Kvě 9, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Zoopark v Chomutově oslaví 13. září své 50. výročí, které připadá na 9. května. Doprovodný program budou tvořit lokální kapely. Vedení zooparku připravuje pro návštěvníky novinky, například naučné stezky. Rozlohou největší česká zoologická zahrada chová přes 160 druhů zvířat, rozšířit by je do budoucna mohly kozy a ovce ze Saska, informoval o tom ředitel zooparku Tomáš Ondrášek.
„Nechceme mainstreamovou oslavu. Zoopark je lokální místo, a proto chceme oslavu postavit na lokálních interpretech z Chomutovska, Mostecka a okolí,“ nastínil svou představu ředitel. Během druhé zářijové soboty vystoupí mezi výběhy šest až osm kapel. Jejich jména jsou zatím tajná stejně jako další detaily oslavy, o níž bude zoopark veřejnost informovat prostřednictvím sociálních sítí i webových stránek. Dárkem pro veřejnost budou opravy areálu, jako jsou nové nátěry, úpravy ohrad i nové naučné stezky. „Je potřeba upravit terén, takže potřebujeme stavební povolení,“ uvedl Ondrášek, jehož cílem je „vrátit zooparku lesk.“ Podle něj je totiž pro návštěvníky důležité, aby se jim v zahradě líbilo, což mohou podpořit i zdánlivé detaily.
Zoopark poprvé otevřel brány pro veřejnost 9. května 1975. Tehdy choval koně, poníky, daňky či muflony. Dnes jsou mezi chovanými druhy také třeba medúzy, velbloudi, sobi a losi. Zahrada spolu se skanzenem, safari a jezdeckým areálem zaujímá 112 hektarů. V roce 2023 zoopark navštívilo rekordních 287.000 lidí.
Chomutov před nedávnem zadal externí audit, který měl zkontrolovat fungování zooparku v souvislosti s údajnými machinacemi s tendry. Audit odhalil nedostatky týkající se veřejných zakázek. V kauze je obviněná kromě jiných bývalá ředitelka chomutovské zoo Věra Fryčová či bývalý primátor Marek Hrabáč (zvolen za ANO). Policie v případu loni v srpnu obvinila 14 lidí a pět společností. Hrabáčovi hrozí až 12 let vězení. Obvinění podle žalobce v úmyslu zvýhodnit konkrétní stavební společnosti vytvořili systém, v němž si poskytovali majetkové a jiné výhody. Vyšetřování pokračuje. Ondrášek se stal ředitelem loni v zimě.
Autor: Zoopark Chomutov
Dub 29, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Soutěž zná vítěze. Porota je vyhlásila na Pražském hradě, jako Snímek roku ohodnotila fotografii Vojtěcha Schmidta Bělokur v bílé tmě. Od středy v Tereziánském křídle hradu může veřejnost zhlédnout výstavu oceněných a vybraných fotografií. Porota posuzovala téměř 2000 snímků od 231 soutěžících, sdělila Veronika Souralová z obecně prospěšné společnosti Czech Photo.
Porota pod vedením fotografa a zoologa Víta Lukáše byla mezinárodní. Jedním z členů se stal španělský fotograf a biolog Javier Aznar González de Rueda. V devátém ročníku soutěže posuzovala snímky živé přírody od českých a slovenských autorů. Uskutečnila se také soutěž pro žáky a studenty Czech Photo Junior, přihlásilo se do ní 98 soutěžících, kteří zaslali téměř 1000 snímků.
Vítězná fotografie zvířete v jeho prostředí podle poroty kombinuje minimalistickou estetiku s drsným charakterem severské přírody. Porotu oslovilo barevné podání, kompozice a celková nálada. Vítězný snímek z Laponska vizuálně zaujme a vyvolává silné emoce.
Rostlinný biolog a fotograf krajiny Schmidt do Laponska vyrazil, aby fotil polární záři. „Jenže ty nejlepší záběry často přinese náhoda – ve správný čas, na správném místě a se správným objektivem jsem nečekaně narazil na nenápadného ptačího obyvatele tamní tundry,“ přiblížil autor.
První místo v kategorii Savci získal Jan Pokluda za snímek nazvaný Alpský rarášek, v kategorii Ptáci zvítězil Petr Bambousek s Kachnou bystřinnou. V kategorii Plazi, obojživelníci a podvodní život porota jako nejlepší určila fotografii Roberta Olivy Poslední výkřik. Mezi Bezobratlými zvítězil Balet na vodě Alexandra Štěrby.
Mezi Rostlinami a houbami byla nejlepší Nebezpečná krása Tomáše Skály, v kategorii Krajina Alpská záře Jakuba Horáka. První místo v kategorii Zvířata v lidské péči získal Martin Veselý ze společnosti Mafra za Zaskleného geparda. Jako Nejlepší fotografii české přírody hodnotila porota Pozorování vírníků a brodivých ptáků Diany Schmies. Mezi Sériemi vyhrála Zmije pavoučí od Living Zoology, v kategorii Urban Wildlife snímek Michala Kvardy U Hanavského pavilonu, který také získal Cenu Prahy. Vítězi žákovských a studentských kategorií se stal Plameňák Anežky Veselé, Princezna Michala Bogára a Série Nocoviště havranů 6 Matyáše Mutiny.
Výstavu zaštítila prezidentova manželka Eva Pavlová. Lze na ní vidět všechny oceněné a další vybrané fotografie. Nechybí ani sekce fotografií od autorů ze základních a středních škol.
„Fotografie krásně ukazují, jak je život na planetě pestrý, a to jak v ČR, tak i daleko za jejími hranicemi. Měli bychom dělat vše, aby to tak zůstalo i pro budoucí generace,“ uvedla Pavlová. Souralovou potěšilo, že výstavu Czech Nature Photo letos hostí Pražský hrad. Výstava potrvá od středy do 17. srpna, konají se k ní doprovodné prohlídky.
Zdroj foto: https://www.czechphoto.org/cnp/vysledky-2025/
Autor: Czech Photo
Bře 13, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) vnímá téměř 60 procent Čechů jako ohrožení, naopak za příležitost ji považuje 27 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum, který novinářům představili zástupci institutu. Podle výzkumné pracovnice Europeum Rebeky Hengalové se stal Green Deal značkou pro veškerou klimatickou politiku, na kterou je poměrně jednoduché nabalit spoustu různých negativních aspektů.
Průzkumu se loni v listopadu zúčastnilo přes 1000 respondentů, kromě postoje k Green Dealu se zaměřil také na postoj Čechů k problematice změny klimatu a k samotné Evropě a Evropské unii.
Celkem 60 procent dotázaných uvedlo, že ví, čeho se Green Deal týká, Hengalová ale podotkla, že v dotazníku nebyl prostor pro ověření, zda tomu lidé opravdu rozumí. O Green Dealu podle dat neslyšelo 13 procent dotázaných, dalších 27 procent o něm slyšelo, ale neví, čeho se týká.
Průzkum se zaměřil také na názory české populace na změny klimatu. Z dat vyplývá, že 56 procent respondentů se zajímá o problematiku změny klimatu, 67 procent považuje změnu klimatu za závažný problém a přes dvě třetiny věří, že pro řešení je třeba změnit lidskou činnost. Necelých 30 procent dotázaných naopak soudí, že příroda si poradí sama.
„Nejsilnějším faktorem pro vyslovení se, že Green Deal je ohrožením, je nevnímání změny klimatu coby problému,“ uvedla Hengalová. „Důležité pro nás je, že 62 procent populace ještě nezažilo dopad klimatické změny ve svém osobním životě,“ podotkla také. Výzkumníci se podle ní ptali na znatelný dopad na každodenní život. Lidé, kteří například sami nezažili v posledních letech povodně nebo tornádo sice vnímají, že klimatická změna má dopady „na někoho“, ale ještě neměla dopad na jejich vlastní osobní život. Klimatickou změnu podle průzkumu „zažilo“ 29 procent dotázaných.
Průzkum se soustředil také na názory Čechů vůči Evropské unii. Více než tři čtvrtiny Čechů se podle zástupce ředitele institutu Europeum Viktora Daňka cítí být Evropany, neznamená to ale podle něj nutně, že svou náležitost stejně cítí k samotné Evropské unii či jejím institucím. Zhruba napůl jsou Češi podle průzkumu rozdělení v názoru, zda jsou v souladu české a evropské zájmy. Podobně rozdělení jsou Češi i v otázce prohlubování evropské integrace.
Výzkumníci se ptali také na to, jak by česká veřejnost nyní hlasovala v hypotetickém referendu o členství v EU. „Vyšlo nám, poměrně povzbudivá většina, 62 procent Čechů a Češek by hlasovalo pro setrvání Česka v EU,“ uvedl Daněk. Podpora má podle něj obecně tendenci klesat v době krizí a naopak stoupat, když se ČR ekonomicky daří. „Moje osobní interpretace je, že to je dáno, i vzhledem k tomu, kdy se data sbírala, hodně tou geopolitickou celkovou situací, kdy to může být i z velké části takový racionální kalkul,“ doplnil.
Autor: MŽP
Úno 23, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Pět běžně přístupných jeskyní v Moravském krasu loni navštívilo bezmála 335.000 lidí, o rok dříve to bylo 343.000. Návštěvnost se tak po covidových letech stále drží nad 300.000 lidí, řekl mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Ve dvou covidových letech 2020 a 2021 návštěvnost jeskyní klesla zhruba na 210.000 lidí. V letech před tím ale dosahovala i 370.000.
Tradičně nejvíce návštěvníky loni lákaly Punkevní jeskyně, dorazilo jich přes 207.000. Byli z různých koutů světa, ale nejvíce, asi 45.000, bylo Poláků. Jeskyně lákala i návštěvníky ze Slovenska, kterých dorazilo zhruba 12.000. Jeskyni si prohlédli ale i návštěvníci z exotičtějších zemí, například z Venezuely, Barmy, Zimbabwe, Jordánska, Kolumbie či z Islandu. Sloupsko-šošůvské jeskyně navštívilo asi 38.000 lidí, Kateřinskou jeskyni 36.000, Balcarku 32.000 a Výpustek 21.000 lidí.
V Punkevních jeskyních se lidé plaví v člunech po říčce Punkvě, jsou propojeny se dnem propasti Macocha. Kateřinská jeskyně nabízí k prohlídce největší přírodní podzemní sál v ČR, Balcarka zase bohatou krápníkovou výzdobu. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou zajímavé spletitým systémem chodeb a podzemními propastmi, Výpustek láká i na někdejší utajovaný protiatomový kryt československé armády.
Do některých jeskyní se zájemci mohou vydat i v zimě, vždy od úterý do neděle. Kromě nejznámějších Punkevních jeskyní jsou otevřeny i Sloupsko-šošůvské, které v zimě nabízejí netradiční prohlídky s baterkami. „Návštěvníci se podívají i do tří atraktivních míst, které při klasické sezonní trase zpřístupněny nejsou – do Kaple, Sklípku a na takzvané Průsvitné krápníky,“ doplnil Gejdoš. Otevřený je i Výpustek u Křtin.
V ČR je 14 jeskyní zpřístupněných veřejnosti. Pětice jeskyní Moravského krasu se podílí na celkové návštěvnosti asi polovinou. V krasu je přes 1100 jeskyní. Kromě pěti běžně přístupných lidé mohou po dohodě navštívit i několik dalších neupravených jeskyní.
Autor: Správa jeskyní ČR
Led 28, 2025 | Ekologická domácnost a životní styl
Až 200 miliony korun podpoří ministerstvo životního prostředí (MŽP) do roku 2027 rozvoj potravinových bank v tuzemsku. Nyní spouští výzvu na prvních 50 milionů korun. Díky ní mohou banky modernizovat své kapacity a zvládat rostoucí poptávku po potravinách, řekl ministr Petr Hladík (KDU-ČSL). V Česku pomáhá potřebným 15 potravinových bank. Za rok 2023 zachránily před vyhozením 13.200 tun potravin, které nasytily více než 400.000 lidí. Číslo každoročně roste, doplnil předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček.
MŽP přispěje bankám na rekonstrukci a vybavení skladů potravin, nákup svozové a manipulační techniky i zpracování potravin. „Za posledních deset let jsme do rozvoje potravinových bank investovali více než 504 milionů korun a nyní přidáváme dalších 50 milionů. Do konce programového období, tedy do roku 2027, máme připraveno ještě 150 milionů,“ uvedl Hladík. Výše podpory pokryje až 95 procent způsobilých výdajů. Projekty by se měly uskutečnit do roku 2029. Ministr předpokládá, že některé banky proinvestují peníze už letos, pokud za ně chtějí pořídit třeba nové vybavení.
Získání dotace je podmíněné zvýšením kapacit. Hladík připomněl, že je stále velký potenciál u obchodníků. „Ročně se v celém řetězci vyhodí přibližně milion tun potravin, z toho asi 70 procent připadá na spotřebitele. Odhadujeme, že deset až 15 procent je u obchodníků, od kterých banky potraviny berou,“ poznamenal.
Peníze poslouží nejen ke zvýšení kapacit, v Olomouci je využijí třeba na koupi vlastního skladu. „Jsou tam v nevyhovujícím nájmu. Dále za ně také banky dovybaví své sklady, někde je opraví, pořídí fotovoltaiku. V našem logistickém centru v Praze-Dubči plánujeme koupit nákladní auto na distribuci, elektrododávku a fotovoltaickou elektrárnu na pokrytí náročného energetického provozu. Centrum má kapacitu 3000 palet,“ dodal Slavíček.
Potravinová banka pro Brno a Jihomoravský kraj bude usilovat o získání podpory na průmyslovou klimatizaci. „Zachraňujeme potraviny, které jsou často po expiraci, což nevadí, ale musíme je pečlivě skladovat. Bez klimatizace se změnou klimatu nelze fungovat. Dále chceme pořídit velké auto s chlazením a vysokozdvižný vozík,“ řekl Pavel Kosorin, ředitel banky, která sídlí v moderních prostorách v Moravanech u Brna. „Proti jiným máme štěstí, ale chceme se dál rozvíjet. Uvažujeme například o zamražování ovoce a zeleniny, protože v některých částech roku se toho vyhazuje opravdu hodně,“ dodal.
Jihomoravská banka loni shromáždila 968 tun potravin a pomohla 23.000 lidí. „Letos bychom rádi zachránili 1000 tun. Jídla je dost pro všechny, stačí, když ho k potřebným dostaneme,“ míní Kosorin.
Na distribuci jídla upozornil i Slavíček. Podle něj banky sice rostou, meziročně navyšují objem potravin až o 20 procent, ale některé neziskové organizace už mají jídla dostatek. Banky proto hledají nové cesty, jak jídlo potřebným předat. „Rok a půl máme projekt výdejen, kdy potraviny vydáváme ve 201 městech. Spolupracujeme se samosprávami a dostaneme se i k lidem, kteří nechodí do sociálních služeb. Třeba matky samoživitelky,“ řekl Slavíček. Banky pomáhají i při a po krizových situacích. V současnosti stále podporují obce zasažené loni povodněmi.
Tříletý projekt výdejen podporuje ministerstvo práce a sociálních věcí, poskytlo 70 milionů korun. Na provoz bank přispívá i ministerstvo zemědělství. Letos dá 104 milionů korun, loni to bylo 95 milionů.
Autor: MŽP
