LEASEPLAN: ČR v EU zaostává v přípravě na elektromobilitu

LEASEPLAN: ČR v EU zaostává v přípravě na elektromobilitu

Bře 13, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment

Česká republika v porovnání s jinými zeměmi Evropy zaostává v přípravě na přechod k elektromobilitě. Na nástup elektrických vozidel jsou nejlépe připraveny Nizozemsko, Norsko a Velká Británie. Naopak nejnižšího skóre dosáhly Česko, Rumunsko a Slovensko, tyto tři země zároveň vykazují nejpomalejší míru zlepšení. Vyplývá to z analýzy EV Readiness Index leasingové společnosti LeasePlan.

Podle analýzy došlo za poslední rok ke zlepšení připravenosti na elektromobilitu ve všech 22 sledovaných státech. Index zahrnuje tři hlavní kritéria: počet nových registrací elektrických vozidel v dané zemi, vyspělost infrastruktury nabíjení a také rozsah vládních pobídek.
Zatímco většina vyspělých ekonomik pracuje se systémem dotací na nákup elektromobilů, v Česku zatím řidiči s takovým stimulem počítat nemohou. Například v Rakousku činila dotace na nákup plně elektrického vozidla nebo automobilu s vodíkovými palivovými články 5000 eur, cena vozu přitom neměla překročit 60.000 eur. U plug-in hybridů byla dotace 2000 eur. 

V Německu u elektromobilů s cenou pod 40.000 eur dosahovala dotace 6000 eur, v případě hybridů to bylo 4500 eur. „Český stát nákup aut na plně nebo částečně elektrický pohon přímo nepodporuje, nicméně i bez toho se zejména ceny hybridních pohonů přiblížily těm konvenčním. Například Toyota nabízí hybridy v podstatě za cenu srovnatelných dieselů s automatem. Jde převážně o full hybridy, které nepotřebují dobíjecí infrastrukturu. Pokud budeme hovořit o případné podpoře ze strany státu, je možné použít dva směry, které mohou fungovat paralelně, či každý zvlášť. První je forma různých motivačních výhod jako je např. parkování v parkovacích zónách zdarma, rychlejší odpisy, nižší DPH apod., druhý pak přímo dotace na nákup vozu,“ uvedl generální ředitel Toyota a Lexus ČR Martin Peleška.

V průměru zaplatí řidiči elektromobilů na daních 63 procent částky, než jakou musí uhradit majitelé konvenčních vozidel. Nejlépe jsou na tom v této souvislosti Irsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Řecko a Velká Británie, v těchto zemích totiž řidiči elektromobilů neplatí vůbec žádnou daň.
„Ceny vozidel jsou u nás největší překážkou pro razantnější nástup elektromobility. Přesto i v Česku zájem o tento pohon roste, a to hlavně ve firemní sféře,“ uvedl generální ředitel LeasePlan ČR Martin Brix. Podíl vozidel poháněných úplně anebo částečně elektřinou na celkových registracích nových vozů byl loni v Česku 2,4 procenta.

Pokud jde o hustotu nabíjecí infrastruktury, podle studie byla loni v České republice dostupná přibližně tisícovka veřejných nabíjecích stanic, v průměru 0,09 stanice na tisíc obyvatel. Horšího výsledku dosáhlo už jenom Polsko, Slovensko a Řecko. Oproti tomu v Nizozemsku připadlo na tisíc obyvatel 3,53 nabíjecí stanice, v Norsku 3,40 a v Rakousku 0,91.

Zdroj: ČTK

EU zřídí nová evropská partnerství a investuje téměř 10 miliard eur do ekologické a digitální transformace

EU zřídí nová evropská partnerství a investuje téměř 10 miliard eur do ekologické a digitální transformace

Bře 7, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat

Evropská komise navrhla vytvořit 10 nových evropských partnerství mezi EU, členskými státy a průmyslem, jejichž cílem bude urychlit zelenou a digitální tranzici a podpořit konkurenceschopnost a odolnost evropského průmyslu. Těchto 10 partnerství se zaměří na globální zdraví, inovativní zdravotní ekosystém, klíčové digitální technologie, oběhovou ekonomiku s biologickými produkty, čistý vodík, ekologické letectví, rozvoj železniční dopravy, rozvoj jednotného evropského nebe, chytré sítě a služby, a metrologii. Na podporu těchto partnerství chce Komise vyčlenit 10 mld. euro, přičemž očekává, že minimálně stejný objem financí získá od partnerů.

Deset partnerství, z nichž některá staví na stávajících společných podnicích, jsou tato:

  1. Globální zdravotní EDCTP3: Toto partnerství přinese nová řešení pro snížení zátěže infekčních onemocnění v subsaharské Africe a posílí výzkumné kapacity pro přípravu a reakci na nově se objevující infekční nemoci v subsaharské Africe a po celém světě. 
  2. Inovační iniciativa v oblasti zdraví: Tato iniciativa pomůže vytvořit celou řadu ekosystému výzkumu a inovací v oblasti zdraví, který usnadní převod vědeckých poznatků do hmatatelných inovací.
  3. Klíčové digitální technologie: Zahrnují ICT komponenty, jejich návrh, výrobu a integraci do systémů a software, který definuje, jak fungují. Zastřešujícím cílem tohoto partnerství je podpořit digitální transformaci všech hospodářských a společenských odvětví.
  4. Oběhová Evropa založená na biotechnologii: Toto partnerství významně přispěje k cílům v oblasti klimatu do roku 2030, připraví půdu pro klimatickou neutralitu do roku 2050 a zvýší udržitelnost a oběhovost výrobních a spotřebních systémů.
  5. Čistý vodík: Toto partnerství urychlí rozvoj a zavádění evropského hodnotového řetězce pro technologie čistého vodíku a přispěje k udržitelným, dekarbonizovaným a plně integrovaným energetickým systémům. 
  6. Čisté letectví: Toto partnerství staví letectví na cestu ke klimatické neutralitě tím, že urychluje vývoj a zavádění přelomových výzkumných a inovačních řešení. Jeho cílem je vyvinout příští generaci ultra účinných nízkouhlíkových letadel s novými zdroji energie, motory a systémy, což zlepší konkurenceschopnost a zaměstnanost v leteckém odvětví
  7. Evropská železnice: Toto partnerství urychlí vývoj a zavádění inovativních technologií v rámci železniční dopravy.
  8. Výzkum jednotného evropského vzdušného prostoru: Cílem iniciativy je urychlit technologickou transformaci uspořádání letového provozu v Evropě, sladit ji s digitálním věkem, učinit z evropského vzdušného prostoru nejefektivnější oblohu pro létání a podpořit konkurenceschopnost a obnovu evropského leteckého odvětví po koronavirové krizi.
  9. Inteligentní sítě a služby: Toto partnerství podpoří technologickou suverenitu inteligentních sítí a služeb v souladu s novou průmyslovou strategií pro Evropu, novou strategií EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a panelem nástrojů 5G. Jeho cílem je pomoci řešit společenské výzvy a umožnit digitální a zelenou transformaci, jakož i podporovat technologie, které přispějí k hospodářské obnově. 
  10. Metrologie: Cílem tohoto partnerství je urychlit celosvětové vedoucí úsilí Evropy v metrologickém výzkumu, vytvořit soběstačné evropské metrologické sítě zaměřené na podporu a stimulaci nových inovativních produktů, reagovat na společenské výzvy a umožnit účinné navrhování a provádění regulace a norem, na nichž jsou založeny veřejné politiky.

Zdroj: Evropská komise

Česko je na změnu energetiky připravené, ukázal obrovský zájem o modernizační fond. Začátkem dubna odstartují první ostré výzvy

Česko je na změnu energetiky připravené, ukázal obrovský zájem o modernizační fond. Začátkem dubna odstartují první ostré výzvy

Bře 5, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat

Zejména projekty na přechod tepláren na zemní plyn, pozemní fotovoltaické elektrárny a solární panely na střechách, včetně modernizace průmyslu se objevily v podaných 9 tisících záměrech za stovky miliard korun – takový zájem byl u předregistračních výzev v 3 oblastech Modernizačního fondu. Jejich cílem bylo mimo jiné zmapovat, jaké projekty se chystají a nakolik jsou připravené. Na předregistrační výzvy na začátku dubna navážou ostré výzvy.

Cílem předregistračních výzev bylo aktivování investorů a ověření jejich připravenosti na čerpání dotačních prostředků z Modernizačního fondu. „Získali jsme přehled o tom, jak obrovský je aktuální zájem, jaké projekty se chystají, jakých technologií se týkají a v jaké fázi připravenosti jsou. To je výborný základ pro další nastavení Modernizačního fondu a rozdělování dotací a také možnost s potenciálními žadateli inovativní technologie konzultovat,“ uvádí ministr životního prostředí Richard Brabec.

Státní fond životního prostředí ČR zjišťoval zájem u tří z devíti programů Modernizačního fondu – konkrétně v programech Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (HEAT), Nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+) a Zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v EU (ENERG ETS).

V devítitisícovém balíku záměrů převažují projekty z oblasti nových obnovitelných zdrojů energie zaměřené na výstavbu fotovoltaických elektráren, a to z 90 procent. Z toho více než polovina počítá s umístěním panelů na budovách. Do oblasti teplárenství bylo registrováno více než 500 záměrů s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 113 miliard korun, ne všechny záměry ale naplnily předběžně zveřejněné podmínky programů, což SFŽP ČR již identifikoval na základě posouzení žádostí z předregistračních výzev. Nejčastější volbou nové palivové základny je zemní plyn, se kterým počítá více než 45 % modernizovaných zdrojů a modernizaci průmyslových zařízení spadajících pod EU ETS míří 154 projektových záměrů.

Všechny projekty nyní Fond posuzuje. „Vyhodnocujeme jejich relevantnost a realizovatelnost, technické parametry, intenzivně komunikujeme s předkladateli. Podstatná je pro nás otázka způsobilosti výdajů, projektové připravenosti a plánu investic, zejména v programu HEAT, kde budoucí investory nejvíce tlačí čas, protože menším teplárnám do 200 MW vyprší přechodné období pro emisní limity už koncem roku 2022. Do té doby musí mít nové technologie, které nahradí dnešní uhelné kotle,“ říká ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

V plném proudu je nyní příprava ostrých výzev a finálních podmínek programů, probíhá intenzivní komunikace s Evropskou investiční bankou, který v červnu stanoví alokaci na první letošní výzvy, a Evropskou komisí. Pokud vše dopadne dobře, na začátku dubna by se měla otevřít „teplárenská“ výzva (HEAT), pro další dva zmiňované programy (RES+ a ENERG ETS) se spustí v květnu. Do nich se mohou přihlásit pouze ti, kteří poslali projekt do předregistračních výzev. „Ve všech třech programech začneme žádosti přijímat v červenci. U některých výzev počítáme i se zavedením zásobníků. Vede nás k tomu i nutná flexibilita s ohledem na mechanismus přerozdělování prostředků ze strany Evropské investiční banky,“ uvádí Petr Valdman. „Do konce roku bychom chtěli zároveň představit zbylé programy v detailu pro přípravu projektů a tam, kde to bude žádoucí, vyhlásit předregistrační výzvy,“ dodává.

Kdo nestihl letošní předregistraci, může se zapojit do ostrých výzev, které budou vyhlášeny v příštím roce.

Souhrnná bilance předregistračních výzev

Přijato – 9 067 projektových záměrů

Požadavek na dotaci – 669 mld. Kč

Bilance podle programů

HEAT
Přijato – 554 projektových záměrů
Požadavek na dotaci – 113 mld. Kč

RES+
Přijato – 8 359 projektových záměrů
Požadavek na dotaci – 523 mld. Kč

ENER ETS
Přijato – 154 projektových záměrů
Požadavek na dotaci – 33 mld. Kč

Souhrnná bilance předregistračních výzev (PDF, 163 k)

Zdroj: MŽP (tisková zpráva)

Vědecká komise žádá konec uhlí do roku 2033, uvedla doporučení

Vědecká komise žádá konec uhlí do roku 2033, uvedla doporučení

Úno 12, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment

Česko by podle komise pro životní prostředí Akademie věd ČR mělo odstoupit od uhlí do roku 2033. Pro nejrychlejší ze scénářů, o kterých v prosinci rozhodovala Uhelná komise, vědci uvedli několik doporučení. Vyplývá to ze stanoviska komise Akademie věd ČR. Uhelná komise vládě doporučila scénář, který počítá s koncem uhlí v roce 2038. Volila mezi roky 2033, 2038 a 2043. Vláda dosud nerozhodla.

Rychlý útlum uhlí je podle akademické komise hlavním opatřením, aby se Česko vešlo do svého „uhlíkového rozpočtu“ a dostálo závazkům Pařížské dohody. Cílem dohody je udržení růstu globální teploty kolem 1,5 stupně oproti předindustriálnímu období. Vědci uvádějí, že vývoj ekonomiky i studie hodnocení dopadů naznačují, že spalování uhlí přestane být konkurenceschopné ve výrobě energie v Česku kolem roku 2030. Odkazují na studii společnosti Bloomberg New Energy Finance, podle níž zvýšení evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů ze 40 na 55 procent oproti roku 1990 zvedne cenu emisní povolenky do roku 2030 na 80 eur. „Ekonomicky optimální proto bude odstavit uhelné zdroje v České republice do roku 2030, většinu již do roku 2025,“ píše se ve stanovisku.

Komise uvedla několik doporučení. Žádá vznik harmonogramu pro rychlé odstavování uhelných zdrojů podle možností redukce vývozu a následného nahrazování novými zdroji a úsporami energie. Komise požaduje postupné odstavení jednotlivých uhelných zdrojů podle kritérií emisní intenzity–nejdříve mají končit zdroje s největší produkcí emisí na jednotku dodané energie.

Vědci apelují i na „podstatné zvýšení“ zdanění čistých výnosů z těžeb uhlí, podle stanoviska jsou pro vlastníky těžebních práv nezaslouženým výnosem.

Podle vědců jsou také nutná včasná opatření pro podporu oblastí dotčených útlumem. Doporučili i přijmout pozměňovací návrhy senátního Podvýboru pro regiony v transformaci k novele horního zákona, které zařadí mezi příjemce z úhrad za nerost krajské samosprávy. Komise je poradní orgán Akademické rady AV. Má 22 členů – odborníků z ústavů AV i mimo instituci. Předsedá jí genetik a ekotoxikolog Radim Šrám.

Materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl v únoru stažen z jednání vlády. Resorty ho budou připomínkovat. Komise podmiňuje útlum včasnou náhradou uhelných zdrojů jinými a zajištěním energetické bezpečnosti. Zmínila dostavbu nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství. Vláda by pak měla každých pět let přezkoumat rozhodnutí. Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje by také mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun.

Nejrychlejší scénář konce uhlí žádají ekologické organizace. Jako technicky možný ho vidí i ministr životního prostředí a jeden z předsedů Uhelné komise Richard Brabec (ANO), byť by podle něj byl asi o 150 miliard dražší. Pro rok 2033 jsou ministři za sociální demokracii, podobně se vyjádřil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle druhého předsedy komise, ministra průmyslu a obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO), by neschválením doporučeného scénáře vláda popřela činnost komise.

Autor: ČTK

Teplárna Kladno postupně více využívá biomasu jako palivo

Teplárna Kladno postupně více využívá biomasu jako palivo

Úno 4, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment

Teplárna Kladno postupně více využívá biomasu jako palivo vedle uhlí. V budoucnu by biomasa měla tvořit až deset procent celkového objemu paliva, což dovoluje její technologie. Minulý rok teplárna vyrobila téměř 22.000 megawatthodin elektřiny z obnovitelných zdrojů (dřevní štěpky), řekla mluvčí teplárny Markéta Čapková. Celkem loni teplárna vyrobila zhruba 1,900.000 megawatthodin elektřiny.

Biomasou teplárna nahradila téměř 10.000 tun uhlí a zmenšila tak množství emisí. Podle mluvčí uspořila více než 15.000 tun fosilního oxidu uhličitého s přispěním efektivního odsíření. „Naším hlavním cílem je co nejvíce snižovat množství vypouštěných emisí do ovzduší, a tím omezit negativní vliv výroby energie na naše okolí,“ uvedl ředitel Teplárny Kladno Milan Prajzler.

Teplárna Kladno minulý rok spotřebovala přes 1,1 milionu tun hnědého uhlí a téměř 1,2 milionu metrů krychlových zemního plynu, vyplývá ze zveřejněného dokumentu.

Od roku 2019 je zařízení součástí energetické skupiny Sev.en Energy, patří mezi největší výrobce energie v České republice a zaměstnává 250 lidí. Společnost vyrábí teplo pro město Kladno a jeho více než 15.000 domácností a firem.

Zdroj: ČTK