Zář 20, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
V Česku začal devátý ročník výzvy s názvem Pěšky do školy. Celorepubliková akce, do které se letos zapojilo rekordních 572 škol, má přivést děti k pohybu a ukázat, že den lze začít i jinak než v dopravní koloně, uvedli organizátoři.
„Čím více rodin vyrazí do školy pěšky, na kole nebo na koloběžce, tím bezpečnější a příjemnější bude ráno v okolí škol,“ uvedla za organizátory mluvčí Eliška Vidomus. „Ranní chůze navíc prospívá dětem fyzicky i psychicky,“ doplnila. Cílem výzvy není jednorázové sbírání kilometrů, ale spíše dlouhodobá změna životního stylu. Pokud je potřeba dítě dovézt ke škole autem, stačí jen zaparkovat kousek dál od školy. Čím méně aut přijede až před školu, tím bezpečněji a příjemněji tam bude, míní iniciátoři výzvy, která je součástí Evropského týdne mobility.
Při akci děti sbírají body, když dorazí do školy pěšky, na koloběžce, na kole nebo i veřejnou dopravou. Aktivní třídy jsou zařazeny do každodenního losování o ceny.
Světová zdravotnická organizace pro děti ve školním věku doporučuje minimálně hodinu pohybu denně, což v České republice splňuje podle odhadů asi pětina dětí. Každé čtvrté dítě ve školním věku naopak trpí nadváhou, každé sedmé obezitou. Počet dětí, které každodenně cestují do školy autem, rok od roku stoupá, podle odhadů je to nyní průměrně čtvrtina žáků a studentů.
Autor: Světová zdravotnická organizace
Zář 12, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Ekologičtí zemědělci budou moct nově získat podporu na budování skladovacích kapacit pro ekologické obilniny a olejniny. Na tiskové konferenci to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Manažerka Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO Kateřina Urbánková uvedla, že podpora je důležitá, aby farmáři nemuseli surovinu vyvážet, ale mohla se zpracovat v Česku s přidanou hodnotou. Vybudování potřebné infrastruktury je podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) nutné pro zvýšení nabídky českých biopotravin.
Podle Výborného jde o podporu z programu na rozvoj venkova, kterou zemědělci dostávají z evropských fondů na investice do svých podniků. Žádosti o dotace mohou zemědělci podávat od 14. října do 4. listopadu 2025 prostřednictvím Portálu farmáře. Na modernizaci, obnovu a rozvoj zemědělských podniků jsou podle Státního zemědělského intervenčního fondu připravené tři miliardy korun.
„Když máte bio obiloviny, ale nemáte je kde skladovat, tak jste v začarovaném kruhu,“ řekla Urbánková. Podpora podle ní pomůže tomu, aby ekologičtí zemědělci nemuseli své bioprodukty vyvážet, protože je nemají kde skladovat. Do budoucna by chtěla podpořit i vznik mlýnů či pekáren, které budou bio obiloviny zpracovávat. Prezident SOCR Tomáš Prouza vnímá podporu ekologického zemědělství i následného zpracování s přidanou hodnotou za nutné pro zvýšení nabídky biopotravin. Rozvoj podle něj brzdí také chybějící skladovací kapacity u bio ovoce a zeleniny. „Moderní skladovací prostory jsou přitom u biopotravin klíčové, protože tyto produkty jsou citlivější na správné skladovací podmínky, a bez odpovídající infrastruktury se rychle kazí,“ řekl.
Svaz prosazuje, aby ekologické zemědělství mělo stabilní podporu od státu, odstranit zbytečnou byrokracii, zlepšit kvalitu a udržitelnost obalů a vytvořit důvěryhodnou národní značku, která by zaručovala kvalitu a důvěryhodnost biopotravin. „Biopotraviny mají v Česku budoucnost – zákazníci je chtějí a obchod je umí nabídnout. Potřebujeme ale, aby česká bio produkce byla výrazně větší a dostupnější a byla prezentována způsobem, který co nejvíce odpovídá potřebám dnešního náročného zákazníka, který je ochoten investovat do zdravých a kvalitních potravin,“ dodal Prouza. Podle údajů ministerstva zemědělství je v Česku přes 5700 ekologických farem, které hospodaří na 618.000 hektarech, což je meziročně o téměř 14.000 hektarů víc. Podíl ekologické půdy na veškeré zemědělské půdě v ČR činí 17,5 procenta, což řadí Česko v Evropě na devátou příčku zemí s nejvyšším podílem ekologického zemědělství a na 11. ve světě.
Česko by chtělo do roku 2030 dosáhnout čtvrtinového podílu. Podle Výborného to není nereálné, neboť se daří navyšovat nejen plochy travních porostů v ekologickém režimu, ale i orné půdy. Od příštího roku navíc budou muset školní jídelny s více než 180 strávníky povinně zařadit dvě procenta biopotravin. Od roku 2028 pak budou muset při vaření využít alespoň pět procent produktů ekologického zemědělství a biopotravin.
Autor: MZe
Zář 6, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Evropa je výrazně závislá na dovozu kritických surovin z Číny, které mohou být zásadní pro přechod na bezemisní energetiku a zelenou transformaci. Jde o vzácné zeminy, lithium, kobalt, nikl, ale také třeba solární panely. Závislost se týká také baterií nebo polovodičů
Ačkoliv se vzácné zeminy těží i jinde ve světě, rozhodující podle Dominiky Remžové z Asociace pro mezinárodní otázky je, že Čína dominuje v jejich zpracování, ovládá 60 až 90 procent celosvětové rafinérské kapacity a více než 80 procent zpracování vzácných zemin. V případě EU pochází z Číny 97 procent dodávek lithia a 98 procent vzácných zemin. Největší riziko je podle Remžové spojeno s fází zpracování či rafinace. Zvláště citlivé jsou vzácné zeminy potřebné pro větrné turbíny a lithium pro baterie. Ačkoli Evropa má vlastní ložiska, postrádá rafinérské kapacity, které Čína systematicky buduje desítky let. „Většina těchto závislostí ohrožuje evropský průmysl, hlavně v oblastech automobilového průmyslu, energetiky a obnovitelných zdrojů nebo chemického a farmaceutického průmyslu,“ uvedla Zuzana Krulichová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. EU si to uvědomuje, proto schválila takzvaný Critical Raw Materials Act, kde tyto závislosti pojmenovaná a hledá způsob, jak je snížit a zabezpečit dodavatelské řetězce. „Více se na to EU zaměřuje od pandemie covidu-19 a ruské invazi na Ukrajinu, kdy se jasněji ukázaly dopady takových navázaností,“ dodala. Podle Remžové je ale realita taková, že poptávka roste rychleji, než je Evropa schopna snížit svou závislost. Čína už v minulosti různé kontroly a omezení vývozu uplatnila, využívá je například při vyjednávání se Spojenými státy. „Takové kroky pak vedou k růstu cen na globálním trhu, kde má Čína dominantní postavení,“ uvedla Krulichová. Podle ní se to následně odráží i na evropském průmyslu. Riziko, že by Peking mohl k podobným opatřením sáhnout i v souvislosti s jinými konflikty či situacemi, přitom podle ní zůstává i do budoucna. Úplné embargo je podle Remžové nepravděpodobné, cílená omezení ale nadále představují reálnou hrozbu, která by okamžitě zasáhla evropský sektor baterií, elektromobility a obnovitelných zdrojů energie. Podle Krulichové se závislost Evropy na Číně nedá srovnávat se závislostí, kterou měla na ruském plynu. „Závislost na Číně je komplexnější než závislost na dodávkách z Ruska, jejichž omezení mělo přímé a okamžité dopady. U Číny jsou dopady méně přímočaré,“ řekla. Nicméně v obou případech je podle ní možné, aby byl průmysl EU kvůli této závislosti ohrožen, jen jiným způsobem.
Energetická transformace EU, která má snížit závislost na fosilních palivech, ji může ještě více svázat s Čínou. Recyklace, domácí těžba a nové projekty v oblasti baterií jsou na vzestupu, ale úplná soběstačnost je podle Remžové v blízké budoucnosti nereálná, brání jí vysoké náklady, environmentální a sociální obavy a dlouhá doba výstavby dolů a zpracovatelských závodů. V českém kontextu může podle Krulichové hrát roli těžba lithia na Cínovci v Krušných horách, kterou Evropská komise zařadila mezi 47 nových strategických projektů. Je to největší ložisko v Evropě. „Pro Česko jde o významnou příležitost v celém dodavatelském řetězci. Nicméně s projektem jsou spojena i například environmentální rizika a zároveň ložisko pokryje jen část budoucích potřeb v rámci EU,“ dodala.
Autor: Asociace pro mezinárodní otázky
Čvc 22, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
V Chráněné krajinné oblasti Český les (CHKO) poblíž Rozvadova na Tachovsku vzniklo první nouzové nocoviště, kde mohou turisté jednorázově přespat ve stanu a rozdělat si oheň. CHKO má vytipovaných zhruba deset míst rovnoměrně rozložených podél stokilometrové státní hranice na Tachovsku a Domažlicku. První nocoviště pro tuto turistickou sezonu je v zaniklé obci Hraničky, řekl ředitel CHKO Tomáš Peckert. Příští rok bude otevřené nejméně jedno další.
„Nouzové nocoviště je určeno k jednorázovému přečkání noci s tím, že je tam možné si oficiálně rozdělat oheň, postavit stan, je tam i suché WC a funguje tam provozovatel, který se tam stará o pořádek a dodržování provozního řádu,“ uvedl ředitel. V případě Hraniček je to soukromý majitel parcely v opuštěné vesnici, který z vlastní iniciativy nocležiště vybudoval a souhlasil s tím, aby tam přespávali náhodní návštěvníci.
K nouzovému tábořišti, kde je přístřešek a posekaná tráva, vydala správa CHKO povolení a provozní řád. „Večer tam mohou přijít, přespat a ráno odejít. Není to o tom, aby tam kempovali celý víkend,“ řekl ředitel.
Další nocležiště připravuje na Zlatém potoce, na cestě ze Staré Knížecí Huti pod rozhlednu Havran, lokální turistická destinace Tachov na Zlaté cestě. „Chtějí k tomu vybudovat nějakou infrastrukturu, takže to ještě letos nebude,“ uvedl Peckert. O zřízení dalšího jedná CHKO na vrcholu Čerchova u Domažlic, nejvyšší hoře Českého lesa (1042 metrů).
„V územní studii Český les máme nocovišť zhruba deset. Tedy síť pro lidi, kteří putují Českým lesem, aby si to mohli naplánovat od nocoviště k nocovišti,“ uvedl Peckert. CHKO volila místa podle potenciálu zájmu, kde nejsou zvýšené požadavky na ochranu přírody a kde se křižují turistické trasy. Správa CHKO nocoviště vyhradí v souladu se zákonem a za dodržování provozního řádu bude zodpovědný provozovatel. Aby tam nebyl nepořádek a nebyl tam kemp, což bude CHKO kontrolovat, dodal Peckert. Správa CHKO se teď dohodla s Destinační společností Český les a zástupci Stezky Českem a jednali o úpravě stezky tak, aby turisté mohli všechna nocoviště využívat.
CHKO s rozlohou 473 kilometrů čtverečních letos slaví 20 let existence. Podle ředitele chce být trvale klidovým územím pro relaxační pobyty a cyklo a pěší turistiku. V Plzeňském kraji je alternativou turisticky zahlcené Šumavy pro ty, kteří si chtějí odpočinout v klidu a nepotřebují velké zázemí. Činnost a rozvoj staví na spolupráci s obcemi, krajem, lesy i soukromníky, všichni odmítají větší výstavbu.
Autor: CHKO Český les
Čvc 6, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Zájem o potraviny s hmyzem mezi Čechy roste, větší rozvoj a prodeje ale brzdí zejména skepse lidí a nastavení legislativy, řekli zástupci českých firem Crunchy, Sens Food a WormUP, které vyrábějí a nabízejí hmyzí potraviny. V ČR je aktuálně šest zpracovatelů hmyzu pro potravinářské účely. Potraviny s obsahem hmyzu má ve své stálé nabídce i několik obchodních řetězců a některé z nich plánují rozšíření sortimentu hmyzích potravin. Vyplývá to z ankety mezi obchodními řetězci. „Potraviny z hmyzu nebo s přidaným hmyzem tvoří velmi malou část celkové spotřeby potravin, nicméně se jedná o oblast rostoucí. Hlavním motorem zájmu je však především zvědavost a opakovaná konzumace je spíše sporadická,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Podle firmy Sens jsou Češi otevření novým a udržitelným zdrojům proteinu, což potvrzuje velký zájem o alternativní produkty k masu, konkrétně jejich cvrččí jerky, tedy sušené maso z hmyzího proteinu. „Věříme, že když přineseme kvalitní, chutný, výživný a levnější produkt, své zákazníky si najde,“ řekl Radek Hušek, spoluzakladatel Sens.
I podle firmy WormUP potraviny s hmyzem lidem chutnají, velký nárůst v prodejích ale nezaznamenává. „Lidé jsou zvyklí jíst běžné potraviny, a i když jim to chutná a jsou s tím spokojení, tak asi i kvůli ekonomické situaci spíš jdou do levnějších potravin, na které jsou zvyklí, takže ten trh úplně neroste,“ řekl Libor Sloupenský za WormUP.
Větším prodejům brání podle výrobců hlavně obava či neochota lidí zkoušet nové věci, podle Sloupenského by ale pomohlo i odstranění některých legislativních překážek. „Jedlých druhů hmyzu se uvádějí stovky, možná i tisíce, ale EU povolila čtyři,“ podotkl Sloupenský. Před uvedením na trh musí podle Státní veterinární správy (SVS) každý druh hmyzu projít schvalovacím procesem a hodnocením bezpečnosti, neboť evropská legislativa definuje hmyz a výrobky z hmyzu jako novou potravinu. „Proces schvalování nových druhů hmyzu je poměrně zdlouhavý a náročný, což zajišťuje vysoké standardy bezpečnosti,“ uvedl Zemánek. Doal, že hygienické požadavky se neustále vyvíjejí a upravují. Milan Václavík, jednatel firmy Crunchy, řekl, že překážku pro rozšíření prodejů představují i dezinformace a přístup velkoobchodů. „Zatím zas tak otevřené tomu nejsou. Tím by se to dalo dostat masově mezi lidi a udělat z toho normální snack a lidé by to nemuseli shánět v nějakém speciálním obchodu,“ řekl Václavík.
Hmyzí protein a výrobky z něj nabízejí například řetězce Tesco, Kaufland či Globus. „Průběžně zájem roste, převážně u mladých, ale postupně nabývá popularity i u starších generací. Největší zájem je převážně o sušené cvrčky a červíky různých příchutí,“ uvedl řetězec Kaufland. Třeba Lidl hmyzí potraviny ve stálém sortimentu nemá, podle své mluvčí ale nevylučuje zařazení do akční nabídky. Některé firmy kritizovaly také komplikované označování, kdy musí například upozornit na možnou alergickou reakci na složky, které ve výrobku ani nejsou. Sloupenský to označil za zbytečně zastrašující a zavádějící. „Současná legislativa je spíše na straně přísnosti a obezřetnosti, což je v počáteční fázi zavádění nového zdroje potravy do značné míry pochopitelné a správné,“ podotkl Zemánek. Veterináři letos při kontrolách hmyzu určeného k lidské spotřebě zjistili jedno pochybení ve značení na obale. Loni z 16 kontrol nezjistili žádnou závadu, stejně jako předloni.
Konzumace hmyzu má podle výrobců řadu výhod, patří mezi ně výživová hodnota, podpora zdravého trávení, udržitelnost i čistota složení. Možným rizikem jsou mikroorganismy, které hmyz může přenášet, či obsah alergenu chitin, který může způsobit alergii u lidí alergických na mořské plody. Hušek vidí budoucnost hmyzu nejen jako samostatné potraviny, ale i zdroje bílkovin, který by se mohl stále častěji přidávat do pečiva či těstovin.
Autor: Potravinářská komora ČR
