Roste globální zájem o technologie na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého (CO2). Podle nejnovější zprávy mezinárodního think-tanku Global CCS Institute se celkový počet komerčních projektů ve fázi přípravy a provozu letos zvýšil o 71 na 135, tedy o 90 procent. Plně v provozu je podle ní 27 zařízení, čtyři jsou ve výstavbě a 102 v různých fázích přípravy. První pilotní projekt se chystá také v Česku.
Technologie CCS podle zprávy čím dál více nachází uplatnění v řadě odvětví, a to včetně výroby energie, zkapalněného zemního plynu (LNG), cementu, oceli, přeměny odpadu na energii nebo přímého zachytávání CO2 ze vzduchu s jeho následným uložením a výroby vodíku. Dominovat začíná model takzvaných CCS klastrů, v němž více zdrojů emisí sdílí společnou dopravní a úložnou infrastrukturu. Lídrem v zavádění technologie CCS zůstávají podle zprávy nadále Spojené státy, které letos oznámily více než 40 nových projektů. V Evropě patří mezi průkopnické státy Norsko, Nizozemsko nebo Británie, nová komerční zařízení ale vyvíjejí také Belgie, Dánsko, Itálie nebo Švédsko.
„V České republice byla technologie CCS až donedávna na okraji zájmu. V poslední době se však začíná více a více dostávat do povědomí odborné veřejnosti. Důvodem je jednak klimatická politika EU se zpřísněnými cíli redukce emisí do roku 2030 a klimatickou neutralitou v roce 2050, jednak rostoucí ceny emisních povolenek, které letos dosáhly rekordní výše,“ uvedl Vít Hladík z České geologické služby (ČGS).
Právě ČGS v současné době koordinuje česko-norský projekt CO2-SPICER, jehož cílem je připravit první české pilotní úložiště CO2 v dotěžovaném ložisku ropy a plynu na jihovýchodní Moravě. Projekt je spolufinancován Norskými fondy a Technologickou agenturou ČR a kromě výzkumných institucí z ČR a Norska je do něj zapojena i firma MND.
Global CCS Institut je mezinárodní think-tank, jehož cílem je urychlit zavádění CCS jakožto zásadní technologie pro řešení změny klimatu. Zveřejnění jeho zprávy předchází klimatické konferenci ve skotském Glasgow, na níž se sejdou představitelé vlád a pozorovatelské organizace, aby vyhodnotili pokrok v oblasti klimatických závazků a podpořili zvýšení ambicí i konkrétní investice.
Posláním ČGS je výkon státní geologické služby v České republice. Česká geologická služba sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území a předává je správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování.
Na Blanensku budou od října jezdit i nové linkové autobusy na hybridní pohon. Cestující budou patřit mezi první v republice, kteří si jízdu hybridními autobusy na pravidelných spojích vyzkouší. V tiskové zprávě to na svém webu uvedla blanenská radnice. Autobusovou dopravu na Blanensku bude od října zajišťovat jihlavská firma Icom transport, která vyhrála výběrové řízení. Na trasách nahradí ČAD Blansko.
Autobusy od jihlavské společnosti začnou kromě Blanenska jezdit i v části Vyškovska a Brněnska. „Na dopravní pokrytí těchto oblastí jsme pořídili celkem 57 nových autobusů. Většinu tvoří autobusy značky Setra, šest autobusů značky Mercedes-Benz Citaro jsou hybridní vozy. Ty oproti vozům se spalovacím motorem uspoří až osm a půl procenta pohonných hmot. Čtyři hybridní autobusy jsou připravené přímo pro Blanensko a Boskovicko,“ uvedla za firmu Markéta Kadlecová.
Pořízení hybridního autobusu vyjde zhruba na 6,5 milionu korun, jeho přínos je podle radnice nejen v úspoře paliva. Větší komfort by měli pocítit i cestující. Hybridní autobusy totiž méně vibrují a mají plynulejší a tišší rozjezd. „Kromě ceny jízd je pro nás zásadní právě komfort cestujících. Nové autobusy mají také výkonnou klimatizaci a dvojité sklo, aby byla teplota uvnitř co nejvíce stabilní,“ uvedl starosta Blanska a krajský radní pro dopravu Jiří Crha (ODS).
Nové autobusy pokryjí přepravu linek integrovaného dopravního systému kraje. Nový dopravce plánuje, že autobusy v barvách jihomoravského kraje ročně najezdí téměř šest milionů kilometrů. Přímo v Blansku ale bude linky městské hromadné dopravy i nadále obsluhovat původní firma, společnost ČAD Blansko. Ta novému dopravci, k němuž přešla i značná část řidičů ČAD, poskytne také zázemí přímo na hlavním autobusovém nádraží, kam budou linky integrovaného dopravního systému i nadále zajíždět.
Britský velvyslanec v Praze Nick Archer a Viktor Třebický z organizace CI2, o. p. s. představili dne 20. 9. 2021 na webináři inovovanou kalkulačku osobní uhlíkové stopy. Nový nástroj, který vznikl díky podpoře britského velvyslanectví v Praze, je určen k tomu, aby si mohl kdokoliv jednoduše spočítat vlastní příspěvek ke globální klimatické změně. Pro vládu Spojeného království je řešení změny klimatu jednou z priorit, a to i s ohledem na rychle se blížící klimatickou konferenci COP26 ve skotském Glasgow.
„Velká Británie dlouhodobě stojí v čele mezinárodního úsilí o snížení emisí uhlíku a zastavení globálního oteplování. Není to jen britská vláda, ale celá britská společnost, která toto úsilí podporuje. Již dávno víme, že povědomí o uhlíkové stopě vede k jejímu snižování. Kromě opatření na národní úrovni, je však důležitý osobní přístup každého z nás. A právě ke změření osobní uhlíkové stopy slouží naše nová kalkulačka.“ Britský velvyslanec v Praze Nick Archer.
„Uhlíková kalkulačka má nový atraktivní design a obsahuje řadu otázek týkajících se našich každodenních spotřebitelských voleb. Patříme ke světovým rekordmanům ve výši uhlíkové stopy na obyvatele. Pokud se máme z 12,6 tuny CO2 dostat za 29 let na ‚čistou nulu‘, čeká nás všechny spousta práce. Nejenom vládu a firemní sektor, ale každého z nás.“ Viktor Třebický z organizace CI2, o. p. s.
Kalkulačka se skládá z jednoduchých otázek, které slouží ke zmapování množství emisí skleníkových plynů vypuštěných v rámci bydlení, dopravy, cestování a spotřebitelských návyků za jeden rok. Záměrem tvůrců kalkulačky je, aby jednotlivci získali zpětnou vazbu, jak sami přispívají ke změně klimatu a jak emise snižovat. Zatímco na globální úrovni se řeší především emise států, kalkulačka odráží potřebu podívat se blíže ke zdrojům emisí, a sice k samotným spotřebitelům a jejich životnímu stylu. To je klíčové i proto, že emisní náročnost Čechů a Češek patří k nejvyšší v EU i na světě – průměrný obyvatel světa má uhlíkovou stopu o velikosti 4,5 t CO2/rok a průměrný obyvatel EU 6,5 t CO2/rok, v České republice je průměr 12,6 t CO2/rok.
Urgence snižovat emise skleníkových plynů je jedním z ústředních témat blížící se klimatické konference OSN COP26, která je organizovaná britskou vládou ve spolupráci s Itálií a která se uskuteční od 1. do 12. listopadu 2021 ve Skotsku.
Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na měnící se klima – jedná se o nepřímý ukazatel spotřeby energií, výrobků a služeb a měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě. Uhlíkovou stopu je možné stanovit na různých úrovních – národní, městské, individuální či na úrovni podniku a výrobku. Osobní uhlíková kalkulačka je dostupná na webu https://www.uhlikovastopa.cz/cs/osobni-uhlikova-stopa. Záznam z webináře je dostupný na FB profilech britského velvyslanectví v Praze a organizace CI2, o. p. s.
Chemikům z Univerzity Pardubice se společně s kolegy z Akademie věd podařilo připravit kladně nabité karborany. Tyto sloučeniny boru, vodíku a uhlíku v této formě dosud nikdo na světě nedokázal získat. Jejich vznik totiž popírá běžná chemická pravidla. Sloučeniny mají unikátní vlastnosti, které budou vědci zkoumat. V budoucnu by mohly pomáhat například při léčbě zhoubných nádorů nebo budou základem pro zcela nové materiály, uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Martina Macková.
Výsledky výzkumu publikoval i vědecký časopis Nature Communications, který zveřejňuje pouze nejzásadnější vědecké objevy. „Po tomto typu sloučenin prahnou chemici desítky let a mnozí si již mysleli, že jsou zcela nedostupné. Povedlo se nám je připravit vskutku pouze souhrou náhod, za použití moderních stabilizačních metod a nepředvídatelné reaktivity. Vznikají totiž reakcemi, které zcela odporují běžným chemickým procesům a logice,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Univerzity Pardubice Aleš Růžička z Fakulty chemicko-technologické,
Nové látky, které mají kladně nabitý skelet, vznikají pro vědce zcela paradoxně sloučením neutrálních klastrů s elektronově bohatými karbeny a následnou reakcí s kyselinou. Tyto kladně nabité klastry boru mají vlastnosti, které je v budoucnu předurčují ke speciálnímu využití. Na rozdíl od svých mnoha předchůdců jsou stabilní na vzduchu, nehoří při kontaktu s vodou, ale naopak se ve vodě rozpouštějí.
„Právě tato vlastnost společně s jejich fascinujícími elektronickými vlastnostmi povede k dalšímu výzkumu a předurčuje je k léčbě civilizačních chorob, zhoubného bujení, využití v katalýze nebo výrobě zcela nových materiálů,“ uvedl Jan Vrána z Katedry obecné a anorganické chemie Fakulty chemicko-technologické, který se na výzkumu podílel. V současnosti už vědci studují reaktivitu nových sloučenin. Na spolupracujících pracovištích se například hodnotí jejich možný přínos pro využití ve fotovoltaických článcích.
O přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bude rozhodovat svým nařízením vláda. Takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, se bude pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procenta, rozhodla Sněmovna, když schválila pozměňovací návrh Senátu k novele zákona o podporovaných zdrojích energie.
Sněmovna původně přijala vládní návrh, který snižoval podporu až na 6,3 procenta. Senát pak do předlohy přidal i další pozměňovací návrhy. Zákon nyní dostane k podpisu prezident. Solární asociace v červenci po schválení předlohy ve Sněmovně varovala, že sněmovní verze novely může být pro tisíce firem likvidační. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v Senátu uvedl, že sněmovní podoba zákona by poškodila úplně všechny.
Celkový roční příspěvek na podporované zdroje loni v Česku podle OTE činil 45,4 miliardy korun, což bylo zhruba stejně jako o rok dřív. Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci vydal 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Havlíček již dříve řekl, že jen podpora fotovoltaiky vyjde celkem téměř na 600 miliard korun, zatímco na výrobě elektřiny se podílí jen 2,6 procenty.
Novela také počítá s vyšším zdaněním solárních elektráren. Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 vzrostou odvody na 20 a 21 procent. Ministr Havlíček již dříve ve Sněmovně řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard Kč. Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) šlo 29,1 miliardy korun.
Sněmovna do zákona vložila mimo jiné osvobození elektřiny v dopravě od poplatku na obnovitelné zdroje. Schválila i přechodovou podporu pro teplárny. Podle senátní úpravy by vláda mohla jako začátek období, za které se podpora poskytne, stanovit letošní 1. leden. Senátní verze obsahuje i provozní podporu solárních elektráren. Umožní státu, aby podle svého rozhodnutí vyhlásil aukci na výkup elektřiny z fotovoltaických zdrojů. Bude záležet na úvaze vlády. Návrh již dříve přivítalo Hnutí Duha a ocenil to i Svaz moderní energetiky. Senátní verze zavádí i podporu malých vodních elektráren modernizovaných v období po povodních v roce 2002 do konce roku 2005. Právo na podporu bude trvat po dobu 30 let od jejich modernizace.
Senát do zákona vložil i pozměňovací návrh, který připravilo ministerstvo průmyslu a který do zákona zavádí evropskou směrnici z roku 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, takzvanou RED 2. Již ve Sněmovně o tomto návrhu hlasovali poslanci, ale neschválili ho. Senátem schválený návrh neobsahuje zvýšení podílu biosložky v benzinu. Ve Sněmovně tento návrh předložen byl, poslanci ho ale odmítli.
Havlíček pokládá zákon za klíčový. Podle něj umožní udělat jednou provždy tlustou čáru za systémem fotovoltaiky vybudované v letech 2009 a 2010. Před poslanci řekl, že senátní verze dává určitou možnost těm, kteří férově investovali do fotovoltaiky, aby mohli dále fungovat. „A současně se dává prostor proto, abychom podpořili moderní zdroje,“ konstatoval. Pokud by se to nepodařilo, nemohl by stát od příštího roku účinně podpořit tuzemské teplárenství.
