Čvn 2, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Průzkum luk před sečením pomocí dronů zachrání ročně na jihu Čech desítky srnčat. Drony používají termokameru, která zvěř schovanou ve vysoké trávě nalezne. Louky touto technikou prozkoumává i firma Agrowald, která se věnuje hlavně zemědělství, lesnictví a myslivosti a obhospodařuje několik tisíc hektarů pozemků a lesů v na Českokrumlovsku.
„Drony s termovizí používáme třetím rokem. Ochrana mláďat před kosením pro nás ale není novinkou, vyháněním před sečením se zabýváme aktivně již od vzniku firmy v roce 1993,“ uvedl ředitel Agrowaldu Roman Urbanec.
Společnost v tomto období denně poseče 40 až 60 hektarů luk. Prozkoumání lokality trvá čtyřem lidem se dvěma drony dvě až tři hodiny. „V čase je započítaná ale i příprava a případné navigování myslivce, který jde vyzvednout zalehlé srnče,“ řekl Urbanec. Dodal, že Agrowald tak loni zachránil 25 mláďat, letos se jedná zatím asi o desítku malých srnečků.
„Existují i jiné možnosti, jak zvěř najít. Jedná se například o osobní procházení se psy, plašiče, chemické repelenty a tak dále. Ale metoda dronů s pomocí termovize je určitě nejefektivnější. I když také ne stoprocentní a vždy budou nějaké ztráty. Naším úkolem je co nejvíce minimalizovat,“ uvedl Urbanec.
Agrowald se věnuje hlavně zemědělství, lesnictví a myslivosti v okolí Vyššího Brodu a Rožmberku nad Vltavou.
Společnost zaměstnává stovku lidí. Podle Urbance se firma snaží navázat na šlechtický rod Buquoyů, který zde do poloviny 20. století měl panství. Agrowald kromě toho poblíž Rožmberka nad Vltavou chová na tři desítky bizonů. Veřejnost si stádo může kdykoliv prohlédnout v dostupné oboře. Agrowald bizony chová na ploše přibližně 55 hektarů, kde spásají louky. Jde o jeden z mála chovů bizonů v Česku.
Podle odhadů spolku Stop sečení srnčat zahyne ročně v Česku při senážích na 60.000 mláďat. Geny zvěři velí se před blížícím se nebezpečím přikrčit, a řidič zemědělského stroje ji pak nemá šanci ve vzrostlé trávě či jeteli vidět. Spolek loni zachránil pomocí dronů 170 mláďat. Další tři desítky srnčat zachránili dobrovolníci díky obchůzkám.
Autor: Agrowald
Zdroj: ČTK
Kvě 26, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
K lepší předpovědi erupcí sopek by mohl přispět výzkum mezinárodního týmu s českou účastí. Vědci vytvořili model zemětřesných rojů a pohybů zemského povrchu, které vedly k loňské erupci sopky Fagradalsfjall na islandském poloostrově Reykjanes. Studii z výzkumu řízeného Islandskou geovědní službou (ÍOSR) publikoval časopis Nature Geoscience, uvedla dnes Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě.
Za Česko na projektu spolupracovali vědci z Geofyzikálního ústavu AV, který s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV provozuje na poloostrově Reykjanes síť 15 seizmických stanic
„Tuto oblast jsme společně monitorovali více než rok před samotnou erupcí,“ uvedl geofyzik Josef Horálek, který se na studii podílel. „Opakované výzdvihy a poklesy zemského povrchu dosahující až 120 mm a silná zemětřesná aktivita rojového charakteru naznačovaly akumulaci a pohyb magmatu pod povrchem,“ dodal.
Vědci z Islandu, Česka, Německa, Itálie a Číny pak interpretovali data z měření a vytvořili model procesů, které vulkanické erupci předcházely. Model podle AV například předpokládá existenci rezervoáru magmatu pod vulkánem Fagradalsfjall v hloubkách 15 až 20 kilometrů.
„Z něho se postupně uvolňoval oxid uhličitý (CO2), který migroval několika cestami propustnými horninami zemské kůry k povrchu. Ve dvou sousedních geotermálních oblastech Svartsengi a Krýsuvík se ve velkém objemu dostal do hloubky čtyř kilometrů, což způsobilo výzdvih zemského povrchu,“ popsal Horálek. Vědci pomocí modelování také odhadli množství vystupujícího CO2 a jeho možné důsledky pro erupci.
„Predikovat vulkanickou erupci s dostatečnou přesností není ještě dost dobře možné, přesto bychom se k tomu cíli chtěli přiblížit,“ uvedl. Loňský výbuch sopky Fagradalsfjall podle expertů patřil k celkem poklidným výlevům magmatu z trhlin v zemské kůře. K erupcím na poloostrově Reykjanes dochází jednou za 800 až 1000 let, ta předchozí je datována do roku 1240.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Kvě 26, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
V programu Nová zelená úsporám 2021+ eviduje Státní fond životního prostředí (SFŽP) zhruba 25.200 žádostí. Upravený program funguje od přelomu loňského září a října, za letošní rok přijal SFŽP 20.840 žádostí. Téměř polovina všech žádostí je na stavbu fotovoltaické elektrárny. Na konferenci Solární energie a akumulace v ČR to dnes řekl ředitel sekce realizace projektů energetiky, ochrany ovzduší a klimatu SFŽP Jakub Hrbek.
Přijaté žádosti v Nové zelené úsporám 2021+ jsou v hodnotě 4,7 miliardy korun. SFŽP zatím vyhověl 2200 žádostem a vyplatilo 272 milionů. V předchozím programovém období Nová zelená úsporám 2014-2021 přijal SFŽP více než 90.000 žádostí za 20 miliard korun, vyhověl 62.000 z nich a vyplatil 12,2 miliardy.
Za celý loňský rok přijal SFŽP v obou variantách Nové zelené úsporám zhruba 25.000 žádostí. Pokud bude pokračovat tempo z letošních prvních pěti měsíců, dosáhne počet žádostí za celý letošní rok meziročně dvojnásobku.
V nové zelené úsporám 2021+ je téměř polovina žádostí na fotovoltaické elektrárny. Zhruba čtvrtina žádostí míří na tepelná čerpadla. Po šesti procentech připadá na kotle na biomasu a nabíječky elektromobilů. O dotaci na zateplení požádalo pět procent žadatelů. Jde o rozdílná čísla proti programovému období 2014 až 2021, kdy o dotaci na solární elektrárnu požádala čtvrtina žadatelů.
Nejvíce žádostí přišlo na zateplení, a to více než třetina. Předpokládaná alokace programu je minimálně 39 miliard korun, konečná výše bude záviset na řadě faktorů, jako je například cena emisních povolenek. Nová zelená úsporám je financována z Národního plánu obnovy, a to zejména v prvních letech, od roku 2026 z podílu prodeje takzvaných emisních povolenek.
V Česku instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 roste jen mírně. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2068 megawattů (MW) zdrojů, které sluneční energii vyrábějí. Z toho 87,3 MW bylo těch do deseti kW. Při takzvaném solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.
Celková roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) předloni v Česku podle Operátora trhu s elektřinou (OTE) činila 45,4 miliardy korun a stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Stát na dotaci přispěl vždy 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Údaje za loňský rok OTE zatím nezveřejnil. Od roku 2006 do konce roku 2020 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun.
Autor: SFŽP
Zdroj: ČTK
Kvě 23, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
K likvidaci odolných bakterií mohou přispět společně s antibiotiky také nanočástice stříbra. Jejich účinnost při překonání bakteriální rezistence potvrdila studie skupiny vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty UP. Z výsledků vyplynulo, že společná aplikace nanočástic stříbra a antibiotik spolehlivě zničí i kmeny bakterií, které si dokázaly vůči antibiotickým lékům vybudovat odolnost.
Skupina vědců testovala společný antibakteriální účinek kyanografenu s navázanými částicemi stříbra v kombinaci se čtyřmi druhy antibiotik, která se liší v mechanismu účinku. „Podařilo se nám pomocí nanočástic stříbra obnovit účinek kolistinu, gentamicinu a ceftazidimu, tedy jak antibiotik působících na bakteriální membránu, tak antibiotik blokujících syntézu bílkovin a buněčné stěny bakterií, což má za následek smrt těchto jednobuněčných organismů. Díky společnému působení velmi nízkých koncentrací nanočástic stříbra a antibiotik lze efektivně likvidovat i rezistentní bakterie,“ uvedla členka týmu Lucie Hochvaldová. Doplnila, že se tím zároveň minimalizují také případné vedlejší účinky.
Nadějné výsledky výzkumu využití nanočástic stříbra při léčbě odolných bakteriálních infekcí přicházejí podle odborníků v době, kdy se medicína potýká s rostoucí rezistencí bakterií vůči antibiotikům. Lékařům se kvůli tomu postupně zužuje spektrum účinných antibiotik pro boj s bakteriálními infekcemi, kterým na světě ročně podlehnou stovky tisíc lidí.
Vysokou účinnost i velmi nízkých koncentrací nanočástic stříbra vůči široké škále rezistentních bakterií popsal Aleš Panáček s kolektivem spoluautorů z přírodovědecké a lékařské fakulty v Olomouci už v roce 2006. Kromě testování samotných antibakteriálních účinků nanočástic se zaměřili také na společný účinek nanočástic kombinovaných s antibiotiky. Obnovení účinku antibiotik pomocí nanočástic se věnovaly i další práce odborníků, většina z nich ale nepopisovala míru jeho zesílení. „Nanočástice byly navíc testovány pouze na bakteriích citlivých k antibiotiku, tedy na bakteriích způsobujících snadno léčitelné infekce. Náš tým se naopak zaměřil na rezistentní kmeny bakterií, které pro člověka představují velké riziko,“ doplnila Hochvaldová.
Skupina vědců pod vedením Aleše Panáčka bude nadále zkoumat využití nanočástic stříbra v antibakteriální léčbě i protinádorové fototerapii. Na řadu přijde testování těchto nových poznatků v laboratorních podmínkách i při léčbě systémové bakteriální infekce na pokusné zvěři. „Jsou to nezbytné kroky pro možné převedení výsledků našeho výzkumu do klinické praxe,“ dodala Lucie Hochvaldová.
Autor: Univerzita Palackého v Olomouci
Zdroj: ČTK
Kvě 18, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Nová mobilní aplikace Tree Check rozpozná druh stromu, prozradí i to, kolik v létě vypaří vody či jak velký stín díky své listové ploše poskytuje. Stromy si navíc mohou uživatelé přidávat do mapy nebo si z nich vytvořit vlastní „herbář“. V tiskové zprávě o tom dnes informoval David Kopecký, mluvčí Nadace Partnerství, která se na vývoji aplikace podílela spolu s dalšími organizacemi.
Aplikace díky umělé inteligenci po vyfocení rozpozná, o jaký druh stromu jde. Pracuje na principu 3D scanneru, který využívá vestavěnou kameru v telefonu. Na základě zachycených bodů na fotce také změří obvod kmene stromu a určí jeho charakteristické znaky. Díky tomu uživateli i řekne, kolik tento strom v létě vypaří vody, jak velký stín díky své listové ploše poskytuje a jak moc tedy ochlazuje okolní prostředí. V aplikaci uživatelé sbírají body za návštěvy nových stromů, opakované návštěvy i jejich zalévání. Po nasbírání určitého počtu bodů se jim za odměnu otevřou příběhy o stromech.
„Díky aplikaci chceme lidem přiblížit důležitou roli stromů ve městech. Stromy totiž představují jednu z nejefektivnějších cest k ochlazení ve veřejném prostoru v parných letních dnech,“ uvedl za nadaci Martin Ander. Měření termokamerami podle něj prokazuje, že se povrchy nestíněných silnic a chodníků rozpalují mnohdy až na 50 stupňů Celsia, oproti tomu v parcích nebo ulicích stíněných budovami a zelení je povrchová teplota výrazně nižší než teplota vzduchu. Za tímto chladicím účinkem stojí jednak stínění korunou s listy a také vypařování vody z listů a půdy okolo stromu.
„Čím větší korunu a listovou plochu strom má, tím víc vody dokáže v horkých dnech odpařit i víc stíní. Rozdíly jsou pak i mezi jednotlivými druhy stromu a záleží i na jejich stáří. Například taková dospělá bříza odpaří 70 litrů vody za den, v tropických dnech to může být až 400 litrů,“ uvedl Ander. Díky vhodnému umístění stromů či parků tak podle něj lze ovlivňovat teplotu v okolí domu, v ulici či celém městském bloku. Aplikace je ke stažení zdarma.
Autor: Nadace Partnerství
Zdroj: ČTK
