Bře 30, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Společnosti ČEZ, Škoda Auto, PRE, E.ON a technická univerzita ČVUT založily Elektromobilní platformu. Ta se zapojí do tvorby strategií a legislativních opatření v ochraně klimatu a elektromobility a do naplňování vládních strategií, jako jsou Národní akční plán Čistá mobilita nebo Memorandum o budoucnosti automobilového průmyslu ČR. Členové platformy to oznámili v tiskové zprávě. Platforma chce předkládat podněty z praxe a spolupracovat s klíčovými institucemi.
„Společně s českou vládou potřebujeme nastavit motivující ekosystém na podporu elektromobility pro firmy i občany s využitím daňových i dotačních nástrojů,“ uvedl místopředseda řídícího výboru Michal Kadera ze Škody Auto.
Elektromobilní platforma se chce zaměřit na zjednodušení a zrychlení výstavby dobíjecích stanic s využitím národních a evropských fondů, zvýšení dostupnosti vozů pro veřejnost i firemní sféru, podporu rozvoje vědy, výzkumu a vzdělávání, budování ekosystému elektromobility a podporu národní a mezinárodní spolupráce a sdílení zkušeností.
Firmy sdružené v platformě se chtějí rovněž věnovat zjednodušení a harmonizaci regulatorního rámce a povolovacích procesů při výstavbě veřejného dobíjení a také sjednocení podmínek pro vyhrazování parkovacích stání u dobíjecích stanic. „Potřebujeme zpřesnit a jasně určit podmínky pro instalace dobíjecí infrastruktury v garážích rezidenčních i komerčních budov, novelizovat zákon o pohonných hmotách a řadu dalšího,“ dodala členka řídícího výboru Jana Hrabětová z E.ON.
Na tuzemských silnicích jezdí už více než 15.000 elektrifikovaných vozů, které využívají přes 1800 veřejných dobíjecích bodů. Prodeje aut na hybridní nebo elektrický pohon představují zhruba 12 procent trhu.
Autor a zdroj: ČTK
Bře 16, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Vědci z plzeňské Fakulty filozofické ZČU zkoumali v Africe zaniklá svahilská města a teď tvoří jejich unikátní počítačové 3D modely. Mezinárodní tým odborníků získal data při nedávném terénním výzkumu v Keni. Modely poslouží nejen výzkumným účelům, ale umožní také veřejnosti po celém světě „navštívit“ pomocí virtuální reality dávno zaniklá města východní Afriky. Jde o první projekt z oboru historické archeologie zabývající se subsaharskou Afrikou, který dělá česká univerzita.
„Díky výzkumu a dokumentaci těchto lokalit se nám například podařilo prokázat, že při budování předkoloniálních svahilských měst byla značná pozornost věnována plánování a budování uliční sítě a že i kamenné budovy procházely relativně častými přestavbami,“ uveda Monika Baumanová z katedry blízkovýchodních studií fakulty. Baumanová byla v čele prestižního výzkumného projektu, na němž se podílí Centrum afrických studií ZČU. Projekt Srovnání transformace městské morfologie z předkoloniálních do koloniálních urbánních tradic financuje Grantová agentura ČR. Studuje vliv kolonialismu na prostorovou strukturu měst. Je do něj zapojen i tým z katedry geomatiky univerzity v Kapském Městě v JAR.
„Významně přispěje do mezinárodní debaty o globálním vývoji měst a urbanismu,“ řekla Baumanová. Podle ní je projekt zaměřený hlavně na východní a severní Afriku a oblasti Pyrenejského poloostrova. Zkoumané regiony Afriky zasáhl evropský a arabský kolonialismus, zatímco dnešní Španělsko bylo naopak ve středověku kolonizováno muslimy z Afriky. Vědci oblasti porovnávají a zjišťují, jak se koloniální historie vepsala do podoby měst – do uliční sítě, rozmístění staveb a prostorového kontextu. Hlavní důraz je kladen na veřejné budovy a prostranství, tedy například mešity nebo náměstí, kde se shromažďovali lidé za účelem náboženským, obchodním nebo politickým.
Plzeňští vědci teď dokončili 3D skenování a mapování dvou zaniklých předkoloniálních měst Jumba la Mtwanaa Mnaraniv Keni, která pocházejí ze 14. až 15. století. „Svahilská přímořská města byla klíčová pro rozvoj dálkového obchodu mezi vnitrozemskou Afrikou a oblastí Středního východu, Indie a Číny,“ řekla Baumanová.
Díky tomu, že velká část staveb byla kamenná, dochovaly se stojící pozůstatky zdí a různých architektonických prvků, které lze zkoumat nedestruktivním povrchovým průzkumem. 3D skenování umožnilo nejen zdokumentovat stav dochovaných památek, ale i otevřít nová témata, jako je půdorysné členění staveb i měst a výzkum konstrukčních a stavebních technik, které teď s využitím modelů zkoumá Baumanová. Modely dvou zaniklých měst má nyní k dispozici keňské národní muzeum, jehož oborníci je využijí pro účely památkové péče.
Autor: ZČU
Zdroj: ČTK
Bře 14, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Hranickou propast, která se již šest let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě, zobrazuje unikátní 3D mapa; zatím její suché části do hloubky 69,5 metru. Na mapě pracovali v uplynulých týdnech odborníci pomocí laserového 3D skeneru, který za pomoci obrovského množství bodů nasnímal blízké okolí prohlubně a komplet celou část propasti k hladině jezírka. Letos v létě chtějí speleologové zmapovat tímto způsobem za pomoci speciálního robota propast i pod vodou, řekl dnes předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba.
Speleologové měli v plánu toto mapování již delší dobu; nadchli pro to Petra Vaverku a odborníky z firmy Gefos, kteří na místě z několika stanovišť nasnímali pomocí 3D skeneru suchou část propasti. Kromě 3D mapy takto pořídili i panoramatické fotografie. „Zmapovali tímto způsobem okolí prohlubně ve vzdálenosti 30 až 50 metrů a její prostor směrem dolů k jezírku,“ uvedl Michal Guba. V plánu mají nyní speleologové nasnímat stejným způsobem i suchou část Rotundy, se zařízením však musejí k tomuto místu proplavat přes hrdlo, takzvanou Zubatici, v hloubce zhruba 50 metrů.
Letos v létě poté chtějí pokračovat v unikátním mapování propasti i pod vodou, právě to by jim mohlo otevřít nové obzory při jejím průzkumu. Zaměřit by se chtěli nejprve na zmapování prostor Severozápadního kanálu, Mokré rotundy a Liftu I. Velmi důležité pro ně bude zmapování prostor v okolí restrikce, takzvaného Mikáda, které se nachází v hloubce 200 metrů; právě zde je pro ně největší překážka při dalším hloubkovém průzkumu propasti. „Minulý týden jsme uzavřeli kontrakt s Maďary, kteří za pomoci nadnárodního grantu vyvíjejí podvodního robota, který dokáže obdobným způsobem nasnímat 3D mapy pod vodou. Když to klapne, podaří se nám provázat mapy suché i zatopené části,“ doplnil Guba.
Hranická propast je v přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní. V hloubce 69,5 metru začíná jezero, na jeho dno se odborníci dosud nedostali. Ponor v členitém krasovém terénu je náročný a riskantní, hloubku speleologové zkoumají řadu let a hranice postupně posunují. Své světové prvenství si propast drží od září roku 2016, kdy za pomoci speciální sondy speleologové dosáhli hloubky 404 metrů. Dna však nedosáhli; došel jim komunikační kabel k robotu, jehož délka byla „pouze“ 500 metrů.
Tvůrce robota, Bartlomiej Grynda, chystá pro průzkum novou sondu – robota s delším vodícím kabelem. Termín tohoto průzkumu však zatím není znám. Podle odhadů by propast mohla dosahovat hloubky až 1500 metrů. Odborníci na to usuzují podle geologické polohy propasti – nachází se v Hranickém krasu, chemického složení vody a mnoha dalších aspektů. „Jde o minerální vodu s vysokým výskytem oxidu uhličitého, teplota vody se pohybuje mezi 16 až 24 stupňů,“ dodal předseda hranických speleologů.
Autor: Město Hranice
Zdroj: ČTK
Bře 3, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Výstavba nových logistických parků „zezelenala“, je energeticky úsporná a šetrná k životnímu prostředí. Podle společnosti GLP, jednoho z předních investorů a developerů průmyslových, logistických a distribučních parků, jde o klíčový trend, který bude v příštích letech hýbat světem logistiky.
„Je tu značná poptávka po moderních a kvalitních průmyslových a logistických areálech, které nabízejí více než jen skladovací prostory. Společnosti jsou ochotny zaplatit za vyšší standardy, protože tím mohou hodně získat. Vyplácí se také výstavbu citlivě začlenit do okolního prostředí, nabídnout více zeleně a také investovat do okolní infrastruktury. Pomáhá to při budování vztahů s výstavbou dotčenými obcemi a komunitami,“ říká Jan Palek, ředitel společnosti GLP pro Českou republiku a Slovensko.
Důraz na kvalitu a zavádění nových technologií při výstavbě logistických parků znamená v oboru v posledních letech obrovský posun: firmy využívající logistické areály patří k nejrychleji rostoucím, zejména v oblasti e‑commerce, distribuce, ale i lehké průmyslové výroby. Pro svůj další rozvoj a expanzi potřebují kvalitní prostory, do nichž lze umístit logistická nebo výrobní zařízení a které zároveň poskytují přátelské prostředí pro zaměstnance.
Poptávka po „chytrých“ budovách je vyvolána novými požadavky klientů. Ti požadují, aby se prostory flexibilně přizpůsobily jejich potřebám. „Chtějí monitorovat provoz a mít možnost kontrolovat náklady s ním spojené. Zároveň očekávají, že developer bude hledět do budoucna a nabídne inovativní řešení. Proto navrhujeme budovy s možností instalace fotovoltaických panelů a děláme technologickou a stavební přípravu pro dobíjecí stanice pro elektromobily. Možná nebudou využívány okamžitě, ale budou k dispozici, až to bude dávat ekonomický smysl,“ vysvětluje Filip Krzywoň, technický manažer společnosti GLP Česká republika a Slovensko.
Chytré technologie snižují provozní náklady a usnadňují podnikání Uplatňování udržitelnosti a ESG přístupu k podnikání je nyní velmi důležité i pro investory. Zvažují nejen to, kolik investovat a jaký bude jejich výnos, ale také jaký dopad bude mít investice na okolní prostředí. To vše zvyšuje jistotu dlouhodobé návratnosti investice, a proto se stává nedílnou součástí nových logistických projektů.
Investice do chytrých technologií jsou jedním z mnoha způsobů, jak splnit závazky v oblasti ESG.
„Pomáháme tím vytvářet efektivitu prostřednictvím úspor energetických zdrojů, času a peněz. Ke zvýšení efektivity pomáhá integrace různých typů technologií včetně datové analytiky, robotiky, automatizovaných odbavovacích systémů, digitálních nakládacích doků, chytrého třídění, telematiky, systémů pro správu vozového parku a internetu věcí (IoT),“ shrnuje Jan Palek.
Praktickým příkladem je technologie pro inteligentní měření a sběr dat, například sledování frekvence otevírání nakládacích bran. Zvyšuje rychlost odbavení na bráně o 95 % a využití nakládacích doků až o 50 %. Vyplácí se i zlepšovat pracovní podmínky zaměstnanců.
Souvisejícím trendem je navrhování nových staveb pomocí elektronického modelu budovy metodou BIM (Building Information Modeling). „Virtuální model budovy obsahuje informace o všech komponentech. Údržbu pak lze provádět rychle a snadno. Nabízíme digitální helpdesk propojený s databází BIM, takže pokud je například nahlášena porucha klimatizačního systému, okamžitě víme, kde se problém nachází, a ihned máme k dispozici veškerou relevantní dokumentaci a informace potřebné k jeho vyřešení,“ vysvětluje Filip Krzywoň.
INFOBOX: Vytvořením elektronického modelu budovy metodou BIM (Building Information Modeling) získá uživatel veškeré informace o jednotlivých komponentech již ve fázi návrhu a výstavby. Budovu tak lze snadno spravovat a optimalizovat její provoz a údržbu.
Energeticky úsporná výstavba šetrná k okolnímu prostředí. Trend udržitelnosti podporují také rostoucí ceny energií, které zvyšují poptávku po energeticky úsporných budovách s kvalitní izolací a technologiemi pro řízení provozu. Ty umožňuji kontrolovat využívání energií, vody, vzduchotechniky a osvětlení. Umožňují také využívat dešťovou vodu k zalévání nebo splachování toalet. „Běžné sklady budou postupně ztrácet na popularitě, protože jejich provozní náklady budou vysoké,“ dodává Jan Palek.
Součástí širšího konceptu odpovědnosti je také úzká spolupráce s okolními obcemi, tedy zejména samosprávami či spolky. Ta zahrnuje investice do infrastruktury obcí. „Typicky investujeme například do zvyšování kapacity vodovodních řadů, modernizace čistíren odpadních vod, budování biokoridorů, přispíváme na výstavbu škol, parků a dalších projektů, které by obce samy těžko realizovaly,“ uzavírá Jan Palek, ředitel společnosti GLP.
Autor: Společnost GLP
Zdroj: GLP
Úno 22, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Nové technologie umožnily revoluci ve sledování pohybu zvířat a rozvoj oboru ekologie pohybu, která desítky let trpěla nedostatkem dat. Vyplývá to ze studie zveřejněné v prestižním časopisu Science, na které spolupracovali vědci z Česka. Tým zahrnující odborníky z 12 zemí navrhl i doporučení k řešení problémů spojených se zpracováním velkého množství získaných dat, mimo jiné vhodné kombinace pozorování. O studii informovalo Biologické centrum Akademie věd ČR (AV).
Ekologie pohybu zkoumá, jak, kdy a proč se živočichové pohybují a důsledky pohybu na okolní prostředí. Tyto poznatky jsou podle vědců klíčové například pro ekologii, behaviorální vědy, ale i účinnou ochranu biodiverzity. Tým se ve studii zaměřil na technologie umožňující sledování pohybu zvířat v jejich přirozeném prostředí i zpracování velkých objemů dat plynoucích z výzkumů.
Podle vědců jsou pro obor zásadní sledovací technologie jako reverzní GPS, GPS lokátory, radary a počítačová zpracování kamerových sledování.
Ty umí zaznamenat pohyb zvířat s až centimetrovou přesností v období měsíců až let. Tým upozornil, že tak lze lépe pochopit souvislost pohybu zvířat s jejich chováním či fyziologií, ale i detaily vzájemných vztahů zvířat. Zpracování dat však s sebou nese značnou výpočetní zátěž a velké nároky na správu dat.
Současná studie má podle AV kořeny ve workshopu o telemetrií ryb v jezerech, které se v roce 2018 konalo v Českých Budějovicích. Při tzv. telemetrii vědci zavádějí do těla ryb čipy a pomocí antén v jezerech nebo nádržích zaznamenávají jejich pohyb. Výzkumu se věnuje mezinárodní skupina Lake Fish Telemetry Group (LFTG) založená vědci z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV. „Skupina sdílí soubor telemetrických dat z řady evropských jezer. Soubor zahrnuje tisíce označených ryb různých druhů a stovky miliard lokací ryb s podrobnými geomorfologickými a environmentálními údaji,“ uvedl Ivan Jarić, hlavní koordinátor skupiny a jeden ze spoluautorů současné studie.
Jarić a jeho kolega Milan Říha na ústavu vedou i skupinu FishTeg cílící na sledování ryb v nádržích a spravuje databázi lokací devíti druhů ryb shromážděných z několika tuzemských nádrží. Díky moderním technologiím podle Říhy mohou vědci zjistit třeba to, kde se ryby zdržují v různých částech dne a ročních období, vzorce chování jednotlivých druhů či jejich reakce na změnu počasí.
Autor: Akademie věd ČR
Zdroj: ČTK
