Srp 11, 2024 | Životní prostředí ve městech a obcích
Češi podali v prvním pololetí letošního roku 66.417 žádostí o dotaci na pořízení obnovitelného zdroje energie. Meziročně je to o 13 procent méně, zároveň však 60 procent celkového loňského zájmu o dotaci. Výkyvy jdou na vrub zejména změnám v dotačních podmínkách. Největší poptávka je tradičně po solárních elektrárnách, oproti loňsku však nejvýrazněji roste zájem o kotle nebo další zdroje na biomasu. Vyplývá to ze statistik Státního fondu životního prostředí (SFŽP).
„Pozorujeme výrazný nárůst zájmu ze strany bytových domů. U jednotlivých domácností jde o poměrně setrvalý zájem. Výkyvy o deset, dvacet procent nahoru či dolů jdou na vrub především změnám v dotačních podmínkách, které vyvolají střídání velkého zájmu s určitým ochlazením a postupnou následnou stabilizaci,“ uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Loňské statistiky například mírně zkreslilo přerušení příjmu žádostí před loňskými prázdninami, což vedlo ke znásobení počtu podaných žádostí během června, a tedy určitému zkreslení.
V příštích měsících podle něj může zájem opět růst. V této souvislosti připomněl především srpnový start sdílení elektřiny. „To pomůže většímu přizpůsobování spotřeby elektřiny její výrobě, a to zase pomůže síti. Potřebujeme totiž co nejvíc motivovat k flexibilitě ve spotřebě, a to nejen nastavením dotací, ale větší měrou třeba i nastavením tarifů. Zákaz špinavých kotlů a blížící se topná sezona budou patrně dál zvyšovat poptávku po kotlích a kamnech na dřevo,“ řekl Chalupa.
Za prvním pololetí tak měla největší podíl na celkovém počtu žádostí opět fotovoltaika. O příspěvek na ni bylo podáno více než 53.000 žádostí. Na pořízení solárů na bytové domy bylo 685 z nich. „Ceny elektráren se za poslední rok propadly o 20, někdy až 25 procent díky přeplněným skladům u největších výrobců v Asii. Kdo o fotovoltaice uvažuje, doporučuji neváhat,“ řekl k aktuální situaci na trhu šéf Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký.
O příspěvek na tepelné čerpadlo zažádalo 8202 zájemců. „Určité ochlazení zájmu u domácností způsobilo zdražení regulovaných položek u elektřiny a aktuálně levný plyn. Jedná se ovšem o krátkodobou situaci a cena plynu se bude zvyšovat i kvůli povolenkám,“ podotkl ředitel Asociace pro využití tepelných čerpadel Jan Potůcký.
Zatímco u fotovoltaiky a tepelných čerpadel jde v porovnání s loňským pololetím o mírný pokles žádostí, dotací na pořízení kotle či jiného lokálního zdroje na biomasu naopak úřady zaznamenaly více než za celý loňský rok. Žádostí o dotaci na kotel bylo letos zatím 3446. Podle prezidenta Cechu kamnářů Libora Soukupa je téměř stoprocentní zvýšení poptávky po příspěvku na kamna potvrzením, že zájem o ekologické a ekonomické topení dřevem je setrvalý a že lokální topidla patří do energetického mixu. Doplňuje ho ještě solární termika. O dotaci na tato zařízení požádalo 1504 lidí.
Autor: SFŽP
Čvc 23, 2024 | Životní prostředí ve městech a obcích
V evropské soutěži Entente Florale Europe (Kvetoucí sídla) v kategorii měst Českou republiku letos zastupuje Písek. Soupeří například s německým Höxterem, irským Carlowem či maďarským Debrecínem. Písek a jeho okolí navštívila mezinárodní odborná porota. Kromě centra města viděla například ukázku sečení luk kosou u Tří rybníků nebo chov raků.
„Entente Florale Europe bych nenazval přímo soutěží. Každé místo, které jsme navštívili nebo navštívíme, je výjimečné a jsou mezi nimi rozdíly. Zde nás velmi okouzlilo například centrum Písku a jeho budovy s krásnými vzrostlými stromy v okolí. Mile nás i překvapilo, jak jsou žáci z místních škol dobře informovaní v otázce ekologie,“ řekl předseda komise Entente Florale Europe Christy Boylen, jenž pochází z Irska.
Soutěž Evropských kvetoucí sídel se dělí na dvě kategorie – města a vesnice. Mezi obcemi s nižším počtem obyvatel letos zastupují Českou republiku Chorušice na Mělnicku, které komise navštíví ve čtvrtek.
Písek se v posledních letech zaměřil na květinovou výsadbu. Každoročně městští zahradníci vysadí tisíce sazenic letniček, zakládají záhony trvalek a vysazují nové stromy. „Kromě toho stále častěji aplikujeme prvky modrozelené infrastruktury s použitím biouhle (zuhelnatělé biomasy), štěrkových a strukturálních substrátů, prokořeňujících buněk či spádováním dešťové vody do zeleně. Město je navíc zasazeno do jedinečné přírody se spoustou lesů a rybníků, určitě tak má i v evropském srovnání co nabídnout,“ uvedl koordinátor písecké městské zeleně Ondřej Kofroň.
Soutěž Evropských kvetoucích sídel každoročně vyhlašuje organizace Association Européenne pour le Fleurissement et le Paysage (AEFP), což je nevládní nezisková organizace se sídlem v Bruselu. Projekt je znám od roku 1975, iniciovaly jej dvě květinové velmoci – Francie a Velká Británie. Hlavní důraz byl kladen na květiny, květinovou výzdobu měst a obcí a pořádek a čistotu v sídlech. Zlatou medaili v kategorii měst získalo naposledy z České republiky Brno v roce 2017.
Autor: Entente Florale Europe
Čvn 16, 2024 | Životní prostředí ve městech a obcích
Město Cheb instaluje nové prvky do parků ve městě. U základní školy na sídlišti Skalka umístilo město takzvanou matematickou kostku, herní a naučnou konstrukci pro děti, tryskající vodní prvek pak chystá v Kubelíkově ulici. Jde o další z řady zpříjemnění a doplnění veřejných prostranství, z nichž řada z nich vznikla na podnět samotných obyvatel města, řekl místostarosta Chebu Michal Pospíšil (ODS).
Lidé původně navrhovali umístění vodního prvku do sousedních Městských sadů. Podle Pospíšila se ale protější parčík jevil jako vhodnější. „Vodní prvek jsme umístili do Kubelíkovy ulice. Je tam malý parčík, který se může změnit v zobytněný prostor s vodním prvkem,“ řekl Pospíšil. Součástí prací jsou podle něj i parkové úpravy s vysázením stromů a květinových záhonů.
Město má zpracovanou studii a pracuje na prováděcím projektu. Vodní prvek by měl být systémem několika trysek, které bude ovládat automatika. V létě tak bude tryskající voda zvlhčovat a ochlazovat okolí. Podle Pospíšila by projekt měl být hotov do několika měsíců, a je tak možné, že práce v parku začnou už letos. Hotovo chce mít město na jaře příštího roku.
Prolézačka, která zároveň netradičním způsobem vtahuje do světa matematiky, se dokončuje u základní školy na Skalce. Matematická kostka je vyzdobena základními matematickými vzorci například pro výpočty obsahu základních geometrických objektů nebo třeba srovnáním historických měr s těmi současnými, metrickými. I v parčíku u základní školy město počítá s dalšími parkovými úpravami, aby prostranství před školou například umožnilo žákům trávit přestávky venku, ale také se stalo místem pro relaxaci pro veřejnost.
Když před několika lety začalo město Cheb organizovat takzvané Meganapády jako součást participativního rozpočtu, vybídlo obyvatele, aby sami navrhovali úpravy veřejných prostranství. Vznikla tak řada vylepšení, od dětských hřišť přes neobvyklé herní prvky jako třeba kuličková dráha nebo úpravy parků a rybníčků v různých částech města.
Autor: Město Cheb
Čvn 16, 2024 | Životní prostředí ve městech a obcích
V botanické zahradě v pražské Troji vznikne nové vzdělávací centrum, které nabídne tři učebny. Využívat ho budou moci například školy nebo i rodiny s dětmi, které se zúčastní různých programů a workshopů. Centrum má být hotové zhruba za tři roky a stát bude zhruba 80 milionů korun. Kromě toho botanická zahrada v příštích měsících začne stavět další solární elektrárnu a v příštím roce otevře nové expozice, řekl při příležitosti 20. výročí otevření skleníku Fata Morgana ředitel zahrady Bohumil Černý.
Stavba skleníku Fata Morgana začala v roce 1999 a dokončena byla v květnu 2003. O rok později, 12. června 2004, byl skleník Fata Morgana otevřen pro veřejnost. Roste v něm zhruba 5000 druhů rostlin a dosud ho navštívilo zhruba 2,5 milionu návštěvníků.
„V současné době očekáváme zahájení stavby vzdělávacího centra Pueblo, na které se mohou návštěvníci těšit v nejbližších třech letech,“ řekl Černý. Ve vzdělávacím centru má být podle Černého zázemí pro metodiky zahrady pro vzdělávání a vzniknou také tři učebny pro školní skupiny. O víkendech se v něm budou konat různé workshopy a programy pro vzdělávání rodin s malými dětmi. „Jednou z učeben bude laboratorní učebna, kde bychom rádi ročně odbavili okolo 400 až 500 školních tříd,“ dodal Černý.
V botanické zahradě má také podle Černého ve spolupráci s pražským magistrátem vzniknout nová solární elektrárna, a to ve svahu nad skleníkem Fata Morgana. „Ta energie, kterou fotovoltaická elektrárna vyprodukuje, bude pokrývat potřebu skleníku. V letních měsících se využije na chlazení zadní části skleníku, v zimě pak na vytápění a osvětlování,“ popsal ředitel. V zahradě vznikly fotovoltaické panely už loni, a to na střeše návštěvnického centra. Energii z nich čerpá skleník Fata Morgana a další části zahrady.
Kromě toho zahrada plánuje v příštím roce návštěvníkům otevřít nové expozice. Černý uvedl, že v plánu je například expozice ohrožených druhů rostlin v Česku. „Zachraňujeme jednotlivé druhy z různých lokalit v České republice, kde jsou ty rostliny třeba před vyhynutím a můžeme je pak navrátit do přírody,“ řekl. Vzniknout má také expozice japonských lesů nebo expozice evoluce rostlin. Návštěvníci se na ně podle Černého mohou těšit příští rok.
Botanická zahrada byla založená v roce 1969. Přes 20 let ji veřejnost mohla navštívit jen ve dnech otevřených dveří, celoročně přístupná je od srpna 1992. Venkovní expozice se rozkládají na ploše téměř 25 hektarů. V areálu mohou návštěvníci vidět 15.000 druhů stromů a květin. V 90. letech do správy získala památkově chráněnou vinici svaté Kláry, kterou mohou zájemci navštívit každý den.
Autor: Botanická zahrada Praha
Čvn 16, 2024 | Životní prostředí ve městech a obcích
Černovice na Pelhřimovsku a Kamýk nad Vltavou na Příbramsku se staly vítězi druhého ročníku soutěže Zelená obec roku, kterou pořádá skupina ČSOB. V kategorii Sociální počin roku získalo ocenění město Karviná. Vítěze pořadatelé vyhlásili dnes na pražské konferenci Udržitelná budoucnost obcí. Odborná porota posuzovala dlouhodobé vize, inovativnost, ekonomickou smysluplnost a zapojení občanů. Vítězné obce si rozdělily finanční výhru v hodnotě 1,3 milionu korun.
Černovice, které dostaly ocenění pro obce nad 1000 obyvatel, zaujaly svým přístupem a dlouhodobou vizí, ve které mají například propracovanou regulaci automobilové dopravy. Kamýk nad Vltavou, který vyhrál mezi obcemi do 1000 obyvatel, využívá obnovitelné zdroje energie, provozuje potravinovou a oděvní banku. Mimo jiné pomáhá seniorům, samoživitelům a občanům ohroženým sociálním vyloučením. Karviná upoutala porotu projektem Rádibudky. V něm se za pomoci občanů stará o budování sítě ptačích budek. Projekt se rozšířil také do Bohumína.
„Zelené obce jsou pro mě obcemi budoucnosti. Mají neuvěřitelný potenciál měnit svět kolem nás, dělat ho lepším nejen pro nás, ale i pro další generace. Takové obce mají skvělé vedení a mohou být inspirací pro ostatní,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
U přihlášených obcí se porota zaměřovala na energetické úspory, ekologičtější způsoby vytápění, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadbu zeleně, instalaci vegetačních střech a fasád nebo zodpovědný vztah k přírodě.
„Soutěž Zelená obec roku se už při své loňské premiéře setkala s velkým ohlasem. O to víc nás potěšilo, že letošní počet přihlášek byl v porovnání s prvním ročníkem dokonce dvojnásobný. Z toho je patrné, jak obcím a městům záleží na tom, aby jejich rozvoj byl dlouhodobě udržitelný a svým obyvatelům nabízely prostředí pro kvalitní život,“ uvedl Ján Lučan, člen představenstva ČSOB zodpovědný za vztahové bankovnictví.
K finanční výhře obce obdržely poukaz na poradenskou konzultaci od ČSOB Advisory nebo EU Centra a Green0meteru. Soutěž Zelená obec roku organizují ČSOB a Hospodářské noviny od roku 2023 pod záštitou Svazu měst a obcí a České rady pro šetrné budovy. V prvním ročníku soutěže zvítězila v kategorii do 1000 obyvatel obec Hostětín na Uherskohradišťsku, v kategorii nad 1000 obyvatel Slavičín na Zlínsku. Vítězem speciální kategorie Sociální počin roku se stala obec Záměl v okrese Rychnov nad Kněžnou.
Autor: ČSOB
Čvn 9, 2024 | Životní prostředí ve městech a obcích
Zeleň v Česku od roku 1990 pokryla zhruba tři miliony metrů čtverečních střech, které díky tomu mají lepší izolační vlastnosti a zpříjemňují klima v okolí. Loni přibylo bezmála 400.000 metrů čtverečních ozeleněných střech. Ve srovnání s rokem 2016, kdy se poptávka začala zvyšovat, je to trojnásobná plocha. Projekty zaměřené na ozelenění střech nejčastěji financují soukromníci na novostavbách rodinných domů. Vyplývá to z průzkumu Green Market Report, který publikovala odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně.
Odhad ozeleněných ploch vychází z množství dodaného střešního substrátu, který je hlavní součástí vegetačních střech. „Zelené střechy se používají od nepaměti, v poslední době ale kvůli adaptaci na rostoucí teploty zažíváme boom a poptávka se výrazně zvyšuje,“ řekl David Podhorský z firmy Dawyck, která dodává pásy se substrátem a zelení určené pro tento typ izolace střech.
Zelené střechy podle něj fungují jako ideální izolant, díky kterému lze snížit účet za energie a zároveň zpříjemnit místní klima. „Zelená střecha velmi tlumí prostup tepla do objektu, takže lidé nemusí mít klimatizaci nebo ji mohou používat pouze na minimální výkon. V zimě pak zelená střecha dodává domu tepelnou setrvačnost,“ uvedl Podhorský, podle kterého navíc střešní hydroizolace pokrytá vegetací nedegraduje tak rychle, jako když je vystavena přímému slunci.
Do ozelenění střešních konstrukcí nejčastěji investuje soukromý sektor, loni stál za víc než třemi čtvrtinami všech projektů. Vegetační střechy odborníci zakládají především na rodinných domech (48 procent), komerčních objektech (15 procent) a bytových domech (15 procent). Necelou čtvrtinu zelených střech instalovali zástupci veřejného sektoru na školách a dalších institucích.
Na projekty lze získat dotaci z programu Nová zelená úsporám. „Od července 2022 platí pro právnické osoby a veřejné instituce nová motivační vyhláška. Pokud na budově mají zelenou střechu, hradí snížený stočný poplatek za srážkovou vodu. V evropském měřítku jde o výjimečně progresivní úpravu,“ podotkla ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková.
V Česku loni dominovaly extenzivní zelené střechy, pro jejichž vegetaci stačí několik centimetrů substrátu. Nezatěžují příliš stavební konstrukci, takže nejsou náročné na finance ani údržbu. Často na nich rostou sukulenty. Oblíbené jsou také přírodní typy zelených střech s vyšší luční vegetací. „I drobná ozeleněná střecha zadrží vodu v místě dopadu a odpaří ji zpět do malého vodního cyklu. Přispěje tím ke stabilizaci mikroklimatu v zastavěném území a předejde lokálnímu přetížení kanalizace,“ upozornila Šimečková.
Intenzivní neboli pobytové zelené střechy, které potřebují vyšší vrstvu substrátu kvůli pestřejšímu sortimentu rostlin, tvořily jen necelou pětinu loni založených střech. Mnohdy vznikají na podzemních parkovištích a v městském prostředí působí jako parkové plochy.
Autor: Svaz zakládání a údržby zeleně
Čvn 9, 2024 | Životní prostředí ve městech a obcích
Zeleň v Česku od roku 1990 pokryla zhruba tři miliony metrů čtverečních střech, které díky tomu mají lepší izolační vlastnosti a zpříjemňují klima v okolí. Loni přibylo bezmála 400.000 metrů čtverečních ozeleněných střech. Ve srovnání s rokem 2016, kdy se poptávka začala zvyšovat, je to trojnásobná plocha. Projekty zaměřené na ozelenění střech nejčastěji financují soukromníci na novostavbách rodinných domů. Vyplývá to z průzkumu Green Market Report, který publikovala odborná Sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně.
Odhad ozeleněných ploch vychází z množství dodaného střešního substrátu, který je hlavní součástí vegetačních střech. „Zelené střechy se používají od nepaměti, v poslední době ale kvůli adaptaci na rostoucí teploty zažíváme boom a poptávka se výrazně zvyšuje,“ řekl David Podhorský z firmy Dawyck, která dodává pásy se substrátem a zelení určené pro tento typ izolace střech.
Zelené střechy podle něj fungují jako ideální izolant, díky kterému lze snížit účet za energie a zároveň zpříjemnit místní klima. „Zelená střecha velmi tlumí prostup tepla do objektu, takže lidé nemusí mít klimatizaci nebo ji mohou používat pouze na minimální výkon. V zimě pak zelená střecha dodává domu tepelnou setrvačnost,“ uvedl Podhorský, podle kterého navíc střešní hydroizolace pokrytá vegetací nedegraduje tak rychle, jako když je vystavena přímému slunci.
Do ozelenění střešních konstrukcí nejčastěji investuje soukromý sektor, loni stál za víc než třemi čtvrtinami všech projektů. Vegetační střechy odborníci zakládají především na rodinných domech (48 procent), komerčních objektech (15 procent) a bytových domech (15 procent). Necelou čtvrtinu zelených střech instalovali zástupci veřejného sektoru na školách a dalších institucích.
Na projekty lze získat dotaci z programu Nová zelená úsporám. „Od července 2022 platí pro právnické osoby a veřejné instituce nová motivační vyhláška. Pokud na budově mají zelenou střechu, hradí snížený stočný poplatek za srážkovou vodu. V evropském měřítku jde o výjimečně progresivní úpravu,“ podotkla ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně Jana Šimečková.
V Česku loni dominovaly extenzivní zelené střechy, pro jejichž vegetaci stačí několik centimetrů substrátu. Nezatěžují příliš stavební konstrukci, takže nejsou náročné na finance ani údržbu. Často na nich rostou sukulenty. Oblíbené jsou také přírodní typy zelených střech s vyšší luční vegetací. „I drobná ozeleněná střecha zadrží vodu v místě dopadu a odpaří ji zpět do malého vodního cyklu. Přispěje tím ke stabilizaci mikroklimatu v zastavěném území a předejde lokálnímu přetížení kanalizace,“ upozornila Šimečková.
Intenzivní neboli pobytové zelené střechy, které potřebují vyšší vrstvu substrátu kvůli pestřejšímu sortimentu rostlin, tvořily jen necelou pětinu loni založených střech. Mnohdy vznikají na podzemních parkovištích a v městském prostředí působí jako parkové plochy.
Autor: Svaz zakládání a údržby zeleně
Dub 27, 2024 | Životní prostředí ve městech a obcích
Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
„Je to úplně jednoduché. Vyrazte do parku, na louku, kamkoli do svého okolí a foťte vše, co roste, běhá, létá, plave nebo se plazí. Svá pozorování pak nahrajte do aplikace iNaturalist, buď rovnou v mobilu, nebo na webu,“ uvedla koordinátorka výzvy v Českých Budějovicích Daniela Procházková z Biologického centra Akademie věd ČR.
Aplikace iNaturalist po obdržení fotografie vyhodnocuje, o jaký druh živočicha, rostliny nebo houby se jedná. Po skončení soutěže získané záznamy využívají vědci po celém světě. V roce 2023 publikovali 890 vědeckých článků využívajících data z platformy iNaturalist, od studie o včelách v městském prostředí po revizi globální biogeografie rostlin.
Výzvu City Nature Challenge globálně koordinují Kalifornská akademie věd v San Francisku a Přírodovědné muzeum v Los Angeles od roku 2016. Loni se zapojilo přes 66.000 lidí ve více než 450 městech po celém světě. Aplikace tehdy zaznamenala 1,87 milionu fotografií.
V porovnání s loňským rokem letos vzrostl počet měst o 200, což patří k jednomu z nejvýraznějších nárůstů v historii soutěže. Také v České republice se letos počet zapojených oblastí rozrostl o nová dvě místa – Ostravu a Veselí nad Moravou. Opakovaně se účastní Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice a Praha, která je matadorem soutěže umisťujícím se každoročně mezi 20 nejlepšími městy světa co do počtu zaznamenaných pozorování.
Jednotliví organizátoři z měst v souvislosti se soutěží připravují speciální program. V Praze Národní muzeum pořádá tradičně Víkend otevřených dveří běžně nepřístupného areálu Kroužkovací stanice. Novinkou letošního pražského ročníku jsou kurzy fotografování městské přírody se zoologem Vítem Lukášem, které budou pro přihlášené v Královské oboře Stromovka.
Moravské zemské muzeum připravilo botanicko-entomologickou exkurzi na Kamenném vrchu a exkurzi na mechy do Soběšických lesů. Organizátoři v Uherském Hradišti budou letos pořádat jak páteční workshopy pro školní kolektivy, tak víkendové akce pro veřejnost v přírodních lokalitách. Jihočeský organizátor, Biologické centrum Akademie věd ČR, uspořádá v Českých Budějovicích večerní pozorování hmyzu na světelném lapači. Ostravské muzeum připravilo například expedici do městské divočiny či workshop s ornitology. Veselí nad Moravou nabídne tematické přednášky a exkurze pro základní školy.
Autor: CNC
Dub 27, 2024 | Životní prostředí ve městech a obcích
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy, informoval o tom mluvčí města Vít Hofman. V chráněných lokalitách budou dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců.
„Šetrné obhospodařování městských zemědělských pozemků je skvělý způsob, jak vrátit krajině její přirozený ráz,“ uvedla náměstkyně primátora pro životní prostředí Jana Komrsková (Piráti). „Dostaly se ke mně i reakce veřejnosti, pro které bylo setkání se stádem ovcí během procházky příjemným překvapením a zpestřením a někteří lidé chodí stáda pozorovat cíleně jako součást víkendového relaxu,“ řekla.
Vypásat trávu budou podle Hofmana letos dvě stáda skotu, tři smíšená stáda ovcí a koz a jedno stádo tvořené pouze kozami, které se na rozdíl od jiných druhů spásačů dobře pohybují po skalách.
Smíšená stáda ovcí a koz budou především ve stepních lokalitách Prokopského a Šáreckého údolí, v Trojské kotlině, nebo na Pitkovické stráni nebo v přírodní památce V hrobech nedaleko sídliště Kamýk. Jedno stádo krav bude podle Hofmana celý rok v suchém poldru Čihadla mezi čtvrtěmi Kyje a Dolní Počernice a druhé se bude přesouvat po vybraných loukách v oblasti Šeberova, Milíčova, Čimic, Lipenců nebo Šáreckého údolí.
Obě stáda skotu začnou vypásat pražské lokality od května, pastva smíšenými stády ovcí a koz již začala a lidé je mohou potkat v Prokopském údolí nebo na Podbabských skalách. Všechna stáda skončí s výpasem v polovině listopadu.
Ve špatně přístupných oblastech je pastva jedinou možností, jak se o lokality starat. Tento způsob údržby zeleně podle magistrátu vytváří vhodné podmínky pro udržení biodiverzity. Zvířata spásáním trávy narušují trávní drn, a vytvářejí tak plochy bez vegetace, což přispívá k druhové pestrosti. Dostávají tím prostor například konkurenčně slabší druhy rostlin. Umožňuje to v místě žít také některým druhům hmyzu, které hnízdí v zemi.
Autor: Město Praha
Dub 21, 2024 | Životní prostředí ve městech a obcích
Ekologické způsoby dopravy jsou důležité pro devět procent Čechů, což je nejméně z osmi zemí EU, kde je to průměrně 24 %. Vyplývá to z průzkumu Mobility Barometr 2024 mezi 8000 respondenty z osmi zemí EU, kterou pro pojišťovací společnost Europ Assistance zpracovala agentura Ipsos. Podle představitelů Europ Assistance mají Češi proti jiným zemím v EU také nejmenší zájem o koupi elektromobilu v příštím roce. Elektromobil plánuje pořídit 17 % dotázaných Čechů, v dalších zemích je to průměrně 27 % dotázaných.
Průzkum se konal vedle Česka v Belgii, Francii, Itálii, Německu, Portugalsku, Rakousku a ve Španělsku.
V těchto zemích EU mají podle zjištění zájem o koupi elektromobilu převážně muži. Ti tvoří 57 procent lidí, které elektromobily zajímají. V 62 % případů se o elektromobily zajímají lidé žijící v bezdětných vztazích. Ve 40 % případů elektromobily lákají lidi ve městech. Jako nejčastější důvod pro pořízení elektromobilu uvedlo 43 % dotázaných úsporu nákladů, 39 % zájemců o koupi elektromobilu uvedlo ekologické aspekty a 34 procent by si elektromobil pořídilo kvůli klesající popularitě spalovacích motorů. Nejčastější překážkou jsou pro 59 % respondentů vysoké pořizovací náklady a náklady na údržbu, 30 % se obává delších cest s elektromobily. Češi v Evropě vynikají v nákupu ojetých automobilů. Při nákupu auta volí ojeté v 62 % případů, v Evropě je to 54 %. Nejvyšší podíl aut Čechů, 94 procent, má spalovací motor. V Evropě má spalovací motor průměrně 88 % aut.
V Česku je také ze všech zkoumaných zemí nejmenší podíl domácností, které vlastní alespoň jeden automobil. V EU je to podle průzkumu průměrně 87 % domácností, v Česku 76 procent. V dalších zemích se podíl pohybuje mezi 85 až 97 %. Možnost využití firemního automobilu má v Česku devět procent respondentů, stejně jako v Evropě.
Zhruba 66 % Čechů využívá veřejnou dopravu, proti průměrnému Evropanovi v průzkumu o 14procentních bodů více. Češi také častěji chodí pěšky, přihlásilo se k tomu 97 % dotázaných v ČR, o pět procentních bodů víc než v jiných zemích. Zhruba 32 % Čechů používá sdílená auta, o 12 % víc proti průměru Evropanů v průzkumu. Častěji Češi vlastní i jízdní kola, v zemích z průzkumu je to 62 % domácností, v Česku 69 %. Podle vedoucího Europ Assistance pro B2C Tomáše Chaloupky je to způsobeno dostupností a dřívějším nástupem sdílených kol v západnějších zemích Evropy. Lidé tam pak podle něj nemají takovou potřebu kolo vlastnit.
O čtyři procentní body nižší je naopak zájem Čechů o elektrokola, v zemích Evropy elektrokolo využívá přibližně 18 % dotázaných. Méně často Češi jezdí auty, v Česku 71 % lidí, v Evropě 81 %. Podle obchodního a marketingového ředitele Europ Assistance Lukáše Sourala Češi dojíždí do práce nebo do školy na srovnatelné vzdálenosti jako průměrný Evropan. V Česku dojíždí 60 % obyvatel na vzdálenost kratší než deset kilometrů a 40 % nad deset kilometrů. Sedm procent Čechů dojíždí na vzdálenost delší než 50 kilometrů.
Autor: Europ Assistance
