Kvě 10, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Kraj Vysočina od letoška používá vlastní dron k pořízení různých leteckých snímků a videí. Nasadit se dá například i při sledování průběhu a výsledku dotovaných prací v přírodě a mapování rašelinišť, svahů a jiných obtížně přístupných míst. Získaná data poslouží také třeba při přípravě projektů, plánů péče a map. Včetně vybavení stál dron 75.000 korun, pro jeho obsluhu je vyškolených pět lidí. Podle kraje to vyjde levněji, než kdyby si službu objednával.
„S ohledem na nejčastější potřebu kraje, to je pořízení fotek, videí, leteckých snímků, je vlastní zajištění provozu, a především následné zpracování pořízených dat výrazně rychlejší a levnější než v případě zajištění uvedeného vybranou firmou,“ uvedl Martin Tejkal z krajského odboru informatiky.
Doplnil, že dron byl registrovaný u Úřadu pro civilní letectví. Služby dronu je podle něj možné poskytnout každému útvaru krajského úřadu, který o to požádá. Dron v majetku kraje byl zatím nejvytíženější od března, úředníci jeho pomocí sledovali například práce na obnovování nebo vytváření mokřadů a malých vodních nádrží v chráněných územích. „Využili jsme aktuálního období předjaří, kdy plochy již nejsou pokryty sněhem a zároveň ještě nedošlo k zarůstání ploch bujnou vegetací, to znamená, je dobře vidět stav prací,“ uvedl Pavel Hájek (STAN a SNK ED), krajský radní pro životní prostředí a zemědělství.
Pracovníci kraje pomocí dronu zdokumentovali například revitalizaci v části přírodní rezervace Prameniště Jankovského potoka, stav opatření provedených v přírodní rezervaci Havranka na Havlíčkobrodsku nebo vodní nádrž v lokalitě Hajnice na Jihlavsku, která byla obnovena před čtyřmi lety. Podrobnosti k tomuto monitoringu jsou na krajském webu.
Autor: Kraj Vysočina
Zdroj: ČTK
Kvě 9, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Čapí hnízdo ve Zvířeticích v Bakově nad Jizerou na Mladoboleslavsku nově snímá kamera. Záběry na hnízdo, ve kterém žijí dvě samice a dva samci čápa bílého kvůli svému handicapu celoročně, mohou lidé sledovat na webu. Čápy s poraněním křídel přivezla do Česka pražská zoo ze záchranné stanice v Bulharsku, řekl spolumajitel Hrnčířského dvora ve Zvířeticích Michal Kořínek, který se o čápy stará.
Prvního čápa si po dohodě s pražskou zoo Kořínek přivezl před šesti lety, dalšího před třemi lety, loni přibyly dvě samice, aby vznikly dva páry.
„V přírodě by zahynuli, v zoo by je zřejmě museli utratit, tak jsem se jich ujal,“ uvedl Kořínek. U čápů s poraněním křídel je podle něj velmi složité, aby přivedli na svět potomky. „Jednomu chybí půlka křídla, takže páření je pro ně téměř akrobatický výkon, mláďata zatím nemáme,“ doplnil. Hnízdění čápů, které mohou lidé pozorovat přes webkamery na desítkách míst v Česku, začíná v dubnu.
Kořínek zajišťuje postiženým čápům celoročně potravu.
„Spotřebují skoro tři kila masa denně, nejraději mají kuřecí srdce,“ uvedl. Stravu pomáhají financovat známí a drobní sponzoři. V zimě u něj nocují ve zděném domku. Do hnízda, které je kvůli bezpečnosti jen zhruba metr a půl nad zemí, vede můstek, po kterém se mohou čápi přemísťovat do zahrady. Jedné uzdravené samici už se díky péči podařilo odletět do volné přírody. Podle Kořínka čekají na záchranu desítky čápů.
Více než polovinu hnízd v Bulharsku si čápi postavili na sloupech vysokého napětí, kde může nastat zkrat a hnízda se vznítí a shoří spolu s vejci nebo mláďaty. Záchranná stanice v bulharské Staré Zagoře, odkud jsou i ti zvířetičtí, už přijala téměř 300 čápů různého věku i handicapu. Některým museli amputovat křídlo nebo jeho část. Většinu z nich záchranáři po zotavení vypustili zpět do přírody, řada z nich má trvalé následky a bez lidské péče by zahynuli.
Česká společnost ornitologická díky dobrovolníkům mapuje čapí hnízda v Česku od roku 2014, kdy byl čáp bílý a čáp černý vyhlášen ptákem roku. Na Mnichovohradišťsku už byli čápi letos pozorováni v hnízdech v Žantově a Hoškovicích, neobsazená hnízda zatím zůstávají na Budách, v Koprníku, Žďáru, Doubravě a Suhrovicích.
Do Česka přilétají čápi v březnu, vybrat si mohou téměř z 1500 hnízd. První zpravidla přilétá samec, vlastní hnízdění začíná v dubnu. Na vejcích sedí čápi v průměru 33 dní. Další dva měsíce krmí mláďata.
Autor: Hrnčířský dvůr ve Zvířeticích
Zdroj: ČTK
Kvě 4, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Liberec se jako jediný z Česka dostal mezi 100 měst, které se zúčastní takzvané mise Evropské unie zaměřené na vznik klimaticky neutrálních a inteligentních měst do roku 2030. Informoval o tom dnes mluvčí liberecké radnice Tomáš Tesař.
„Vedení města Liberce se nyní seznámí s podmínkami mise. Na základě nich se pak rozhodne, jaké případné konkrétní kroky v rámci tohoto projektu bude připravovat,“ uvedl Tesař. Seznam vybraných měst zveřejnila Evropská komise před několika dny. Zastupují všech 27 členských států a dalších 12 měst je v zemích přidružených k programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa či v zemích s potenciálem přidružení k tomuto programu.
„Aby se mohly zahájit inovace vedoucí ke klimatické neutralitě do roku 2030, mise zaměřená na města získá na období 2022–2023 360 milionů eur (8,887 mld. Kč) z prostředků programu Horizont Evropa. Akce v oblasti výzkumu a inovací se zaměří na čistou mobilitu, energetickou účinnost a ekologické městské plánování a nabídnou možnost vytvářet společné iniciativy a posilovat spolupráci v součinnosti s dalšími programy EU,“ uvedla Evropská komise v tiskové zprávě.
Komise vyzve každé ze 100 vybraných měst, aby vypracovalo klimatickou smlouvu, která bude zahrnovat celkový plán pro dosažení klimatické neutrality ve všech odvětvích, jako jsou energetika, budovy, nakládání s odpady či doprava. Do tohoto procesu by měli být zapojeni občané, výzkumné organizace i soukromý sektor.
Autor: Město Liberec
Zdroj: ČTK
Kvě 4, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy budou mít standardní datový formát podle předpisů EU. Senátu to dnes doporučil schválit jeho výbor pro životní prostředí. Změny mělo Česko do svého právního řádu promítnout do loňského 27. března. Dolní parlamentní komora v předvolebním složení je ale nestihla projednat.
Takzvané standardní datové formáty oznámení o způsobech nakládání s geneticky modifikovanými organismy mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí doručovaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin. Zjednodušení režimu podle bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) neznamená liberalizaci procesu.
Předloha se týká také ochrany některých údajů, které musí žadatel o oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy uvádět, ale jejich zveřejnění by ho mohlo poškodit v rámci konkurence. Může proto požádat o důvěrné zacházení s těmito informacemi. Nově se kvůli tomu místo výčtu informací, které za důvěrné označit nelze, uvádí ty, u nichž je to možné. Novela má také doplnit podmínky, v nichž lze výjimečně i chráněné údaje zveřejnit.
Materiál uvádí, že se „masivní využívání“ standardních datových formátů nepředpokládá. „Pokud jde o žádosti o důvěrné zacházení s vybranými údaji obsaženými v předepsaných podáních, na základě dosavadních zkušeností se očekává nápad v řádu jednotek případů ročně,“ konstatovalo ministerstvo životního prostředí ve zdůvodnění návrhu.
Autor: Výbor pro ŽP
Zdroj: ČTK
Dub 28, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity a dalších institucí pracují na nové metodě, jak snáze detekovat možná anabolika ve vepřovém mase. Látky podle nich odhalí strukturální změny ve svalových vláknech a ve varlatech prasat. Agronomická fakulta univerzity o tom dnes informovala na svém webu. Konzumace masa s obsahem anabolických steroidů může představovat riziko pro zdraví člověka. V Evropské unii se proto ve výkrmu anabolika používat nesmí. Spotřebitel se s nimi ale může setkat v mase dováženém ze zemí mimo EU.
„Problém je v tom, že v současnosti známé metody nejsou schopné rozpoznat použití malého množství anabolik. Naše metoda by ale mohla pomoci při detekci například takzvaných koktejlů, to znamená mixu různých anabolik aplikovaných v nízkých dávkách,“ uvedla výzkumnice Kristýna Skoupá z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Agronomické fakulty.
Na tom, zda a případně jak jsou anabolika škodlivá pro zdraví člověka, se podle ní odborníci napříč státy neshodnou. Například v USA se steroidy ve výkrmu běžně používají, stejně tak v Asii. V Evropské unii jsou ale určitá anabolika označená jako možné karcinogeny, a proto se používat nesmí. „V Evropě převažují studie, které říkají, že steroidy mohou poškodit zdraví člověka i v menších dávkách, než jsou limity platné v USA. I proto se liší legislativa stát od státu,“ uvedla Skoupá.
Kromě lidského zdraví může být podle ní problematický také vliv steroidů na zdraví samotných zvířat. „Anabolika zrychlují růst, zejména svalové hmoty. Jde o to, že nesymetricky k tomu růstu svalů pak rostou další podpůrné tkáně, jako jsou kosti a šlachy. V důsledku tohoto nesouladu mohou zvířata trpět například nefyziologickým zatížením pohybového aparátu,“ popsal koordinátor výzkumu za Mendelovu univerzitu Zbyšek Sládek. Podle něj může zároveň docházet také k větší zátěži kardiovaskulárního systému a jater nebo se mohou objevit poruchy chování a kognitivní funkce u prasat.
Testovaná metoda, která by mohla pomoci s detekováním i nízkých limitů anabolik v mase, se soustřeďuje na strukturální změny ve svalových vláknech a ve varlatech prasat. „Ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství a Veterinární univerzitou Brno jsme připravili experiment, v rámci kterého dostávala prasata testosteron, jeho syntetický derivát nandrolon a také jejich koktejl,“ uvedla Skoupá. Vědci provedli histologické řezy ze svaloviny a varlat. Následně za pomoci histologického barvení sledovali základní strukturální změny. „Mezi kontrolní skupinou a prasaty, kterým se aplikovaly steroidy, byly vidět opravdu markantní rozdíly,“ uvedla vědkyně.
Projekt potrvá ještě dva roky. Ve výsledné metodě podle Skoupé určitě nebude zahrnutá jenom jejich metoda týkající se změn v mikrostruktuře, ale budou tam i metody ostatních pracovišť. „Kolegové se věnují genetickým markerům a změnám v metabolismu. Právě kombinací různých metod by měla vzniknout ta výsledná metoda, která by se dala pro odhalení zneužívání anabolik využívat,“ vysvětlila odbornice.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Zdroj: ČTK
