Čvn 22, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Pro další rozvoj a větší dostupnost českých biopotravin je nutné vytvořit novou jednotnou značku pro biopotraviny, která by zaručovala jejich kvalitu a důvěryhodnost, uvedl to Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Svaz také doporučuje zjednodušit byrokratické postupy pro malé farmáře a zpracovatele, zefektivnit spolupráci mezi farmáři a obchody a zajistit stabilní podporu ze strany státu.
„Obchod dlouhodobě podporuje domácí biopotraviny, ale musí především začít fungovat stát. Potřebujeme odstranit zbytečnou byrokracii pro producenty biopotravin, investovat do zpracovatelských kapacit a vytvořit důvěryhodnou značku, která zákazníkům jednoduše řekne: tohle je české bio, kterému můžete věřit,“ uvedl prezident svazu Tomáš Prouza.
Nová značka pro biopotraviny by podle svazu navázala na již existující označení, jako jsou Klasa či Regionální potravina, ale lépe by odpovídala potřebám ekologického trhu a zákaznickým zvyklostem, na rozdíl od značky Klasa, na kterou zákazníci téměř nereagují. Klasa označuje výjimečně kvalitní produkty, Regionální potravina reprezentuje nejlepší produkci z každého kraje, které musí být vyrobeny z lokálních surovin a mít vazbu na svůj kraj. Obě značky zaštiťuje ministerstvo zemědělství. Loni zákazníci za biopotraviny v Česku utratili zhruba sedm miliard korun, předloni 6,95 miliardy korun a zájem o ně roste i nadále, uvedl svaz. Nízký podíl českých biopotravin je podle něj způsobený především nízkými objemy výroby, nároky na logistiku, rozdílnými standardy balení a vysokými náklady na zpracování. „Tam, kde se daří navázat přímou spolupráci mezi farmáři a obchodními řetězci, však bioprodukty úspěšně rostou,“ tvrdí svaz.
Svaz pro další rozvoj bio segmentu mimo jiné doporučuje systematicky vzdělávat spotřebitele o výhodách českých biopotravin, rozvíjet krátké distribuční řetězce s využitím regionálních logistických center, a zohlednit biopotraviny ve veřejném stravování prostřednictvím zvýhodnění při zadávání veřejných zakázek.
Dosáhnout pětiprocentního podílu biopotravin ve veřejném stravování by měla některá zařízení již v letošním roce, povinnost vychází z cílů Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021 až 2027. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dříve také deklaroval, že by měl do roku 2030 podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy v Česku dosáhnout 25 procent. V roce 2023 plně ekologicky obhospodařovaná půda dosahovala přibližně půl milionu hektarů, tedy 14,3 procenta z celkové výměry zemědělské půdy. Koncem roku 2023 působilo v Česku 5341 ekologických zemědělců a 969 výrobců biopotravin. Obrat společností, které podnikají v biopotravinách, v roce 2022 v Česku podle údajů ministerstva zemědělství vzrostl na 11,3 miliardy korun z 10,22 miliardy korun v roce 2021. Z celkové spotřeby potravin ty v bio kvalitě tvořily 1,65 procenta.
Autor: Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR
Čvn 22, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Environmentální Cenu Josefa Vavrouška převzali čtyři laureáti. Ocenění získali ekolog Michal Bartoš, bioložka Ivana Bufková, influencerka Rozárie Haškovcová a taktéž influencerka Jitka Nováčková. Ceny si převzali v hlavním sále Senátu. Hlavní cenu za dlouhodobý přínos obdržel Michal Bartoš, ředitel centra ekologických aktivit Sluňákov a dramaturg Ekologických dnů Olomouc. Podle poroty vytváří výjimečný prostor pro setkávání lidí z vědy, umění i veřejnosti a podporuje mezioborovou debatu o vztahu člověka a přírody. Letos byl na ocenění nominován už podeváté.
Výjimečný počin uplynulých let připomněla cena pro Ivanu Bufkovou, bioložku a ekoložku, která se zasadila o obnovu mokřadů na Šumavě. V rámci projektu LIFE for MIRES pomohla revitalizovat přes 2700 hektarů rašelinišť a horských pramenišť, do terénní práce zapojila více než 1800 dobrovolníků. Porota vyzdvihla konkrétní dopady její práce i její přínos k environmentálnímu vzdělávání. Ekozásek roku, ocenění pro environmentální osobnosti do 26 let, převzala Rozárie Haškovcová, známá z Instagramu jako shluk.bunek. Studentka politologie se věnuje klimatické spravedlnosti a popularizaci udržitelnosti. Porota ocenila její schopnost srozumitelně a zároveň odborně přibližovat složitá ekologická témata mladé generaci.
Cenu za komunikaci a osvětu získala influencerka a ambasadorka Institutu cirkulární ekonomiky Jitka Nováčková. S více než 270.000 sledujícími na Instagramu šíří praktické tipy pro udržitelný životní styl. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) oceňuje veřejnost její autenticitu, schopnost oslovit mladé lidi bez moralizování a odvahu spojit vlastní vliv s jasnými postoji k ochraně přírody.
Cena Josefa Vavrouška se uděluje od roku 1996 a převzaly ji již desítky lidí. S oceněním se pojí finanční odměna a skleněná plastika od výtvarníka Vladimira Kleina. Letos získají laureáti finanční odměnu 20.000 korun. Ceny Josefa Vavrouška uděluje Nadace partnerství.
Ekolog a někdejší federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek patřil k protagonistům konceptu trvale udržitelného rozvoje. V roce 1995 se svou dcerou tragicky zahynul při zimním přechodu Vysokých Tater.
Autor: Nadace partnerství
Čvn 15, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Středočeský kraj zařadil český tramping do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury, schválili středočeští krajští radní. Tento krok představuje důležité uznání více než stoleté tradice, která v regionu vznikla a dodnes zde žije v rozmanitých podobách, informoval mluvčí hejtmanství Michal Rapco.
Český tramping vznikal asi od roku 1916 v jižním okolí Prahy a postupně se rozšířil po celém území tehdejšího Československa. Mezi trampy využívané lokality jsou třeba okolí řek Sázavy, Berounky a Vltavy, ale také v Brdech, na Kokořínsku nebo Rakovnicku.
„Tramping je výrazem touhy po svobodě, přirozeném životě a sdílené radosti z pobytu v přírodě. Jeho zakotvení v Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury vnímám jako důležitý krok k uznání hodnot, které formovaly identitu mnoha generací ve středních Čechách. Trampské osady, potlachy i samotný duch vandrování jsou neodmyslitelnou součástí kulturního obrazu našeho kraje,“ uvedl krajský radní pro kulturu Václav Švenda (Spojenci).
Tramping podle mluvčího představuje svébytný způsob pobytu v přírodě a neformální komunitní život, který je charakteristický důrazem na přátelství, táboření, inspiraci westernem a kontinuitu tradic napříč generacemi.
Seznam nemateriálních statků existuje od roku 2015 a jeho smyslem je chránit a podporovat živé tradice, které mají ve středních Čechách hluboké kořeny. O zápisu konkrétní tradice do seznamu rozhoduje rada kraje na základě doporučení odborné komise. Ta působí při Regionálním odborném pracovišti pro péči o tradiční lidovou kulturu, které funguje pod správou Hornického muzea Příbram, což je příspěvková organizace Středočeského kraje.
Autor: Středočeský kraj
Čvn 1, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Děti s obezitou se podle studie odborníků z Mendelovy univerzity v Brně a Masarykovy univerzity záměrně vyhýbají pohledu na nezdravé potraviny. Naopak déle se dívaly na zdravější alternativy. Zdravější potraviny by tak ve školách či domácnostech měly být umístěny na viditelných a snadno dostupných místech. O výzkumu informovala mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová. Výzkumu se zúčastnilo 77 dětí ve věku od 11 do 17 let. Děti v první fázi vyplnily dotazník zaměřený na jejich stravovací návyky, poté absolvovaly dvě experimentální úlohy hodnocené pomocí metody eye-tracking. Šlo o sledování obrázků různých typů potravin a výběr mezi těmi zdravějšími a zdraví méně prospěšnými.
Z výsledků vyplynulo, že děti s obezitou trávily významně méně času pohledem na vysoce průmyslově zpracované potraviny, mezi které patří například sladkosti, chipsy nebo slazené nápoje. Naopak déle se dívaly na zdravější alternativy, tedy ovoce, zeleninu nebo čerstvě připravená jídla složená z běžných průmyslově nezpracovaných surovin. „Tento jev lze označit za inverzní zkreslení pozornosti. Zatímco se v minulosti předpokládalo, že lidé s obezitou věnují jídlu více pozornosti, my jsme u dětí zjistili opak – zdá se, že některé z nich se pohledu na nezdravé jídlo vědomě vyhýbají,“ uvedl hlavní autor studie Jiří Čeněk z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity. Kromě sledování obrázků různých typů potravin vědci zkoumali také rozdíly v preferencích. Děti s obezitou si v testu častěji vybíraly zdravější varianty potravin. Důležitým zjištěním bylo, že délka pohledu na konkrétní obrázek úzce souvisela s následnou volbou. Čím déle se dítě dívalo na určitou potravinu, tím větší byla pravděpodobnost, že si ji nakonec vybere.
Tyto výsledky mají podle výzkumníků praktické dopady. Podle autorů by v boji proti obezitě mohlo pomoci například to, že zdravější potraviny budou ve školách či domácnostech umístěny na viditelných a snadno dostupných místech, zatímco méně zdravé možnosti budou vizuálně upozaděny. „Podobný přístup, kterému se říká chytré prostředí, se již využívá v řadě školních jídelen v zahraničí. Naše zjištění ukazují, že i krátce prezentované vizuální podněty mohou ovlivnit volbu dítěte. Stačí malá změna v prostředí – třeba to, co je jako první na očích – a děti se častěji rozhodnou pro zdravější variantu,“ uvedla spoluautorka studie Dana Hübelová.
Autor: Mendelova univerzita v Brně
Kvě 9, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Téměř tři čtvrtiny Čechů považují plýtvání potravin za závažný problém, ohledně řešení potravinového odpadu a jeho snižování je ale část lidí skeptická. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který letos v únoru za účasti 1416 respondentů pro ministerstvo zemědělství zpracovala společnost STEM/MARK. Naopak 16 procent lidí uvedlo, že problém plýtvání nelze vyřešit a další necelá čtvrtina se domnívá, že jde o „nafouknutý problém“. Ročně končí v odpadcích na 420.000 tun jídla, uvedl odbor bezpečnosti potravin ministerstva (MZe).
„Přičteme-li k potravinovému odpadu z domácností ztráty vznikající v maloobchodu, jídelnách, rychlém občerstvení a během distribuce potravin, překračuje množství potravin vyhozených v ČR půl milionu tun ročně. Na úrovni celé Evropské unie se pak každoročně vyhodí téměř 59 milionů tun potravin,“ uvedl Jindřich Fialka, vrchní ředitel Sekce potravinářství při MZe.
Výsledky průzkumu, podle kterého tři čtvrtiny respondentů vnímají situaci jako vážnou a chtějí plýtvání jídlem zamezit, vidí Fialka jako velmi pozitivní a vyvrací obavy některých dotazovaných, kteří snahy o redukci potravinového odpadu považují za zbytečné nebo kontraproduktivní. Podle 18 procent respondentů řešení plýtvání působí více obtíží, než aby se vyplatilo. Fialka ale upozorňuje, že ke změně mohou pomoct i jednoduchá opatření, jako je například plánování nákupů a dodržování pravidel pro zacházení s potravinami.
Podle odborníků má velký vliv na čerstvost a trvanlivost potravin způsob, jakým s nimi lidé nakládají. Pro maximální využitelnost potravin je důležité rozlišovat mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí, upozorňují odborníci.
„V EU vzniká až deset procent potravinového odpadu v důsledku neznalosti rozdílu mezi výše zmíněnými termíny,“ uvedl odbor. K plýtvání potravinami podle odborníků přispívá také nejistota, které části ovoce a zeleniny lze bezpečně konzumovat.
Zásady správného zacházení s potravinami připomíná například kampaň s názvem #Safe2Eat, kterou organizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve spolupráci s odborem bezpečnosti potravin MZe.
K nejnovějším formátům využívaným v boji proti plýtvání potravinami patří mimo jiné aplikace Nebuď Trash, která se zaměřuje na edukaci příslušníků generace Z. Právě lidi ve věku zhruba 15 až 30 let si často neví, jak na řešení plýtvání, a ani si pod plýtváním často nedokážou nic konkrétního představit, jak ukázaly dřívější výsledky projektu Mendelovy univerzity.
Autor: MZe
