projednání záměru s obyvateli by se mělo uskutečnit letos v červnu. O něco větší spalovna má vzniknout v Komořanech.

Autor: Chomutov
Zdroj: ČTK

Obec Čenkovice obhájila loňský titul v krajské soutěži třídění odpadu

Obec Čenkovice obhájila loňský titul v krajské soutěži třídění odpadu

Nejvíce minulý rok třídili odpad v Pardubickém kraji lidé v Chocni, obci Pastviny a v Čenkovicích na Orlickoústecku. Město a obce vyhrály ve svých kategoriích podle počtu obyvatel 16. ročník soutěže O perníkovou popelnici. Čenkovice se pak staly absolutním vítězem, obhájily tak loňský titul, vyplývá z informací obalové společnosti EKO-KOM.

Čenkovice vyhrály, protože měly nejvíc separovaného dopadu v přepočtu na jednoho občana. Žije tam 192 obyvatel. Protože jde o rekreační obec, k vítězství tak pomohli rekreanti, kteří také v době pobytu třídí odpad, řekl starosta Josef Dostálek (Nezávislí).

„Musím pochválit občany obce Čenkovice, oni rádi třídí, chceme tam mít čisto. Máme velkokapacitní kontejnery a dvě stanoviště, jsme horská oblast, kvůli terénu nemáme popelnice u domů. A majitelé nemovitostí upozorňují své klienty, kteří tam jezdí na dovolenou, že obec má možnost třídění,“ řekl Dostálek.

Podle Dostálka jsou ale pořád lidé, kteří odhazují odpadky po vesnici. Obyvatelé Čenkovic ale sami mají zájem, aby byl v obci pořádek, proto vyhozené papírky či plastové lahve sbírají a odnášejí do kontejnerů. U obce je velké lyžařské středisko, v zimě tam jezdí tisíce lidí, statistiku nicméně nemá, dodal Dostálek.

Skokanem roku se letos stala obec Břehy na Pardubicku. Je to díky tomu, že zavedla v posledních dvou letech systém třídění door to door, lidé mají u domů barevné popelnice na třídění papíru, plastu, bioodpadu a na komunální odpad. K tomu zřídila sběrné místo, tam je možné odevzdávat stavební suť, sklo, kovy a velkoobjemový odpad.

„Jak jsme se dozvěděli, přeskočili jsme více než 200 obcí. Naší snahou je zlepšit hospodaření s odpady. Víme, že bychom potřebovali třídění ještě zlepšit, je to hodně na občanech, možnost mají,“ řekl starosta Břehů Pavel Jírava (ODS).

Nároky evropské legislativy se zpřísňují, dodal starosta. „Každý rok se snižuje kvóta komunálního odpadu na občana, letos je to 180 kilogramů na hlavu a postupně to klesá. Pokud se nepřizpůsobíme, výrazně se nám zvýší náklady na likvidaci komunálního odpadu. Cesta, jak ušetřit, je třídění,“ řekl starosta.

Soutěž je rozdělená do kategorií, obce do 300 obyvatel, sídla do 2000 obyvatel a města nad 2000 obyvatel. Účastní se ho všechny obce v kraji, kterých je 451. „Perníková popelnice má skutečně dlouhou tradici. Věřím, že pro obce, jejichž obyvatelům záleží na životním prostředí, je umístění v soutěži důležitým ukazatelem toho, jak se jim v oblasti nakládání s odpady daří,“ řekl krajský radní Miroslav Krčil (3PK).

Autor: EKO-KOM
Zdroj: ČTK

Senát asi bude chtít po EK návrhy na provedení plánu recyklovatelných obalů

Senát asi bude chtít po EK návrhy na provedení plánu recyklovatelných obalů

Evropská komise (EK) by předtím, než bude schváleno unijní rozhodnutí o zavedení výhradně recyklovatelných obalů od roku 2030, měla podle senátního evropského výboru předložit návrhy na jeho realizaci. Bez znalosti jejich přesného obsahu nelze návrh nařízení náležitě posoudit z hlediska všech jeho dopadů. Horní parlamentní komora by o žádosti výboru měla rozhodnout na první květnové schůzi.

Nařízení představila EK koncem loňského listopadu. Jeho cílem je zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést v celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech. Nařízení navazuje na zákaz některých jednorázových plastových výrobků.

Komise v nařízení navrhla pro rok 2030 nový cíl pětiprocentního snížení množství odpadu z obalů ve srovnání s rokem 2018. Eurokomisař Virginius Sinkevičius varoval, že množství vytvářeného odpadu narůstá rychleji než objem recyklace. EU by proto podle něj trendu měla čelit prevencí vzniku odpadu a opatřeními proti nepotřebným či nepřiměřeným obalům.

Nařízení má do roku 2030 zajistit, že veškeré obaly používané v EU budou recyklovatelné. V současnosti prochází recyklací asi dvě třetiny obalů, které jsou k tomu určené. Ve stejné lhůtě by podle nařízení měla být znovu použitelná desetina obalů používaných při nákupech na internetu. Do roku 2035 plánuje komise stanovit podmínky pro recyklaci obalů ve velkém měřítku.

V EU je podle agentury Bloomberg určeno asi 40 procent plastů a polovina vyrobeného papíru na obaly, přičemž jejich design často recyklaci komplikuje. Evropská komise ji chce usnadnit i novým systémem znaků na výrobcích a kontejnerech.

Dalším prvkem návrhu je povinnost pro členské státy zavést systém vratných záloh za plastové lahve od nápojů a plechovky. Země by mohly dostat výjimku jedině, pokud by prokázaly, že jsou schopny vysbírat 90 procent těchto nádob jiným způsobem.

Navrhovaná opatření by měla dopad na firmy od potravinářských až po chemické a jejich přípravu provází značná kritika od zástupců některých odvětví. EK podle webu Euractiv v návaznosti na tyto stížnosti snížila cíle týkající se obalů na více použití. U nádob na studené i horké nápoje údajně požadavek spojený s rokem 2030 klesl ze 30 na 20 procent, zmíněná kvóta pro zboží objednané na internetu zase byla v dřívější verzi návrhu dvojnásobná. EK zmírnila i některé cíle k podílu recyklovaných materiálů v plastových obalech, uvádí Euractiv. Tyto kvóty se nakonec pro různé druhy obalů pohybují v rozmezí deseti až 35 procent v případě lhůty do roku 2030, a mezi 50 až 65 procenty v případě roku 2040.

Autor a zdroj: ČTK

Návrh zákona o hlubinném úložišti zasluhuje přepracovat, míní dotčené obce

Návrh zákona o hlubinném úložišti zasluhuje přepracovat, míní dotčené obce

Návrh zákona o hlubinném úložišti by pode starosty Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeňka Dvořáka bylo ideální kompletně přepracovat, nebo alespoň prosadit jeho pozměňovací návrh. První čtení zákona se ve Sněmovně očekává příští týden. Obce by si představovaly větší kompetence při rozhodování o stavbě úložiště. Zatím jsou vybrané čtyři možné lokality, Dolní Cerekev patří do jedné z nich označované jako Hrádek. Dnes obec společně s dalšími organizátory pořádala sedmý ročník Dne proti úložišti. Lidé v ochranných oblecích se při něm vydali do míst navrhovaných pro budoucí provozní budovy úložiště.

„Máme vypracovaný komplexní pozměňovací návrh. Vyjednáváme s poslanci, kteří by se za náš návrh postavili,“ řekl Dvořák. Návrh podle něho žádá i to, aby se obce staly účastníky řízení už při povolování hlubinných vrtů.

Na setkání u Dolní Cerekve dnes dopoledne přišlo přes sto lidí. Často se shodli na tom, že nevidí smysl v trvalém uložení materiálu, který by ještě mohl být energetickým zdrojem, pod zem. Pracovat by se spíš mělo na technických inovacích, které by umožnily jeho další využití. Je to i názor Vladimíra Fialy z Rohozné, účastníka dnešní akce u Dolní Cerekve. Nelíbí se mu ani to, že pro úložiště jsou vybrané hustě obydlené lokality, raději by ho viděl v areálech už dotčených energetickou výrobou. „(Jaderná elektrárna) Dukovany má po životnosti, budou se stavět další bloky. Co se stane s těmi areály stávajících bloků, proč neadaptovat tohle místo?“ řekl Fiala.

Obdobné setkání jako v lokalitě Hrádek se dnes koná i na dalších třech místech, které jsou vybrané jako možná plocha pro hlubinné úložiště – Březový potok v Pošumaví, Horka na Třebíčsku a Janoch na Českobudějovicku.

Podle Oldřicha Svobody ze spolku Zdravý domov Vysočina, který je organizátorem setkání v Budišově na Třebíčsku, je důležité obyvatele pravidelně informovat o tom, jak jednání o úložišti pokračují, jaká se připravuje legislativa a jaké kroky dělají obce, které se zavázaly v souladu s názorem místních proti úložišti postupovat.

Legislativa by podle něho měla dát při rozhodování větší pravomoce obcím a navrhované kompenzace by neměly směřovat jen ve prospěch obcí, ale konkrétních obyvatel, kteří se rozhodnou z blízkosti úložiště odstěhovat.

I podle starosty Rudíkova z lokality Horka na Třebíčsku je důležité, aby v rozhodovacím procesu měly obce zásadní slovo. Hrozba vysloveného nesouhlasu by podle něho vedla předem k pečlivější práci při přípravě a důslednému vypořádávání námitek. „Ale tahle cesta – kašleme na vás, jedeme si pořád svou cestou – ta nepovede nikdy k ničemu. Dokud nepostaví obce na nějaké rovnoprávné partnerství, tak to nemůže fungovat. Pokud na konci souhlas obcí bude, tak to bude na všechny bič vést proces správně,“ řekl Souček.

Stavbu hlubinného úložiště, v němž by měly být trvale uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, připravuje státní Správa úložišť radioaktivních odpadů. Místo pro trvalé uložení radioaktivního odpadu se hledá od 90. let minulého století. Nyní je výběr zúžený na čtyři lokality. Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem, podle starších odhadů přesáhnou 100 miliard korun.

Autor a zdroj: ČTK

Moravskoslezský kraj třemi miliony korun podpoří třídění bioodpadů

Moravskoslezský kraj třemi miliony korun podpoří třídění bioodpadů

Moravskoslezský kraj třemi miliony korun podpoří třídění bioodpadů v domácnostech. Obce budou moci dotaci využít například na nákup nádob na kuchyňský odpad. O dotaci budou moci žádat během června.   

„Hledáme možnosti, jak obcím usnadnit vybudování lepšího systému nakládání s odpady. Naším cílem je co nejvíce snížit množství směsného komunálního odpadu. Celou třetinu odpadků, které končí v běžných popelnicích, tvoří potravinové a kuchyňské zbytky, právě na ně se zaměřuje náš nový program. Obce si mohou požádat o příspěvek na pořízení drobných sběrných nádob do domácností na kuchyňský bioodpad,“ uvedla radní pro životní prostředí Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS).

Stejně jako loni přispěje kraj obcím také na projektové dokumentace pro vybudování překládacích stanic. „Vytříděné druhy odpadu je samozřejmě potřeba k dalšímu zpracování převážet co nejefektivněji, proto si v rámci tohoto programu mohou obce navíc požádat i o příspěvek na projektové dokumentace překládacích stanic,“ uvedla radní.

Dodala, že vytříděný biologický odpad lze následně využít v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. Krajský úřad bude žádosti o dotace přijímat od 5. do 30. června. Podrobné informace k dotačnímu programu lze najít na webových stránkách kraje.

Autor: Moravskoslezský kraj
Zdroj: ČTK

Vědci zkoumají možnosti využití odpadu z produkce biopotravin

Vědci zkoumají možnosti využití odpadu z produkce biopotravin

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně chtějí v praxi otestovat uzavřený cyklus hospodaření. Pro lidi vyvíjejí funkční potravinu a odpad z její produkce plánují přeměnit na krmivo pro prasata nebo drůbež, případně na půdní substrát. Získané živiny se tak mohou vracet zpátky do životního prostředí.

Výzkumníci v začínajícím projektu spolupracují s výrobcem biopotravin PRO-BIO, který ekologicky hospodaří ve Velkých Hostěrádkách na Břeclavsku. Jako základ funkční potraviny, tedy jídla, které má mít vedle prosté výživné hodnoty i další příznivé účinky, poslouží špalda, pohanka, ječmen, žito, hrách nebo čočka v bio kvalitě. Nutriční obohacení zajistí fermentace. Jak přesně bude funkční potravina vypadat, vědci zatím neví. Ve hře je pečivo, různé pochutiny, kaše nebo granola. Jsou si ale jistí tím, že chtějí maximálně využít odpad z výroby.

„Při mlýnském zpracování se až třetina z celkového množství suroviny dostává do odpadu a nám jde o to, jak ho využít. Ne každá surovina bude vhodná do krmiva, ne každá se bude hodit jako substrát pro návrat živin do půdy,“ popsala vedoucí projektu Sylva Skaličková z Ústavu výživy zvířat a pícninářství.
V případě krmiva je důležité, aby byly živiny z odpadu dobře stravitelné pro zvířata. Mlýnský odpad zvířata často dostávají už nyní. „Je ale z většiny tvořen vlákninou, která je při průchodu trávicím traktem v závislosti na obsahu jednotlivých složek trávena jen omezeně,“ uvedla vědkyně. Odborníci se podle ní proto pokusí s pomocí mikroorganismů vlákninu upravit a přeměnit na proteiny. „Farmář by potom nemusel tolik krmit například sójou, což je běžné bílkovinné krmivo, za kterým je ale poměrně výrazná uhlíková stopa,“ dodala Skaličková.

Nevyužitý zbytek surovin by následně zamířil na ekologicky obhospodařovaná pole. „I v případě kompostu nějakou dobu trvá, než se vláknina rozloží. Naše vize je dělat to trochu řízeně a proces rozkladu urychlit,“ řekla Skaličková. Výsledný substrát chtějí vědci zkombinovat s mikroorganismy, které zlepšují kořenový systém i celkový stav pěstovaných rostlin, a tímto způsobem navracet do půdy živiny a zlepšovat výnosnost plodin.

Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK

MŽP vrátilo elektrárně Opatovice k dopracování záměr spalovny odpadu

MŽP vrátilo elektrárně Opatovice k dopracování záměr spalovny odpadu

Ministerstvo životního prostředí vrátilo elektrárně Opatovice k dopracování dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (EIA) pro plánovanou výstavbu velké spalovny komunálního odpadu. Výhrady k podkladům měli okolní města a obce, hygienici a spolky.

Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) by mělo zpracovávat 150.000 tun odpadu ročně, což představuje 480 tun za den. Vzniklé teplo by se distribuovalo systémem centrálního zásobování teplem elektrárny, která je dodává do Pardubic, Hradce Králové, Chrudimi a dalších měst a obcí. V záměru se počítá s roční výrobou tepla 615 terrajoulů (TJ), z toho 17 TJ činí vlastní spotřeba, a výrobou elektrické energie 78,5 gigawatthodin (GWh) za rok, přičemž vlastní spotřeba dosahuje 15,7 GWh. Podle mluvčí společnosti Hany Počtové by spalovna byla pro elektrárnu doplňkovým zdrojem k zemnímu plynu a biomase, kterými chce postupně nahradit hnědé uhlí. Její výkon by měl pokrýt dodávky tepla a elektrické energie domácnostem krajského města. Výše budoucí investice elektrárny se odhaduje na několik miliard korun. Zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2028.

Hradec Králové považuje navrhovanou kapacitu za předimenzovanou. Pro hodnocení produkce odpadů by měla být využita aktuální data, nikoliv údaje z roku 2019. Požaduje také doložení zájmu významných společností nakládajících s odpady o tuto spalovnu. Vyhodnocení celkových vlivů považuje za nedostatečné, požaduje využití železnice pro přepravu odpadů a chybí mu bilance dioxinů.

Velké výhrady má obec Čeperka, v jejímž katastru by spalovna stála. Záměr vloni v září obyvatelé odmítli v místním referendu. Obec se proto snaží změnit územní plán, aby výstavbě zabránila. Čeperka je již nyní zatížena činností blízké elektrárny, nedaleko má stát papírna firmy Rollpap či průmyslový park společnosti Czech Industrial Development, v katastru se má těžit písek, navíc obec trápí hluk z dálnice D35 a silnice pro motorová vozidla z Hradce Králové do Pardubic, řekla dříve starostka Čeperky Kristina Vosáhlová. V připomínkách radnice uvedla, že záměr počítá s kapacitou 150.000 tun odpadu ročně, zatímco současná produkce odpadu v okolí je přibližně třetinová.

S výstavbou spalovny nesouhlasí ani blízké obce Podůlšany a Vysoká nad Labem. Mají připomínky k technickému řešení a celkovému smyslu zařízení. Výhrady vyjádřil rovněž spolek Vysoká z Vysoké nad Labem a spolek Zdravý a bezpečný Březhrad z Hradce Králové. Krajská hygienická stanice Pardubického kraje požaduje dopracování akustické studie a hodnocení vlivů na veřejné zdraví.

Pardubice ani Pardubický kraj k záměru připomínky neuplatnily, v minulosti jej podpořily. V době, kdy se o vzniku spalovny jednalo, se proti ní postavila sousední obec Opatovice nad Labem, na jejímž katastrálním území část elektrárny leží. V roce 2006 uspořádala referendum, které záměr odmítlo a na jehož základě byl změněn územní plán Opatovic. Referendum stále platí a obec je jeho výsledkem vázána.

Autor: MŽP
Zdroj: ČTK

Dnes začíná jarní kampaň Ukliďme svět, lidé se mohou zapojit v celém Česku

Dnes začíná jarní kampaň Ukliďme svět, lidé se mohou zapojit v celém Česku

Dnes startuje jarní kampaň s názvem Ukliďme svět, během které se tisíce dobrovolníků z celé České republiky pustí do úklidu přírody či ulic. Organizuje ji Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Podle svazu může akce motivovat lidi k tomu, aby byli více zodpovědní při nakládání s odpadem. Dobrovolníci každoročně uklidí tuny odpadu, zapojit se do očisty přírody i veřejných prostranství mohou kdykoliv během roku.

Úklidovou akci ve svém okolí mohou zájemci najít na webu kampaně, jenž nabízí mapu plánovaných úklidů. Na jaro je momentálně v ČR nahlášeno 274 úklidových akcí, řekla koordinátorka kampaně Veronika Andrlová z ČSOP. Lidé mohou na webu zároveň přihlásit vlastní úklidovou akci či si přečíst rady a tipy ke správnému úklidu. Webové stránky také poskytují pravidla fotografických soutěží, do kterých se lidé během akce mohou zapojit.

Dobrovolnická úklidová akce Ukliďme svět se u nás koná od roku 1993 jako součást světové kampaně Clean Up the World. Jejím cílem je uklidit nelegálně vzniklé černé skládky a pohozené odpadky.

Autor: ČSOP
Zdroj: ČTK

Češi loni odevzdali 576 tun světelných zdrojů k likvidaci, meziročně více

Češi loni odevzdali 576 tun světelných zdrojů k likvidaci, meziročně více

České domácnosti a firmy v loňském roce odevzdaly 576 tun světelných zdrojů k likvidaci, meziročně o 25 tun více. Nejvíce světelných zdrojů podle společnosti Ekolamp, která nabízí zpětný odběr a recyklaci vysloužilých světelných zdrojů i jiných elektrozařízení, předali lidé k likvidaci v Královéhradeckém kraji, nejméně naopak v Karlovarském kraji.

Podle zástupkyně společnosti Zuzany Adamcové se celkový počet tun rovná přibližně čtyřem milionům kompaktních a lineárních zářivek, výbojek, žárovek a LED světelných zdrojů. Ty v sobě obsahují také toxickou rtuť. Loni odevzdané zdroje podle firmy zahrnují přibližně 20 kilogramů jedovaté rtuti. Takové množství by podle Adamcové teoreticky mohlo ve volné přírodě znečistit vodu v objemu lipenské přehrady.

„Proto je důležité vysloužilé světelné zdroje uložit do sběrné nádoby a nikoli do běžného odpadu,“ uvedla Adamcová. Díky recyklaci se podle společnosti rtuť chemicky stabilizuje a následně se uskladní ve speciálním úložišti nebezpečného odpadu. Více než 90 procent materiálů ze světelných zdrojů se navíc prostřednictvím recyklace znovu využije, uvedla firma. Stejné procento materiálů lze recyklovat také z velkých i malých elektrozařízení, sdělila společnost a dodala, že sesbírala 4010 tun takových elektrozařízení.

Vysloužilý elektrospotřebič odkládají lidé nejčastěji, a to z 38 procent, do sběrného dvora, z 22 procent pak do sběrné nádoby, odkázala Ekolamp na výsledky své ankety. Z odpovědí respondentů zároveň vyplývá, že 19 procent jich elektroodpad vyhazuje do popelnice nebo ho nechá ležet doma.

„Pokud jde o popelnici, tam elektroodpad rozhodně nepatří, protože pak skončí na skládce či ve spalovně. Ze zařízení musí být odstraněny potenciálně nebezpečné látky, jinak ohrozí životní prostředí. Navíc většinu materiálu lze recyklovat a znovu využít,“ uvedla Adamcová. Podle společnosti je důležité, aby lidé správně likvidovali žárovky, které patří do speciálních sběrných nádob na světelné zdroje. Nesmí se tedy mísit s dalšími elektrospotřebiči. „Důvodem je jejich křehkost, mezi ostatním elektroodpadem by se mohly rozbít a tím uvolnit do okolí zmiňovanou toxickou rtuť, kterou zářivky v malém množství obsahují,“ řekla Adamcová.

Žárovky mohou lidé podle Ekolamp odnést například do sběrných dvorů v obcích, do obchodů s elektrem, nebo k prodejcům světelných zdrojů. Společnost Ekolamp působí jako neziskový kolektivní systém pro zpětný odběr elektrozařízení. Občanům, firmám, i institucím po celé České republice nabízí bezplatně služby sběru a recyklace.

Autor: Ekolamp
Zdroj: ČTK

Dobrovolní hasiči pomohli recyklovat 35.000 tun starých spotřebičů

Dobrovolní hasiči pomohli recyklovat 35.000 tun starých spotřebičů

Dobrovolní hasiči pomohli za 13 let vysbírat od lidí v menších obcích 35.000 tun starých elektrospotřebičů. Je to více než 915.000 kusů vysloužilé elektroniky. Společnost Elektrowin  od dubna vyhlašuje 13. ročník soutěže Recyklujte s hasiči. Za vybrané elektro získávají sbory dobrovolných hasičů finanční odměnu.

Akce ulehčuje odevzdávání elektroodpadu zejména lidem v obcích, kde není sběrný dvůr. Spotřebiče vozí nebo přináší na určené místo a hasiči pak zajistí organizaci a objednávku svozu. Někde si hasiči odpad sami vyzvednou, a není tak potřeba ho nikam nosit. Nejčastěji lidé odevzdávají pračky, myčky, ledničky, sporáky, ale také menší spotřebiče, například mixéry nebo varné konvice.

Loni se uskutečnila také akce zaměřená na sběr nepoužívaných mobilních telefonů. Podařilo se vybrat 2277 kusů. „Výtěžek půjde na podporu činnosti úseku mládeže sdružení,“ uvedla starostka Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska Monika Němečková.

Hasičské sbory se do projektu mohou přihlásit přes web recyklujteshasici.cz. Po registraci dostanou takzvané bagy, do kterých sbírají malé spotřebiče. Ostatní spotřebiče jako ledničky, pračky sporáky či televize shromažďují volně ložené. Přes info linku si pak objednají svoz a firma následně vybrané elektro odveze.

Společnost Elektrowin vybrala v loňském roce 54.850 tun vysloužilých elektrospotřebičů, což bylo zatím nejvíc za její sedmnáctiletou existenci. Oproti roku 2021 byl objem vybraného elektroodpadu o tři procenta vyšší. Od svého vzniku Elektrowin shromáždil a předal k recyklaci 571.000 tun starého elektra, což představuje zhruba 32 milionů kusů elektrozařízení.

Elektrowin zajišťuje kolektivní sběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu. Společnost je nezisková, jejími akcionáři jsou přední výrobci velkých a malých domácích spotřebičů. Její síť tvoří víc než 14.000 sběrných míst zhruba na 1600 sběrných dvorech, které doplňují kontejnery na malé spotřebiče v provozovnách. Vedle spolupráce s dobrovolnými hasiči v menších obcích vznikají další sběrná místa pro projekty zaměřené na zpětný odběr elektrozařízení například ve školách či firmách.

Kolektivním sběrem elektroodpadu se v Česku zabývají také společnosti REMA a Asekol.

Autor: Elektrowin
Zdroj: ČTK