Praha chce dát stovky milionů do energetických úspor ve školách

Praha chce dát stovky milionů do energetických úspor ve školách

Úno 1, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment

Hlavní město chce letos investovat zhruba 300 milionů korun do energetických úspor ve školských budovách. Až polovina nákladů by měla jít z evropského programu Životní prostředí. Další peníze by město mohlo v budoucnu získat i z jiných fondů. Novinářům to po dnešním jednání rady hlavního města řekl radní pro školství Vít Šimral (Piráti). Radní podle něj schválili žádosti pro asi 40 budov, letos by se počet měl zvýšit na 80 až 100. Podobné projekty město již uskutečňuje.

Město má podle Šimrala asi 400 školských budov. „Do úspor hodláme jenom v letošním roce investovat kolem 300 milionů korun a v těch letech dalších podobně vysoké stovky milionů,“ řekl radní. Dodal, že město chce v budoucnu snižovat emise CO2, k čemuž přijalo závazek, a že k tomu mohou významně přispět právě úspory na městském majetku. Radní dnes schválili projekty pro dalších sedm budov, žádosti začali schvalovat už loni. Informace o tom, zda školy peníze obdrží, by měly být v případě dnes schválených žádostí známy v polovině letošního roku. Posuzovat je bude ministerstvo životního prostředí. Poskytnutá podpora je 30 až 50 procent podle typu projektu. Projekty ve školských budovách se podle radního týkají budování fotovoltaických panelů na střechách či jiných obnovitelných zdrojů energie, zateplení a také systémů tzv. rekuperace, které slouží k zachování tepla v budově při větrání. Ze zhruba 400 školských budov se k obdobným úpravám podle Šimrala hodí zhruba polovina. Kromě evropského programu Životní prostředí plánuje vedení metropole využít i evropský Modernizační fond a další strukturální fondy navázané na New Green Deal (Zelenou dohodou pro Evropu).

Šimral dále sdělil, že nejde o první projekty podobného typu. Od roku 2018 podle něj město s využitím evropských peněz připravuje projekty přeměn vybraných škol na tzv. inteligentní budovy. „V roce 2020 a v roce 2021 bude vynaloženo celkem 540 milionů korun na tři objekty.

Z toho budova Střední školy – Centrum odborné přípravy technickohospodářské v Českobrodské ulici je již v realizaci za 300 milionů korun,“ vysvětlil radní. Doplnil, že u zbylých dvou škol by se mělo začít letos.
Pražské zastupitelstvo předloni přijalo závazek, že do roku 2030 sníží emise CO2 na území metropole o 45 procent. Do roku 2050 má být město tzv. bezuhlíkové. K tomu má napomoci podpora udržitelných druhů dopravy, výsadba zeleně či právě energetické úspory ve veřejných budovách.

Vodík na měsíci, soláry ve vesmíru, reaktor pro rodinné domy – odvážné nápady nás posouvají vpřed

Vodík na měsíci, soláry ve vesmíru, reaktor pro rodinné domy – odvážné nápady nás posouvají vpřed

Led 31, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat

Kosmické lety s posádkou využívají vodík jako zdroj energie už od počátku 60. let minulého století. Po sedmdesáti letech stojí věda v této oblasti před další velkou výzvou. V reakci na poptávku NASA po nových vesmírných technologiích, které by umožňovaly doplňování paliva mimo Zemi, oznámila koncem letošního léta americká společnost Skyre plán na stavbu prvního závod na výrobu vodíku na Měsíci. Základní myšlenka zahrnuje těžbu ledu ze zastíněných měsíčních pólů
a elektrolýzu vody za vzniku vodíku a kyslíku. Oba plyny by se pak pomocí kryochladičů zkapalnily, aby mohly být skladovány v kosmické lodi jako pohonné hmoty. Plán má zatím řadu úskalí. Například je velmi obtížné stlačit v lunárních podmínkách malou molekulu vodíku
a otazníky jsou také u nákladové efektivity a spolehlivosti vesmírného hardwaru. Na druhé straně zastávka na Měsíci kvůli doplnění paliva by přinesla velkou výhodu pro vzdálené meziplanetární lety. Start z druhého nejjasnějšího tělesa na obloze s gravitací na úrovni 16,6% Země totiž spotřebuje daleko méně energie než start z domovské planety. 

Poněkud fantasticky vypadá i projekt australské společnosti Hypersonix Launch Systems, která chce vodíkem pohánět opakovaně použitelný hypersonický nosič určený k dopravě malých satelitů na oběžnou dráhu. Bezemisní raketa s rychlostí až dvanáctkrát vyšší, než je rychlost zvuku zní jako pohádka, ale firma už přesto oznámila získání prvního grantu. 

Na investory v letecké dopravě zapůsobil i start prvního letadla na vodík, který se uskutečnil koncem září 2020 v Cranfieldu ve Velké Británii. Šestimístné letadlo třídy Piper M odstartovalo
a přistálo ve výzkumném a vývojovém zařízení společnosti ZeroAvia. Další let bez emisí by měl být dlouhý už 250 mil. Tento projekt je součástí britského vládního programu na využití vodíku
u komerčních letů.

U zrodu solární energetiky stál mimo jiné i ruský raketový průkopník Konstantin Ciolkovský, který už před sto lety představil koncept vesmírné solární elektrárny. Od těch dob se sice nijak zvlášť nepokročilo v řešení základní otázky, tedy jak přenášet elektřinu vyrobenou na oběžné dráze dolů na Zemi dolů, ale samotná solární energetika prodělala za tu dobu vskutku raketový růst. A další revoluce ve fotovoltaice je možní na spadnutí. Tým vědců z University of Michigan v USA koncem listopadu 2020 oznámil úspěch ve vývoji barevně neutrálního, transparentního solárního článku
s účinností 8 až 11 procent. Současné panely mají sice účinnost 15 až 20 %, ale jsou neprůhledné. Průhledné články slibují ohromné uplatnění zejména ve stavebnictví. Nejen střechy, ale i okna
a celé fasády by mohly sloužit k výrobě elektřiny a budovy by se tak staly zcela energeticky nezávislými. 

Solární energetika ale přes zmíněné problémy s přenosem elektřiny nezdává ani snahy o uplatnění ve vesmíru. Mimo zemskou atmosféru je totiž sluneční světlo až 11krát intenzivnější a především nepřetržité. Evropská kosmická agentura v září 2020 oznámila, že začala hledat nápady na sluneční solární satelity. Podle neoficiálních informací by jednotlivé projekty mohly dostat až 90 tisíc EUR na primární výzkum, 100 tisíc na systémové studie a až 175 tisíc EUR na vývoj technologií. Výzkum na rozvoj systémů vesmírné solární energie zadala v listopadu 2020 také vláda Spojeného království. 

Pokroky hlásí také jaderná energetika. Univerzita v Illinois v USA ve spolupráci s několika soukromými společnostmi v říjnu 2020 oznámila plán na vybudování mikromodulárního reaktoru čtvrté generace. Do roku 2026 by měl vzniknout opravdu malý vysokoteplotní plynem chlazený reaktor, který bude generovat 15 nebo 30 MW tepelné kapacity. Vědci plánují, že prototyp by mohl napájet univerzitní kampus. Zařízení by šlo použít jako malá samostatná elektrárnu pro různé menší objekty, ale mohlo by rovněž sloužit pro vysoce účinnou výrobu vodíku nebo jako součást sítí se sluneční a větrnou energií.

Všeobecný tlak na snížení emisí přináší výzvy v dopravě. Britská společnost Rolls-Royce přišla s plánem postavit nejrychlejší plně elektrické letadlo na světě. Stroj Spirit of Innovation s nulovými emisemi by se měl už v roce 2021 pokusit o rekord s cílovou rychlostí více než 300 mil za hodinu. Britský ministr obchodu a průmyslu Nadhim Zahawi to komentoval slovy: „Od vlaků po letadla bude naše doprava budoucnosti poháněna čistými elektrickými zdroji.“ 

Zdroj: Hejl Servis

STUDIE: Obnovitelná energie už je hlavním zdrojem elektřiny v EU

STUDIE: Obnovitelná energie už je hlavním zdrojem elektřiny v EU

Led 26, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment

Obnovitelné zdroje energie loni v Evropské unii poprvé vystřídaly fosilní paliva na pozici hlavního zdroje elektřiny. Vyplývá to ze studie institutů Ember a Agora Energiewende. Zeměmi s nejnižším podílem obnovitelných zdrojů v EU je přitom podle závěrů studie Česká republika a Slovensko, uvedla dnes agentura Reuters. Z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a solární energie, v loňském roce pocházelo 38 procent elektřiny v EU.

Podíl fosilních paliv, jako je uhlí a plyn, činil pouze 37 procent. V Dánsku loni vítr a solární energie pokrývaly potřebu elektřiny ze 61 procent, což by nejvyšší podíl v EU. V České republice a na Slovensku však podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů činil méně než pět procent.

Celková poptávka po elektřině v EU loni podle studie v důsledku pandemie covidu-19 klesla o čtyři procenta, což pocítili zejména výrobci elektřiny z fosilních paliv. Produkce elektřiny z uhlí se proti roku 2019 snížila o 20 procent a ve srovnání s rokem 2015 se propadla o polovinu. „Výroba elektřiny z uhlí klesla téměř v každé zemi. Pokračuje tak úpadek, který uhlí zažívalo už před covidem-19,“ upozorňuje studie.

Řada evropských zemí postupně odstavuje uhelné elektrárny ve snaze splnit cíle pro snížení emisí. Kvůli nízkým cenám elektřiny v době pandemie se navíc stal provoz některých uhelných elektráren nelukrativním ve srovnání s levnější výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, podotýká agentura Reuters.

„Obnovitelné zdroje budou pokračovat v růstu,“ uvedl analytik elektrárenského sektoru Dave Jones z institutu Ember. „Teprve se ukáže, zda se fosilní paliva zotaví. Ale pokud ano, neočekává se, že toto oživení bude výrazné,“ dodal.

Zdroj: ČTK

Pardubický kraj ušetří za energie dalších 36 milionů korun; metoda EPC pomůže i životnímu prostředí

Pardubický kraj ušetří za energie dalších 36 milionů korun; metoda EPC pomůže i životnímu prostředí

Led 22, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment

Hned v deseti objektech ve vlastnictví Pardubického kraje byla dokončena modernizace technologických zařízení. Díky progresivní metodě EPC (Energy Performance Contracting) přinesou opatření během 11 let úsporu 36,6 milionů korun. Tu Kraji garantuje dodavatel tohoto rozsáhlého projetu, společnost MVV Energie CZ, která do modernizace energetického hospodářství investovala 25,6 milionů korun.

Modernizace se dotkla rekonstrukce kotelen, předávacích stanic tepla, regulace vytápění, instalace zhruba 1800 nových LED svítidel nebo instalace FTV panelů. Pardubický kraj nemusel vynaložit ani korunu.

 „Pardubický kraj byl prvním krajem v republice, který začal v roce 2007 projekty EPC realizovat. Benefity jsou zjevné. Šetříme tím finanční prostředky, ale také životní prostředí. Například jen za rok 2019 činila úspora 49,5 milionu korun a 7 500 tun CO2. Za celou dobu trvání projektů jsme uspořili 310 milionů korun a do ovzduší nepřišlo 37 500 tun CO2,“ oceňuje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Za všechny etapy EPC projektu bylo zmodernizováno celkem 249 objektů v majetku Kraje.

Dodejme, že podle dat Eurostat zůstává Česká republika i nadále mezi energeticky nejnáročnějšími zeměmi EU, přestože u nás spotřeba energie stále klesá. Zvyšování energetické účinnosti budov v jednotlivých krajích je tak jednou z cest k celkové modernizaci české ekonomiky a splnění klimatických závazků plynoucích z evropské dohody Green Deal. Aktuálně je otevřených nebo se připravuje hned několik programů, které tyto projekty podporují z fondů Evropské unie. 

Komfortnější prostředí, modernější a úspornější osvětlení, efektivní řízení spotřeby energií, ale také značný pokles produkce skleníkových plynů. To vše podtržené nižšími fakturami za elektřinu, teplo či zemní plyn ale i vodu, které Pardubický kraj hradí skrze své organizace na těchto deseti objektech ve svém majetku.

Více informací najdete v přiložení tiskové zprávě: ZDE

Zdroj: MVV Energie CZ a.s., Ing. Jitka Tůmová 

Obliba hybridních vozů v ČR stále roste. Elektrické vozy nezůstávají vzadu

Obliba hybridních vozů v ČR stále roste. Elektrické vozy nezůstávají vzadu

Led 21, 2021 | Chytré životní prostředí – Smart Environment, Mohlo by zajímat

Prodej plně elektrických a hybridních aut v Evropě za první tři čtvrtletí loňského roku vzrostl o 122 procent. Automobilky se snaží naplnit unijní emisní cíle, které se po dohodě ministrů životního prostředí zemí sedmadvacítky na konci roku ještě zpřísnily. Prodej nových aut s hybridním pohonem loni v Česku vzrostl o 52 procent na 12.674 vozů. Z toho počet prodaných plug-in hybridů do zásuvky stoupl o 318 procent na 1979 aut. Vyplývá to z údajů Svazu dovozců automobilů. 

Celkově se trh s osobními auty loni propadl o 18,8 procenta na 202.971 vozů. Prodej elektromobilů se zvýšil o 331 procent na 3262 aut. Prodeje hybridních aut táhla snaha automobilek snížit průměrné emise vozů nabízených v Evropě, aby se vyhnuly pokutám od EU. Vedle prodeje elektromobilů bylo hlavní cestou právě rozšiřování nabídky hybridních pohonů.

Nejprodávanější hybridní značkou byla Toyota se 4046 prodanými vozy. Hybridy tvořily u japonského výrobce zhruba 40 procent prodejů a pomohly mu jako jediné značce na trhu loni zvýšit prodej a posunout se tak z osmého na čtvrté místo. Na druhém místě skončil Ford se 1746 prodanými hybridy a třetí je Suzuki s 1570 vozy. Domácí Škoda Auto prodala přes 1000 hybridních Superbů a v závěru roku i Octavií. „Prosinec 2020 byl u nás z pohledu objednávek nejsilnější v historii. Počet objednaných vozů se proti stejnému měsíci 2019 zvýšil o 26 procent a přesáhl 1200 aut,“ uvedl generální ředitel Toyoty v ČR Martin Peleška.

Nejprodávanějším hybridním modelem byla Toyota Corolla se 1385 vozy, následuje Toyota RAV4 s 1207 prodanými kusy a Škoda Superb s 807 hybridy.

Prodej nových osobních aut v Česku loni klesl o 18,8 procenta na 202.971 vozů. Je to o téměř 47.000 aut méně než o rok dříve. Důvodem byla opatření proti koronavirové epidemii.
Nejprodávanější Škoda Auto zaznamenala loni pokles registrací o 13 procent na 74.786 vozů, druhý je Volkswagen s poklesem o 19,7 procenta na 16.767 prodaných aut a třetí Hyundai, která prodala 16.030 vozů, tedy o 17 procent meziročně méně. Na čtvrté místo postoupila Toyota s 10.023 vozy a pátá je Dacia s 9751 auty

Dochází i k rozšiřování elektromobilů

Německý automobilový koncern Daimler 20.1. představil plně elektrický sportovně-užitkový vůz (SUV) Mercedes-Benz EQA. Jde o první z několika elektromobilů, které Mercedes-Benz letos uvede na trh. EQA má dojezd 426 kilometrů, později má automobilka představit model s dojezdem až 500 kilometrů. Firma se snaží zmírnit náskok americké automobilky Tesla.

Tesla má před tradičními automobilkami náskok. Nejprodávanějším elektromobilem na světě je sedan Tesly Model 3, který si drží přesvědčivý náskok od Renaultu Zoe, druhého nejúspěšnějšího elektromobilu z hlediska prodeje.

Snahu zvýšit výrobu elektrických aut umocňuje vedle přísnějších emisních norem v EU a Číně i snaha stále většího počtu zemí zakázat prodej nových automobilů poháněných fosilnímu palivy, v některých případech už v roce 2030.

V Česku je aktuálně přes 5000 elektromobilů a v provozu je více než 500 profesionálních veřejných dobíjecích stanic. Na jednu tak připadá zhruba deset elektrických aut, což je podle ČEZ optimální poměr. Podle dat Svazu dovozců automobilů je v zemi zhruba 8,3 milionu vozidel všech kategorií. Podíl elektroaut tak činí asi šest setin procenta.

Norsko se stalo první zemí světa, kde se prodalo více elektromobilů než aut na benzinový, naftový či hybridní pohon. Podíl elektromobilů, které se loni v Norsku prodaly, činil 54,3 procenta. Německá automobilka Volkswagen tam zároveň předstihla amerického výrobce Tesla jako největší prodejce elektromobilů.

Zdroj: ČTK, hybrid.cz