Zář 14, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Druhý popularizační komiks vydal v těchto dnech Geofyzikální ústav Akademie věd ČR (AV). Zatímco loňský komiks se zabýval cestou seizmické vlny, nový je o magnetickém poli Země, sdělil spoluautor komiksu a planetolog Petr Brož. Komiks „Když se Země rozzáří, příběh geomagnetického pole“ je zdarma.
Lidé si ho mohou stáhnout na webu ústavu. Součástí je také desková hra. „Druhý díl na první volně navazuje tím, že ponecháváme stejné postavy – kluka s holkou. Tentokrát se vydají do sféry magnetického pole Země. Vysvětlujeme, jak magnetické pole chrání naši planetu před rozmary Slunce. A tím trošku prozrazuji pointu, o čem komiks vlastně je,“ uvedl Brož.
„K tomu je udělaná obrovská desková hra, která je do komiksu vložená. Připravila ji Julie Nováková. Člověk si může figurkami vyzkoušet, jak pobíhá nabitá částice po magnetických siločárách,“ popsal dále vědec. Podle něho autoři tak cílí na to, aby se lidé ke komiksu vrátili i po jeho přečtení.
„Máme zpětnou vazbu, že si lidé ten komiks vezmou, vytáhnou si z něj deskovou hru a pak s dětmi nebo s teenagery hrají. Je tedy možnost získat pro ní i rodiče. Takže to je takový klasický komiks pro celou rodinu,“ dodal. Publikaci lze využít i k výuce na základních školách. Komiks opět nakreslila grafička Karolína Kučerová. Je černobílý, aby si ho lidé mohli případně vybarvit. „Pár vybarvených komiksů už jsme viděli,“ podotkl Brož.
Autory námětu jsou vedle Brože i Matěj Machek, který také působí na Geofyzikálním ústavu, a David Píša z Ústavu fyziky atmosféry AV. „Se scénářem nám pomáhala Lucie Lukačovičová, která dělala textaci a vymýšlela příběh. My jsme byli jaksi garanti té vědecké správnosti,“ shrnul vědec. K dispozici je česká i anglická verze komiksu, na jehož přípravu podle Brože přispěla řada dárců.
Autor: Geofyzikální ústav AV
Zdroj: ČTK
Zář 11, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Pražská zoologická zahrada připravila pro své návštěvníky noční prohlídky areálu. Lidé budou po setmění moci zvířata ve výběhu pozorovat prostřednictvím termokamer, noktovizoru a dalších zařízení pro noční vidění, sdělila mluvčí zoo Lucie Dosedělová. Vstupenka na noční prohlídku bude zájemce podle informací v e-shopu zahrady stát 1000 korun.
„Nově představujeme speciální noční prohlídky, během kterých budou návštěvníci vybaveni termokamerami i další technikou, aby mohli sledovat život v noční zoo a současně se kolem sebe rozhlédnout očima zvířat,“ uvedl ředitel zoo v pražské Troji Miroslav Bobek.
Nový program trvá asi 90 minut. Během něj se podle mluvčí účastníci seznámí mimo jiné s tím, co zvířata dělají po západu slunce. Dozví se také to, jak funguje u různých druhů zvířat termoregulace jejich těl.
Termokamerou bude možné pozorovat například plameňáky. Podle ředitele zoo Bobka lidé díky ní uvidí třeba to, jak těmto dorůžova zbarveným vodním ptákům postupně chladne noha, na níž stojí ve vodě, a jak ji střídají za druhou, kterou do té doby hřáli u těla. Lidé budou mít k nočnímu pozorování zvířat speciální techniku. V zoo dostupná termovizní kamera, která poskytuje jasný obraz i ve tmě, v mlze nebo v dešti, dokáže podle Dosedělové detekovat zvíře na vzdálenost asi 70 metrů.
Zatímco termokamera je citlivá na tepelné záření a lze ji tak přirovnat k pohledu očima hada, druhé dostupné zařízení – noktovize – pracuje s odrazy světelného záření. Způsob nočního vidění zesílením odrazů nejslabších zbytků světla je podle mluvčí zoo vlastní šelmám, kopytníkům a z ptáků třeba sovám nebo kiviům.
Zoo v pražské Troji patří mezi turisticky nejnavštěvovanější místa. Kvůli pandemii covidu-19 však zaznamenala úbytek návštěvníků. Loni do zahrady zavítalo 851.623 lidí, tedy téměř o 605.000 méně než v roce 2019. Zoo byla v důsledku protiepidemických opatření 114 dnů uzavřena pro veřejnost a v mnohé další dny roku byl provoz omezený.
Autor: Pražská ZOO
Zdroj: ČTK
Zář 9, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Plzeňští, pražští a němečtí vědci zahájili práce na projektu Adventure, jehož cílem je dosáhnout lepších povrchových vlastností materiálů. Vyvíjejí technologii takzvaného laserového texturování (LST), která může nahradit otryskávání. Uplatnila by se v leteckém, vesmírném, zdravotnickém nebo energetickém průmyslu. Tříletý výzkum podpořila Technologická agentura ČR.
„Technologie nanášení povlaků pomocí žárového nástřiku umožňují vytvářet vysoce funkční povrchy s vynikajícími vlastnostmi jako otěruvzdornost, tvrdost a vytváření tepelných bariér, které mají široké uplatnění v průmyslu. Mají ale omezení, hlavně pro aplikace, kde je důležitá vysoká spolehlivost a trvanlivost spojení povlaku s podkladem,“ řekl Jiří Martan z výzkumného centra Nové technologie (NTC) Západočeské univerzity v Plzni, které projekt získalo. Výsledkem projektu má být technologie, která limity překoná.
Kromě NTC jsou dalšími účastníky projektu Výzkumný a zkušební ústav Plzeň, Ústav fyziky a plazmatu AV a saská vysoká škola aplikovaných věd Hochschule Mittweida. Mezinárodním tým chce dosáhnout vyšší produktivity dosavadního žárového nástřiku zavedením LST. Nová technologie má zkvalitnit přilnavost materiálů, prodloužit jejich životnost a spolehlivost a snížit znečištění prachem i spotřebu materiálu při výrobě povlaků.
„Hlavním úkolem je vůbec poprvé zkombinovat technologii LST pro vysoce produktivní obrábění, posuvné LST metody, paralelního zpracování ultrakrátkými laserovými pulzy a rychlého měření teplot,“ řekl Martan. Výzkumníci z NTC mají s laserovým texturováním materiálů a termodiagnostikou laserových procesů mnohaleté zkušenosti. Využijí i systém pro rychlé měření teplot v řádu nanosekund.
Podle Martana hledají světové průmyslové podniky z leteckého, vesmírného, zdravotnického nebo energetického průmyslu inovativní technologie pro dosažení dokonalejších povrchových vlastností materiálů. Technologie má potenciál pro uvedení do průmyslové praxe, protože jde o metodu čistou, flexibilní, reprodukovatelnou a ekologickou, dodal.
Autor: ZCU
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: info.zcu.cz
Zář 8, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat
Digitální svět je letošním tématem popularizačního festivalu VědaFest, který dnes zejména vysoké školy pořádají na Vítězném náměstí v Praze. Představí využití digitálních technologií v medicíně, archeologickém a historickém zkoumání nebo sportu. Akce se koná podeváté, dříve se jmenovala Festival vědy. Loni byla kvůli pandemii covidu-19 zcela on-line. Letos se mohou zájemci na on-line příspěvky podívat do 31. října.
Lidé si dnes mohou vyzkoušet třeba stavbu zmenšeného modelu vodní slalomové dráhy, kterou pro letošní olympiádu v Tokiu navrhli výzkumníci z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického (ČVUT). Mohou si nechat změřit hladinu cukru v krvi a odborníci představí moderní technologie pro léčbu a usnadnění života pacientů s cukrovkou.
Na festivalu bude také detektor lži a ukázka monitoringu emocí člověka. Výzkumníci z Fakulty architektury ČVUT účastníky seznámí s technologiemi pro mapování stop původních osídlení a zaniklých ulic, odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) představí postupy zkoumání historických předmětů a pramenů. Mikrobiologové z Akademie věd budou mluvit o hledání mikroplastů v přírodě i o škodlivých a prospěšných druzích hub.
Pod vedením odborníků z Univerzity Karlovy si návštěvníci zkusí namíchat mast a také si zasoutěží. Výzkumníci z Fyzikálního ústavu AV ukážou přínos různých aplikací v biofyzice a fyzice plazmatu. Zájemce mimo jiné seznání s tím, jak je možné pomocí plazmatu pokrýt předměty vrstvami, které mají specifické vlastnosti. Při experimentech vedených odborníky z VŠCHT budou lidé měřit sladkost moštu nebo čerstvost slepičích vajec.
VědaFest organizuje ČVUT s VŠCHT a Domem dětí a mládeže hlavního města Prahy. Na programu spolupracují také Univerzita Karlova, ústavy Akademie věd ČR, pražská zoo či ministerstvo obrany.
Autor: ČTK
Zdroj: ČTK
Zdroj foto: vscht.cz
Zář 7, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment
Chytrou kameru, která na základě snímků on-line dokáže zjistit hmotnost zvířete, testují v současnosti vědci z Mendelovy univerzity (MENDELU) v Brně. Testují ji v chovech prasat, kde by mohla kamera pomáhat při problémech s překrmováním, uvedla univerzita v tiskové zprávě. Vývoj technologií pro živočišnou výrobu univerzita představuje i na veletrhu Animal Tech.
„Když prasata přijímají nadbytečné množství krmiva, velkou část z něj nakonec nestráví. Přirozenou cestou tak odchází například bílkoviny. Při jejich rozkladu se uvolňuje amoniak, což pociťujeme pokaždé, když přijdeme do stáje a začnou nás štípat oči. Úplně stejně nepříjemné je to i pro zvířata,“ uvedl vedoucí výzkumu Pavel Horký z Agronomické fakulty MENDELU.
Vzhledem k tomu, že krmivo tvoří u chovatelů až 80 procent nákladů na produkci, mohlo by využívání chytré kamery pomoci snížit náklady na chov. Umožní chovateli, aby měl přehled o váze jednotlivých zvířat a mohl podle potřeby upravovat jejich krmné dávky.
Vědci na projektu pracují více než rok, program pro analýzu dat by měl být hotový na konci příštího roku. „Naší představou je, že chovatel bude mít aplikaci v telefonu. V ní uvidí, kolik už prokrmil, jaká je váha zvířat, kdy mají jít prasata na jatka a podobně. Údaje z kamer by se měly dát propojit s celkovým monitoringem stájí, požadavky na ventilaci nebo on-line záznamy o zdravotním stavu zvířat z elektronických čipů. Cílem je, aby data v aplikaci byla co nejkomplexnější,“ dodal Horký.
Kamery umístí chovatel tam, kde se zvířata shlukují, kamery pak zvířata snímají a z dostupných dat určí jejich hmotnost. Je to jednodušší postup než vážit každé zvíře zvlášť. Zařízení, jehož cena se pohybuje v desítkách tisíc korun, by mohlo být běžně dostupné za pět až deset let. Veletrh Animal Tech a Národní výstava hospodářských zvířat pokračují na brněnském výstavišti do středy.
Proti konání výstavy dnes odpoledne v Brně protestuje organizace Kolektiv pro zvířata formou symbolické dražby lidských otroků. Chce tak připodobnit osud hospodářských zvířat lidským otrokům. Podobné protesty se objevují při každém ročníku veletrhu a národní výstavy.
Autor: Mendelova univerzita
Zdroj: ČTK
