Úno 5, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) připravila nový studijní program Inteligentní výrobní systémy. Propojí klasické předměty zaměřené na konstrukci strojů s moderními typu umělá inteligence, zpracování dat, modelování, virtuální a rozšířená realita. Fakulta modifikuje studijní plány podle potřeb průmyslu, studentů i možností univerzity, které zmapovala v projektu Technologické agentury ČR.
Fakulta má dále takzvané double degree programy s bavorskou vysokou školou OTH Amberg-Weiden, kdy zájemce studuje jeden rok v Plzni a druhý v Německu a získá diplomy z obou univerzit. S bavorskými školami a firmami nedávno založila Internacionální průmyslovou radu na podporu technického vzdělávání. „Na radě se ptáme, co by potřebovali průmyslníci třeba za pět let, na technologický i sociální vývoj. Třeba, když to přeženu, jestli ta generace Z bude chtít chodit do práce,“ řekl Milan Edl, děkan fakulty s 1000 studenty včetně doktorandů. Pro internetové děti nového tisíciletí chce podle něho škola co nejvíce zatraktivnit výuku, aby je při příznivé demografické křivce, která už se projevuje na středních školách, nalákala. Podle Edla by měla být připravená vytvářet profese, které ještě teď na pracovním trhu nejsou. Spíše naučit studenta učit, dát mu grunt, aby měl hlavu otevřenou, řekl.
Podle Edla funguje naplno na všech devíti fakultách ZČU takzvaná interdisciplinarita, kdy si student může zvolit povinně volitelné i výběrové předměty na jiné fakultě, než na které studuje. „Také se připravují multioborové studijní programy, už je také máme. Jakýkoli obor už dnes není věcí jen jedné fakulty,“ uvedl. Podle Edla se to dá řešit vnitřními studijními programy i vytvářením double degree programů s jinými univerzitami. Kromě OTH jej škola připravuje s polskou univerzitou v Czenstochové v oblasti energetiky.
Zahraniční profesoři zatím jezdí na ZČU spíše na krátkodobé stáže. „Ale dnešní (pandemická) doba nám ukázala, že mohou přednášet i na dálku, takže zapojujeme ještě více do výuky export z jiných univerzit nebo fabrik. Z praxe už máme na škole hodně lidí, hlavně z regionálních firem, ale se světovým věhlasem, kteří doplňují přednášky. Studenti tak vidí do praxe,„ řekl Edl. Výuka se stále častěji zpestřuje zahraničními experty nebo lidmi z ČR, kteří nemohou přijet do Plzně. „Mohou se připojit a udělají společnou přednášku. Takhle bychom mohli spojit také více univerzit a v jednu dobu by člověk mohl přednášet pro všechny. Doba nám ukázala, že to jde,“ dodal děkan.
Autor: ZČU
Zdroj: ČTK
Led 20, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií dnes představili na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Laboratoř, jejíž vybavení stálo 40 milionů korun, má podle zástupců fakulty sloužit výzkumu odolných součástek pro technologie používané v kosmu i nízkouhlíkovou energetiku. Testovací provoz laboratoře začal v loňském roce.
Laboratoř pomůže například se vzděláváním budoucí technologů a designerů připravujících polovodiče, včetně mikročipů. „Laboratoř je integrovaná do výzkumné infrastruktury společně s Akademií věd ČR (AV) a dalšími pracovišti na Fakultě elektrotechnické tak, aby se studenti nejenom doktorských, ale i magisterských programů mohli seznámit s nejnovějšími technologiemi a byli konkurenceschopní na trhu práce,“ řekl novinářům Pavel Hazdra, který na fakultě vede katedru mikroelektroniky.
Podle Hazdry laboratoř cílí na tři oblasti základního výzkumu. V prvním případě jde o výzkum nové elektroniky na bázi diamantu. „Diamant je perspektivní materiál zejména pro výkonovou elektroniku, umožňuje součástkám pracovat při 300 až 500 stupních Celsia,“ uvedl. Dalším předmětem výzkumů je nanoelektronika. „To znamená ovládání toků elektronů na úrovni atomů a atomových vrstev. A třetí oblast jsou senzory a tištěná elektronika,“ doplnil Hazdra.
Podle Jana Vovse, který novou laboratoř vede, je vybavena špičkovými technologiemi pro hluboké leptání reaktivní plazmou, bezmaskovou optickou litografii a depozici atomárních vrstev. K depozici uvedl, že účelem je vytvářet velmi tenké vrstvy, které oddělují elektrodu od vodivého kanálu tranzistorů.
Současná laboratoř byla podle zástupců fakulty financována převážně z evropských peněz skrze projekty Výzkumné infrastruktury pro doktorské studijní programy na Fakultě elektrotechnické ČVUT a Centra pokročilých aplikovaných přírodních věd pro rozvoj doktorského studia (CAAS). Hazdra dodal, že pět až deset procent nákladů šlo z prostředků Fakulty elektrotechnické. Peníze šly i z národních zdrojů přes ministerstvo školství.
Autor: ČVUT
Zdroj: ČTK
Led 10, 2022 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Chemici z Univerzity Pardubice vymysleli nový systém filtrace vzduchu, který podle nich brání přenosu bakterií a virů, včetně koronaviru. Zařízení snižuje koncentraci ultrajemných aerosolových částic. Vědci ho teď testují na univerzitě, uvedla škola v tiskové zprávě. Prototyp za zhruba 30.000 korun zatím filtruje vzduch v jedné z učeben Fakulty elektrotechniky a informatiky. Filtrační systém využívá princip pomalého proudění vzduchu přes filtrační tkaninu, díky kterému je možné zachytit s vysokou účinností aerosolové částice už od velikosti desítek nanometrů.
Systém je tedy vhodný a účinný pro všechny známé viry, včetně koronaviru, pro bakterie a tuhé aerosolové částice. Celé zařízení připomíná obří rukáv. „Soustředili jsme se na množství vyčištěného vzduchu za jednotku času, ne pouze na účinnost filtru. Proto jsme mohli navrhnout filtrační zařízení, které je účinné, tiché a rovnoměrně rozvádí filtrovaný vzduch v místnosti,“ řekl Max Fraenkl z Centra materiálů a nanotechnologií Univerzity Pardubice.
Zařízení přefiltruje objem učebny třikrát za hodinu. „Od chvíle, kdy z učebny odejde nakažený člověk, se při využití našeho zařízení množství koronavirových částic už za deset minut sníží zhruba na polovinu a po hodině bude v pouhých jednotkách procent,“ řekl Fraenkl. Na projektu vědci spolupracují s Akademií věd ČR a Českým vysokým učením technickým. Filtrační novinka představuje podle vědců efektivní a levné řešení. Zhotovení vlastního filtru nebo jeho výměna jsou jednoduché s minimálními náklady.
„Filtrační systém by se mohl uplatnit ideálně ve školních třídách, v čekárnách u lékaře nebo v kancelářích. Volba tichých ventilátorů zajišťuje, že výuka by nebyla rušena nadměrným hlukem. Umístění zařízení u stropu nebrání běžnému provozu nebo aktivitám dětí ve třídách,“ uvedl vedoucí Centra materiálů a nanotechnologií Miroslav Vlček.
Autor: Univerzita Pardubice
Zdroj: ČTK
Pro 20, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
České Radiokomunikace vyrobí pro pražský magistrát za 40,1 milionu korun přístroje, s jejichž pomocí chce magistrát na silnicích identifikovat vozidla s poškozeným nebo chybějícím filtrem pevných částic. Dnes o tom rozhodli radní města. Většinu peněz chce magistrát získat z evropských fondů. Vedení města chce měřením získat data ohledně životního prostředí a poskytnout přístroje policii, aby mohla řidiče s odmontovanými filtry pokutovat.
České radiokomunikace mají vyvinout a vyrobit zařízení v různých podobách. Stacionární varianta má být instalovaná napevno, mobilní v dodávce a přenosný typ má sloužit k přesnějšímu měření a potvrzení vzorků získaných většími zařízeními. „Zařízení by měla být vyvinuta v následujících dvou letech,“ řekl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě).
Přístroje mají podle dříve schváleného dokumentu zpočátku sloužit k prevenci a zjištění toho, kolik vozidel bez filtru pevných částic v metropoli jezdí. Výhledově je cílem propojit zařízení se systémy dopravní kontroly využívanými samosprávou a státem. Poté bude možné vozidlo po zjištění závady odstavit a odeslat na STK nebo provést s pomocí přístroje kontrolu přímo na místě. K tomu však budou podle dřívějších vyjádření nutné úpravy legislativy.
Praha patří mezi regiony s největším znečištění ovzduší, většina pochází z dopravy. Dieselové motory s nefunkčním nebo odmontovaným filtrem pevných částic podle odborníků produkují velkou část škodlivin, nezáleží přitom na stáří vozu. Nyní jsou emise vozidel kontrolovány jenom při pravidelných technických kontrolách, což je podle vedení města nedostatečné. Praha již v minulosti měření emisí za provozu testovala ve spolupráci s ČVUT a Ústředním automotoklubem (ÚAMK). Dopravní policie také na popud magistrátu uskutečnila sérii kontrol, které se však prováděly s pomocí diagnostické jednotky u aut vytipovaných pouze na pohled.
Autor: Pražský magistrát
Zdroj: ČTK
Pro 11, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
V dotačním programu Zeleň střechám jsou uzavřené smlouvy na podporu projektů v celkové hodnotě 50 milionů korun, z toho 176 projektů za 23 milionů korun je hotových. Brněnští radní schválili pokračování ekologických dotací i pro další rok. Uvedli to v tiskové zprávě. Město přispěje i v dalších programech, jako je například Nachytej dešťovku nebo Vnitroblok. Za tři roky bylo prostřednictvím ekologických dotací uskutečněno 337 projektů.
Jejich cílem je motivovat obyvatele Brna k trvalé udržitelnosti a zvelebování jejich okolí. K tomu slouží například zelené střechy z projektu Zeleň střechám, které pomáhají při udržení teploty domu v zimě, kdy fungují jako další izolační vrstva. V létě naopak ochlazují. „Ekologické dotace se u Brňanů setkaly s velkým zájmem, a proto je budeme příští rok vypisovat už počtvrté. Zároveň jsou vlajkovou lodí iniciativy #PripravBrno, která má pomoci ke snížení emisí do roku 2030,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Do ekologických dotací Brna patří i programy Nachytej dešťovku, Vnitroblok a Nábřežít. „U Vnitrobloku je zájem obyvatel velký. Změny z popraskaných betonů na zeleň, lavičky, které mohou lidé využít k pobytu nebo rekreaci, jsou praktické,“ řekl Hladík. Od roku 2018 bylo uskutečněno 49 projektů v hodnotě 6,5 milionu korun.
Program Nachytej dešťovku má za sebou 89 projektů za 1,5 milionu korun a město má rozjednané desítky dalších. Cílem je motivovat majitele staveb k efektivnímu hospodaření s vodou. V programu Nábřežít, který má za úkol přilákat veřejnost k nábřežím řek Svratka, Svitava a Ponávka, se uskutečnilo 23 projektů v hodnotě téměř jednoho milionu korun.
Autor: město Brno
Zdroj: ČTK
