Dub 25, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Zájem o ojeté elektrické vozy postupně roste. Během prvního čtvrtletí jich motoristé zaregistrovali 246, což je meziročně třikrát více. Celkově ojeté elektromobily s 2349 vozy tvoří zhruba pětinový podíl z celkového počtu elektrických aut. Dnes to uvedlo Centrum dopravního výzkumu (CDV). V Česku v současnosti jezdí kolem 6,3 milionu osobních vozidel, zhruba 11.000 jich je čistě elektrických.
„Češi mají obecně o ojetá auta velký zájem, protože jsou cenově dostupnější než nová vozidla. Až se na náš trh postupně dostanou ze západní Evropy elektromobily druhé a posléze třetí generace a lidé se přesvědčí o jejich spolehlivosti, bude to právě onen sekundární trh, který u nás pomůže zrychlit nástup elektromobility,“ uvedl pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu Jan Bezděkovský.
Z celkových 10.797 registrovaných osobních bateriových vozů je v registru vozidel 2349 ojetých aut., jejich podíl tak činí 21,8 procenta. „Přestože z pohledu celkového vozidlového parku tvoří bateriová elektrická vozidla stále jen zlomek, zájem o ta ojetá postupně roste. Během prvního kvartálu letošního roku bylo registrováno 246 ojetých osobních bateriových elektrických vozů, meziročně třikrát více ve srovnání se stejným obdobím loňského roku,“ podotkl ředitel CDV Jindřich Frič. Nejvíce ojetých osobních elektromobilů jsou podle statistik CDV značky BMW se 424 vozy, následuje Fiat, Tesla, Nissan a Volkswagen. Z pohledu krajů jsou pak tyto registrace dominantně zastoupeny v Praze.
Podle analýzy CDV, kterou vytvořilo ve spolupráci s inzertním serverem Sauto.cz, bylo na portálu v závěru loňského roku nabízeno 315 ojetých bateriových elektromobilů, jejichž průměrný roční nájezd činil 11.482 kilometrů, medián pak zhruba o 2000 kilometrů nižší.
Autor: Centrum dopravního výzkumu
Zdroj: ČTK
Dub 24, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Vědci objevili struktury v genetické informaci viru klíšťové encefalitidy. Objev může pomoci při hledání nových antivirotik pro léčení nemoci. Nyní mohou lidé s klíšťovou encefalitidou využívat pouze podpůrnou léčbu. Na objevu struktury označované jako guaninové kvadruplexy se podíleli vědci z několika ústavů.
„Struktura guaninových kvadruplexů byla známá už u některých jiných virů. U viru klíšťové encefalitidy ale ještě nikým popsaná nebyla. Proto jsme se rozhodli prozkoumat genom tohoto viru a zjistit, zda se tam guaninové kvadruplexy vyskytují a jakou mají strukturu. Zaměřili jsme se i na to, jak mohou ovlivňovat virovou infekci v hostitelských buňkách,“ říká hlavní autor studie Jiří Holoubek.
Na výzkumu se podíleli biofyzikové a virologové z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a České zemědělské univerzity v Praze.
Podle vědců jsou guaninové kvadruplexy důležité při množení viru v hostitelské buňce. Jejich struktura významně ovlivňuje životaschopnost a biologické vlastnosti viru a je možné na ně cílit chemickými látkami, které zabrání virové infekci. Vědci identifikovali několik molekul, které by se mohly stát možným základem pro vývoj nové generace protivirových léčiv.
Klíšťová encefalitida, nehnisavý zánět mozkových blan nebo mozku, se zatím nedá léčit. Léčí se jen příznaky. V první fázi se objevují zvýšené teploty, únava, bolesti hlavy a svalstva a malátnost. Po částečné úlevě ve druhé fázi nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a vysoké teploty. U některých pacientů je průběh onemocnění velmi vážný, infekce může skončit i smrtí. Lidé se mohou proti encefalitidě dát očkovat.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
Dub 20, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) schválilo dotace pro 61 menších fotovoltaických elektráren, vzniknou například v areálu firmy či na střechách supermarketů. Na jejich podporu ministerstvo rozdělí 347 milionů korun. MŽP o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Celkem MŽP a Státní fond životního prostředí (SFŽP) rozdělí na dotacích na zlepšování životního prostředí 686 milionů korun, část peněz bude vyhrazena také na projekty, které mají přispět k transformaci uhelných regionů.
„Je to jeden z mnoha dalších kroků, kterými cílíme na maximální snížení závislosti na fosilních palivech a ruských zdrojích,“ uvedla dnes k podpoře solárních elektráren ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).
Fotovoltaická elektrárna vyroste například v Lutíně na Olomoucku v areálu firmy Sigma, vzniknout by měla do konce letošního října. Bude vyrábět elektřinu přednostně pro potřeby výrobní haly, případné přebytky předá ostatním výrobním provozům společnosti. Firma si podle zprávy MŽP od projektu slibuje větší energetickou soběstačnost, snížení emisí oxidu uhličitého a snížení nákladů na energie.
Elektrárna bude stát osm milionů korun, dotace pokryje necelou čtvrtinu. Solární panely budou nově také na střechách prodejen supermarketu Lidl v Prostějově, Kroměříži, Ostravě, Pardubicích a Sviadnově. Sloužit budou především k pokrytí vlastní spotřeby v místě, společnost na ně získá 5,6 milionu korun. S instalací se začne letos na podzim, hotovo bude do konce příštího roku, uvedlo ministerstvo.
Schválené dotace podpoří i 27 projektů, které mají přispět k transformaci uhelných regionů v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji. Žadatelé si rozdělí 88 milionů korun, dodalo MŽP.
V Česku instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 roste jen mírně. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci loňského roku v ČR instalováno asi 2068 megawattů (MW) zdrojů, které sluneční energii vyrábějí. Při takzvaném solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.
V následujících letech fotovoltaických elektráren v ČR zřejmě násobně přibude. Například polostátní společnost ČEZ loni oznámila, že plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu šest gigawattů, převážně fotovoltaické elektrárny v ČR. Kontroverze v souvislosti s podporou zmíněných zdrojů dlouhodobě budí především solární boom na konci prvního desetiletí 21. století. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun. Z předloňské analýzy poradenské společnosti EY pro Solární asociaci nicméně vyplývá, že stát získává ročně konkrétně ze solární energetiky zpět zhruba polovinu roční podpory, 14,1 miliardy korun, přičemž mezi největší položky na straně příjmu státu patří solární odvody a daně právnických osob.
Autor: MŽP
Zdroj: ČTK
Dub 18, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
S izraelským systémem vědy i prostředím start-upů má seznámit mladé vědce a vědkyně z Česka nový program stáží Czech-Israeli Innovation Internships. Do Izraele, který patří k vědeckým a technologické velmocem, v letošní pilotní fází programu odjedou čtyři studentky a jeden student, informoval Jan Šprincl z Nadačního fondu Neuron. S fondem, který cílí na podporu vědy v Česku, na programu spolupracují Česko-izraelská smíšená obchodní komora, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (1.LF UK) a IOCB Tech, dceřiná společnost Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.
V pilotní fázi programu byli studentky a studenti vybráni na doporučení členů vědecké rady Nadačního fondu Neuron. Do Izraele tak letos vycestují Anežka Kramná a Jan Trnka, kteří studují na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Dále se zúčastní postgraduální studentka medicíny Kateřina Veselá z 1. LF UK, která se věnuje výzkumu nových léků na léčbu neurodegenerativních onemocnění, bioložka Anna Kampová z Přírodovědecké fakulty UK a Klára Janoušková z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Janoušková se zabývá tématy počítačového vidění a rozpoznávání textu.
„Izrael je pro nás coby vědecká a technologická velmoc inspirací,“ podotkl ředitel IOCB Tech Martin Fusek s tím, že studenti díky projektu poznají fungování izraelské vědy a získají nový pohled na řešení vlastní práce. Díky stážím také mohou navázat kontakty ve start-upovém prostředí a studovat na prestižních institucích pod vedením izraelských vědců a vědkyň.
Podle prezidenta Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavla Smutného úspěšní adepti zamíří na špičková pracoviště, jakými jsou Weizmannův institut věd v Rechovotu, Telavivská univerzita nebo Technion – Izraelský technologický institut v Haifě.
„Stáže českých studentů v Izraeli skvěle propojí špičkový biomedicínský výzkum obou zemí. Nejen že program mladým vědcům zprostředkuje kontakt s novými technologiemi, ale umožní jim také vhled do systému vědy v této zemi, a to včetně rychlého přenosu výsledků vědy do praxe, který je právě v Izraeli na vysoké úrovni,“ dodal Martin Vokurka, děkan 1. LF UK.
Dvouměsíční stáže se podle Neuronu uskuteční mezi dubnem a říjnem. Grant pokryje účastníkům cestovní náklady, víza, ubytování a diety. Vyhlášení dalšího ročníku se uskuteční v listopadu.
Projekt podle Neuronu podpořilo také izraelské velvyslanectví v Česku.
Autor: Nadační fond Neuron
Zdroj: ČTK
Dub 12, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Vědci z olomouckého institutu Univerzity Palackého CATRIN ve spolupráci s dalšími odborníky vyvinuli nový nanomateriál, který by měl významně urychlit a zlevnit výrobu řady léčiv, chemikálií, plastů či barviv. Svým složením odpovídá běžným minerálům, které se vyskytují v přírodě, dokáže však nahradit dosud využívané drahé kovy. Jeho výhodou je tak i významné snížení energetických nákladů při technologických procesech. Zájem o něj už projevili zahraniční investoři, sdělili dnes zástupci univerzity.
Na vývoji pracovali vědci z CATRIN a Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci se zahraničními kolegy. „V současné geopolitické situaci a související energetické krizi nemá Evropská unie jinou možnost než hledat cesty, jak snižovat náklady na průmyslové výroby a maximálně využívat nové zelené technologie a materiály, které nás zbaví závislosti na energetických a surovinových zdrojích z Ruska,“ uvedl vědecký ředitel CATRIN Radek Zbořil.
Tým českých výzkumníků společně s kolegy z Řecka a Německa studoval procesy chemické výroby sloučenin anilinu, které se hojně využívají při výrobě celé řady léčiv, plastů, barviv či agrochemikálií. Jejich stávající průmyslová výroba je však energeticky a finančně velmi nákladná, neboť se tak děje za vysokých teplot a tlaků a urychlení chemické reakce vyžaduje použití drahých kovů, jako je zlato, paladium nebo platina.
Nová technologie, na kterou výzkumníci přišli, pracuje s nanočásticemi chalkopyritu, běžného minerálu na bázi železa, mědi a síry, který se vyskytuje nejen v ČR, ale na řadě dalších lokalit v Evropě, Americe i Africe. „Nanomateriál je levný, lze ho snadno vyrobit i v průmyslovém měřítku a urychluje chemické reakce lépe než zmiňované vzácné kovy, navíc jen s použitím slunečního záření,“ popsal výhody nové technologie Zbořil.
Nanomateriál se chová jako tzv. plazmonický katalyzátor. To znamená, že ve vzájemném působení se slunečním zářením vykazuje řadu unikátních vlastností, které dokážou efektivně aktivovat chemikálie, které vstupují do průmyslové výroby. „Současně dochází ke zvýšení teploty v bezprostředním okolí nanomateriálu, což také významně přispívá k urychlení chemické reakce,“ doplnil Aristeidis Bakandritsos působící v CATRIN a ostravském CEET.
Práce vědeckého týmu kolem Radka Zbořila navazuje na nedávný objev katalyzátoru využívajícího nanočástice železa a vykazujícího vysokou účinnost v příbuzných procesech výroby léčiv a chemikálií. Nový plazmonický materiál však podle Zbořila funguje na odlišném principu a má podle něj větší komerční potenciál v podobě významného snížení energetických nákladů, rekordní účinnosti i levné výroby. „Proto jsme se před zveřejněním publikace rozhodli technologii chránit mezinárodní patentovou přihláškou. Byl to správný krok, již nyní jednáme s prvními zájemci o průmyslové využití technologie a potenciálními investory zejména v Německu,“ dodal Zbořil.
Autor: Institut Univerzity Palackého CATRIN
Zdroj: ČTK
