Pro 2, 2025 | Životní prostředí ve městech a obcích
Ústí nad Labem hledá firmu, která se bude starat o zeleň na kruhových objezdech. Jejím úkolem bude péče o výsadbu, pravidelná zálivka, pletí a údržba okrasných trav a trvalých rostlin. Náklady město odhadlo na více než tři miliony korun bez daně za tři roky, řekl náměstek primátora Tomáš Vlach (ANO).
Veřejná zakázka se týká křižovatek Střekov, Dobětice, Klíše-Hvězda, pod Větruší, Elba a zeleného pásu v Panské ulici. „Některé křižovatky upravujeme i ve spolupráci s městskými obvody, jako například kruhový objezd u Elby na Severní Terase. Tam kupujeme pouze květiny a městský obvod se stará o jejich výměnu a doplnění,“ uvedl náměstek.
Město s vítězným dodavatelem uzavře smlouvu do konce roku 2028. Náplní práce vybrané firmy bude také pravidelný úklid okružních křižovatek a výsadba nových rostlin v případě jejich odcizení nebo úhynu.
Naposledy město vyhlašovalo veřejnou zakázku v březnu 2023, smlouvu pak uzavřelo do konce letošního roku. Tehdy měla samospráva problém s tím, že se přihlásil pouze jeden dodavatel, který nesplňoval podmínky, a muselo zakázku vyhlásit opakovaně.
Autor: Město Ústí nad Labem
Lis 17, 2025 | Životní prostředí ve městech a obcích
Bateriovými vlaky se mimořádně mohli svézt cestující v Ústeckém kraji. Vypraveny byly k desátému výročí založení integrovaného dopravního systému Doprava Ústeckého kraje. Kraj má přislíbenou evropskou dotaci na pořízení bateriových vlaků. Nasazeny budou trvale nejpozději v roce 2031. Krajský radní Tomáš Rieger (ODS) si od nich slibuje lepší komfort pro cestující a ekologičtější dopravu.
Zdarma bylo k dispozici pět jízd. Někteří lidé o nasazení zvláštních vlaků věděli, jiní byli překvapeni, vyplývá ze zjištění na nádraží v Ústí nad Labem. Oceňovali pohodlí ve vozech i tichý provoz. Oslovení cestující se shodli, že komfort je dostatečný už teď na hlavních tratích, nejvíc by se jim líbilo, kdyby vlaky jezdily na čas.
Na modernizaci železniční dopravy kraj získal dvě miliardy korun z evropského Modernizačního fondu. S jedním projektem kraj neuspěl. Dotace tvoří 70 procent celkové ceny, 30 procent zaplatí vybraný dopravce a krajská samospráva mu je vrátí v ceně za dopravu. Dopravce na trati, kde budou jezdit bateriové vlaky, vybere Ústecký kraj do konce příštího roku. Ten pak připraví soutěž na dodavatele jednotek.
Ústecký kraj chystá nasazení čtyř jednotek na Švestkové dráze mezi Mostem a Litoměřicemi a 12 jednotek na linkách, které protínají České středohoří a křižují Lounsko, Litoměřicko a Děčínsko, od roku 2031. Tyto bateriové vozy mají ročně přinést úsporu spotřebované energie přibližně o 50 milionů kilowatthodin a snížení emisí asi o 15 milionů kilogramů CO2 proti současným jednotkám. Některé linky, na nichž budou nasazeny bateriové vlaky, zasahují do Středočeského a Libereckého kraje. Bateriové vlaky jezdí už v Moravskoslezském kraji. „Ve srovnání s dieselovými vozidly jsou tišší a mají lepší dynamické vlastnosti, což znamená, že jízdní doba může být kratší,“ řekl Pavel Homolka ze společnosti Škoda Transportation, která vlaky vyrábí. Vlaky se dobíjí při jízdě na elektrizovaných tratích. „Díky nim tak lze nabídnout nová přímá spojení tam, kde je dnes neelektrizovaná trať a cestující musí přestupovat,“ uvedl. Úprava infrastruktury není podle Homolky kvůli bateriovým vlakům nutná, v některých konečných zastávkách je vhodné postavit dobíjecí stanici.
Osm krajů a Praha si na výměnu osobních dieselových či zastaralých elektrických vlaků rozdělí 15 miliard korun z Modernizačního fondu, který využívá výnosy z emisních povolenek. Úspěšní žadatelé o dotaci uzavřou do konce roku 2026 smlouvy s dopravci, kteří se zavážou pořídit a provozovat nové vlaky. Za dotaci pořídí vozy s moderním elektrickým pohonem napájeným z trakčního vedení, s elektrickým pohonem a bateriemi nebo s elektrickým vodíkovým pohonem.
Autor: Ústecký kraj
Říj 27, 2025 | Životní prostředí ve městech a obcích
V Ústeckém kraji budou jezdit na čtyřech linkách bateriové vlaky. Na modernizaci železniční dopravy kraj získal dvě miliardy korun z evropského Modernizačního fondu, který využívá výnosy z emisních povolenek. S jedním projektem kraj neuspěl. Informovala o tom mluvčí kraje Magdalena Fraňková.
Samospráva teď podle ní vypíše výběrové řízení na dopravce a výrobce vlakových jednotek. Termín zahájení provozu bateriových vlaků je nejpozději v roce 2032. Projekty na podporu ekologické dopravy v ČR celkem za 15 miliard korun schválil Státní fond životního prostředí ČR.
Bateriovými vlaky se díky úspěšným projektům Ústeckého kraje svezou i cestující v Libereckém a Středočeském kraji, kam některé linky zasahují. První se týká tří linek, a to z Oseka přes Most a Louny do Rakovníka, druhá linka vede ze Žatce přes Louny a Lovosice do Ústí nad Labem a třetí z Ústí nad Labem přes Děčín a Českou Lípu do Liberce. Nasazeno na linky bude 12 dvouvozových bateriových jednotek. Výše dotace je 1,5 miliardy korun.
Liberecký kraj podle náměstka hejtmana Jana Svitáka (Starostové pro Liberecký kraj) na projektu s Ústeckými kolegy spolupracoval. „Ze všech Libereckým krajem objednávaných výkonů byla linka L2 – z Liberce do Děčína včetně jejího prodloužení až do Ústí nad Labem jedinou, která splňovala nastavená kritéria a podání dotační žádosti tím bylo přípustné,“ uvedl Sviták. Dnes na trase jezdí německý Die Länderbahn s nízkopodlažními dieselovými jednotkami Siemens Desiro, nasazení nových souprav je podle něj plánováno v prosinci 2031.
V Libereckém kraji jsou podle Svitáka významnější směry, kde by bateriové vlaky mohly najít uplatnění. „Celkově podinvestovaný stav místní infrastruktury ale neumožňuje provoz nových nízkoemisních vlaků plánovat a o případné dotace žádat. Liberecký kraj je jediným, který dosud nemá žádnou dvoukolejnou či elektrifikovanou železnici,“ doplnil Sviták. Modernizace hlavní trasy z Liberce na Prahu se připravuje 35 let, podle posledních odhadů by měla stát 80 miliard korun.
Moderní tichá vozidla pojedou v Ústeckém kraji také na Švestkové dráze, která spojuje Most a Litoměřice. Nasazeny tady budu čtyři dvouvozové bateriové jednotky, dotace činí půl miliardy korun. Třetí předložený projekt zahrnoval linky z Lovosic do Teplic a z Jirkova přes Litoměřice do České Lípy. S požadovanou dotací 1,36 miliardy korun skončil podle Fraňkové těsně „pod čarou“. Zůstává ve hře, pokud se v jiných krajích podaří ušetřit při soutěžích, může být znovu zařazen mezi podporované, uvedla mluvčí. Výroba a schválení nových jednotek zabere přibližně čtyři roky. Dotace pokrývá 70 procent ceny. Bez této podpory by podobná modernizace byla pro kraj ekonomicky téměř nedosažitelná, uvedla Fraňková. Klíčovou podmínkou pro schválení dotace bylo to, že Správa železnic potvrdila, že je nutné upravit trakční vedení na některých tratích. „Cestující se tak mohou těšit na komfortnější, ekologičtější a tišší cestování, které zatraktivní železnici i na vedlejších tratích,“ řekla Fraňková.
Autor: Ústecký kraj
Zář 20, 2025 | Životní prostředí ve městech a obcích
Zájemci mohou požádat o grant Nadace Partnerství na ozelenění měst či venkova, získat lze až 200.000 korun. Peníze jsou určené na projekty zaměřené na zastavěné části měst, jde například o vhodné úpravy vnitrobloků, zelené střechy, zasakování vody ze srážek a podobně, informoval mluvčí nadace David Kopecký.
Jde o druhý ročník grantové výzvy, která vznikla za finanční podpory firmy Strabag. K dispozici je celková částka dva miliony korun, loni šlo o 1,5 milionu. „Udržitelná výstavba je klíčovým pilířem naší firemní strategie, a právě proto je nám tato iniciativa tolik blízká,“ uvedl předseda představenstva firmy Moritz Freyborn.
Výzva je zaměřená na uskutečnění přírodě blízkých adaptačních opatření v městském a venkovském prostředí, která pomohou zmírňovat dopady klimatické změny. Mohou to být i úpravy a vznik školních a komunitních zahrad nebo využití moderních technologií pro výsadby stromů. Zájemci mohou žádat o podporu projektů v rozmezí od 50.000 do 200.000 korun.
Poskytnuté prostředky je možné využít také na přípravné fáze projektu, nákup materiálu a sazenic, odborný dohled, propagaci, ale i na následnou péči o vysazené dřeviny, která musí být zajištěna minimálně po dobu pěti let.
O finance mohou žádat obce, školy, spolky i další právnické osoby, a to do 15. října. Nadace dá přednost projektům, které zapojí veřejnost do jejich přípravy a uskutečnění, stejně jako těm, které vycházejí z příkladů dobré praxe, například z databáze www.adapterraawards.cz.
Autor: Nadace Partnerství
Zář 20, 2025 | Životní prostředí ve městech a obcích
Na rozvoj výuky v přírodě přispěje školám, školkám i lesním klubům ministerstvo životního prostředí 200 miliony korun. Z Národního programu Životní prostředí budou peníze směřovat na vybudování přírodních zahrad v zázemí škol a podporu lesních klubů. Podporou chce úřad školy motivovat k častějšímu využívání přírodního prostředí ve výuce dětí.
„Ekologické vzdělávání podporujeme dlouhodobě a systematicky. Je důležité, aby děti poznávaly svět okolo sebe. Tím, že budou blíže přírodě, získají k ní lepší vztah a také mohou pozorovat změny, které se kolem nás dějí,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Část peněz je pro mateřské a základní školy a jejich zřizovatele. Žadatelé si mohou díky dotaci vybudovat přírodní zahrady či upravit stávající venkovní areály a školní pozemky v přírodním stylu, které budou následně sloužit dětem.
Na školní zahrady je aktuálně připraveno 110 milionů korun. Na jeden projekt přírodní zahrady ministerstvo přispěje nejvýš půl milionu korun. „Finance poskytujeme školám a školkám na podporu vzdělávání v přírodě opakovaně a těší mě, že zájem o ně je tak velký. Za přispění našeho resortu u nás vzniklo již na 1200 areálů určených k venkovní výuce dětí,“ dodal Petr Hladík.
Aktuální výzva je nově určena výhradně mateřským a základním školám uvedeným v rejstříku škol. „Finančně zvýhodníme obce ze znevýhodněných regionů a zároveň vyloučíme ty subjekty, které už podporu v minulosti obdržely,“ řekl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Výzva rozlišuje dvě skupiny žadatelů. Pokud škola, školka či jejich zřizovatel spadají pod obce, které patří mezi takzvané vymezené obce s podporou státu, mohou čerpat podporu až 60 procent způsobilých výdajů a mají k dispozici 60 milionů korun. Školy z ostatních obcí získají podporu ve výši 50 procent, částka pro ně je 50 milionů korun.
Školy z vymezených obcí mohou žádosti podávat od 13. do 28. listopadu 2025, pro ostatní platí příjem od 3. do 19. prosince 2025. Dalších 90 milionů bude směřovat lesním klubům. Podpora je zaměřena na provoz a zkvalitnění činnosti lesních klubů. „Cílíme především na zkvalitnění a stabilizaci lesních klubů a jejich plynulý přechod do školské soustavy,“ uvedl Hladík. Výzva navazuje na předchozí předregistrační výzvu, která se uskutečnila v roce 2024 ve spolupráci s Asociací lesních mateřských škol. Do ní se mohly hlásit lesní kluby, které splňovaly předem nastavená provozní kritéria. O podporu se nyní mohou ucházet právě tyto registrované kluby. Žádosti o poskytnutí podpory mohou podávat v období od 22. září do 10. října 2025. „Vzhledem k tomu, že jde především o nevládní neziskové organizace a chceme zajistit bezproblémový chod těchto subjektů, vyplatíme 40 procent prostředků automaticky zálohově, zbývající část po doložení ex-post,“ dodal Valdman.
Autor: MŽP
Zář 4, 2025 | Životní prostředí ve městech a obcích
Areál brněnské Nové Zbrojovky se 6. září promění v místo plné hudby, inspirace, zábavy a udržitelného životního stylu. Třetí ročník E.ON Ekofestivalu, jehož první ročník se konal v Praze, a druhý vloni v Brně, nabídne odpoledne a večer, kdy se potkají přední české osobnosti světa a vystoupí hudební hvězdy David Koller, kapela Vesna nebo zpěvačka Tereza Mašková. Vrcholem programu bude slavnostní vyhlášení vítěze sedmnáctého ročníku prestižní soutěže E.ON Energy Globe. Vstup na celý festival je zdarma.
Zatímco vloni se do soutěže přihlásilo 167 projektů, letos organizátoři přijali 216 nominací. Z nich odborná porota vybrala šestici finalistů. O tom, kdo získá hlavní cenu, rozhodovala veřejnost v online hlasování na webu www.energyglobe.cz. O hlasy usilovaly projekty od ptačích parků přes recyklaci solárních panelů až po ekologickou rekonstrukci budov. Mezi finalisty nechybí ani bylinná farma Květomluva, inovativní studentský projekt na likvidaci vesmírného odpadu LASAR nebo Nadace Pro půdu podporující šetrné zemědělství.
Jméno vítěze, který získá od společnosti E.ON 500 tisíc korun na svůj další rozvoj, vyhlásí organizátoři na E.ON Ekofestivalu. Ten odstartuje v sobotu 6. září ve 14 hodin a hned od začátku nabídne program pro celou rodinu. „Na hlavní E.ON Stage se představí projekty nominované v soutěži a proběhnou rozhovory s inspirativními osobnostmi pod taktovkou DVTV. Mezi hosty se objeví například herečka a zpěvačka Jitka Čvančarová, mistr světa ve skateboardingu Maxim Habanec či Jakub Henni z projektu Nesnězeno,“ přibližuje Šárka Dvořáková, která má v E.ONu pořádání soutěže na starosti.
Hudební část otevře v 15 hodin populární kapela Vesna, následovat bude v 17 hodin koncert Terezy Maškové a ve 20.45 speciální vystoupení Davida Kollera. Mezi koncerty, v 18.30, proběhne slavnostní vyhlášení vítěze E.ON Energy Globe 2025. Moderátorkou celého dne bude herečka a spisovatelka Michaela Mauerová. Návštěvníci se mohou těšit na pestrou nabídku workshopů a interaktivních zážitků. „Děti si vyzkouší, jaké to je být včelí dělnicí nebo slavíkem cestujícím do Afriky, dospělí zase zjistí, jak snížit svou uhlíkovou stopu, nebo si v bylinkové dílně vyrobí vlastní aromaterapeutickou tyčinku. Chybět nebude oblíbený Tonda Obal s hravým tříděním odpadu, swap módy a doplňků, dílny upcyklace či tkaní náramků z ovčí vlny,“ láká Šárka Dvořáková.
Milovníci moderních technologií si přijdou na své ve FREE FUN TECH zóně – čeká je AI fotokoutek, VR simulátor formule E nebo ekologické stylové mopedy Mopedix. Rodiny ocení geocachingovou hru Stopař beze stop nebo tvořivý koutek Prototýpci, kde si děti ušijí vlastního plyšáka z vyřazených hraček či vytvoří komiks. Celý areál nabídne i lokální občerstvení a zázemí pro pohodový den. Pro návštěvníky bude zajištěna speciální autobusová linka zdarma, který bude jezdit od 13.30 každých 30 minut ze zastávky Malinovského náměstí až k festivalu, poslední spoj odjede ve 22 hodin.
Autor: E.ON
Zář 4, 2025 | Životní prostředí ve městech a obcích
Nákup amerických energetických komodit, který v celní dohodě slibuje EU, je mizerným signálem pro evropskou klimatickou politiku. Unie by v takovém případě musela téměř ztrojnásobit svůj dosavadní import, a to zejména plynu a ropy. To by mohlo být v rozporu s dekarbonizačními prioritami EU, navíc jde v praxi o nereálný plán, uvedli to zástupci Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Spojené státy a Evropská unie minulý týden uzavřely rámcovou obchodní smlouvu, která zahrnuje zejména 15procentní strop u cel na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. EU se zároveň zavázala k nákupu amerického zkapalněného zemního plynu (LNG), ropy a produktů jaderné energie v hodnotě 750 miliard dolarů (15,8 bilionu Kč) do roku 2028. Právě dohoda o dovozu energetických surovin ze Spojených států se asociaci nelíbí. Upozornila, že drtivou většinu dovozu by měl tvořit plyn a ropa, naopak jaderné technologie budou v menšině. Podle asociace je otázkou, jak plán, tak vysokých dovozů půjde dohromady s dosavadními unijními plány v dekarbonizaci. V této souvislosti připomněla například data z výzkumů, podle nichž je dovoz amerického LNG přes oceán ekologicky náročnější než spalování tuzemského uhlí. Mezi další negativa dohody asociace zařadila hrozbu závislosti na jednom dodavateli, a to v době, kdy se Evropa teprve zbavuje závislosti na Rusku.
Zástupci AMO také nesouhlasí s argumentací některých představitelů EU, že jde o plán pouze pro nadcházející tři roky, přičemž unijní dekarbonizační cíle jsou mnohem delší. Podle asociace jde o alibismus.
Americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámili dohodu 27. července na Trumpově luxusním golfovém hřišti v Turnberry ve Skotsku po hodinovém jednání, které následovalo po měsících jednání. Definitivně obě strany dohody stvrdily před týdnem.
Autor: Asociace pro mezinárodní otázky
Srp 6, 2025 | Životní prostředí ve městech a obcích
V Oblastní nemocnici Náchod vznikne za více než 14 milionů korun léčivá zahrada, která pacientům zpříjemní pobyt a pomůže při rekonvalescenci. Projekt zvelebí venkovní prostory nemocnice, řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Projekt získal podporu z evropského Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 (IROP2). Rada kraje schválila vypsání veřejné zakázky na firmu, která zahradu vybuduje.
„Úkolem projektu léčivé zahrady je zlepšit prostředí nemocničního areálu, zejména pak s ohledem na duševní i fyzickou pohodu pacientů. Procházka nebo třeba jen pohled do klidného a pečlivě upraveného prostoru, který člověku nabízí únik před starostmi, je něco, co areál postrádá,“ sdělil náměstek hejtmana pro zdravotnictví Jiří Mašek (ANO).
Léčivá zahrada za odhadovaných 14,4 milionu korun včetně DPH by měla začít vznikat na podzim s termínem dokončení příští rok. Autorem projektové dokumentace je architektka Jitka Peroutka Ullwerová. Projekt má vydané stavební povolení.
„Peněz ve zdravotnictví je nedostatek a v nemocnicích zvažujeme všechny výdaje především z hlediska zvyšování kvality a dostupnosti diagnostiky a léčby našich pacientů. Tento projekt je ale unikátní péčí o psychickou pohodu a ta je pro uzdravení pacienta neméně důležitá,“ uvedl Mašek. Zhruba půlku zaplatí evropské prostředky z IROP2, druhou polovinu rozpočet kraje.
Zahrada vznikne v dolním areálu nemocnice mezi novými pavilony J a K. Projekt zahrnuje terénní a vegetační úpravy, vybudování zpevněných ploch, bezbariérových ramp, schodišť, opěrných zídek, přístřešků a dalších odpočinkových prvků. Součástí bude také výsadba zeleně a vybudování infrastruktury pro pitnou vodu, veřejné osvětlení a dešťovou kanalizaci s akumulační nádrží. „Jsme před zveřejněním veřejné zakázky, do které se budou moci zájemci hlásit v průběhu léta. Poté bude vyhodnocení nabídek a následně se počítá s podpisem smlouvy s dodavatelem. Zahájit práce na léčivé zahradě plánujeme na podzim,“ uvedl krajský radní pro investice a majetek Zdeněk Praus (ANO). Oblastní nemocnice Náchod je největším zdravotnickým zařízením Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje. V základních oborech zajišťuje zdravotní péči pro spádovou oblast s více než 200.000 obyvatel, ve specializovaných oborech až pro 250.000 lidí.
Kraj v posledních letech nemocnici modernizuje. V roce 2020 dokončil první etapu za 1,4 miliardy korun bez daně, otevřel pavilony J a K. Nyní chystá druhou etapu za odhadovaných 1,7 miliardy korun bez DPH včetně vybavení. V částce nejsou náklady na pořízení zdravotnických a IT technologií, které si nemocnice zajistí sama. Stavba by mohla začít koncem roku. Největším zdravotnickým zařízením v kraji je státní Fakultní nemocnice Hradec Králové
Autor: Královéhradecký kraj
Čvn 22, 2025 | Životní prostředí ve městech a obcích
Botanici, ornitologové a entomologové zkoumají od začátku jara rostliny a živočichy v areálu Pražského hradu. Cílem přírodovědného průzkumu je zjistit, kterým druhům rostlin a zvířat bude potřeba přizpůsobit plánování dalšího rozvoje areálu. Odborníci svá dosavadní pozorování představili v Jelením příkopu. Průzkum potrvá do konce léta.
„Vnímáme parky a zahrady Pražského hradu jako takový jeho skrytý poklad. Nechceme se jako správa zaměřovat pouze na opravy a rozvoj nemovitostí, chceme naši pozornost obracet i směrem k parkům a zahradám,“ řekl ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek.
Prostřednictvím přírody lze zkoumat historii Hradu podobně jako prostřednictvím budov. „Přímo pod Masarykovou vyhlídkou v Jelením příkopu se udržel stepní trávník, zřejmě starší než sám Hrad. Stačilo nechat trávu neposečenou a k mému překvapení se běžný a zdánlivě ne příliš kvalitní trávník, proměnil zpátky v to, co tady existuje v podstatě od pravěku,“ uvedl biolog Jiří Sádlo. Dokazují to například ostřice časná a šalvěj luční, které se nedokážou šířit na dálku. „Na doslech od hradních zvonů máme tu nejpřírodnější přírodu, starobylý ekosystém, který ale lze nesprávným zacházením snadno zničit,“ dodal.
Z ornitologického hlediska je zajímavé hnízdění slavíka obecného v Chotkových sadech. „Žije v křoví, které může někomu připadat nevzhledné, ale pro ptactvo je důležité. Stejně jako dutiny starých stromů,“ řekl ornitolog Tomáš Telenský. Královská zahrada je podle něj zase domovem zvonka zeleného, což je jeden z nejrychleji ubývajících druhů posledního desetiletí.
Druhy hmyzu v areálu mapuje se svými kolegy entomolog Ondřej Sedláček. Zaznamenal například denní motýly a různé druhy brouků, v zahradách by se měl vyskytovat například největší evropský brouk roháč. K průzkumu byli přizvaní také odborníci na ptactvo hnízdící v budovách, půdní mikroorganismy nebo měkkýše.
„Chceme nechávat části trávníků neposečené a některé spadané větve neuklizené. Ne proto, že bychom byli nedůslední, ale proto, že tím podporujeme místní ekosystémy,“ uvedla ředitelka Odboru parků a zahrad Helena Pánková. Mezi parky a zahrady Pražského hradu patří například Královská zahrada, Jižní zahrady, Jelení příkop nebo Chotkovy sady.
Autor: Správa Pražského hradu
Dub 1, 2025 | Životní prostředí ve městech a obcích
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlení 100 milionů korun pro mateřské, základní a střední školy na instalaci systémů řízeného větrání s rekuperací, tedy získávání tepla z odpadního vzduchu a ohřívání jím vzduchu přiváděného. Školy budou moci na instalaci větracího systému v učebnách získat v základu 9800 korun na jednoho žáka, výsledná částka ale bude záviset na využité technologii, sdělili ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a ředitel Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Petr Valdman. Žádosti o dotace bude možné podávat od 1. dubna.
Cílem výzvy je motivovat vlastníky a provozovatele mateřských, základních a středních škol k uskutečnění opatření eliminujících nadměrné koncentrace oxidu uhličitého a teplotní diskomfort ve školských budovách. Podle MŽP to je poprvé, kdy je možné čerpat dotace na kvalitní větrání a stínění samostatně, tedy bez nutnosti provádět komplexní renovaci celé budovy.
Problematické jsou podle Hladíka především budovy, kde byl při rekonstrukci kladen důraz hlavně na energetické úspory, přičemž se na kvalitu prostředí a efektivní větrání zcela zapomnělo. Podpora se nevztahuje na novostavby, nástavby či přístavby škol. Žádosti budou přijímány do konce roku 2025 nebo do vyčerpání alokace. Podpořené projekty musí být dokončeny nejpozději do konce roku 2027.
„Při nedostatečném větrání se v místnosti zvyšují koncentrace škodlivin i teplota a vlhkost vzduchu, což má přímý dopad na zdraví a soustředění dětí ve školkách i školách. Typickými příznaky jsou bolest hlavy, únava, ospalost, letargie či poruchy soustředění. Tyto negativní projevy způsobené špatnou kvalitou vnitřního prostředí jsou také označovány jako tzv. syndrom nemocných budov,“ řekl Hladík.
Konkrétní výše podpory bude u každého projektu vypočítána podle určené metodiky. „Školy mohou na instalaci větracího systému v učebnách získat 9800 korun na jednoho žáka, přičemž výsledná částka se odvíjí od typu a účinnosti použité technologie. Na venkovní nebo meziokenní stínicí prvky, které pomáhají snižovat přehřívání tříd, je možné získat 3700 korun na každý metr čtvereční zastíněné plochy. Dalších až sedm procent z celkových způsobilých výdajů projektu je možné čerpat na projektovou přípravu, odborný technický dozor a Bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP),“ uvedl Valdman.
Nový větrací systém pořídila s podporou MŽP například mateřská škola Mydlinky v Praze 12. „Náklady na stavbu školky včetně areálu byly přes 153,5 milionu korun včetně DPH, z toho hlavní stavba stála necelých 130 milionů korun. Náklady na vzduchotechniku v hlavní budově včetně kuchyně byly 7,5 milionu korun. Hlavní město Praha nám poskytlo účelovou dotaci ve výši 71 milionů korun a od MŽP jsme získali 22 milionů korun,“ řekl starosta městské části Praha 12 Vojtěch Kos (ODS).
Autor: MŽP
